thesis - Theses

Angst und Hitler gegeben“. (srov. Olmützer Blätter, März 1989, s. 18) F. Zepek ještě ve svém
článku „Unsere Heimatstadt bis zur tschechischen Majorisierung“ doplňuje, že „…die
Deutschen Ӧsterreichs verstanden unter Patriotismus immer die Vaterlandsliebe zum alten
Kaiserstaat. Für die Tschechen aber war Patriotismus das Bekenntnis zu eigenen Nation und
zum Lösungswort „Svůj k svému!“ d. h. „Jeder zu den Seinen“, das eine Aufforderung zum
Boykott der Deutschen war“ (srov. Olmützer Blätter, Feber 1977, s. 18).
Definujme si nejprve časové vymezení sledovaného úseku našich meziválečných dějin.
První republika představuje období započaté vznikem samostatného Československa
(28. 10. 1918) a ukončené tzv. Mnichovskou dohodou (noc z 29. na 30. 9. 1938). Během této
éry došlo k naplnění českého politického programu k odtržení od habsburské monarchie
a položení institucionálních a hodnotových základů společného státu Čechů a Slováků jako
vyjádření po staletí trvající kontinuity české (nyní československé) státnosti. Na druhé straně
následný pokus budovat vzorovou středoevropskou demokracii skončil po dvaceti letech
neúspěchem (Balík, Hloušek, Holzer, Šedo, 2007, s. 49). Některé z těchto důvodů budou
stručně nastíněny v následujících kapitolách. Předmětem zájmu práce bude především
problematika národnostní – přesněji řečeno problematika česko-německých vztahů, které se
odrazily ve všech oblastech života obyvatel a to včetně citlivě vnímané oblasti školství.
Tehdejší poválečná geopolitická mapa Evropy poskytuje následující obraz.
Československá republika vznikla z českých historických zemí: Čechy, Morava a Slezsko
(přesněji těšínské Slezsko), dále Slovenska (původně Horní Uhry) a Podkarpatské Rusi na
základě mírových smluv z Trianonu. Mírovou smlouvou s Německem z 28. 6. 1919 (ve
Versailles) připadlo k ČSR Hlučínsko (fakticky až roku 1920), obdobnou smlouvou
s Rakouskem z 10. 9. 1919 Vitorazsko a Valticko na jižní Moravě. Celkem se jednalo o území
s rozlohou 510 km². Na Těšínsko si vedle ČSR činilo nárok i Polsko a spor byl nakonec
ukončen 28. 7. 1920 rozdělením území na dvě části, z nichž jedna připadla Polsku a druhá
ČSR (1 269 km²). Podobně byla Polsku připojena v roce 1920 území na Oravě a Spiši
s Javorinou na severu Vysokých Tater v roce 1924. Československo se od roku 1928 skládalo
ze čtyř základních územně správních celků – zemí: Čechy, Morava a Slezsko (země
Moravskoslezská), Slovensko a Podkarpatská Rus (srov. Bartoš, Trapl, 1991, s. 5).
13