thesis - Theses

pozvolna mění, ačkoliv derivace zůstává i nadále nejčastějším
způsobem tvoření slov. Dále je podle Mluvnice kompozice omezena
„příslušností k určitým stylovým vrstvám lexika“ 8 , a to sice
k odbornému vyjadřování, publicistice a uměleckému stylu, zejména
básnickému, kde slouží k ozvláštnění. Výhodou kompozit
je podle Mluvnice 1 jejich explicitnost, nevýhodou naopak
menší operativnost v textu (odvozování z nich je poměrně nesnadné)
a menší ekonomičnost, ačkoliv Mitter 9 naopak považuje
kompozita za projev tendence k jazykové ekonomii.
V Mluvnici 1 se uvádí, že většina ze složenin jsou tzv. kalky,
tzn. že vznikly napodobením slovotvorných modelů z cizích
jazyků, v případě dnešních neologismů zejména angličtiny
(plnotextový – fulltext, holohlavec – skinhead,
středněproudý/středněproudový – mainstream). Tato pojmenování
ovšem mohla původně vzniknout také jako kalky na
základě latiny či řečtiny. Z hlediska stylového náležejí kompozita
podle Mluvnice češtiny 1 10 k neutrální, běžné slovní zásobě.
Později však uvidíme, že některá nová kompozita se tvoří s určitým
stylovým zabarvením, většinou hanlivým (ptákostrana,
rádobytrh, takéturista, takyfanoušek), a že také jejich stylová
charakteristika je velmi různá.
1.2 Třídění kompozit
Kompozita v češtině můžeme dělit například podle Mluvnice
1, která uvádí toto dělení: 1. podle příslušnosti kompozita ke
slovnímu druhu, 2. podle slovotvorného způsobu skládání,
3. podle syntakticko-sémantického vztahu mezi komponenty
kompozita a 4. podle původu členů kompozita. Ohledně příslušnosti
kompozit ke slovnímu druhu můžeme říci, že skládáním
se tvoří nejčastěji substantiva, případně adjektiva, která
jsou však od nich většinou odvozená.
8 Mluvnice češtiny 1, s. 451.
9 Mitter, P.: Kompozice v kontextu současné češtiny, s. 20.
10 Mluvnice češtiny 1, s. 451
8