thesis - Theses

1 Kompozita a tvoření slov skládáním v češtině
Vzhledem k tomu, že kompozita jsou slova tvořená dvěma
částmi, budeme pro tyto části využívat synonymně výrazů
komponent, člen nebo (první, druhá) část kompozita, abychom
se vyhnuli nežádoucímu opakování. Kde to bude relevantní, budeme
užívat i pojmenování prefixoid či sufixoid.
1.1 Význam kompozice pro obohacování slovní zásoby v
současné češtině
Kompoziční způsob tvoření slov se v poslední době začal
v češtině čím dál tím více uplatňovat a nabývat důležitosti vedle
tradičního způsobu derivačního. Podle Mittera 4 je to důsledkem
jednak potřeby pojmenovávat nové skutečnosti v oblasti odborného
vyjadřování a na druhé straně potřeby tvořit aktualizovaná
a ozvláštněná pojmenování pro publicistický styl.
Kompozice je také projevem tendence k jazykové ekonomii,
která se projevuje v jazyce velice silně. Ale momentálně asi nejsilněji
působí vliv cizích jazyků na typologický konstrukt češtiny,
jak podotýká Komárek „zřetelný nárůst počtu kompozit
v současné češtině představuje důležitý posun v hierarchii jazykových
typů, které se podílejí na typologickém utváření češtiny.“
5 To je zjevné i z Lotkovy 6 analýzy neologismů ve slovníku
Nová slova v češtině 1, kde je 27,19 % složených slov a většina
z nich se skládá ze dvou cizích kořenných morfémů nebo
alespoň z jednoho cizího a jednoho domácího.
V Mluvnici češtiny 1 7 se uvádí, že kompozice je oproti derivaci
v češtině omezena častostí používání, ovšem tato situace se
4 Mitter, P.: Kompozice v kontextu současné češtiny. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem,
2006, s. 19-20.
5 Komárek, M.: Nová slova v češtině (recenze knihy O. Martincové). SaS 58, 1997, s. 141-144, In: Mitter, P.:
Kompozice v kontextu současné češtiny, s. 20.
6 Lotko, E.: Co odhaluje analýza neologismů v současné češtině? In: Studia z filologii słowiańskiej ofiarowane
profesor T. Z. Orłoś, Kraków, 2000, s. 139.
7 Mluvnice češtiny 1, Academia, Praha, 1986.
7