thesis - Theses

ový, mnoha/mnohoproduktový, mnoha/mnohoprofesní, mnohoetnický,
mnohokulturální/kulturní, mnohonacionální,
mnohovitamínový). Také komponent více- se častěji vyskytuje
ve druhém díle slovníku a i on se spojuje pouze s adjektivy
(víceetnický, vícekalorický, vícekamerový, vícelaterální, vícepartajní,
vícepilířový, víceproduktový, víceprofesní, vícesálový).
Mitter zmiňuje vznik izolexémních řad složenin vznikajících
spojením různých prvních komponentů se stejným komponentem
druhým a uvádí, že v těchto řadách dochází ke konkurenci
mezi domácími a cizími komponenty. 55 Takovéto izolexémní
řady jsou doloženy i v našem materiálu (multipilířový,
vícepilířový; mnohoproduktový, víceproduktový, multiproduktový;
mnoha/mnohoprofesní, víceprofesní, multiprofesní;
mnohoetnický, víceetnický; mnohadiskový, multidiskový) a tyto
druhé základy se velice často spojují i s ostatními číslovkovými
komponenty a to jak domácími, tak i cizími (jednopilířový;
jednoproduktový, monoproduktový, dvouproduktový;
jednoprofesní, monoprofesní; jednoetnický, monoetnický; jednodiskový,
dvoj/dvoudiskový, troj/třídiskový, čtyřdiskový; monokulturní,
mnohokulturní). Zde vidíme, že může docházet ke
konkurenci mezi komponentem jedno- a mono-, ovšem tato
konkurence zdaleka není tak častá, jak by se mohlo zdát, neboť
komponent jedno- je mnohem více užívaný, a to jak ve spojení
s cizími, tak i s domácími základy.
Velmi hojně jsou zastoupeny adverbiální komponenty skoro- a
spolu-. Komponent skoro- tvoří převážně substantivní kompozita
a v některých z nich může mít i expresivní charakter (skorodokument,
skoroevropan, skorohamletovský, skorolaureát,
skoroministr, skoromuzikál, skororecenze, skororockový, skorosamizdat,
skorošanson). Oproti tomu člen spolu- se vyskytuje
v neutrálních pojmenováních a spojuje se také hlavně se
substantivy a to zejména s činitelskými názvy (spoluakcionář,
55 Mitter, P.: Hybridní složeniny s prvním komponentem domácího původu v současné češtině, s. 110
34