thesis - Theses

5. 5 Úzkost v umění 18. a 19. století
Na konci 18. století proběhla první fáze průmyslové revoluce. Osvícenský racionalismus
ovšem nebyl jediným duchovním proudem doby. 18. století bylo rovněž kolébkou romantismu,
který stál v opozici proti osvícenským myšlenkám. Někteří romantici se
ve svých myšlenkách a dílech uchylovali do historie a k národní minulosti. Středem
zájmu jiných se stala příroda. Například německý filozof Immanuel Kant ve svém kritickém
období podrobil možnosti rozumu kritice. Definoval „věc o sobě“, která patrně existuje,
avšak naším rozumem je uchopitelná pouze zprostředkovaně, pomocí smyslů, které
vnímají působení věcí, nikoli však věci samé, tak jak existují sami o sobě. 1 Jean Jacques
Rousseau zase osvícencům namítal, že jednostranně zaměřená rozumová kultura kazí
lidskou přirozenost. Rousseau bojoval za svobodu a rovnost všech lidí a stal se duchovním
otcem Francouzské revoluce. Svým dílem počal epochu romantismu. 2 V opozici proti
racionalizujícím tendencím stojí dílo Francisca de Goyi. Jeho dílo otevírá na přelomu
18. a 19. století dveře modernímu umění. Přestože byl Goya velkou část života španělským
dvorním malířem a musel naplňovat očekávání svých objednavatelů, vznikla v jeho
dílně řada pozoruhodných a ve své době svérázných děl. V roce 1792 následkem onemocnění
přišel o sluch a jeho život se tím velmi změnil. Goya se obrátil do sebe a začal se
více věnovat osobní tvorbě a vyjádřil se v tom smyslu, že práce na zakázku mu nikdy
nedovolila využít vlastní fantazie. Tak vzniklo jedenáct drobných rytin s názvem Capricos
- Rozmary, které však záhy ze strachu před inkvizicí stáhl. Často zobrazovaným námětem
jsou zde noční můry a výjevy kritizující či vysmívající se soudobé společnosti.
V roce 1808 vypukla ve Španělsku občanská válka, která trvala pět let. Přinesla s sebou
jako všechny války nezměrnou bídu a utrpení. Goyovou reakcí na nesmyslnost a zrůdnost
války byl cyklus leptů Hrůzy války, v nich zachytil běsnění, bestiálnost a šílenství
své doby. V roce 1819 se Goya přestěhoval do Andalusie, kde koupil domek. Královským
dvorem byl již zapomenut, jeho zdravotní stav se stále zhoršoval. Odsunul se tedy do
ústraní, kde se i nadále věnoval tvorbě. Na zdech svého domu vytvořil cyklus čtrnácti
______________________________
1 STÖRIG, Hans Joachim. Stručné dějiny filozofie. 3. Vydání. Praha: Zvon, 1993. 559 s.
ISBN 80-7113-058-3
2 Dostupné z: http://www.spisovatele.cz/jean-jacques-rousseau
3 Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=442
34