Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
2. 2 Zrození mýtu<br />
Theriantropní zobrazení se objevuje napříč uměním a z psychologického hlediska je doposud<br />
zvíře symbolem animálně instinktivní stránky života. V dějinách lidstva je patrná tendence<br />
tuto animální složku naší osobnosti ovládnout či zkrotit. Svár rozumu a pudových pohnutek<br />
je zřejmě nekonečným tématem na cestě člověka. Vyobrazení souboje člověka se zvířecí příšerou<br />
nacházíme už ve starověkém umění. Hrdina se pouští do boje se zvířecími symboly zla.<br />
Proti člověku stojí zvíře, netvor, symbol zlých vášní a animální stránky člověka. 1 Řecká mytologie<br />
zahrnuje množství příběhů, které snad vznikaly za účelem objasnění původu a fungování<br />
světa. Vysvětlují chování jednotlivců i osudy celých národů, podávají vysvětlení přírodních<br />
sil, popisují vznik a zánik lidského života. V mýtech jsou obsaženy vzpomínky, tradice a zvyky<br />
dané kultury. 2 Dramatické výjevy zde nejsou výjimkou, příběhy jsou naplněné bolestí, smrtí,<br />
úzkostí a strachem. V mýtických představách se mrtví stali stíny a živořili v temném a nebezpečném<br />
podsvětí, kterému vládl Hádes. Ještě hrozivější než Hádova říše byl Tartaros, nejhlubší<br />
místo podsvětí. V těchto hlubinách kořenil svět v podobě strašlivého chaosu, který<br />
kdysi vládl všude. Tartaros byl jakousi obdobou křesťanského pekla, kam se po smrti dostávali<br />
nejzavrženější lidé. Proniknout do podsvětí se však podařilo i několika smrtelníkům, například<br />
Héraklovi, Orfeovi, který toužil osvobodit svou Eurydiku nebo Odysseovi.<br />
Jung, který věřil, že archetypy mají mytologický charakter, spatřoval v sestupu do podsvětí<br />
či jeskyně symboliku osobního vnoření do nejhlubších vrstev našeho nevědomí. K určitým<br />
obrazům, které byly dle Junga produktem vrstvy duše, kterou nazval kolektivním nevědomím,<br />
nacházel analogie v mytologii. Jung byl přesvědčen o existenci mytologických vzorců<br />
v nevědomí. Při výkladu snů odděloval tento mytologický materiál od osobních nebo individuálních<br />
obsahů a pokoušel se ho dále interpretovat hledáním historických paralel a prostřednictvím<br />
konfrontace s mytologickými odkazy. Podstatu mytologických struktur<br />
v nevědomí člověka spatřoval v postupném historickém vývoji lidské duše. Jung uvádí, že:<br />
„Naše nevědomí – stejně jako naše tělo – je skladištěm reliktů a vzpomínek z minulosti.“ 3<br />
______________________________<br />
1 DRVOTA, Stanislav. Úzkost a strach. 1. vydání. Praha: Avicenum, 1971. 275 s.<br />
2 DOMMERMUTH – GUDRICH, Gerold. Nejznámější mýty. 50 klasických mýtů antického Řecka.<br />
1. vydání. Praha: Slovart, 2004. 311 s. ISBN 80-7209-579-X<br />
3<br />
JUNG, Carl Gustav. Analytická psychologie. 2. vydání. Praha: Academia, 1993. 205 s.<br />
ISBN 80-200-0480-7.<br />
25