27.12.2013 Views

thesis - Theses

thesis - Theses

thesis - Theses

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

2. 2 Zrození mýtu<br />

Theriantropní zobrazení se objevuje napříč uměním a z psychologického hlediska je doposud<br />

zvíře symbolem animálně instinktivní stránky života. V dějinách lidstva je patrná tendence<br />

tuto animální složku naší osobnosti ovládnout či zkrotit. Svár rozumu a pudových pohnutek<br />

je zřejmě nekonečným tématem na cestě člověka. Vyobrazení souboje člověka se zvířecí příšerou<br />

nacházíme už ve starověkém umění. Hrdina se pouští do boje se zvířecími symboly zla.<br />

Proti člověku stojí zvíře, netvor, symbol zlých vášní a animální stránky člověka. 1 Řecká mytologie<br />

zahrnuje množství příběhů, které snad vznikaly za účelem objasnění původu a fungování<br />

světa. Vysvětlují chování jednotlivců i osudy celých národů, podávají vysvětlení přírodních<br />

sil, popisují vznik a zánik lidského života. V mýtech jsou obsaženy vzpomínky, tradice a zvyky<br />

dané kultury. 2 Dramatické výjevy zde nejsou výjimkou, příběhy jsou naplněné bolestí, smrtí,<br />

úzkostí a strachem. V mýtických představách se mrtví stali stíny a živořili v temném a nebezpečném<br />

podsvětí, kterému vládl Hádes. Ještě hrozivější než Hádova říše byl Tartaros, nejhlubší<br />

místo podsvětí. V těchto hlubinách kořenil svět v podobě strašlivého chaosu, který<br />

kdysi vládl všude. Tartaros byl jakousi obdobou křesťanského pekla, kam se po smrti dostávali<br />

nejzavrženější lidé. Proniknout do podsvětí se však podařilo i několika smrtelníkům, například<br />

Héraklovi, Orfeovi, který toužil osvobodit svou Eurydiku nebo Odysseovi.<br />

Jung, který věřil, že archetypy mají mytologický charakter, spatřoval v sestupu do podsvětí<br />

či jeskyně symboliku osobního vnoření do nejhlubších vrstev našeho nevědomí. K určitým<br />

obrazům, které byly dle Junga produktem vrstvy duše, kterou nazval kolektivním nevědomím,<br />

nacházel analogie v mytologii. Jung byl přesvědčen o existenci mytologických vzorců<br />

v nevědomí. Při výkladu snů odděloval tento mytologický materiál od osobních nebo individuálních<br />

obsahů a pokoušel se ho dále interpretovat hledáním historických paralel a prostřednictvím<br />

konfrontace s mytologickými odkazy. Podstatu mytologických struktur<br />

v nevědomí člověka spatřoval v postupném historickém vývoji lidské duše. Jung uvádí, že:<br />

„Naše nevědomí – stejně jako naše tělo – je skladištěm reliktů a vzpomínek z minulosti.“ 3<br />

______________________________<br />

1 DRVOTA, Stanislav. Úzkost a strach. 1. vydání. Praha: Avicenum, 1971. 275 s.<br />

2 DOMMERMUTH – GUDRICH, Gerold. Nejznámější mýty. 50 klasických mýtů antického Řecka.<br />

1. vydání. Praha: Slovart, 2004. 311 s. ISBN 80-7209-579-X<br />

3<br />

JUNG, Carl Gustav. Analytická psychologie. 2. vydání. Praha: Academia, 1993. 205 s.<br />

ISBN 80-200-0480-7.<br />

25

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!