thesis - Theses

2. 2 Zrození mýtu
Theriantropní zobrazení se objevuje napříč uměním a z psychologického hlediska je doposud
zvíře symbolem animálně instinktivní stránky života. V dějinách lidstva je patrná tendence
tuto animální složku naší osobnosti ovládnout či zkrotit. Svár rozumu a pudových pohnutek
je zřejmě nekonečným tématem na cestě člověka. Vyobrazení souboje člověka se zvířecí příšerou
nacházíme už ve starověkém umění. Hrdina se pouští do boje se zvířecími symboly zla.
Proti člověku stojí zvíře, netvor, symbol zlých vášní a animální stránky člověka. 1 Řecká mytologie
zahrnuje množství příběhů, které snad vznikaly za účelem objasnění původu a fungování
světa. Vysvětlují chování jednotlivců i osudy celých národů, podávají vysvětlení přírodních
sil, popisují vznik a zánik lidského života. V mýtech jsou obsaženy vzpomínky, tradice a zvyky
dané kultury. 2 Dramatické výjevy zde nejsou výjimkou, příběhy jsou naplněné bolestí, smrtí,
úzkostí a strachem. V mýtických představách se mrtví stali stíny a živořili v temném a nebezpečném
podsvětí, kterému vládl Hádes. Ještě hrozivější než Hádova říše byl Tartaros, nejhlubší
místo podsvětí. V těchto hlubinách kořenil svět v podobě strašlivého chaosu, který
kdysi vládl všude. Tartaros byl jakousi obdobou křesťanského pekla, kam se po smrti dostávali
nejzavrženější lidé. Proniknout do podsvětí se však podařilo i několika smrtelníkům, například
Héraklovi, Orfeovi, který toužil osvobodit svou Eurydiku nebo Odysseovi.
Jung, který věřil, že archetypy mají mytologický charakter, spatřoval v sestupu do podsvětí
či jeskyně symboliku osobního vnoření do nejhlubších vrstev našeho nevědomí. K určitým
obrazům, které byly dle Junga produktem vrstvy duše, kterou nazval kolektivním nevědomím,
nacházel analogie v mytologii. Jung byl přesvědčen o existenci mytologických vzorců
v nevědomí. Při výkladu snů odděloval tento mytologický materiál od osobních nebo individuálních
obsahů a pokoušel se ho dále interpretovat hledáním historických paralel a prostřednictvím
konfrontace s mytologickými odkazy. Podstatu mytologických struktur
v nevědomí člověka spatřoval v postupném historickém vývoji lidské duše. Jung uvádí, že:
„Naše nevědomí – stejně jako naše tělo – je skladištěm reliktů a vzpomínek z minulosti.“ 3
______________________________
1 DRVOTA, Stanislav. Úzkost a strach. 1. vydání. Praha: Avicenum, 1971. 275 s.
2 DOMMERMUTH – GUDRICH, Gerold. Nejznámější mýty. 50 klasických mýtů antického Řecka.
1. vydání. Praha: Slovart, 2004. 311 s. ISBN 80-7209-579-X
3
JUNG, Carl Gustav. Analytická psychologie. 2. vydání. Praha: Academia, 1993. 205 s.
ISBN 80-200-0480-7.
25