thesis - Theses

olesti a utrpení, ale také proměny. Mystik se odcizuje svému okolí i sám sobě. Vyvrcholením
fáze je mystická smrt, kdy se jedinec zříká sám sebe a zcela se odevzdává bohu.
Vrcholnou mystickou fází je sjednocení.
Zážitky mystiků jsou nám zprostředkovány v řadě historických textů, například v bibli,
ve výpovědích současných duchovních učitelů různých částí světa, ale také v umění.
Známým českým mystikem – umělcem je například Josef Váchal.
Psychóza má některé aspekty mystického zážitku, avšak prepsychotická osobnost
pracuje s vlastními prožitky odlišným způsobem. Dle Junga je psychóza způsobena narušením
rovnováhy vědomé a nevědomé složky lidské bytosti, kdy nevědomé elementy
násilným a nesrozumitelným způsobem pronikají do vzdorujícího vědomí. Duševně nevyrovnaný
člověk bojuje proti svému nevědomí, jež má ve vztahu k vědomí kompenzační
charakter. Nevědomé se v takovémto případě prosazuje násilím, jednotlivec je vystaven
vnitřnímu konfliktu, který se projevuje vtíravými a nesrozumitelnými myšlenkami,
náladami, někdy také halucinacemi. Podle Junga se vědomím odmítané psychické obsahy
seskupují do fragmentů a odtrhávají se od vědomého celku. Původní subjekt se rozpadá
do více subjektů. Tímto způsobem může vzniknout schizofrenie. Nevědomí začíná produkovat
archetypální obrazy, s nimiž se jedinec identifikuje. 1 Mystik během svého duchovního
zrání také prochází fázemi, kdy jeho nevědomí vytváří archetypální obrazy,
avšak zásadní rozdíl mezi schizofrenikem a mystikem spočívá ve způsobu zacházení
s archetypy a projevy nevědomí. Mystik se s projekcemi vlastního nevědomí nikdy neidentifikuje
do takové míry jako schizofrenik. Mystik se dokáže s komplikovanou vnitřní
situací vypořádat a každá taková zkušenost jej posiluje a posouvá dál, kdežto schizofrenik
se utápí v hlubinách vlastního nevědomí.
______________________________
1 JUNG, Carl Gustav. Analytická psychologie. 2. vydání. Praha: Academia, 1993. 205 s.
ISBN 80-200-0480-7.
23