jakési neměnné a stabilní „já“, které zřejmě představuje jakousi jistotu a trvalou hodnotu v nejistém světě. Nic takového, jako stálé a pevné „já“ neexistuje. „Já“ je nepřetržitý proces a proměna. Je velmi problematické neulpívat na jednotlivostech a přirozeně plynout. Také mě svádělo, vytvořit si obraz „já“, který měl odpovídat vlastním představám o mě. Prožila jsem ale několikrát stav, kdy se „já“ roztříštilo, netušila jsem, kým jsem, co je dobré a co špatné, jako by zmizely šablony, pomocí kterých jsem dříve vyhodnocovala a zpracovávala informace. Najednou chyběly návody a musela jsem se vše učit znovu. Jako bych se znovu narodila. Tento stav jsem prožila po požití halucinogenů asi v sedmnácti letech, a pak až po dvacátém roce, kdy jsem procházela psychicky složitým obdobím, které vyústilo v intenzivní úzkost. Zpětně tuto událost vnímám jako fázi oproštění. Potřebovala jsem se odpoutat od věcí, na které jsem byla příliš fixovaná, abych mohla jít dál. Nevědomí se začalo ozývat tak hlasitě, že už ho nebylo dále možné přehlížet. Rozhodla jsem se navázat kontakt s nevědomím. Chtěla jsem ukončit válku mezi vědomím a nevědomím. Jung se ke vztahu vědomí a nevědomí vyjádřil takto: „Pokud sahá naše dosavadní zkušenost, můžeme vyslovit tvrzení, že nevědomé pochody jsou v kompenzačním vztahu k vědomí. Používám výslovně výrazu „kompenzační“ a nikoli slova „kontrastující“, poněvadž vědomé a nevědomé pochody nejsou nutně vzájemně v protikladu, nýbrž se vzájemně doplňují v celek, v úplné bytostné Já. Podle této definice je to, co nazýváme bytostným Já, veličina nadřazená vědomému já. Zahrnuje nejen vědomou, ale i nevědomou psýché, a je tedy tak říkajíc osobností, kterou jsme také.“ 1 Dlouhou dobu jsem se pokoušela bojovat s vlastním stínem v domnění, že se jedná o jakousi temnou sílu, která má být překonána. Ovšem přestože se po každém urputném boji zdálo, že nepřítel je přemožen, objevil se znovu a v mnohem záludnější a lstivější formě. Zkusila jsem tedy jiný způsob. Ignoraci. Člověk musí vynaložit mnoho energie, aby z vědomí vytěsnil nežádoucí obsahy. Teprve na pokraji vyčerpání mi došlo, že jediný způsob je cesta přijetí. Bolestné prožitky pro člověka nepřestavují pouze újmu. Silné úzkosti a deprese nemusí nutně znamenat degradaci. Otevírání duše bývá často provázeno ______________________________ 1 JUNG, Carl Gustav. Analytická psychologie. 2. vydání. Praha: Academia, 1993. 205 s. ISBN 80-200-0480-7. 2 KELLER, J. - NOVOTNÝ, P. Úvod do filozofie, sociologie a psychologie. 1. vydání. Liberec: Dialog, 2008. 224 s. ISBN 978-80-86761-81-7. 3 JUNG, Carl Gustav. Analytická psychologie. 2. vydání. Praha: Academia, 1993. 205 s. ISBN 80-200-0480-7. 12
nelibými prožitky. Ocitnout se tváří v tvář vlastnímu stínu je nelehká událost. Považuji za nezbytné, projít touto fází na cestě duchovního růstu. Zpětně vnímám své úzkostné příhody za velmi užitečné v tom smyslu, že jsem mohla zřetelně spatřit problém, který se ve mně odehrával. Vnitřní rozpor už dospěl příliš daleko, což se muselo navenek projevit silnou úzkostí. Byla mi tak dána možnost, pokusit se o vyřešení vnitřního konfliktu a nastolení harmonie duše a těla. 13
- Page 1 and 2: UNIVERZITA PALACKÉHO PEDAGOGICKÁ
- Page 3 and 4: Děkuji doc. Petru Jochmannovi za o
- Page 5 and 6: Úvod Výběr tématu pro mě před
- Page 7 and 8: „Umělci si ostatně sami uvědom
- Page 9 and 10: 1. O záludnostech lidské duše 1.
- Page 11: Jakýmsi protipólem bytostného j
- Page 15 and 16: a nenávisti, černé a bílé, jak
- Page 17 and 18: člověka k učinění řady objev
- Page 19 and 20: v pořádku a neustále se stresuje
- Page 21 and 22: 1. 5 O stavech rozšířeného věd
- Page 23 and 24: olesti a utrpení, ale také promě
- Page 25 and 26: 2. 2 Zrození mýtu Theriantropní
- Page 27 and 28: centralizovanou organizací. Uměn
- Page 29 and 30: a nestálosti materiálního světa
- Page 31 and 32: Bolestí, utrpením a úzkostí jso
- Page 33 and 34: oprostil od renesanční touhy po h
- Page 35 and 36: Francisco Goya, Caprichos, cyklus l
- Page 37 and 38: Obdivoval barokní umění a Michel
- Page 39 and 40: 5. 6 Počátky moderního umění K
- Page 41 and 42: nová rizika. Vývoj zbraní dal li
- Page 43 and 44: k naprostému rozpadu formy, krajn
- Page 45 and 46: 3. Úzkost v českém umění druh
- Page 47 and 48: Václav Boštík, manželé Mrázko
- Page 49 and 50: Jiří Načeradský -Červenec - ú
- Page 51 and 52: tradic, přístupů a ideologií. J
- Page 53 and 54: Analýza vlastních prací (cesta k
- Page 55 and 56: druhých lidí, médií i politiky.
- Page 57 and 58: ných stavů zcela nezbavila. Vždy
- Page 60 and 61: PEDAGOGICKÁ ČÁST 60
- Page 62 and 63:
V dalším vyučovacím bloku jsme
- Page 64 and 65:
mohly mít nejrůznější vlastnos
- Page 66 and 67:
které jsme zhotovili sypáním bar
- Page 68 and 69:
Seznam použité literatury: BENDA,
- Page 70 and 71:
Seznam vyobrazení: 1. Čaroděj z
- Page 72 and 73:
26. Max Beckmann - Noc, 1918 - 19 h
- Page 74 and 75:
Anotace Jméno a příjmení: Krist
Change language