německá humanitní studia - ESF - Katedra germanistiky

30. Problematika magie a její recepce v religionistice. sem
Jelikož vědecká teorie týkající se oblasti magie je stále ještě desideratem, zabývá se seminář
především vývojem diskuse o tomto fenoménu v rámci historie náboženství a religionistiky.
Cílem semináře je na základě četby a překladu odborných textů osvětlit vztahy mezi magií,
náboženstvím a vědou z perspektiv dílčích disciplín jako sociologie, etnologie, antropologie,
srovnávací religionistika atd. Zvláštní důraz je kladen na tzv. evolucionistickou teorii
vyvinutou Jamesem Georgem Frazemerm, která předpokládá plynulý vývoj od magického
preanimismu přes animismus k theistickému náboženství. Kritická analýza této teorie bude
jedním z hlavních cílů semináře. Z filologické perspektivy se seminář zaměří na jeden
z komunikačních prostředků magie, zaříkací formule (Zaubersprüche). Prostřednictvím četby
a překladu těchto textů bude v semináře osvětlena jejich funkce, historický vývoj a ohraničení
od příbuzných forem jako např. modlitba.
Literatura:
Daxelmüller, Christoph: Zauberpraktiken. Eine Ideengeschichte der Magie. Zürich 1993.
Tuczay, Christa: Magie und Magier im Mittelalter. Erfstadt 2006.
Petzold, Leander: Magie und Religion. Darmstadt 1978.
Schulz, Monika: Magie oder Die Wiederherstellung der Ordnung. Frankfurt/Main-Berlin-Bern-Bruxelles-New
York-Oxford-Wien 2000.
Stockhammer, Robert: Zaubertexte. Die Wiederkehr der Magie und die Literatur 1880-1945.
31. Gnóze na rozhraní mezi náboženstvími (uskutečňuje se také na OU)
Ačkoli dnes je gnóze prakticky vyznávána jen několika málo mandejskými společenstvími v
severním Iráku, představuje stále ještě jeden z nejvýznamnějších náboženských systémů
světa. Od doby vzniku v pozdní antice ovlivňovala gnóze svým radikálně důsledným, na mýty
vázaným způsobem uvažování ostatních náboženství, která s ní byla v kontaktu. Intelektuální
aktivity gnóze zároveň zapříčinily, že ze strany jiných náboženství často docházelo k
pokusům o její potlačení. Otázky, na které gnóze hledá odpověď (Kdo jsme byli? Čím jsme se
stali = Kde jsme byli? Kam jsme byli vrženi? Kam spěcháme?) jsou nadčasovými
metafyzickými problémy. Gnostická řešení těchto otázek mají dozvuky i v současné filozofii
náboženství.
V tomto semináři budou analyzovány vybrané gnostické texty pozdní antiky, které vychází z
nálezů v Nag hammadi a ze spisů církevních otců. Jako studijní báze slouží Wernerem
Foersterem vydaná sbírka pramenů (3 svazky, Curych Artemis&Winkler 1997). Gnóze pak
bude na základě problémů interpretace a recepce diskutována jako náboženství na rozhraní
mezi křesťanskou, islámskou a židovskou teologií. V tomto kontextu bude pozornost
zaměřena rovněž na politické a filozofické problémy dnešní doby.
Obsah:
Die Gnose und ihre Geschichte I
Die Gnose und ihre Geschichte II
Die Gnose und Christentum I
Die Gnose und Christentum II
Die Gnose und Christentum III
Katharer und Bogomilen I
Albigenser, Waldenser und weitere „Häretiker“
Frau in der Gnose I
Frau in der Gnose II
Frau in der Gnose III
Die schöne Helene und Simeon Magus in der Literatur