německá humanitní studia - ESF - Katedra germanistiky

3. Kontinuální rozvoj českého reformního katolicismu a jeho vliv od Bolzana, přes
Brentana až k fenomenologii Husserla. V důsledku toho se do moderny hladce dostal
poznávací a kritický, ale teologickými koncepcemi často ovlivněný postoj.
Metoda: Přednáška bude sledovat tento vývoj a blíže se bude věnovat také těm filozofům,
kteří na základě rozdílného vývoje v Německu nenalezli pochopení (Hieronymus Lorm,
Johann Amos Drbal, Robert Zimmermann). Stejně tak budou v tomto kontextu představeni
také důležití evropští filozofové (Ernst Mach, Ludwig Wittgenstein, Vídeňský okruh). Vhledy
do české filozofie, která se ukazuje být s rakouskou pozicí také spojena, přehled doplní.
Materii možno pojmout též jako seminář, který bude prezentovat texty jednotlivých
rakouských filozofů (viz níže)
Literatura:
Mauro Antonelli: Franz Brentano und die Wiederentdeckung der Intentionalität. In: Rudolf Haller: Skizzen zur
österreichischen Philosophie. Amsterdam 2000, S. 93-118.
Heinrich Ganthalter (Hrsg.): Bolzano und die österreichische Geistesgeschichte. Wien 1997.
Rudolf Haller: Gibt es eine österreichische Philosophie?. In: R.H.: Fragen zu Wittgenstein. Amsterdam 1986, S.
31-43.
Matthias Heesch: Johann Friedrich Herbart zur Einführung. Hamburg 1999.
William M. Johnston: Der böhmische Reformkatholizismus.
P. Kruntorad (Hg.), Jour fixe der Vernunft. Der Wiener Kreis und seine Folgen, 1991
J. C. Nyiri (Hg.), Von Bolzano zu Wittgenstein, 1986;
Studijní opora: reader?
*4. Zvláštní cesta rakouské filozofie (seminář: uskutečňuje se také na partnerské
univerzitě OU)
Cíle: Seminář si klade za cíl zprostředkovat vhled do mozaiky filozofických úvah, které
prostupují jak rakouskou filozofii, tak literaturu, výtvarné umění a v neposlední řadě hudební
kulturu této země. Tématické akcenty rakouské filozofie budou přiblíženy na základě práce
s úryvky z filozofických děl vybraných rakouských myslitelů. Úvahy nad těmito texty budou
zasazeny do obrazu historického vývoje Rakouska a jeho multikulturní různorodosti.
Obsah:
1. Úvod do problematiky: rakouská filozofie na multikulturním pozadí a v historickém
kontextu
2. Rakousko a typicky rakouské? Stěžejní rysy rakouského způsobu myšlení, filozofování a
uměleckého zachycení reality
3. Filozofové nepocházející z Rakouska, přesto však s dějinami rakouské filozofie související
(např. Mikuláš Kusánský, Konrad Celtis, Gottfried Wilhelm Leibnitz, Franz Brentano atd.)
4. Bernard Bolzano a jeho učení o ideálních podstatách
5. Radikální dualismus Antona Günthera
6. Fritz Mauthner a jeho kritika jazyka
7. Ernst Mach a filozofická koncepce empiriokriticismu
8. Teorie tvaru Christiana von Ehrenfelse
9. „Věda o předmětu jako takovém neboli o čistém předmětu“ Alexia Meinonga
10. Idealizace smrti ve filozofickém díle Otto Weiningera
11. Max Adler jako tvůrce koncepce usilující o spojování protikladů
12. Ferdinand Ebner a jeho reflexe o vztahu mezi Já a Ty
13. Filozofie Vídeňského kroužku
14. „O čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet.“ Stěžejní myšlenky filozofie Ludwiga
Wittgenteina
Literatura:
Fischer, Kurt Rudolf: Österreichische Philosophie von Brentano bis Wittgenstein. Wien 1999.