německá humanitní studia - ESF - Katedra germanistiky

1. Preambule: důvody k zavedení modulu, cíle studia, profil uchazeče a absolventa
Vzhledem k poměrně razantně se měnící jazykové situaci v ČR, kterouž změnu možno
popsat jako vyklízení pozic původní „lingvae francae“/ němčiny nové lingvae francae/
angličtině, a možno ji doložit statistikami MŠMT ilustrujícími přesvědčivě kontinuálně
klesající zájem o německý jazyk, rozhodli jsme se podniknout kroky k „záchraně němčiny“
zavedením zcela specifického typu výrazně interdisciplinárního studia, jež se základní
disciplínou „německá filologie“ propojí nový výukový modul „německá humanitní studia“
skládající se ze šesti klasických disciplín humanitních věd (podílejících se podstatně na tvorbě
národní i individuální identity), které budou studovány v německém jazyce a předávány
studentům včetně německé/rakouské historie a metodologie příslušné disciplíny. Nový modul
poměrně značně rozšiřuje/překonává klasické filologické pojetí (Humboldtovo), přičemž
ovšem zachovává hlavní filologický postulát: Jazyk – ve všech svých funkcích (nikoli jen ve
funkci komunikační) – je coby „organon poznání“ centrem studia. Praktičnost studia
požadovaná boloňskou deklarací se neprojevuje v aplikovanosti – nejde nikterak o studium
„němčiny pro XX“ (pro hospodářskou praxi, turistický ruch atd.) - , ani o bezbřehé a
nedefinovatelné rozšíření objektu – nehodláme učit nějakou podobu módního oboru „German
Studies/ Deutschlandstudien/ interkulturelle Germanistik“ – , nýbrž projevuje se
v nesrovnatelně vyšších a speciálnějších kompetencích absolventa.
Zatímco se mizení němčiny coby komunikačního nástroje jeví jako zcela přirozený a
v historii se pravidelně opakující proces střídání lingvae francae, proti němuž nemá smysl se
nijak ohrazovat, jeví se mizení němčiny ze středoevropského prostoru z hlediska kulturní
identity jako nebezpečný postup zanechávající dramatické trhliny a nevratné následky, proti
němuž naopak nutno bojovat se vší rozhodností. Nutno si totiž uvědomit, že v zemích střední
Evropy, s původně silným podílem německé/rakouské kultury zmizí spolu s němčinou i
podstatná část vlastní národní kultury, dějin, myšlení, umění – kteréž disciplíny lidského
ducha se v Českých zemích vyvíjely až do poloviny 20. století vždy v závislosti na
německé/rakouské kultuře (ať už šlo o závislost sympatetickou či o konkurenční napětí a
nepřátelské tření). Plánované rozšíření studijního oboru se snaží v hodině dvanácté zachránit
němčinu jako jazyk humanitních věd, jako jazyk kuturní paměti českého národa a
zacelit již vzniklé trhliny, které se – bez účinného zásahu – budou časem prohlubovat.
Zejména univerzitní studium humanitních věd je postiženo všeobecným poklesem zájmu o
německý jazyk: V klasických humanitních oborech, např. ve filozofii, sociologii, estetice již
nemožno vyučovat o dějinách německé filozofie, německého sociologického a estetického
myšlení, neboť frekventanti kurzů nečtou německy (a zdaleka ne všechna stěžejní díla jsou
přeložena do češtiny), absolventi oboru historie/archivnictví nejsou použitelní pro čtení
německých archiválií (které tvoří podstatnou část sbírek českých archivů), bohemisté
vykládají dějiny české literatury jen v úzkém národním kontextu (podobně jako v době
normalizace, teď ovšem již nikoli pod tlakem komunistické ideologie, nýbrž proto, že studenti
nerozumí německy), česká germanistika jako vědní disciplina hrozí zaniknout: pod tlakem
ekonomicko-utilitaristického myšlení nabízí většina germanistických institucí již jen
pragmatické a aplikované disciplíny, nikoli vědní obor jako takový a k němu příslušný
výzkum, specifický filologický přístup k jazyku, který zná a zkoumá i jiné funkce jazyka než
pouze komunikativní. Současně hrozí, že kulturně-politická práce minulých desetiletí od roku
1989, která se snažila podpořit narovnání sousedských vztahů mezi ČR a Německem, přijde
vniveč. I ze sféry pracovního trhu přicházejí signály, že postupně začínají v mnoha oborech
chybět absolventi vládnoucí současně důkladně německým jazykem a znalostmi z oboru.
Domníváme se, že plánované rozšíření oboru zaplní skutečně existující a stále se zvětšující
trhlinu na edukačním trhu i na trhu práce, současně bude atraktivní šíří uplatnění pro