německá humanitní studia - ESF - Katedra germanistiky

d) Odběratelem absolventů tohoto modulu bude magisterský obor judaistika nově
akreditovaný na FF UP. Oba obory se tak budou vzájemně podporovat.
e) Nabídka modulu komplementárně doplňuje také nabídku modulu historie a filozofie.
V přednáškách 1. bloku je zprostředkován úvod do studijního oboru „religionistika“. V rámci
tohoto úvodu jsou jednak specifikovány styčné body a diference mezi religionistikou a
blízkými vědními obory jako teologie, filozofie a dějiny náboženství, jednak nastíněny
základní teoretické modely a metody, které umožňují systematický vědecký výzkum v rámci
religionistiky. Dále je převážně diachronním přístupem zprostředkován základní přehled
vývoje jednotlivých náboženských systémů.
Přednášky a semináře nabízené v druhém bloku jsou koncipovány převážně jako volitelné
kurzy. Jako povinné jsou definovány pouze: „Dílčí obory religionistiky“ a seminář zaměřený
na plurimetodickou analýzu vybraných biblických textů.
Závěrečná/Státní bakalářská zkouška:
Preambule viz
Kánon otázek
1. Religionistika jako vědní obor
2. Teologický a religionistický přístup k náboženství
3. Teorie vzniku náboženství
4. Zakladatelé vědy o náboženství a jejich teze
5. Historie náboženství a systematická religionistika
6. Fenomenologie náboženství a její kritika
7. Antropologie náboženství
8. Sociologie náboženství
9. Psychologie náboženství
10. Srovnávací religionistika
11. Antické náboženské systémy. Problematika mýtu
12. Západní náboženské tradice: Judaismus
13. Západní náboženské tradice: Křesťanství
14. Náboženské tradice Blízkého východu: Islám
15. Náboženské tradice Dálného východu: Hinduismus, buddhismus, sikhismus
16. Náboženské tradice Dálného východu: Taoismus, konfucianismus, šintoismus
Doporučená literatura k bakalářské zkoušce
Plaut, W. Gunther: Die Tora. In jüdischer Auslegung. Band III. Gütersloh 2001.
Egger, W. : Methodenlehre zum Neuen Testament, Einführung in linguistische und historisch-kritische
Methoden. Freiburg 1987.
Fischer, Georg / Repschinski, Boris / Vonach, Andreas: Wege in die Bibel. Leitfaden zur Auslegung. Stuttgart
2000.
Jürgen Roloff, Einführung in das Neue Testament. Ditzingen, 1995.
Schweizer, H.: Biblische Texte verstehen: Arbeitsbuch zur Hermeneutik und Methodik der Bibelinterpretation.
Stuttgart 1986.
Böhme, Angelika: Die Lehre von der Seelenwanderung in der antiken griechischen und indischen Philosophie.
Düsseldorf Dissertationsschrift 1989.
Deussen, Paul: Allgemeine Geschichte der Philosophie. Band I/2. Leipzig 1899, s. 282-304.
Hesemann, Michael: Hitlers Religion. München Pattloch 2004.
Franz, M.-L. von: Schöpfungsmythen: Bilder schöpferischer Kräfte im Menschen. München 1990.
Steiner, G.: Grammatik der Schöpfung. München-Wien 2001.
Grözinger, Karl Erich: Jüdisches Denken. Theologie, Philosophie, Mystik. Bd. I, Vom Gott Abrahams zum Gott
des Aristoteles. Frankfurt a.M. 2003. (Vybrané kapitoly)
Rowley, Harold Henry: Apokalyptik. Ihre Form und Bedeutung zur biblischen Zeit. Einsiedeln-Zurüch-Köln
1965
Schulz, Monika: Magie oder Die Wiederherstellung der Ordnung. Frankfurt/Main-Berlin-Bern-Bruxelles-New
York-Oxford-Wien 2000.
Brumlik, Micha: Die Gnostiker. Der Traum von der Selbsterlösung des Menschen. Frankfurt/Main Eichborn
1992.
Jonas, Hans: Die Botschaft des fremden Gottes. Frankfurt/Main 1999.
Haag, E. (ed.): Gott, der einzige. Zur Entstehung des Monotheismus in Israel. Freiburg 1985.
Pettazoni, R.: Der allwissende Gott. Zur Geschichte der Gottesidee. Frankfurt-Hamburg 1960.