německá humanitní studia - ESF - Katedra germanistiky

Burckhardt, Jacob: Die Kultur der Renaissance in Italien. Essen 1995.
Duchhardt, Heinz: Europa am Vorabend der Moderne 1650-1800. Stuttgart 2003.
Elias, Norbert: Über den Prozeß der Zivilisation. 2. Bd., Frankfurt a.M. 1997.
Fisch, Jörg: Europa im Zeitalter von Wachstum und Gleichheit 1850-1914. Stuttgart 2002.
Gellner, Ernest: Nationalismus und Moderne. Berlin 1991.
Goetz, Hans Werner: Proseminar Geschichte: Mittelalter. Stuttgart 2000.
Görtemaker, Manfred: Geschichte der Bundesrepublik Deutschland. München 1999.
Gründer, Horst: Geschichte der deutschen Kolonien. Paderborn 2000.
Hobsbawm, Eric: Das Zeitalter der Extreme. Weltgeschichte des 20. Jahrhunderts. Stuttgart 1998.
Kocka, Jürgen: Das lange 19. Jahrhundert. Stuttgart 2001.
Kolb, Eberhard: Die Weimarer Republik. München 1984.
Müller, Winfried: Die Aufklärung. München 2002.
Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt 2006.
Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen 2005.
Siemann, Wolfram: Vom Staatenbund zum Nationalstaat - Deutschland 1806-1871. München 1995.
Sösemann, Bernd (Hrsg.): Der Nationalsozialismus und die deutsche Gesellschaft. München 2002.
Wildt, Michael: Geschichte des Nationalsozialismus. Göttingen 2008.
Témata bakalářských prací (příklady):
„Guido-von-List-Gesellschaft“ a její působení na Moravě
Moravské vyrovnání v české a německé historiografii. Perspektivy a interpretace.
Každodenní život německého obyvatelstva v Olomouci za 1. světové války
„Uchopení moci“ nacisty v zrcadle českého a německého tisku z českých zemí
Lothar Gottlieb Tirala (1886-1974). Biolog, homeopat, rasista.
atd …
3.5. Modul Obecná a srovnávací jazykověda
Modul Obecná a srovnávací jazykověda má poskytnout solidní orientační bázi pro
jazykovědné studium kteréhokoli konkrétního jazyka. Studenti budou seznámeni
s předpoklady, metodami a badatelskými programy lingvistiky. Zvláštní pozornost se kromě
všeobecně jazykových otázek věnuje oblasti dějin a současnosti německého lingvistického
bádání. U studentů má být přitom rozvíjena a prohlubována schopnost samostatné analytické
práce s jazykem a schopnost kreativního uplatnění získaných poznatků v teorii a praxi.
Důraz kladený na česko-německou komparaci vychází ze skutečnosti, že německá filologie
se v českých zemích tradičně a „přirozeně“ rozvíjí v komparaci s mateřským jazykem.
Zároveň platí, že výzkumné zaměření prakticky všech členů KG je česko-německokomparativní:
modul bude moci využívat nových poznatků získaných výzkumem docentů a
profesorů.
Modul Obecná lingvistika zásadně rozšiřuje a komplementárně doplňuje lingvistickou
nabídku, jak je obvyklá pro filologické obory, a je úzce propojen s dalšími dvěma moduly
(němčina jako jazyk humanitních věd, německá filologie): Curiculum modulu je koncipováno
s ohledem na to, že některé ligvistické disciplíny jsou již obsahem modulu Německá filologie
(jako úvody do jednotlivých jazykových disciplín, úvod do diachronního zkoumání jazyka
atd.)
V 1. ročníku budou posluchači seznámeni s okruhy a směřováním jazykovědy. Studenti
získají základní přehled o metodách jazykové analýzy.
Výuka ve druhém bloku předepisuje tři povinné kurzy (reprezentující tří základní okruhy
ligvistiky): Obecná jazykověda, Metody jazykové analýzy a Kontrastivní lingvistika. K 2. a 3.
okruhu je dále nabízeno několik volitelných kurzů - některé z nich lze také volit ze stávající
nabídky lingvistických seminářů Katedry germanistiky či z nabídky jiných kateder.
Závěrečná/Státní bakalářská zkouška
Preambule viz
Seznam okruhů ke státní bakalářské zkoušce:
1. Jazyk jakožto znakový systém v sémiotické teorii