německá humanitní studia - ESF - Katedra germanistiky

Přednášky a semináře 2. bloku jsou v zásadě volitelné. Jako povinné jsou vypsány jen kurzy
„Zvláštní cesta rakouské filozofie“, „Četba textů/Lektuerekurs“ a „Seminář k formální logice
a argumentační teorii“.
Závěrečná/Státní bakalářská zkouška:
Bakalářská zkouška se skládá ze dvou částí, každou musí student úspěšně absolvovat,
výsledná známka je pak průměrem těchto dvou částí. V první části zkoušky referuje
examinovaný o tématu, které si sám zvolil. Výstavba odpovědi musí mít následující strukturu.
1. pojednání o jednom či více německých pramenných textech (primární literatura)
2. pojednání o sekundární literatuře (seznam sekundární literatury k tématu )
3. formulace problému, vlastní analýza
K bakalářské zkoušce je požadován seznam četby, který musí obsahovat minimálně 30 textů
(z toho nejméně 5 primárních textů německy píšících filozofů).
Příklad:
Bolzano: Was ist Philosophie?
Kant: Základy metafyziky mravů
Lorenzen: Pravidla rozumné argumentace
Nietzsche: O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním
Wittgenstein: Traktát logicko-filosofický
atd…
Kánon otázek k bakalářské zkoušce:
1. Grundprobleme und „Schulen“ der antiken Philosophie
2. Von der Scholastik zum Humanismus
3. Erkenntnistheorie von Descartes bis zum 19. Jahrhundert
4. Der deutsche Idealismus
5. Grundprobleme der Philosophie Kants und ihre Weiterentwicklung im Neukantianismus
6. Vom böhmischen Reformkatholizismus zur Phänomenologie(Bolzano, Brentano, Mach, Husserl)
7. Deutsche Hermeneutik von Schleiermacher bis Gadamer
8. Die Ausbildung der tschechischen Philosophie zwischen Leibniz und Herbart
9. Moderne Erkenntnistheorie Wittgenstein und die Wiener Schule
10. Politische Philosophie im 19. und 20. Jahrhundert
11. Philosophie der radikalen Kritik (Nietzsche, Heidegger)
12. Die Entwicklung der Logik in Deutschland und Österreich
13. Ethik und Verantwortungstheorie
14. Philosophie und moderne Naturwissenschaft
15. Einflüsse außereuropäischer Philosophien auf Mitteleuropa
Literatura k bakalářské zkoušce:
Klausener, Helge (Hrsg.): Berufe für Philosophen. Darmstadt 2004.
Kunzmann, Peter (Hrsg.): dtv-Atlas zur Philosophie. Tafeln und Texte. München 1991.
Schmidt/Schischkoff. Philosophisches Wörterbuch.Stuttgart 1991
Störig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Stuttgart 1993.
Tugendhat/Wolf: Logisch-semantische Propädeutik. Stuttgart
Cassirer, Ernst: Die Philosophie der Aufklärung. Tübingen 1973 (Erstdruck 1932)
Stegmüller, Wolfgang: Hauptströmungen der Gegenwartsphilosophie. 4 Bände. Stuttgart 1989
Albert, K.: Platonismus. Weg und Wesen abendländischen Philosophierens. Darmstadt 2008.
Gabriel, G.: Grundprobleme der Erkenntnistheorie. Paderborn 1993.
Gorsen, P.: Zur Phänomenologie des Bewußtseinsstroms. Bonn 1966.
Hölscher, U.: Anfängliche Fragen. Göttingen 1968.
Pauen, M.: Grundprobleme der Philosophie des Geistes. Frankfurt/Main 2001.
Sloterdijk, P.: Die Alliierten oder die gehauchte Kommune. In: ders.: Sphären Bd. 1 Frankfurt/Main 1998, S. 17-
82.
Návrh témat bakalářských prací:
Die Kontroverse Čupr/Smetana vs. Gabler. Die psychologische Methode im Spannungsfeld der deutschen und
tschechischen Philosophie in Böhmen.