německá humanitní studia - ESF - Katedra germanistiky
německá humanitní studia - ESF - Katedra germanistiky
německá humanitní studia - ESF - Katedra germanistiky
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Inovace obsahu bakalářského <strong>studia</strong> německé filologie/rozšíření o studijní<br />
modul „<strong>německá</strong> <strong>humanitní</strong> <strong>studia</strong>“<br />
(Studijní brožura)<br />
Obsah<br />
1. Preambule: důvody k zavedení modulu, cíle <strong>studia</strong>, profil uchazeče a absolventa<br />
2. Organizace a struktura <strong>studia</strong><br />
3. Kurikula jednotlivých modulů<br />
4. Kurikula jednotlivých kurzů
1. Preambule: důvody k zavedení modulu, cíle <strong>studia</strong>, profil uchazeče a absolventa<br />
Vzhledem k poměrně razantně se měnící jazykové situaci v ČR, kterouž změnu možno<br />
popsat jako vyklízení pozic původní „lingvae francae“/ němčiny nové lingvae francae/<br />
angličtině, a možno ji doložit statistikami MŠMT ilustrujícími přesvědčivě kontinuálně<br />
klesající zájem o německý jazyk, rozhodli jsme se podniknout kroky k „záchraně němčiny“<br />
zavedením zcela specifického typu výrazně interdisciplinárního <strong>studia</strong>, jež se základní<br />
disciplínou „<strong>německá</strong> filologie“ propojí nový výukový modul „<strong>německá</strong> <strong>humanitní</strong> <strong>studia</strong>“<br />
skládající se ze šesti klasických disciplín <strong>humanitní</strong>ch věd (podílejících se podstatně na tvorbě<br />
národní i individuální identity), které budou studovány v německém jazyce a předávány<br />
studentům včetně německé/rakouské historie a metodologie příslušné disciplíny. Nový modul<br />
poměrně značně rozšiřuje/překonává klasické filologické pojetí (Humboldtovo), přičemž<br />
ovšem zachovává hlavní filologický postulát: Jazyk – ve všech svých funkcích (nikoli jen ve<br />
funkci komunikační) – je coby „organon poznání“ centrem <strong>studia</strong>. Praktičnost <strong>studia</strong><br />
požadovaná boloňskou deklarací se neprojevuje v aplikovanosti – nejde nikterak o studium<br />
„němčiny pro XX“ (pro hospodářskou praxi, turistický ruch atd.) - , ani o bezbřehé a<br />
nedefinovatelné rozšíření objektu – nehodláme učit nějakou podobu módního oboru „German<br />
Studies/ Deutschlandstudien/ interkulturelle Germanistik“ – , nýbrž projevuje se<br />
v nesrovnatelně vyšších a speciálnějších kompetencích absolventa.<br />
Zatímco se mizení němčiny coby komunikačního nástroje jeví jako zcela přirozený a<br />
v historii se pravidelně opakující proces střídání lingvae francae, proti němuž nemá smysl se<br />
nijak ohrazovat, jeví se mizení němčiny ze středoevropského prostoru z hlediska kulturní<br />
identity jako nebezpečný postup zanechávající dramatické trhliny a nevratné následky, proti<br />
němuž naopak nutno bojovat se vší rozhodností. Nutno si totiž uvědomit, že v zemích střední<br />
Evropy, s původně silným podílem německé/rakouské kultury zmizí spolu s němčinou i<br />
podstatná část vlastní národní kultury, dějin, myšlení, umění – kteréž disciplíny lidského<br />
ducha se v Českých zemích vyvíjely až do poloviny 20. století vždy v závislosti na<br />
německé/rakouské kultuře (ať už šlo o závislost sympatetickou či o konkurenční napětí a<br />
nepřátelské tření). Plánované rozšíření studijního oboru se snaží v hodině dvanácté zachránit<br />
němčinu jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd, jako jazyk kuturní paměti českého národa a<br />
zacelit již vzniklé trhliny, které se – bez účinného zásahu – budou časem prohlubovat.<br />
Zejména univerzitní studium <strong>humanitní</strong>ch věd je postiženo všeobecným poklesem zájmu o<br />
německý jazyk: V klasických <strong>humanitní</strong>ch oborech, např. ve filozofii, sociologii, estetice již<br />
nemožno vyučovat o dějinách německé filozofie, německého sociologického a estetického<br />
myšlení, neboť frekventanti kurzů nečtou německy (a zdaleka ne všechna stěžejní díla jsou<br />
přeložena do češtiny), absolventi oboru historie/archivnictví nejsou použitelní pro čtení<br />
německých archiválií (které tvoří podstatnou část sbírek českých archivů), bohemisté<br />
vykládají dějiny české literatury jen v úzkém národním kontextu (podobně jako v době<br />
normalizace, teď ovšem již nikoli pod tlakem komunistické ideologie, nýbrž proto, že studenti<br />
nerozumí německy), česká germanistika jako vědní disciplina hrozí zaniknout: pod tlakem<br />
ekonomicko-utilitaristického myšlení nabízí většina germanistických institucí již jen<br />
pragmatické a aplikované disciplíny, nikoli vědní obor jako takový a k němu příslušný<br />
výzkum, specifický filologický přístup k jazyku, který zná a zkoumá i jiné funkce jazyka než<br />
pouze komunikativní. Současně hrozí, že kulturně-politická práce minulých desetiletí od roku<br />
1989, která se snažila podpořit narovnání sousedských vztahů mezi ČR a Německem, přijde<br />
vniveč. I ze sféry pracovního trhu přicházejí signály, že postupně začínají v mnoha oborech<br />
chybět absolventi vládnoucí současně důkladně německým jazykem a znalostmi z oboru.<br />
Domníváme se, že plánované rozšíření oboru zaplní skutečně existující a stále se zvětšující<br />
trhlinu na edukačním trhu i na trhu práce, současně bude atraktivní šíří uplatnění pro
absolventy, obsahovou náplní, organizačními formami (důsledná aplikace závěrů boloňské<br />
deklarace - modularita, interdisciplinární prostupnost, vysoká samostatnost studentů při<br />
sestavování individuálního studijního plánu na základě přesně definovaných a zveřejněných<br />
výstupních kompetencí) a zvýšenou možností spolupráce s německými a rakouskými<br />
univerzitami.<br />
Vlastním cílem <strong>studia</strong> je zprostředkovat absolventům čtyři vzájemně propojené kompetence:<br />
1. důkladnou znalost němčiny (výstupní kompetence odpovídá stupni C1 referenčního<br />
rámce MŠMT)<br />
2. znalosti a kompetence v oboru <strong>německá</strong> filologie odpovídající bakalářskému stupni<br />
vzdělání,<br />
3. základní znalosti a kompetence v dalším klasickém <strong>humanitní</strong>m oboru blížící se<br />
nárokům kladeným na absolventy bakalářského <strong>studia</strong> tohoto obora a vybavující tak<br />
absolventa k případnému pokračování ve studiu tohoto oboru v magisterském stupni,<br />
4. znalost německé terminologie, německé/rakouské historie, metodologie a nejnovějších<br />
poznatků zvolené vědní disciplíny.<br />
Šest klasických disciplín <strong>humanitní</strong>ch věd spojených v modulu <strong>německá</strong> <strong>humanitní</strong> <strong>studia</strong> a<br />
akreditovaných na FF UP (historie, filozofie, obecná a srovnávací jazykověda, srovnávací<br />
religionistika a judaistika, medievistika a dějiny umění) bude studováno v propojení s<br />
„mateřským“ oborem, německou filologií. Studentům bude v první fázi <strong>studia</strong> (1. ročník)<br />
zprostředkován bazální přehled po všech jmenovaných disciplínách, čímž se zásadně<br />
prohloubí jejich všeobecná vzdělanost a zajistí se kvalifikovaný výběr podmodulu následné<br />
specializace. V druhé fázi <strong>studia</strong> (2. a 3. ročník) se student zaměří na jednu disciplínu své<br />
specializace vedle základního oboru <strong>německá</strong> filologie.<br />
Profil absolventa<br />
Obecné dovednosti:<br />
Absolvent bude systematicky veden k uvědomění si i jiných než komunikativních funkcí<br />
(německého) jazyka a zvládne - obecně řečeno a odhlédnuto od německého jazykového<br />
zázemí - metodiku vědecké práce: bude mít všeobecnou schopnost zacházet s texty všeho<br />
druhu, porozumět jejich kontextům a vztahům, interpretovat, hledat a třídit informace,<br />
rozumět složitým procesům společenské povahy zejména v kontextu česko-německých<br />
vztahů.<br />
Speciální dovednosti:<br />
Absolvent<br />
- získá jazykové kompetence odpovídá stupni C1 referenčního rámce MŠMT<br />
- získá znalosti a kompetence v oboru <strong>německá</strong> filologie odpovídající bakalářskému<br />
stupni vzdělání,<br />
- získá všeobecný rozhled a znalost německé terminologie, německé/rakouské historie,<br />
metodologie a nejnovějších poznatků šesti klasických disciplín <strong>humanitní</strong>ch věd<br />
- získá obecně kulturní přehled o dějinách, dějinách ducha, kultuře a umění německy<br />
mluvících zemí - v úzkém propojení a v komparaci s kulturními dějinami vlastní<br />
národní kultury,<br />
- bude vybaven k pokračování ve studiu německé filologie v magisterském stupni - i<br />
dalšího oboru <strong>humanitní</strong> vědy, který zvolí jako svou další specializaci,<br />
- bude sensibilizován pro vnímání a pochopení jazyka jako organonu poznání,<br />
instrumentu pro vědecké uchopení světa a tvůrce myšlenkových a ideových/<br />
ideologických paradigmat.<br />
Uplatnění absolventa<br />
Absolventi zaplní reálně existující trhliny na trhu práce:
- budou schopni číst a interpretovat německé texty (i archivní materiály), jež jsou<br />
součástí kánonu textů české literatury/ historie, po doškolení ve speciálních<br />
dovednostech budou moci vykonávat práci archivářů, odborných knihovníků<br />
(knihovny s německým knižním fondem),<br />
- budou schopni pracovat v kulturně-politické sféře (publicisitika, nakladatelství,<br />
kulturní a kulturně-politické, kulturně-vzdělávací instituce, neziskové organizace), kde<br />
se od svých konkurentů na trhu práce budou lišit zejména jazykovou kompetencí a<br />
schopností fundovaného vhledu do problematiky česko-německých vztahů,<br />
- využijí-li absolventi bakalářského <strong>studia</strong> nabídky pokračovat studiem magisterského<br />
(či doktorského) nadstavbového stupně, najdou uplatnění ve vědeckých profesích<br />
vyžadujících nezploštělý, neprovinční pohledem na vlastní národní kulturu, budou<br />
schopni komunikovat problematiku na nejvyšší vědecké i politické úrovni,<br />
- využijí-li absolventi bakalářského <strong>studia</strong> nabídky speciálního učitelského vzdělání (v<br />
mag. stupni), mohou se stát učiteli <strong>humanitní</strong>ch oborů vyzbrojení vynikajícími<br />
znalostmi němčiny a interdisciplinární šíří záběru,<br />
- absolventi budou schopní multiplikačného efektu, schopní vysílat signály do širší<br />
kulturní veřejnosti, schopní oslovit vzdělanostní elity chápající nutnost nezploštělého a<br />
nešovinistického pohledu na národní kulturu a současně nutnost ovládat vedle<br />
komunikativního nástroje lingvae francae (angličtiny) i jiný jazyk plnící jiné funkce<br />
Přijímací řízení a profil uchazeče<br />
Statistiky MŠMT dokládají (viz výše), že nemožno počítat s uchazeči s vyššími jazykovými<br />
kompetencemi než B1 či B2.<br />
Jazyková kompetence uchazečů bude hodnocena na základě certifikátů, které uchazeči zašlou<br />
komisi pro přijímací řízení v předpolí přijímací zkoušky. 1 Uchazeči, kteří se nebudou moci<br />
prokázat žádným certifikátem, přesto ale budou mít zájem o studium, budou podrobeni ústní<br />
zkoušce: Přijímací komise zhodnotí úroveň jazykových znalostí a schopností/stupeň v<br />
referenčním rámci.<br />
Bude-li počet přihlášených převyšovat možnosti FF, bude přijímací řízení obohaceno o druhé<br />
kolo, motivační pohovor, který by měl prokázat hlubší zájem uchazeče o německou kulturu a<br />
jazyk, jeho strukturu, funkce a možnosti, a o <strong>humanitní</strong> vzdělanost, umění a kulturu vůbec, a<br />
který v posledku určí pořadí uchazečů.<br />
Maximální rozpětí v referenčním rámci mezi profilem uchazeče a profilem absolventa je od<br />
B2 do C1, což je rozpětí, které je možno navrhovaným kurikulem oboru pokrýt.<br />
<strong>Katedra</strong> <strong>germanistiky</strong> FF UP bude schopna každoročně přijmout až 100 uchazečů.<br />
1 Za certifikáty opravňující k přijetí budeme považovat:<br />
a) Zkoušky na jazykových školách:<br />
� Státní jazyková zkouška základní (úroveň B2 Evropského referenčního rámce)<br />
� Státní jazyková zkouška všeobecná (C1)<br />
b) Zkoušky organizované Goethovým institutem (probíhají rovněž na řadě gymnázií):<br />
� Zertifikát Deutsch (B1)<br />
� Goethe-Zertifikat (B2)<br />
� Goethe-Zertifikat (C1)<br />
c) Zkoušky v rámci „Österreichisches Sprachdiplom“ (ÖSD):<br />
� ÖSD, Zertifikat Deutsch (B1)<br />
� ÖSD, Mittelstufe Deutsch (B2)<br />
� ÖSD, Oberstufe Deutsch (C1)<br />
d) Evropské jazykové certifikáty:<br />
� Zertifikat Deutsch Plus (B2)<br />
e) maturitní zkoušku z nj z kterékoli střední školy v ČR s hodnocením výborně či velmi dobře (B2-B1)
Pracoviště: <strong>Katedra</strong> <strong>germanistiky</strong> FF UP v Olomouci<br />
Olomoucká germanistika má dobré jméno v českém i evropském měřítku (v posledních<br />
letech je např. téměř výlučným donátorem odborných asistentů, kteří absolvovali v Olomouci<br />
doktorandské studium, pro většinu germnanistik v ČR). Bez potíží reakreditovala (saturována<br />
učiteli všech akademických stupňů) svůj základní obor (<strong>německá</strong> filologie) ve všech stupních,<br />
má právo udělovat docentské a profesorské tituly a v letech 2006 a 2007 akreditovala tři nové<br />
obory/typy <strong>studia</strong>: germanistickou medievistiku, judaistiku a distanční studium německé<br />
filologie. Pro zásadní inovaci oboru jsou tedy k dispozici bohaté zkušenosti a ustálený a<br />
akceschopný učitelský sbor.<br />
<strong>Katedra</strong> <strong>germanistiky</strong> FF UP zavedla jako první na FF UP modulární systém organizace<br />
<strong>studia</strong> dle požadavků boloňské deklarace. Má s tímto systémem – který ideálně umožňuje<br />
interdisciplinární prostupnost, volnost a současně vysokou míru odpovědnosti studenta za<br />
studium, cílené zaměření studenta na výstupní kompetence – již tříleté zkušenosti.<br />
FF UP disponuje širokým spektrem <strong>humanitní</strong>ch oborů a k nim příslušných pracovišť,<br />
z nichž některá patří k předním v ČR, některé obory nejsou akreditovány jinde než na FF UP<br />
v Olomouci. Učitelský sbor navrhovaného modulu budou – vedle „domácích germanistů“ –<br />
tvořit docenti jmenovaných klasických disciplín, kteří ovládají německý jazyk na tak vysoké<br />
úrovni, aby byli schopni německy přednášet a vést semináře. Moduly, které nebude možno<br />
saturovat z vlastních sil FF UP, zajistí <strong>německá</strong> spolupracující instituce (TU Drážďany)<br />
tutoráty a hostujícími profesory.
Kat./kód<br />
2. Organizace a struktura <strong>studia</strong><br />
I. BLOK = 1. ročník<br />
A. Základní předměty: kreditní limit 60<br />
Název předmětu<br />
Počet<br />
kreditů<br />
Rozsah výuky:<br />
P+S<br />
(1=45min)<br />
Zakon-čení<br />
z, Zk, K<br />
Doporučený<br />
sem.<br />
Z, L<br />
Modul němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd<br />
KGN/1JC1 Jazyková cvičení A – učebnice 2+2 0+2 z Z+L 1)<br />
KGN/1JC1 Jazyková cvičení B - práce s texty 2+2 0+2 z Z+L 1)<br />
KGN/1SY1 Jazyková cvičení C - konverzace 2 0+2 z Z 1)<br />
KGN/1MO1 Morfologie 1+2 2+2 0+2 z Z+L<br />
KGN/1SY2 Syntax 1 2 0+2 z L<br />
KGN/1ART Fonetika a fonologie 2 0+2 Zk Z<br />
Modul <strong>německá</strong> filologie<br />
KGN/1EP Epochy německé literatury 3 1+0 Zk Z+L 2)<br />
KGN/1ULG Úvod do lingvistiky 3 1+0 Zk Z+L 2)<br />
KGN/1ULT Úvod do literární vědy 6 2+2 Zk L 3)<br />
Modul úvod do jednotlivých disciplín<br />
KGN/1FI Filozofie 5 1+2 z Z<br />
KGN/1HI Historie 5 1+2 z Z<br />
KGN/1VSJ Všeob. a srovn. jazykověda 5 1+2 z Z<br />
KGN/1RJ Religionistika 5 1+2 z L<br />
KGN/1MED Medievistika 5 1+2 z L<br />
KGN/1SO Dějiny umění 5 1+2 z L<br />
21+23<br />
B. Volitelné předměty: nejsou<br />
Poznámky<br />
1) Studenti budou v rámci předmětu „Jazyková cvičení“ navštěvovat v zimním semestru tři cvičení tří různých<br />
typů, různé obsahové a metodologické náplně, které jsou v rozvrhu označeny písmeny A,B,C. Student si zapíše<br />
každý z typů. V letním semestru jsou předepsány již jen dvě cvičení – student zapíše oba různé typy A i B.<br />
2) Přednáška je dvousemestrální, na konci letního semestru je ukončena zkouškou.<br />
3) Seminář Úvodu do literární vědy se koná formou týdenního intenzivního kurzu, obvykle v dubnu. Zkouška se<br />
skládá ze tří částí, z písemné interpretace lyrického textu, písemného testu k teorii literatury a ústního rozboru<br />
textu prozaického či dramatického.<br />
Podmínky k postupu do 2. ročníku:<br />
Podmínkou pro zápis do druhého ročníku <strong>studia</strong> je získání minimálně 40 kreditů a úspěšné<br />
složení zkoušek z oborů „Úvod do literární vědy“ a „Jazyková cvičení 2“.<br />
Podrobnosti k jednotlivým kurzům a rozvrh naleznete na: www.germanistika.cz<br />
II. BLOK = 2. a 3. ročník<br />
Za druhý blok – tedy 2. a 3. ročník dohromady musí student získat 120 kreditů. Studium je<br />
organizováno „modulárním způsobem“. V následujících tabulkách je vždy uváděn počet<br />
kreditů nutných získat v modulu a přehled předmětů (obecné názvy), které lze do<br />
jednotlivých modulů zařadit. Disciplíny, které jsou v modulu povinné a musí být zakončeny<br />
zkouškou, jsou označeny hvězdičkou. Ostatní předměty možno volit dle vlastního uvážení<br />
Pozn.
tak, aby student na konci bloku dosáhl předepsaného počtu kreditů. Nabídka většiny předmětů<br />
je společná pro druhý a třetí blok.<br />
Studenti jsou od počátku <strong>studia</strong> důkladně obeznámeni s výstupními kompetencemi, kterých<br />
musí při ukončení modulu dosáhnout (kánon okruhů/otázek k závěrečné zkoušce, kánon<br />
studijní literatury). Způsob, jak se studenti k výstupním kompetencím dopracují, je do velké<br />
míry ponechán jejich vlastní úvaze a zodpovědnosti.<br />
Do dosažených výsledků se samozřejmě započítávají veškeré kredity získané při studiu<br />
v zahraničí – a to v plné výši a dle obsahového zaměření do příslušného modulu.<br />
A. Základní předměty: kreditní limit 80<br />
Kat./kód Název předmětu<br />
KGN/2M11<br />
KGN/2M12<br />
KGN/2M13<br />
KGN/2M22<br />
KGN/2M24<br />
KGN/2M21<br />
KGN/2M23<br />
Modul němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch<br />
věd<br />
Počet<br />
Kreditů<br />
x/y<br />
20<br />
Rozsah výuky:<br />
P+S<br />
(1=45min)<br />
-<br />
Zakončení<br />
z, Zk, K<br />
Vybrané gramatické problémy 2 0+2 Z<br />
Analýza odborných textů 2 0+2 z<br />
Odborný jazyk/Fachsprachen 2 0+2 z<br />
Praktická stylistika 2 0+2 z<br />
Další praktické jazykové kurzy 2 0+2 z<br />
* Textanalyse – písmená zkouška 2 x Zk<br />
Modul <strong>německá</strong> filologie: 50<br />
Lingvistické disciplíny<br />
20<br />
KZk<br />
*Ling. přednáška – Syntax 3 2+0 Zk<br />
*Ling. přednáška – Morfologie 3 2+0 Zk<br />
Lingvistická přednáška A-D 3 2+0 Zk 1)<br />
Lingvistický seminář A-D 1-4 0+2 z 2)<br />
Překladatelská cvičení A-D 2 0+2 z 3)<br />
Teorie překladu 3 1+0 Zk<br />
Samostatná studentská práce 1-5 - z 4)<br />
Hostující profesor 1-4 - z 5)<br />
KZk<br />
Literárně-kulturní disciplíny<br />
20<br />
KZk<br />
*Literární přednáška A-G 3 1+0 Zk<br />
Literární seminář A-G 1-4 0+2 z<br />
Překladatelská cvičení A-D<br />
2 0+2 z<br />
Samostatná studentská práce 1-5 - z<br />
Hostující profesor 1-4 - z<br />
Modul záv. kvalifikační práce 10 z 6)<br />
B. Volitelné předměty: Vybraný <strong>humanitní</strong> modul: kreditní limit 40<br />
Na konci 1. ročníku se student rozhodne, kterou z nabízených 6 disciplín si zvolí – vedle<br />
povinného modulu Německá filologie – za svůj druhý odborný modul pro další studium.<br />
Až ¼ předepsaného počtu kreditů v odborném modulu (tedy 10) mohou studenti získat<br />
absolvováním odborných kurzů na mateřských katedrách (tedy v češtině).<br />
Pozn.<br />
0)
Kat./kód Název předmětu<br />
KGN/2M31<br />
KGN/2M32<br />
KGN/2M33<br />
KGN/2M41<br />
KGN/2M42<br />
KGN/2M43<br />
KGN/2M51<br />
KGN/2M52<br />
KGN/2M53<br />
KGN/2M61<br />
KGN/2M62<br />
KGN/2M63<br />
KGN/2M71<br />
KGN/2M72<br />
KGN/2M73<br />
KGN/2M81<br />
KGN/2M82<br />
KGN/2M83<br />
Modul filozofie<br />
Počet<br />
Kreditů<br />
x/y<br />
40<br />
Rozsah výuky:<br />
P+S<br />
(1=45min)<br />
Zakončení<br />
z, Zk, K<br />
*Zvláštní cesta rakouské filozofie 2/2 z/zk<br />
*Formální logika 0+2 Z<br />
*Lektürekurs 0+2 Z<br />
Volitelné předměty a-x x X<br />
Modul historie<br />
*Česko-německé vztahy 2+0 Zk<br />
*Úvod do dějin 19. stol 2+0 Zk<br />
*Pomocné vědy historické 0+2 Z<br />
*Dějiny 20. století x z/zk<br />
Volitelné předměty a-x x X<br />
Modul obecná a srovnávací jazykověda<br />
*Obecná jazykověda 2+2 z+zk<br />
*Metody jazykové analýzy 2+2 z+zk<br />
*Č-n kontrastivní lingvistika 2+2 z+zk<br />
Volitelné předměty a-x x x<br />
Modul srovnávací religionistika<br />
a judaistika<br />
40<br />
*Dílčí obory religionistiky 2+0 zk<br />
*Analýza relig. textů 0+2 z<br />
Volitelné předměty a-x x x<br />
Modul dějiny umění<br />
Modul medievistika<br />
*Úvod do dějin středověku 2+2 z+zk<br />
*Dějiny německy psané literatury 2+2 z+zk<br />
*Pomocné vědy historické 0+2 z<br />
Volitelné předměty a-x<br />
Poznámky a vysvětlivky (týká se všech výše uvedených modulů)<br />
1) Kapitálky za názvem disciplíny označují počet kurzů jedné disciplíny, které se v jednom semestru nejméně<br />
nabízejí.<br />
2) Počet udělených kreditů závisí na množství práce vložené studentem do absolvování semináře. Obecně platí:<br />
1kr - smysluplná účast, 2kr. - účast s diskusními příspěvky, 3kr. - úspěšný ústní referát, 4kr. - úspěšný ústní<br />
referát + písemná seminární práce. Vyučující má právo, požadavky ke získání kreditů modifikovat, musí ale<br />
podmínky k udělení toho či onoho počtu kreditů sdělit při prvním sezení<br />
Každý student má ale povinnost zakončit dva libovolné semináře písemnou prací.<br />
3) Vřazení kurzů překladatelských cvičení do modulů odvisí od jejich tématického zaměření: odborný překlad s<br />
důrazem na jazykový rozbor (modul lingvistický), překlad beletrie (m. literární), překlad odborných textů (m.<br />
němčina jako jazyk hv) tlumočnická cvičení (dtto) atd.<br />
40<br />
40<br />
40<br />
40<br />
Pozn.
4) Samostatnou studentskou prací se rozumí např. publikace v časopise, účast v překladatelské či odborné<br />
soutěži, účast na výzkumu atd. O počtu kreditů rozhoduje konzultant výzkumného úkolu.<br />
5) Za prokazatelnou účast v publiku na jednáních vědecké konference či cyklu přednášek hostujících profesorů<br />
obdrží studenti obvykle 1 kreditní bod.<br />
6) Téma bakalářské práce možno vybrat i z modulů volitelných: „vybraný <strong>humanitní</strong> modul (viz níže)<br />
Předměty státní závěrečné zkoušky:<br />
1. obhajoba německy psané bakalářské práce (rozsah ca. 40 s.)<br />
2. ústní zkouška z modulu Německá filologie<br />
3. ústní zkouška z dalšího odborného modulu<br />
Ústní zkoušky z obou modulů mají dvě části: V první části student „losuje“ jeden z okruhů<br />
předem známého kánonu otázek, ve druhé části zkoušky předloží návrh tří témat (jimž se v<br />
průběhu <strong>studia</strong> v rámci odborného modulu cíleně věnoval) a doprovodí ho reprezentativním<br />
seznamem studijní literatury. Examinátor zvolí jedno z nich k podrobné diskusi.<br />
Pokyny pro zapisování do STAGu:<br />
V 1. semestru 2. ročníku si studenti zapisují první část modulů pod kódy uvedenými v tabulce<br />
(kódy ukončené číslem 1) tak, aby za 2. ročník <strong>studia</strong> dosáhli nejméně 40 kreditů. Druhou a<br />
třetí část modulů si zapíší až v roce/semestru, ve kterém chtějí celý modul ukončit. Jednotlivé<br />
kurzy si zapisují pomocí preferenčních bodů na webových stránkách katedry. Uzavření kurzů<br />
uvnitř modulů jim bude potvrzeno vyučujícími na tzv. „Scheinech“ a až celý splněný modul<br />
zapsán do STAGu sekretářkou katedry.<br />
Další pokyny, jakož i rozvrh a anotace jednotlivých přednášek a seminářů, naleznete pro<br />
příslušný semestr na webových stránkách www.germanistika.cz.<br />
Pokyny k zápisu předmětů: státní závěrečné zkoušky a obhajoby bakalářské práce – viz<br />
aktuální informace a směrnice na webových stránkách studijního oddělení.<br />
Výklad ke struktuře <strong>studia</strong><br />
1. Je snaha, aby všechny kurzy byly od 1. ročníku vedeny v německém jazyce (veškeré<br />
zkoušky se konaly v německém jazyce a veškeré písemné práce studentů byly sepsány<br />
v německém jazyce), přičemž se nároky na jazykovou dovednost budou kontinuálně<br />
zvyšovat s nárůstem jazykové komepence studentů<br />
2. Modulu „Němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd“ je v 1. ročníku věnována vysoká<br />
hodinová dotace, což jednak odpovídá předpokládanému nízkému stupni referenčního<br />
rámce uchazečů a současně vyjadřuje snahu zvýšit „intenzivním jazykovým kurzem“<br />
jazykové schopnosti studentů. Do tohoto modulu jsou (v 1. i 2. bloku) soustředěny<br />
úvodní praktické „gramatické“ disciplíny a disciplína označovaná v obvyklých<br />
studijních plánech cizojazyčných filologií jako „konverzační cvičení“.<br />
3. Ve 2. bloku klesá hodinová dotace praktického jazykového modulu i proto, že<br />
němčina (jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd) je automaticky součástí všech ostatních<br />
odborných modulů.<br />
4. Závěrečná zkouška modulu „Němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd“ se koná na<br />
konci 2. bloku a odpovídá formou i úrovní certifikovaným zkouškám německých/<br />
rakouských jazykově-vzdělávacích institucí s úrovní referenčního rámce C1.<br />
5. Modul <strong>německá</strong> filologie obsahuje v 1. ročníku jen klasické „úvodové“ discipíny,<br />
zatímco obvyklá „jazyková cvičení pro začátečníky“ (konverzační cv., gramatická cv.)<br />
jsou koncentrována do modulu Němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd.<br />
6. V modulu „Úvod do jednotlivých disciplín <strong>humanitní</strong>ch věd“ budou v každém<br />
z obou semestrů 1. ročníku prezentovány v přednášce a semináři vždy 3 a 3 disciplíny.<br />
Až na konci 1. ročníku se student rozhodne, kterou z nabízených 6 disciplín zvolí –
vedle povinného modulu Německá filologie – za svůj druhý odborný modul pro další<br />
studium.<br />
7. Obsah jednotlivých odborných modulů v 2. bloku tvoří nabídka různých kurzů,<br />
(formálně definovaných jako přednášky, semináře, přednášky hostujících profesorů,<br />
blokové semináře, projektové semináře, workshopy, samostatná vědecká práce<br />
studentů atd.), z nichž jsou některé definovány jako povinné. Obsahová náplň<br />
volitelných kurzů se semestr od semestru mění 2 . Student si z nabídky modulu vybere v<br />
průběhu 4 semestrů – vedle předmětů označených jako povinné - takový počet kurzů,<br />
aby dosáhl předepsaného počtu kreditů v modulu (40).<br />
8. Obsah jednotlivých odborných modulů je uzpůsoben tak, aby<br />
a) odborný modul současně fungoval jako „kontext <strong>germanistiky</strong>“, tj.<br />
rozšiřoval/ prohluboval/ usouvztažňoval znalosti a kompetence vzdělaného<br />
germanisty<br />
b) každý odborný modul kladl důraz na jazyk, kterým daná disciplína myslí a<br />
komunikuje 3<br />
c) každý odborný modul kladl důraz na česko-německou komparaci<br />
d) aby se obsahy jednotlivých odborných modulů navzájem podporovaly a<br />
propojovaly 4<br />
e) aby absolventi jednotlivých odborných modulů byli schopni dostát<br />
požadavkům přijímací zkoušky do navazujícího magisterského <strong>studia</strong><br />
zvoleného oboru. (viz také bod 10)<br />
9. Počet nabízených volitelných kurzů uvnitř jednoho modulu v semestru se bude odvíjet<br />
od počtu studentů zvolivších odborný modul ke studiu.<br />
10. Studenti jsou od počátku <strong>studia</strong> důkladně obeznámeni s výstupními kompetencemi,<br />
kterých musí při ukončení modulu dosáhnout. Výstupní kompetence odborných<br />
modulů byly důkladně konzultovány s představiteli jmenovaných oborů na FF a jsou<br />
nastaveny tak, aby absolventi jednooborového bakalářského <strong>studia</strong> německé filologie<br />
byli schopni pokračovat v navazujícím magisterském studiu jak tohoto „mateřského“<br />
oboru, tak některého ze zvolených šesti oborů <strong>humanitní</strong>ch věd. Zároveň jsme se<br />
snažili učinit výstupní kompetence (a nároky) jednotlivých modulů vzájemně<br />
srovnatelnými.<br />
11. Způsob, jak se studenti k výstupním kompetencím dopracují, je do velké míry<br />
ponechán jejich vlastní úvaze a zodpovědnosti: Ve většině seminářů (není-li výslovně<br />
řečeno jinak) si mohou studenti zvolit jakýkoli typ atestace hodnocených podle sumy<br />
vložené práce (kontaktní hodiny + hodiny samo<strong>studia</strong>) různým počtem kreditů.<br />
Obecně pro počty udělených kreditů platí: 5<br />
Semináře v odborných modulech:<br />
1kr. - pravidelná smysluplná účast,<br />
2kr. - účast s diskusními příspěvky,<br />
3kr. - úspěšný ústní referát,<br />
2<br />
Konkrétní náplň jednotlivých předmětů je publikována před začátkem každého příslušného semestru na<br />
webových stránkách a vývěsní tabuli katedry <strong>germanistiky</strong>: www.germanistika.cz – aktuální semestr/anotace.<br />
3<br />
Mnoho místa je proto v odborných modulech věnováno tzv. „čtecím kurzům/Lektuerekurse“, přičemž je snaha<br />
pracovat od počátku s německými originály – v počátcích <strong>studia</strong> samozřejmě možno i nutno sáhnout k českým<br />
překladům.<br />
4<br />
Je snaha nabízet v jednotlivých odborných modulech kurzy, které mohou být „použity“ i frekventanty jiného<br />
modulu. Např. kurz „Dějiny umění a kultury německy mluvících zemí“ může být započten jak frekventantům<br />
modulu „Německá filologie“ tak frekventantům modulu „Historie“. Většina kurzů popsaných v partu E má toto<br />
multifunkční použití, což umožní KG zvládnout nový modul bez navýšení počtu zaměstnanců.<br />
5<br />
Vyučující má právo, tyto rámcové požadavky ke získání kreditů do jisté míry modifikovat, přidat např. ještě<br />
jeden kredit za seminární práci výzkumného typu atp.
4kr. - úspěšný ústní referát + písemná seminární práce..<br />
Přednášky atestované ústní, písemnou či kombinovanou zkouškou: 3 kr.<br />
(neboť se u jejich přípravy předpokládá vždy zhruba stejná vložená suma práce bez<br />
ohledu na obsah a formu zkoušky.)<br />
kurzy typu „cvičení“ (soustředěné zejména v modulu Němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch<br />
věd)<br />
2kr. – pravidelné plnění úkolů (připravené diskusní příspěvky, domácí úkoly atd.)<br />
3kr - pravidelné plnění úkolů (připravené diskusní příspěvky, domácí úkoly atd.) +<br />
závěrečná souvislá písemná práce.<br />
12. Z toho vyplývá, že studenti mohou do jisté míry samostatně regulovat kvantitativní<br />
vztah mezi kontaktními a nekontakními hodinami. 6<br />
13. Až ¼ předepsaného počtu kreditů v odborném modulu (tedy 10) mohou studenti získat<br />
absolvováním odborných kurzů na mateřských katedrách (tedy v češtině).<br />
14. Do dosažených výsledků se samozřejmě započítávají veškeré kredity získané při<br />
studiu v zahraničí – a to v plné výši a dle obsahového zaměření do příslušného<br />
modulu.<br />
6 Studenti mohou ukončit seminář „drahou“ atestací, do níž vložili mnohem více nekontaktních hodin domácí<br />
přípravy než studenti, kteří zvolí „levnou atestaci“, kteří ale zato musí navštívit více seminářů (kontaktních<br />
hodin), aby dosáhli předepsaného počtu kreditů.
3. Kurikula jednotlivých modulů<br />
3.1. Modul: Němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd<br />
Modul Němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd zaujímá v prvním bloku díky vysoké hodinové<br />
dotaci stěžejní postavení mezi ostatními moduly. Cílem této etapy je studenty jazykově<br />
připravit na další studium – ať už jakékoli kombinace modulů (<strong>německá</strong> filologie + X).<br />
Základní náplní je prohlubování znalostí německé gramatiky, zvyšování schopnosti rozumět<br />
psaným textům i mluveným projevům a aktivní schopnosti komunikovat v německém jazyce.<br />
Studenti budou dále seznámeni s obecnými zásadami vědecké práce a konfrontováni se<br />
stavbou a slovní zásobou odborných textů. Ve druhém bloku budou v rámci modulu<br />
Němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd nabídnuty další semináře: počet požadovaných kreditů<br />
(20) si studenti kromě toho mohou doplnit volitelnými kurzy typu „konverzačních a<br />
gramatických cvičení“, případně návštěvou prakticky orientovaných seminářů a cvičení<br />
z nabídky ostatních odborných modulů. Koncepce výuky pokračuje v intencích započatých<br />
v prvním bloku: těžištěm je nadále gramatika (obtížnější gramatické jevy), rozbor odborných<br />
textů, schopnost komunikace a tvorby vlastních textů.<br />
Závěrečná zkouška modulu se koná na konci 2. bloku a odpovídá formou i úrovní<br />
certifikovaným zkouškám německých/ rakouských jazykově-vzdělávacích institutů s úrovní<br />
C1.<br />
3.2. Modul: Německá filologie<br />
Modul <strong>německá</strong> filologie obsahuje v 1. ročníku jen klasické „úvodové“ disciplíny, zatímco<br />
obvyklá „jazyková cvičení pro začátečníky“ (konverzační cv., gramatická cv.) jsou<br />
koncentrována do modulu Němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd. Všechny kurzy modulu jsou<br />
v 1. ročníku povinné.<br />
V druhém bloku jsou povinné přednášky morfologie a syntaxe, další kurzy – deklarované<br />
jako volitelné – nabízejí svou skladbou studentům možnost širokého rozhledu po disciplíně.<br />
Platí ale – aby bylo zajištěno vyvážené vzdělání v oboru –, že studenti získají polovinu<br />
povinných kreditů (20) za disciplíny lingvistické a polovinu za disciplíny literárně-kulturní.<br />
(20 kr). Zároveň platí, že student je při výběru jednotlivých volitelných předmětů vázán a<br />
usměrňován výstupními kompetencemi, kterých musí dosáhnout, které jsou definovány jako<br />
kánon otázek k závěrečné zkoušce a kánon povinné studijní literatury, a které jsou mu od<br />
počátku <strong>studia</strong> známy. Dosáhne-li student požadované výstupní kompetence samostudiem či<br />
návštěvou nabízených předmětů, je do velké míry ponecháno jeho úvaze. 7<br />
Závěrečná/státní bakalářská zkouška<br />
Preambule viz<br />
Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce:<br />
1) Lingvistika.<br />
Gramatická struktura jazyka:<br />
Fonologie a fonetika<br />
Morfologie<br />
Syntax<br />
Lexikologie a frazeologie<br />
Pragmalingvisika<br />
Sémantika<br />
2) Literární historie a literární věda<br />
Epochy vývoje německé/rakouské literatury<br />
Německá středověká literatura a humanismus.<br />
Baroko<br />
7 Tato změna pohledu na strukturu studovaného oboru (od koncentrace na výukový proces ke koncentraci na<br />
výstupní kompetence, („von lernorientiert zu ergebnissorientiert“) je jedním ze základních principů Boloňské<br />
deklarace.
Osvícenství<br />
Goethe a Schiller: Sturm und Drang, Klasika<br />
Romantika<br />
Biedermeier, Vormärz. Junges Deutschland.<br />
Realismus v Německu, Rakousku a Švýcarsku<br />
Naturalismus.<br />
Rakouská a <strong>německá</strong> moderna.<br />
Expresionismus a Nová věcnost<br />
Literatura mezi válkami v Německu, Rakousku a Švýcarsku.<br />
Exil.<br />
Pražská a moravská <strong>německá</strong> literatura.<br />
Literatura po roce 1945 v Německu, Rakousku a Švýcarsku.<br />
Liteární věda a metodologie<br />
Positivistická literární věda<br />
Literární hermeneutika<br />
Psychoanalytická literární věda<br />
Strukturalismus<br />
Teorie intertextuality<br />
Pojem kulturní paměti, její základní teoretické koncepce a specifika.<br />
Seznam povinné literatury ke státní bakalářské zkoušce<br />
Modul nedefinuje konkrétní tituly povinné četby (závazná kánon), nýbrž udává jen kvantitu: Student je povinen<br />
přečíst k termínu SBZk 40 titulů primární a 15 titulů sekundární literatury.<br />
Návrh témat bakalářských prací:<br />
1. Lingvistika<br />
Englische Neologismen und Modewoerter im Gegenwartsdeutsch – im Vgl. zum Tschechischen<br />
Phraseologismen in der Pressesprache – im Vgl. zum Tschechischen<br />
Eigennamen in deutschen und tschechischen Phraseologismen<br />
Halbvokale in der Silbenbildung im Vergleich des Tschechischen und Deutschen<br />
Suppletion. Formen<br />
atd.<br />
2. Literatura a kultura<br />
Die Korrespondenz Hieronymus Lorms als Spiegel der „liberalistischen Ära“<br />
Oskar Rosenfeld: Wozu noch Welt? Chronik des Ghetto in Lodz<br />
Meir Marcel Faerber: Auf der Flucht erschossen (Drama vergleichbar mit Karel Čapeks kritischen Werken)<br />
Morava a Drážďany<br />
Komentovaná bibliografie literárních děl z území MaČ s židovskými tématy a postavami<br />
Komentovaná antologie německé lyriky z MaČ<br />
Otto Roeld - auch ein Prager deutscher Dichter<br />
Die Figur des Lehrers in der deutschsprachigen Literatur Böhmens und Mährens zwischen den Weltkriegen<br />
Franz Kafka und Rudolf Hans Bartsch<br />
Der böhmisch-mährische Beitrag an der Wochenschrift „Der christliche Ständestaat“<br />
Gudrun Pausewang: Die Rosinkawiese-Trilogie<br />
Thematische Verortung des Dichters Franz Janowitz in der Moderne<br />
Kurt Gerlachs Roman „Die Strasse nach Prag“<br />
atd.<br />
3.3. Modul Filozofie<br />
Úvod do <strong>studia</strong> filozofie poskytuje pro začátek nutný vhled do druhů lidského myšlení, které<br />
tento obor zásadně ovlivnily. Dále se věnuje prvnímu pohledu na sedm základních<br />
filozofických disciplín. Přednáška je doplněna seminářem, ve kterém se bude diskutovat nad<br />
vybranými úryvky ze základních filozofických děl, a který bude probíhat formou<br />
komentované četby. Úvod do <strong>studia</strong> filozofie zprostředkovává pochopení základních otázek<br />
filozofie, způsob práce v této oblasti a problémově orientovaný vstup do historie filozofie.
Přednášky a semináře 2. bloku jsou v zásadě volitelné. Jako povinné jsou vypsány jen kurzy<br />
„Zvláštní cesta rakouské filozofie“, „Četba textů/Lektuerekurs“ a „Seminář k formální logice<br />
a argumentační teorii“.<br />
Závěrečná/Státní bakalářská zkouška:<br />
Bakalářská zkouška se skládá ze dvou částí, každou musí student úspěšně absolvovat,<br />
výsledná známka je pak průměrem těchto dvou částí. V první části zkoušky referuje<br />
examinovaný o tématu, které si sám zvolil. Výstavba odpovědi musí mít následující strukturu.<br />
1. pojednání o jednom či více německých pramenných textech (primární literatura)<br />
2. pojednání o sekundární literatuře (seznam sekundární literatury k tématu )<br />
3. formulace problému, vlastní analýza<br />
K bakalářské zkoušce je požadován seznam četby, který musí obsahovat minimálně 30 textů<br />
(z toho nejméně 5 primárních textů německy píšících filozofů).<br />
Příklad:<br />
Bolzano: Was ist Philosophie?<br />
Kant: Základy metafyziky mravů<br />
Lorenzen: Pravidla rozumné argumentace<br />
Nietzsche: O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním<br />
Wittgenstein: Traktát logicko-filosofický<br />
atd…<br />
Kánon otázek k bakalářské zkoušce:<br />
1. Grundprobleme und „Schulen“ der antiken Philosophie<br />
2. Von der Scholastik zum Humanismus<br />
3. Erkenntnistheorie von Descartes bis zum 19. Jahrhundert<br />
4. Der deutsche Idealismus<br />
5. Grundprobleme der Philosophie Kants und ihre Weiterentwicklung im Neukantianismus<br />
6. Vom böhmischen Reformkatholizismus zur Phänomenologie(Bolzano, Brentano, Mach, Husserl)<br />
7. Deutsche Hermeneutik von Schleiermacher bis Gadamer<br />
8. Die Ausbildung der tschechischen Philosophie zwischen Leibniz und Herbart<br />
9. Moderne Erkenntnistheorie Wittgenstein und die Wiener Schule<br />
10. Politische Philosophie im 19. und 20. Jahrhundert<br />
11. Philosophie der radikalen Kritik (Nietzsche, Heidegger)<br />
12. Die Entwicklung der Logik in Deutschland und Österreich<br />
13. Ethik und Verantwortungstheorie<br />
14. Philosophie und moderne Naturwissenschaft<br />
15. Einflüsse außereuropäischer Philosophien auf Mitteleuropa<br />
Literatura k bakalářské zkoušce:<br />
Klausener, Helge (Hrsg.): Berufe für Philosophen. Darmstadt 2004.<br />
Kunzmann, Peter (Hrsg.): dtv-Atlas zur Philosophie. Tafeln und Texte. München 1991.<br />
Schmidt/Schischkoff. Philosophisches Wörterbuch.Stuttgart 1991<br />
Störig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Stuttgart 1993.<br />
Tugendhat/Wolf: Logisch-semantische Propädeutik. Stuttgart<br />
Cassirer, Ernst: Die Philosophie der Aufklärung. Tübingen 1973 (Erstdruck 1932)<br />
Stegmüller, Wolfgang: Hauptströmungen der Gegenwartsphilosophie. 4 Bände. Stuttgart 1989<br />
Albert, K.: Platonismus. Weg und Wesen abendländischen Philosophierens. Darmstadt 2008.<br />
Gabriel, G.: Grundprobleme der Erkenntnistheorie. Paderborn 1993.<br />
Gorsen, P.: Zur Phänomenologie des Bewußtseinsstroms. Bonn 1966.<br />
Hölscher, U.: Anfängliche Fragen. Göttingen 1968.<br />
Pauen, M.: Grundprobleme der Philosophie des Geistes. Frankfurt/Main 2001.<br />
Sloterdijk, P.: Die Alliierten oder die gehauchte Kommune. In: ders.: Sphären Bd. 1 Frankfurt/Main 1998, S. 17-<br />
82.<br />
Návrh témat bakalářských prací:<br />
Die Kontroverse Čupr/Smetana vs. Gabler. Die psychologische Methode im Spannungsfeld der deutschen und<br />
tschechischen Philosophie in Böhmen.
Das Problem der „Verantwortung“ in der modernen Massendemokratie. Max Weber - Hans Jonas - Karl-Otto<br />
Apel im Vergleich.<br />
Ludwig Wittgensteins Rezeption der Theoreme des Olmützer Kreises.<br />
Zwischen Hegel und Herbart. Ästhetische Systeme aus Böhmen und Mähren (Jeitteles, Beyer, Zimmermann).<br />
Über die Gültigkeit von Kants Schrift „Zum ewigen Frieden“ in der globalisierten Welt.<br />
Egon Heinrich Schmitts Beitrag zur philosophischen Gnosis des 20. Jahrhunderts.<br />
Atd.<br />
3.4. Modul historie<br />
Studium historie je v prvním bloku koncipováno tak, aby nejen zprostředkovalo základní<br />
znalosti a dovednosti studentům, kteří se rozhodnou ve studiu historie pokračovat i ve druhém<br />
bloku <strong>studia</strong>, ale aby zároveň seznámilo i studenty, kteří se již dále studiu historie nebudou<br />
věnovat, s obecnými principy a technikami vědecké práce, s problematikou periodizace dějin,<br />
se základními historiografickými pojmy a také s dějinami UP Olomouc.<br />
Přednášky a semináře druhého bloku jsou rozděleny na povinné a volitelné. Povinné kurzy<br />
si kladou za cíl zprostředkovat studentům základní znalosti o evropských a světových<br />
dějinách, přičemž je kladen důraz obzvlášť na české a německé dějiny a problematiku<br />
česko-německých vztahů. Volitelné přednášky a semináře pak studentům nabízejí možnost<br />
specializovat se na konkrétní historické období či problematiku.<br />
Závěrečná/Státní bakalářská zkouška<br />
Student si vylosuje jednu ze 17 otázek, která se vždy vztahuje k širšímu tématickému celku.<br />
Existují v principu dvě možnosti, jak danou otázku zodpovědět: Student může stručně<br />
charakterizovat problematiku v celé její šíři a souvislostech, nebo může vybrat konkrétní<br />
příklad, který je podle něho pro dané téma reprezentativní. Student předloží seznam četby,<br />
který obsahuje alespoň 10 titulů z produkce německy psané historiografie.<br />
Ve druhé části zkoušky student předloží návrh tří témat (jimž se v průběhu <strong>studia</strong> v rámci<br />
odborného modulu cíleně věnoval) a doprovodí ho reprezentativním seznamem studijní<br />
literatury. Examinátor zvolí jedno z nich k podrobné diskusi.<br />
Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce:<br />
1. Křesťanství před a po reformaci. Martin Luther<br />
2. Svatá říše římská a český stát<br />
3. Šlechta ve středověku a raném novověku. Srovnání německých a českých zemí<br />
4. Krize 16. a 17. století a třicetiletá válka<br />
5. Osvícenství – jeho formy a vliv na změny společnosti<br />
6. Vznik a vývoj občanské společnosti<br />
7. Nacionalismus – jeho příčiny a vývoj, zejména v Německu a Českých zemích<br />
8. Česko-německé vztahy v 19. a 20. století<br />
9. 19. století - věk revolucí<br />
10. Německá zvláštní cesta?<br />
11. První světová válka<br />
12. Výmarská republika a první československá republika – srovnání politických systémů a vývoje<br />
13. Fašismus – jeho příčiny a formy<br />
14. Druhá světová válka<br />
15. Antisemitismus a holocaust<br />
16. Vznik a vývoj evropského společenství<br />
17. Dějiny SRN a NDR<br />
Základní studijní literatura k bakalářské státní zkoušce:<br />
Brandes, Detlef: Der Weg zur Vertreibung 1938 – 1945. Pläne und Entscheidungen zum „Transfer“ der<br />
Deutschen aus der Tschechoslowakei und aus Polen. Múnchen 2005.<br />
Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften.<br />
Stuttgart 2007.<br />
Brunn, Gerhard: Die europäische Einigung, Stuttgart 2002.
Burckhardt, Jacob: Die Kultur der Renaissance in Italien. Essen 1995.<br />
Duchhardt, Heinz: Europa am Vorabend der Moderne 1650-1800. Stuttgart 2003.<br />
Elias, Norbert: Über den Prozeß der Zivilisation. 2. Bd., Frankfurt a.M. 1997.<br />
Fisch, Jörg: Europa im Zeitalter von Wachstum und Gleichheit 1850-1914. Stuttgart 2002.<br />
Gellner, Ernest: Nationalismus und Moderne. Berlin 1991.<br />
Goetz, Hans Werner: Proseminar Geschichte: Mittelalter. Stuttgart 2000.<br />
Görtemaker, Manfred: Geschichte der Bundesrepublik Deutschland. München 1999.<br />
Gründer, Horst: Geschichte der deutschen Kolonien. Paderborn 2000.<br />
Hobsbawm, Eric: Das Zeitalter der Extreme. Weltgeschichte des 20. Jahrhunderts. Stuttgart 1998.<br />
Kocka, Jürgen: Das lange 19. Jahrhundert. Stuttgart 2001.<br />
Kolb, Eberhard: Die Weimarer Republik. München 1984.<br />
Müller, Winfried: Die Aufklärung. München 2002.<br />
Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt 2006.<br />
Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen 2005.<br />
Siemann, Wolfram: Vom Staatenbund zum Nationalstaat - Deutschland 1806-1871. München 1995.<br />
Sösemann, Bernd (Hrsg.): Der Nationalsozialismus und die deutsche Gesellschaft. München 2002.<br />
Wildt, Michael: Geschichte des Nationalsozialismus. Göttingen 2008.<br />
Témata bakalářských prací (příklady):<br />
„Guido-von-List-Gesellschaft“ a její působení na Moravě<br />
Moravské vyrovnání v české a německé historiografii. Perspektivy a interpretace.<br />
Každodenní život německého obyvatelstva v Olomouci za 1. světové války<br />
„Uchopení moci“ nacisty v zrcadle českého a německého tisku z českých zemí<br />
Lothar Gottlieb Tirala (1886-1974). Biolog, homeopat, rasista.<br />
atd …<br />
3.5. Modul Obecná a srovnávací jazykověda<br />
Modul Obecná a srovnávací jazykověda má poskytnout solidní orientační bázi pro<br />
jazykovědné studium kteréhokoli konkrétního jazyka. Studenti budou seznámeni<br />
s předpoklady, metodami a badatelskými programy lingvistiky. Zvláštní pozornost se kromě<br />
všeobecně jazykových otázek věnuje oblasti dějin a současnosti německého lingvistického<br />
bádání. U studentů má být přitom rozvíjena a prohlubována schopnost samostatné analytické<br />
práce s jazykem a schopnost kreativního uplatnění získaných poznatků v teorii a praxi.<br />
Důraz kladený na česko-německou komparaci vychází ze skutečnosti, že <strong>německá</strong> filologie<br />
se v českých zemích tradičně a „přirozeně“ rozvíjí v komparaci s mateřským jazykem.<br />
Zároveň platí, že výzkumné zaměření prakticky všech členů KG je česko-německokomparativní:<br />
modul bude moci využívat nových poznatků získaných výzkumem docentů a<br />
profesorů.<br />
Modul Obecná lingvistika zásadně rozšiřuje a komplementárně doplňuje lingvistickou<br />
nabídku, jak je obvyklá pro filologické obory, a je úzce propojen s dalšími dvěma moduly<br />
(němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd, <strong>německá</strong> filologie): Curiculum modulu je koncipováno<br />
s ohledem na to, že některé ligvistické disciplíny jsou již obsahem modulu Německá filologie<br />
(jako úvody do jednotlivých jazykových disciplín, úvod do diachronního zkoumání jazyka<br />
atd.)<br />
V 1. ročníku budou posluchači seznámeni s okruhy a směřováním jazykovědy. Studenti<br />
získají základní přehled o metodách jazykové analýzy.<br />
Výuka ve druhém bloku předepisuje tři povinné kurzy (reprezentující tří základní okruhy<br />
ligvistiky): Obecná jazykověda, Metody jazykové analýzy a Kontrastivní lingvistika. K 2. a 3.<br />
okruhu je dále nabízeno několik volitelných kurzů - některé z nich lze také volit ze stávající<br />
nabídky lingvistických seminářů Katedry <strong>germanistiky</strong> či z nabídky jiných kateder.<br />
Závěrečná/Státní bakalářská zkouška<br />
Preambule viz<br />
Seznam okruhů ke státní bakalářské zkoušce:<br />
1. Jazyk jakožto znakový systém v sémiotické teorii
2. Systémově lingvistický popis jazyka ve strukturální gramatice<br />
3. Řeč jako jednání a teorie pragmalingvistiky<br />
4. Metody a dějiny fonologie<br />
5. Význam a forma v jazyce<br />
6. Indoevropské jazyky z hlediska genealogické a typologické klasifikace<br />
7. Principy a metody kontaktní lingvistiky na příkladu němčiny a češtiny<br />
8. Strukturalizmus: principy, strukturalistické školy<br />
9. Dějiny fonetiky a fonologie<br />
10. Významné lingvistické směry od pol. 19. stol. do počátků 20. stol. (od historicky-srovnávací gramatiky<br />
až po mladogramatickou školu)<br />
11. Významné lingvistické směry a školy od počátků strukturalismu až po současnost<br />
12. Určující směry a školy v německé lingvistice ve 20. století<br />
Doporučená literatura ke státní bakalářské zloušce:<br />
Gramatiky a lexikony:<br />
Bußmann, Hadumod: Lexikon der Sprachwissenschaft. Stuttgart 2002.<br />
DUDEN. Die Grammatik. Hg. v. Dudenred. Mannheim u.a. 2005.<br />
Fleischer, W.; Helbig, G.; Lerchner, G. (Hrsg.).: Kleine Enzyklopädie deutsche Sprache. Frankfurt am Main. u.a.<br />
2001.<br />
Glück, Helmut (Hrsg.): Metzler Lexikon Sprache. Stuttgart/Weimar 1993.<br />
Helbig, Gerhard; Buscha, Joachim: Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin und<br />
München 2001.<br />
König, W.:dtv-Atlas Deutsche Sprache. München 2004.<br />
Odborné lingvistické texty<br />
Bartschat, Brigitte: Methoden der Sprachwissenschaft. Berlin 1996.<br />
Bühler, Karl: Die Darstellungsfunktion der Sprache. Stuttgart 1965.<br />
Coseriu, Eugenio: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. Tübingen, 1992.<br />
Jakobson, Roman: Suche nach dem Wesen der Sprache. In: ders.: Semiotik. Ausgewählte Texte 1919 – 1982.<br />
Hg. v. Elmar Hollenstein, Frankfurt am Main 1992, S. 77 – 98.<br />
Krämer, Sybille: Sprache, Sprechakt, Kommunikation. Sprachtheoretische Positionen des 20. Jahrhunderts.<br />
Frankfurt am Main 2001.<br />
Linke, Angelika; Nussbaumer, Markus; Portmann, Paul R.: Studienbuch Linguistik. Tübingen 2004.<br />
Saussure, Ferdinand de: Grundfragen der allgemeinen Sprachwissenschaft. Berlin 1967.<br />
Trubetzkoy, Nikolaj S.: Grundzüge der Phonologie. Göttingen 1989.<br />
Weissgerber, Leo: Das Problem der inneren Sprachform und seine Bedeutung für die deutsche Sprache. In:<br />
Germanisch-romanische Monatshefte, 1926.<br />
Návrhy témat bakalářských prací<br />
1) Ferdinand de Saussure a jeho recepce v německé lingvistice<br />
2) Karl Bühler a jeho vliv na Pražský lingvistický kroužek<br />
3) Leo Weissgerber a vnitřní forma jazyka<br />
4) Složená slova v německo-českém srovnání<br />
5) Vybrané slovesné předpony v německo-českém srovnání<br />
Atd.<br />
3.6. Modul Srovnávací religionistika a judaistika<br />
Oprávněnost zařazení modulu srovnávací religionistika a judaistika do tohoto studijního<br />
programu vidíme v pěti skutečnostech:<br />
a) Metody a kompetence potřebné pro analýzu kanonických textů různých náboženství se<br />
v ničem neliší od obvyklé literárně-vědné analýzy textů. Nácvik těchto dovedností podpoří<br />
obecně filologickou kompetenci zacházet s texty a rozumět jim.<br />
b) Bez bazálních znalostí kanonických textů především judaistické a křesťanské tradice není<br />
možno do hloubky pochopit většinu moderní německé literatury.<br />
c) Zemí původu srovnávací religionistiky je Neměcko: nejpodstatnější vědecké studie tohoto<br />
obru jsou sepsány v německém jazyce.
d) Odběratelem absolventů tohoto modulu bude magisterský obor judaistika nově<br />
akreditovaný na FF UP. Oba obory se tak budou vzájemně podporovat.<br />
e) Nabídka modulu komplementárně doplňuje také nabídku modulu historie a filozofie.<br />
V přednáškách 1. bloku je zprostředkován úvod do studijního oboru „religionistika“. V rámci<br />
tohoto úvodu jsou jednak specifikovány styčné body a diference mezi religionistikou a<br />
blízkými vědními obory jako teologie, filozofie a dějiny náboženství, jednak nastíněny<br />
základní teoretické modely a metody, které umožňují systematický vědecký výzkum v rámci<br />
religionistiky. Dále je převážně diachronním přístupem zprostředkován základní přehled<br />
vývoje jednotlivých náboženských systémů.<br />
Přednášky a semináře nabízené v druhém bloku jsou koncipovány převážně jako volitelné<br />
kurzy. Jako povinné jsou definovány pouze: „Dílčí obory religionistiky“ a seminář zaměřený<br />
na plurimetodickou analýzu vybraných biblických textů.<br />
Závěrečná/Státní bakalářská zkouška:<br />
Preambule viz<br />
Kánon otázek<br />
1. Religionistika jako vědní obor<br />
2. Teologický a religionistický přístup k náboženství<br />
3. Teorie vzniku náboženství<br />
4. Zakladatelé vědy o náboženství a jejich teze<br />
5. Historie náboženství a systematická religionistika<br />
6. Fenomenologie náboženství a její kritika<br />
7. Antropologie náboženství<br />
8. Sociologie náboženství<br />
9. Psychologie náboženství<br />
10. Srovnávací religionistika<br />
11. Antické náboženské systémy. Problematika mýtu<br />
12. Západní náboženské tradice: Judaismus<br />
13. Západní náboženské tradice: Křesťanství<br />
14. Náboženské tradice Blízkého východu: Islám<br />
15. Náboženské tradice Dálného východu: Hinduismus, buddhismus, sikhismus<br />
16. Náboženské tradice Dálného východu: Taoismus, konfucianismus, šintoismus<br />
Doporučená literatura k bakalářské zkoušce<br />
Plaut, W. Gunther: Die Tora. In jüdischer Auslegung. Band III. Gütersloh 2001.<br />
Egger, W. : Methodenlehre zum Neuen Testament, Einführung in linguistische und historisch-kritische<br />
Methoden. Freiburg 1987.<br />
Fischer, Georg / Repschinski, Boris / Vonach, Andreas: Wege in die Bibel. Leitfaden zur Auslegung. Stuttgart<br />
2000.<br />
Jürgen Roloff, Einführung in das Neue Testament. Ditzingen, 1995.<br />
Schweizer, H.: Biblische Texte verstehen: Arbeitsbuch zur Hermeneutik und Methodik der Bibelinterpretation.<br />
Stuttgart 1986.<br />
Böhme, Angelika: Die Lehre von der Seelenwanderung in der antiken griechischen und indischen Philosophie.<br />
Düsseldorf Dissertationsschrift 1989.<br />
Deussen, Paul: Allgemeine Geschichte der Philosophie. Band I/2. Leipzig 1899, s. 282-304.<br />
Hesemann, Michael: Hitlers Religion. München Pattloch 2004.<br />
Franz, M.-L. von: Schöpfungsmythen: Bilder schöpferischer Kräfte im Menschen. München 1990.<br />
Steiner, G.: Grammatik der Schöpfung. München-Wien 2001.<br />
Grözinger, Karl Erich: Jüdisches Denken. Theologie, Philosophie, Mystik. Bd. I, Vom Gott Abrahams zum Gott<br />
des Aristoteles. Frankfurt a.M. 2003. (Vybrané kapitoly)<br />
Rowley, Harold Henry: Apokalyptik. Ihre Form und Bedeutung zur biblischen Zeit. Einsiedeln-Zurüch-Köln<br />
1965<br />
Schulz, Monika: Magie oder Die Wiederherstellung der Ordnung. Frankfurt/Main-Berlin-Bern-Bruxelles-New<br />
York-Oxford-Wien 2000.<br />
Brumlik, Micha: Die Gnostiker. Der Traum von der Selbsterlösung des Menschen. Frankfurt/Main Eichborn<br />
1992.<br />
Jonas, Hans: Die Botschaft des fremden Gottes. Frankfurt/Main 1999.<br />
Haag, E. (ed.): Gott, der einzige. Zur Entstehung des Monotheismus in Israel. Freiburg 1985.<br />
Pettazoni, R.: Der allwissende Gott. Zur Geschichte der Gottesidee. Frankfurt-Hamburg 1960.
Stolz, F.: Einführung in den biblischen Monotheismus. Darmstadt.<br />
K.E. Grötzinger: Kafka und die Kabbala. Das Jürische in Werk und Denken von Franz Kafka, Frankfurt 1992<br />
Graf, Fritz: Griechische Mythologie. Eine Einführung. München Artemis& Winckler 1991.<br />
Návrhy témat bakalářských prací:<br />
1. Ateismus v historickém kontextu postkomunismu. Analýza z české perspektivy.<br />
2. Vliv politiky na vývoj náboženských systémů: Studie starokatolicismu v Čechách a na Moravě.<br />
3. Začátky české religionistiky a její recepce v německy mluvících zemích.<br />
4. Představy o konci světa ve světových náboženstvích: Terminologické problémy.<br />
5. Johann Christoph Wagenseil jako reprezentant křesťanské misie na židech.<br />
3.7. Modul medievistika<br />
Medievistika je vědní disciplína, která zastřešuje veškeré obory zabývající se obdobím<br />
středověku a počáteční fází raného středověku. Ukazuje se, že např. čistě vyškolení<br />
germanističtí medievisté nezřídka postrádají praktické znalosti pro zacházení a popis<br />
archiválií anebo nejsou schopni analyzovat rukopisy, které interpretují. Avšak podobná<br />
situace existuje i ve všech příbuzných oborech, takže není výjimkou, že historikové neumí číst<br />
německé texty a historici umění opomíjejí literární kontext analyzovaných obrazů. Modul je<br />
proto koncipován tak, aby studenti získali kvalitní přehled a schopnost orientovat se<br />
v tomto období napříč několika disciplínami – obecnou historií, dějinami literatury i<br />
výtvarného umění a filozofií. Po ukončení bakalářského <strong>studia</strong> budou schopni pokračovat jak<br />
ve studiu literárně-vědních a lingvistických oborů (popř. filozofie a dějin výtvarného umění)<br />
se zaměřením na středověkou kulturu, tak ve studiu starších dějin.<br />
První blok <strong>studia</strong> medievistiky obeznámí studenty s problematikou definování středověku a<br />
raného novověku (přibližně do roku 1600) a jejich <strong>studia</strong>. Přednáška a seminář kombinují<br />
obecnější rovinu (předpoklady práce se středověkým materiálem, metodologie) s prezentací<br />
dobových reálií a specifik vnímání středověkého světa (na příkladu dvorské společnosti).<br />
Zájemci, kteří se rozhodnou v modulu pokračovat, tak získají nezbytné základy pro<br />
následné zkoumání středověku, ostatním bude zprostředkována podstata historické a<br />
kulturně-historické vědy, kterou později uplatní v rámci všech ‚konkurenčních‘ modulů.<br />
Jádro druhého bloku tvoří tři povinné kurzy – úvod do dějin středověku, dějiny německy<br />
psané literatury středověku a pomocné vědy historické. V prvním z úvodů se studenti seznámí<br />
s jevy a procesy, jež určovaly společnost a svět středověku, v druhém poznají vývoj německé<br />
literatury a vzdělanosti zasazených do celoevropského kontextu. V posledním z povinných<br />
kurzů si osvojí poznatky a dovednosti potřebné pro práci s autentickými prameny, budou je<br />
umět popsat, zhodnotit a zpracovat.<br />
Nepovinné kurzy rozšiřují základní nabídku tím, že se zaměřují na detailní znalost vybraných<br />
aspektů pojednávaných období. Více než hlavní kurzy kladou důraz na kulturní vývoj a<br />
poznání dějin jako pokladu pro poznání kultury (dobového smýšlení, textů a jiných<br />
uměleckých děl). Na druhou stranu jsou však koncipovány tak, aby tematizovaly postavení<br />
českých zemí v kontextu střední Evropy a postavení německy mluvícího obyvatelstva a<br />
německé vzdělanosti na tomto území.<br />
Závěrečná/Státní bakalářská zkouška<br />
Preambule viz<br />
Povinná témata jsou záměrně formulována tak, aby podmiňovala individuální přístup studentů<br />
k problému. Otázka může být pojednána v obecné rovině (student musí umět vyvozovat<br />
obecné závěry a generalizovat), nebo může být zodpovězena na základě příkladu (nutná<br />
detailní znalost). Dále je studentům dána volba, zda-li se chtějí problému věnovat v obecně<br />
historické rovině, nebo zda-li jej chtějí uchopit jako kulturní fenomén. Doplňující otázky<br />
examinátorů by ani u jedné z otázek neměly (alespoň v náznaku) opomenout literárněhistorickou<br />
nebo lingvistickou rovinu problému. Studenti předloží před zkouškou seznam
četby, který obsahuje alespoň 10 titulů od německy píšících badatelů, kteří se intenzivně<br />
zabývají nebo zabývali středověkem.<br />
Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce:<br />
1. Struktura středověkého státu<br />
2. Křesťanství před a po reformaci; Martin Luther<br />
3. Outsideři ve středověké společnosti a v literatuře<br />
4. Evropa a židovství<br />
5. Vzdělanost ve středověku<br />
6. Myšlenkové proudy středověku<br />
7. Kláštery a řády ve středověké společnosti<br />
8. Dvorská společnost<br />
9. Kultura na císařských dvorech od dob Karla Velikého po Fridricha II. Štaufského<br />
10. Gotika a její proměny<br />
11. Renesance a humanismus severně od Alp<br />
12. Středověká zbožnost v praxi, umění a literatuře<br />
13. České země a Svatá říše římská<br />
14. Kultura na sklonku středověku; lidová kultura v historických pramenech a literatuře<br />
15. Prameny, jejich uchovávání a hodnota pro výzkum středověku<br />
16. Artušovský román<br />
17. Hrdinská epika<br />
Základní studijní literatura k bakalářské státní zkoušce:<br />
Angenendt, Arnold: Das Frühmittelalter. Die abendländische Christenheit von 400 bis 900. Stuttgart et al. 2001.<br />
Bachtin, Michail: Rabelais und seine Welt. Volkskultur als Gegenkultur. Frankfurt am Main 1987.<br />
Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften.<br />
Stuttgart 2007.<br />
Brown, Peter: Die Entstehung des christlichen Europa, München 1996.<br />
Brunner, Horst: Geschichte der deutschen Literatur des Mittelalters im Überblick. Stuttgart 1996.<br />
Brunner, Horst (ed.): Mittelhochdeutsche Romane und Epen. Stuttgart 2004.<br />
Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München 2005.<br />
Burke, Peter: Helden, Schurken und Narren. Europäische Volkskultur in der frühen Neuzeit. Stuttgart 1981.<br />
Dirlmeier, Ulf; Fouquet, Gerhard; Fuhrmann, Bernd: Europa im Spätmittelalter 1215 – 1378. München 2003.<br />
Eco, Umberto: Kunst und Schönheit im Mittelalter. München 1993.<br />
Ehrenpreis, Stefan; Lotz-Heumann, Ute: Reformation und konfessionelles Zeitalter. Darmstadt 2002.<br />
Fischer-Weltgeschichte. Frankfurt am Main 1966-83 (zvl. sv. 10-13, 24).<br />
Heimann, Heinz-Dieter: Einführung in die Geschichte des Mittelalters. Stuttgart 1997.<br />
Le Goff, Jacques (ed.), Der Mensch des Mittelalters. Frankfurt am Main 1989.<br />
Münch, Paul: Lebensformen in der frühen Neuzeit 1500 – 1800. Frankfurt a. M. 1992.<br />
Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt 2006.<br />
Prietzel, Malte: Das Heilige Römische Reich im Spätmittelalter (Geschichte kompakt). Darmstadt 2004.<br />
Schreiner, Klaus (ed.): Frömmigkeit im Mittelalter. Politisch-soziale Kontexte, visuelle Praxis, körperliche<br />
Ausdrucksformen. München 2002.<br />
Seibt, Ferdinand: Glanz und Elend des Mittelalters. Eine endliche Geschichte. Berlin 1987.<br />
Seibt, Ferdinand: Karl IV. Ein Kaiser in Europa 1316-1378. Frankfurt am Main 2003.<br />
Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen 2005.<br />
Störig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Frankfurt am Main 2006.<br />
Suckale, Robert: Kunst in Deutschland. Von Karl dem Grossen bis Heute. Köln 1998.<br />
Wedigge, Hilkert Einführung in die germanistische Mediävistik. München 1987.<br />
Wedigge, Hilkert: Mittelhochdeutsch. Eine Einführung. München 2004.<br />
Třeštík, Dušan: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a Střední Evropa v letech 791-871. Praha 2001.<br />
Velké dějiny zemí Koruny české I-VII, Praha –Litomyšl 1999-2007.<br />
Témata bakalářských prací (příklady):<br />
Ondřej Ctibor a jeho vliv na olomoucký humanismus.<br />
Alexander a Amazonky. Srovnání scény v Románu o Alexandrovi od Wolframa von Etzenbach se<br />
zpracováními jeho předchůdců<br />
Postavy českých dějin v německy psaných kronikách<br />
Kulturní politika moravských biskupů (výběr osobnosti)
Kartouza v Dolanech<br />
Cerroniho zájem o středověké památky<br />
Vznik opisů středověkých literárních děl na počátku 18. stol. (např. Brno, MZA, Fond G 12 Cerroniho sbírka,<br />
Inv. č. 148)<br />
Vývoj olomoucké diecéze pohledem německy píšících historiků<br />
3.8. Modul dějiny umění
4. Kurikula/anotace jednotlivých kurzů<br />
V této části uvádíme jen výběr kurzů, které se v daném podmodulu budou/mohou vyučovat.<br />
Konkrétní nabídka kurzů se proměňuje semestr od semestru, její bohatost závisí také na počtu<br />
studentů zapisujících daný podmodul.<br />
Kurikula/anotace jednotlivých kurzů neobsahují již seznam výstupnícjh kompetencí a<br />
podorbný popis závěrečné zkoušky (viz bod 3), nýbrž jako povinné součásti pouze popis<br />
kurzu se zdůrazněním edukačních cílů, případně metod, obsah kurzu (rozpis jednotlivých<br />
lekcí, je-li možno stanovit), seznam povinné/doporučené literatury (viz také ale ad 3: seznam<br />
literatury k závěrečné zkoušce), případně titul studijní opory vznikající v rámci projektu.<br />
Pro přehlednost jsou i v tomto seznamu označeny (*) kurzy povinné.<br />
8 modulů + 7xúvod + 22<br />
3-4x do každého z modulů<br />
4.1 Modul: Němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd:<br />
*1. jazyková cvičení (1. blok)<br />
Modul Němčina jako jazyk <strong>humanitní</strong>ch věd zaujímá v prvním bloku díky vysoké hodinové<br />
dotaci stěžejní postavení mezi ostatními moduly. Cílem této etapy je studenty jazykově<br />
připravit na další studium – ať už jakékoli kombinace modulů. Základní náplní je<br />
prohlubování znalostí německé gramatiky, zvyšování schopnosti rozumět psaným textům i<br />
mluveným projevům a aktivní schopnosti komunikovat v německém jazyce.<br />
Základní metodou semináře je obsahová i jazyková analýza odborných textů (esejů,<br />
vědeckých a populárně naučných článků) vztahujících se k jednotlivým <strong>humanitní</strong>m oborům,<br />
jež jsou později nabízeny v odborných modulech. Studenti budou dále seznámeni s obecnými<br />
zásadami vědecké práce a konfrontováni se stavbou a slovní zásobou odborných textů i<br />
se základními obecnými principy vědecké práce (práce s prameny, se sekundární literaturou).<br />
Součástí semináře budou též knihovní exkurze; studenti se seznámí s různými možnostmi<br />
rešerší a také s výhodami i úskalími práce s internetovými zdroji.<br />
Výstupní kompetence: Kurz se zakončuje po letním semestru písemnou komisionální<br />
zkouškou, jejíž struktura je popsána v publikaci Siegel, Martin: Sprache, Stil, Struktur:<br />
Analyse und Komposition von Texten im Studium. Olomouc 2000 a na webových stránkách<br />
Katedry <strong>germanistiky</strong>.<br />
Studijní opora vznikající v rámci projektu <strong>ESF</strong>: Rinas/Gunseneheimer/Opletalová:<br />
Uebungsbuch zur deutschen Wissenschaftssprache. Učebnice<br />
Literatura:<br />
DUDEN. Die Grammatik. Hg. v. Dudenred. Mannheim u.a. 2005.<br />
Helbig, Gerhard; Buscha, Joachim: Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht.Berlin und<br />
München 2001.<br />
Křížková, Zdenka; Nový, Jiří: Übungen zur deutschen Morphologie. Olomouc 2006.<br />
Meil, Kläre; Arndt, Margit: ABC der starken Verben. Ismaning 1976.<br />
Rinas, Karsten: Vorsicht — Fehler! Odstraňujeme nejčastější ‘české’ chyby v němčině. Plzeň 2003.<br />
Hamm, Christian: Bausteine Fachdeutsch für Wissenschaftler. Philosophie. Heidelberg 1989.<br />
Rieger, Marie A.: Bausteine Fachdeutsch für Wissenschaftler. Geschichte. Heidelberg 1997.<br />
Siegel, Martin: Sprache, Stil, Struktur: Analyse und Komposition von Texten im Studium. Olomouc 2000.<br />
Franck, Norbert; Stary, Joachim: Die Technik des wissenschaftlichen Arbeitens. Paderborn 2006.<br />
Moennighoff, Burkhard/ Meyer-Krentler, Eckhard: Arbeitstechniken Literaturwissenschaft. München 2005.<br />
4.2. Modul filozofie
*2. Úvod do <strong>studia</strong> filozofie (1. blok)<br />
Cíl: Úvod do <strong>studia</strong> filozofie poskytuje pro začátek nutný vhled do druhů lidského myšlení,<br />
které tento obor zásadně ovlivnily. Dále se věnuje prvnímu pohledu na sedm základních<br />
filozofických disciplín. Přednáška je doplněna seminářem, ve kterém se bude diskutovat nad<br />
vybranými úryvky ze základních filozofických děl, a který bude probíhat formou<br />
komentované četby.<br />
Metody: Úvod do <strong>studia</strong> filozofie zprostředkovává pochopení základních otázek filozofie,<br />
způsob práce v této oblasti a problémově orientovaný vstup do historie filozofie.<br />
Obsah přednášky<br />
1. Údiv (θαυμαζειν)<br />
2. Duch a tělo – antropologie<br />
3. Dobro – etika<br />
4. Krása – estetika<br />
5. Bytí – ontologie<br />
6. Metafyzika<br />
7. Myšlení – logika<br />
8. Co můžeme vědět? – Teorie poznání<br />
9. O čem můžeme mluvit? – Filozofie jazyka<br />
10. Vztah filozofie a náboženství.<br />
Obsah semináře a literatura<br />
1. Parmenides: Bytí/jsoucno (Diels/Kranz 28 B 6-8)<br />
2. Platón: Stát (Kniha V, XVIII-XXII)<br />
3. Aristoteles: Etika Nikomachova (Kniha 2, Kapitoly 4-7)<br />
4. Mistr Eckhart: O Lásce<br />
5. Francis Bacon: Indukce (z Novum Organum)<br />
6. Decartes: Meditationes<br />
7. Leibniz: Monadologie (§§ 1-38)<br />
8. Kant: Prolegomena (§§ 1,2 a 5)<br />
9. Fichte: Základ všeho vědosloví (§§ 1-5)<br />
10. Schopenhauer: Svět jako vůle a představa (Čtvrtá kniha § 57)<br />
11. Nietzsche: O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním (kráceno)<br />
12. Wittgenstein: Logicko-filozofický traktát (hlavní kapitola)<br />
Studijní opora vznikající v rámci projektu <strong>ESF</strong>: Krappmann, Joerg/Horňáček, Milan:<br />
Textinterpretation = Einfuehrunng in die LW<br />
*3. Zvláštní cesta rakouské filozofie (přednáška)<br />
Anotace/cíle: Od konce 18. století nastoupila filozofie v Rakousku a v zemích České koruny<br />
zvláštní cestu, která je akceptována i některými historiky filozofie, kteří jinak samostatnou<br />
rakouskou filozofii považují za nepovolenou konstrukci. Za tuto zvláštní cestu jsou<br />
zodpovědné tři faktory:<br />
1. Zřídkavá, s četnými skeptickými výhradami proběhnuvší recepce Kanta, která se proto<br />
nestala hraničním momentem či okamžikem změny.<br />
2. Trvalost, se kterou místo toho - na rozdíl od Německa - mohla získat filozofie<br />
Herbarta rozhodující význam v rámci filozofického rozvoje Rakouska.
3. Kontinuální rozvoj českého reformního katolicismu a jeho vliv od Bolzana, přes<br />
Brentana až k fenomenologii Husserla. V důsledku toho se do moderny hladce dostal<br />
poznávací a kritický, ale teologickými koncepcemi často ovlivněný postoj.<br />
Metoda: Přednáška bude sledovat tento vývoj a blíže se bude věnovat také těm filozofům,<br />
kteří na základě rozdílného vývoje v Německu nenalezli pochopení (Hieronymus Lorm,<br />
Johann Amos Drbal, Robert Zimmermann). Stejně tak budou v tomto kontextu představeni<br />
také důležití evropští filozofové (Ernst Mach, Ludwig Wittgenstein, Vídeňský okruh). Vhledy<br />
do české filozofie, která se ukazuje být s rakouskou pozicí také spojena, přehled doplní.<br />
Materii možno pojmout též jako seminář, který bude prezentovat texty jednotlivých<br />
rakouských filozofů (viz níže)<br />
Literatura:<br />
Mauro Antonelli: Franz Brentano und die Wiederentdeckung der Intentionalität. In: Rudolf Haller: Skizzen zur<br />
österreichischen Philosophie. Amsterdam 2000, S. 93-118.<br />
Heinrich Ganthalter (Hrsg.): Bolzano und die österreichische Geistesgeschichte. Wien 1997.<br />
Rudolf Haller: Gibt es eine österreichische Philosophie?. In: R.H.: Fragen zu Wittgenstein. Amsterdam 1986, S.<br />
31-43.<br />
Matthias Heesch: Johann Friedrich Herbart zur Einführung. Hamburg 1999.<br />
William M. Johnston: Der böhmische Reformkatholizismus.<br />
P. Kruntorad (Hg.), Jour fixe der Vernunft. Der Wiener Kreis und seine Folgen, 1991<br />
J. C. Nyiri (Hg.), Von Bolzano zu Wittgenstein, 1986;<br />
Studijní opora: reader?<br />
*4. Zvláštní cesta rakouské filozofie (seminář: uskutečňuje se také na partnerské<br />
univerzitě OU)<br />
Cíle: Seminář si klade za cíl zprostředkovat vhled do mozaiky filozofických úvah, které<br />
prostupují jak rakouskou filozofii, tak literaturu, výtvarné umění a v neposlední řadě hudební<br />
kulturu této země. Tématické akcenty rakouské filozofie budou přiblíženy na základě práce<br />
s úryvky z filozofických děl vybraných rakouských myslitelů. Úvahy nad těmito texty budou<br />
zasazeny do obrazu historického vývoje Rakouska a jeho multikulturní různorodosti.<br />
Obsah:<br />
1. Úvod do problematiky: rakouská filozofie na multikulturním pozadí a v historickém<br />
kontextu<br />
2. Rakousko a typicky rakouské? Stěžejní rysy rakouského způsobu myšlení, filozofování a<br />
uměleckého zachycení reality<br />
3. Filozofové nepocházející z Rakouska, přesto však s dějinami rakouské filozofie související<br />
(např. Mikuláš Kusánský, Konrad Celtis, Gottfried Wilhelm Leibnitz, Franz Brentano atd.)<br />
4. Bernard Bolzano a jeho učení o ideálních podstatách<br />
5. Radikální dualismus Antona Günthera<br />
6. Fritz Mauthner a jeho kritika jazyka<br />
7. Ernst Mach a filozofická koncepce empiriokriticismu<br />
8. Teorie tvaru Christiana von Ehrenfelse<br />
9. „Věda o předmětu jako takovém neboli o čistém předmětu“ Alexia Meinonga<br />
10. Idealizace smrti ve filozofickém díle Otto Weiningera<br />
11. Max Adler jako tvůrce koncepce usilující o spojování protikladů<br />
12. Ferdinand Ebner a jeho reflexe o vztahu mezi Já a Ty<br />
13. Filozofie Vídeňského kroužku<br />
14. „O čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet.“ Stěžejní myšlenky filozofie Ludwiga<br />
Wittgenteina<br />
Literatura:<br />
Fischer, Kurt Rudolf: Österreichische Philosophie von Brentano bis Wittgenstein. Wien 1999.
Heintel, Erich: Österreichische Philosophie 1945–1985 . Wien 1990.<br />
Kampits, Peter: Zwischen Schein und Wirklichkeit: eine kleine Geschichte der österreichischen Philosophie.<br />
Wien 1984.<br />
Kiss, Endre: Studien zur österreichischen Philosophie. Cuxhaven 1995.<br />
*5. Formální logika a argumentační teorie (seminář)<br />
Metody: Seminář se skládá z teoretické a praktické části. Pro úvod do formální logiky slouží<br />
jako základní četba „Logisch-semantische Propädeutik“ autorů Tugendhata a Wolfa. Seminář<br />
bude strukturován do tří kategorií:<br />
1. Teoretické základy filozofické argumentace: základní četba poskytne všeobecný úvod<br />
do teorie argumentace a představí nejdůležitější formální teorie vyplývání. Toto bude<br />
doplněno krátkým úvodem do alternativních systémů logiky, které byly aplikovány<br />
např. v konstruktivní logice erlangenské školy. Pomocí krátkých textů a příkladových<br />
vět bude argumentace a její vzory procvičovány a diskutovány.<br />
2. Textová analýza a kritika: pomocí společné četby representativních základních<br />
filozofických textů by se měla cvičit schopnost rekonstruovat rétorickou stavbu<br />
komplexních filozofických textů, tu pak s ohledem na její argumentační strukturu<br />
kriticky zhodnotit a rozlišit mezi různými možnými přístupy četby.<br />
3. Produkce textu, diskuze a sebereflexe: tento seminář by měl studentům nabídnout<br />
v neposlední řadě také návod, jak filozoficky diskutovat a především jak napsat vlastní<br />
text (psaní esejů). Kromě prodiskutování obsahu a formální stránky referátu a<br />
odevzdaných esejů by měla být pomocí sebereflexe prověřena také schopnost<br />
prezentovat a diskutovat.<br />
Literatura: Tugendhat/Wolg: Logisch-semantische Propädeutik. Stuttgart 1988<br />
*6. Kurs četby filozofických textů<br />
Metody: Semestr od semestru budou nabízeny různí autoři k četbě – např.:<br />
Immanuel Kant: Základy metafyziky mravů<br />
Kantova etika, která vrcholí ve své formulaci kategorického imperativu, platí ještě dodnes za<br />
základ všech etických úvah. Kantovo vyvozování z maxim ostatně navozuje některé<br />
teoretické otázky, které se týkají filozofického řádu imperativu: „Rovná se zlatému pravidlu?“<br />
„Má pouze jeden formální status?“ „v jaké míře jej lze použít v ´normálním´životě?“ Tyto<br />
otázky budou studenti zkoumat na základě precizní četby klasických Kantových děl.<br />
K obecnému postupu v rámci kursů četby viz úvod.<br />
Literatura:<br />
Immanuel Kant: Grundlegung zur Metaphysik der Sitten. Stuttgart 1988.<br />
Herbert James Paton: Der kategorische Imperativ: eine Untersuchung über Kants Moralphilosophie. Berlin 1962.<br />
Schönecker, Dieter und Allen W. Wood: Kants 'Grundlegung zur Metaphysik der Sitten'. Ein einführender<br />
Kommentar. Paderborn 2004<br />
Friedrich Nietzsche: Genealogie morálky<br />
Martin Heidegger<br />
Bernard Bolzano: Filozofické texty<br />
atd.<br />
7. Filozofie německého idealismu<br />
Cíle: V německém idealismu si filozofie vypracovala systematickou reflexní úroveň, kterou<br />
lze přirovnat k vrcholné době antické filozofie. Zároveň zde <strong>německá</strong> filozofie nastupuje<br />
vlastní, stranou evropské filozofie probíhající, cestu. Hovořit se bude o době od Kantovy<br />
„Kritiky čistého rozumu“ (přičemž filozofie Kanta v „pravém“ slova smyslu nepočítáme ještě
k idealismu) až po smrt Hegela. Nastíněny by měla být konsekventně probíhající historie<br />
problému, která má svůj počátek ve filozofii Kanta a vede přes Fichteho a Schellinga až<br />
k Heglovi. Průběh nebude chápán ve smyslu „Besserungsgeschichte“ (Richard Kroner), nýbrž<br />
budou vyzdviženy samostatné systematické přednosti filozofů. Na konci přednášky<br />
nahlédneme do novokantismu, který lze nejsnáze považovat za dědictví německého<br />
idealismu.<br />
Literatura:<br />
Auszüge aus zentralen Texten von Kant (Kritik der reinen Vernunft), Fichte (Wiisenschaftslehre), Schelling<br />
(Wiisenschaftslehre) und Hegel (Phänomenologie des Geistes)<br />
Nicolai Hartmann: Die Philosophie des deutschen Idealismus. Berlin 1974 (3. Auflage)<br />
Gerhard Gamm: Der Deutsche Idealismus. Reclam, Ditzingen 1997,<br />
Rolf-Peter Horstmann: Die Grenzen der Vernunft. Eine Untersuchung zu Zielen und Motiven des Deutschen<br />
Idealismus. 3. Aufl. Verlag Klostermann, Frankfurt/M. 2004<br />
8. Teorie poznání a jiné epistémy<br />
„Všichni lidé touží od přírody po vědění“, zní známá věta, která uvozuje Aristotelovu<br />
„Metafyziku“. Ostatně v rámci filozofické tradice lze neustále nacházet odpovědi na otázku,<br />
co vlastně vědění nebo poznání je a jak k němu můžeme dospět. Tyto otázky a problémy se<br />
týkají jak bytí tak také možností lidského poznání. Přednáška umožní vhled do otázek a<br />
postojů teorie poznání. Přitom bude brát v potaz také kritiku teorie poznání, která měla své<br />
místo mimo jiné v rámci hermeutické filozofie 20. století. Kromě toho budou představeny<br />
modely jiných epistémů (vitalistický, religiózní, okultní, esoterický), kde lze k poznání dospět<br />
jinou než racionálně-teoretickou cestou. Na konci by měla být zodpovězena otázka, zda a jak<br />
mohou být tyto modely popsány a vyzkoušeny pomocí instrumentáře filozofie.<br />
Literatura:<br />
Peter Baumann: Erkenntnistheorie. Stuttgart 2006.<br />
Gottfried Gabriel: Grundprobleme der Erkenntistheorie. Von Descartes zu Wittgenstein. Stuttgart 2008.<br />
Walter Hirsch: Platons Weg zum Mythos. Berlin 1971.<br />
Alan Musgrave: Alltagswissen, Wissenschaft und Skeptizismus. Stuttgart 1993.<br />
Nicolas Rescher: Die grenzen der Wissenschaft. Stuttgart 1984.<br />
Bernhard Irrgang: Lehrbuch der Evolutionären Erkenntnistheorie. München 1993.<br />
Ulrich Krohs (Hrsg.): Philosophie der Biologie. Frankfurt/Main 2005.<br />
Mahner/Bunge: Philosophische Grundlagen der Biologie. Heidelberg 2000.<br />
Gerhart Vollmer: Biophilosophie. Stuttgart 1995.<br />
Michael Weingarten: Organismen – Objekte oder Subjekte der Evolution. Darmstadt 1997.<br />
Studijní opora: Krappmann (reader)<br />
9. Úvod do filozofie jazyka<br />
Pravděpodobně žádná z oblastí filozofie 20. století se neformovala tak, jako filozofie jazyka.<br />
Zároveň označuje ´linguistic turn´ ve filozofii jazyka změnu paradigmatu, který dnes musí mít<br />
každá reflexe teorie či metody v <strong>humanitní</strong>, kulturní a sociální na zřeteli. Na druhé straně je<br />
reflexe jazyka stará jako filozofie sama. Otázky, které přitom stojí v centru, se v průběhu<br />
historie změnily jen nepatrně: Co je vlastně jazyk? Co děláme, když mluvíme a co lze provést<br />
pouze pomocí jazyka? Jak je možné se pomocí jazyka dorozumět? Co je význam slova? Jaké<br />
souvislosti stojí mezi jazykem a myšlením, myšlením a světem? Jen náš jazyk vůbec schopen<br />
adekvátně promítnout realitu? Vycházeje od klasických problémů a tradic filozofie jazyka až<br />
po nejdůležitější jazykově filozofické směry 20. století jako je analytická filozofie,<br />
fenomenologie, hermeneutika, strukturalismus a dekonstrukce budeme chtít v semináři tyto<br />
otázky pomocí vybraných textů zodpovědět.<br />
Literatura:<br />
Bermes, Christian: Sprachphilosophie. Freiburg Alber 1999.<br />
Borsche, Tilman (Hg.): Klassiker der Sprachphilosophie. Von Platon bis
Noam Chomsky. München Beck 1996.<br />
Coseriu, Eugenio: Die Geschichte der Sprachphilosophie. Von den Anfängen<br />
bis Rousseau. Tübingen Francke 2003.<br />
Prechtl, Peter: Sprachphilosophie. Lehrbuch Philosophie. Stuttgart<br />
Metzler 1999.<br />
10. Myšlenkové postoje a koncepce vybraných německo-židovských filozofů<br />
(uskutečňuje se také na OU)<br />
Cíle: Společným tématem semináře je nejen seznámení s myšlenkovými postoji a koncepcemi<br />
vybraných německo-židovských, příp. rakousko-židovských filozofů, nýbrž tato studijní<br />
disciplína si zároveň klade za cíl nastínit obraz židovské, německé a rakouské kulturní a<br />
myšlenkové symbiózy na pozadí vybraných filozofických textů a reflexí uvedených autorů.<br />
Obsah:<br />
1. Úvod do tématiky německo-židovské, příp. rakousko-židovské filozofie<br />
2. Filozofie dialogu Martina Bubera: práce s výňatky z filozofických pojednání „Ich und<br />
Du“ a „Der Mensch und sein Gebild“ a seznámení se stěžejními tématy Buberovy<br />
filozofie dialogu<br />
3. Spiritualita a ontologie Edith Steinové: práce s výňatky z filozofických spisů<br />
„Kreuzeswissenschaft“ a „Endliches und ewiges Sein“<br />
4. Theodor Adorno a Max Horkheimer: práce s výňatky z filozofického díla „Dialektik der<br />
Aufklärung“<br />
5. Vybrané reflexe filozofie Ericha Fromma: práce s díly „Die Furcht vor der Freiheit“ a „Die<br />
Kunst des Liebens“<br />
6. Stěžejní myšlenky filozofie Hanse Jonase: práce s výňatky z díla „Das Prinzip<br />
Verantwortung“<br />
7. Hannah Arendt: práce s výňatky z pojednání „Zwischen Vergangenheit und Zukunft“,“<br />
Vita activa oder Vom tätigen Leben“<br />
8. Walter Benjamin a jeho koncepce auratického umění: práce s výňatky z pojednání „Das<br />
Kunstwerk im Zeitalter seiner technischen Reproduzierbarkeit“<br />
Literatura:<br />
Adorno, Theodor – Horkheimer, Max: Dialektik der Aufklärung. Frankfurt am Main 2004.<br />
Arendt, Hannah: Vita activa oder Vom tätigen Leben. München, Zürich 2010.<br />
Arendt, Hannah: Zwischen Vergangenheit und Zukunft. München 2000.<br />
Benjamin, Walter: Das Kunstwerk im Zeitalter seiner technischen Reproduzierbarkeit. Frankfrurt am Main 2007.<br />
Buber, Martin: Ich und Du. Stuttgart 1995.<br />
Erler, Hans (Hg.): Judentum verstehen: die Aktualität jüdischen Denkens von Maimonides bis Hannah Arendt.<br />
Frankfurt am Main 2002.<br />
Fromm, Erich: Die Furcht vor der Freiheit. Frankfurt am Main 1983.<br />
Fromm, Erich: Die Kunst des Liebens. Berlin 2008.<br />
Jonas, Hans: Das Prinzip Verantwortung. Frankfurt am Main 1995.<br />
Kampits, Peter: Zwischen Schein und Wirklichkeit: eine kleine Geschichte der österreichischen Philosophie.<br />
Wien 1984.<br />
Kiss, Endre: Studien zur österreichischen Philosophie. Cuxhaven 1995.<br />
Lehming, Hanna (Hg.): Jüdische Denker im 20. Jahrhundert. Hamburg 1997.<br />
Stein, Edith: Endliches und ewiges Sein. Freiburg im Breisgau, Basel, Wien 2006.<br />
Stein, Edith: Kreuzeswissenschaft. Freiburg im Breisgau, Basel, Wien 2007.<br />
Strörig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Frankfurt am Main 2006.<br />
4.3. Modul historie<br />
*11. Úvod do <strong>studia</strong> historie<br />
Cíle: Teorie a metodiky historické vědy, základní dovednosti a techniky historické práce
I historická věda má své dějiny. Přednáška a seminář si kladou za cíl seznámit studenty s<br />
nejdůležitějšími metodami, teoriemi a postupy, které určovaly a určují vývoj historické vědy.<br />
Diskuse k vybraným pasážím z centrálních děl německé historiografie v rámci semináře pak<br />
objasní hranice a možnosti aplikace takto získaných vědomostí při vlastní historické práci.<br />
Mimo to si studenti osvojí základní dovednosti nutné pro práci s prameny a také schopnost<br />
ústní a písemné prezentace.<br />
Obsah/Struktura přednášky:<br />
1. Úvod: studium historie, historie jako věda<br />
2. Studium historie na FF UP Olomouc - cíle, charakteristika, struktura<br />
3. Co jsou dějiny?<br />
4. Historické poznání<br />
5. Historické pojmy a epochy I.<br />
6. Historické pojmy a epochy II.<br />
7. Historické prameny - typologie, uchování…<br />
8. Dějiny dějepisectví<br />
9. Dějiny německé historiografie<br />
10. Teorie a metody moderní historiografie I.<br />
11. Teorie a metody moderní historiografie II.<br />
12. Nástin dějin UP Olomouc<br />
Obsah/Struktura semináře<br />
1. Úvod – představení předmětu, témata následujících seminářů; doporučená literatura<br />
2. Návštěva knihoven a seznámení se s jejich strukturou I. – univerzitní knihovna;<br />
knihovna institutu<br />
3. Návštěva knihoven a seznámení s jejich strukturou II. - Státní vědecká knihovna<br />
Olomouc<br />
4. Historické metody: věda o pramenech I.<br />
5. Historické metody: věda o pramenech II.<br />
6. Historické metody: kritika pramenů<br />
7. Bibliografické údaje; citování<br />
8. Základní „pomůcky“ při práci historika: bibliografie, časopisy, kompendia, edice<br />
9. Internet ve vědecké práci – možnosti a problémy<br />
10. Ústní a písemná prezentace – formy, typické chyby<br />
11. Návštěva archivu – Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc<br />
12. Závěrečná diskuse, evaluace semináře<br />
Literatura:<br />
Christoph Cornelissen: Geschichtswissenschaften. Eine Einführung, Frankfurt 2000.<br />
Volker Sellin: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen 2005.<br />
Stefan Jordan: Einführung in das Geschichtsstudium. Stuttgart 2005.<br />
Beneš, Zdeněk: Historický text a historická kultura. Praha 1995<br />
Zwettler, Otto; Vaculík, Jaroslav; Čapka, František: Úvod do <strong>studia</strong> dějepisu. Brno 1994.<br />
Studijní opora: Horňáček: Daten... (tabulky)<br />
*12. Česko-německé vztahy v 19. a 20. století<br />
Cíle: Přednáška je zaměřena na problematiku politických, hospodářských, kulturních a<br />
společenských vztahů česky a německy mluvícího obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve<br />
Slezsku v 19. a 20. století. V rámci tohoto období je možno rozlišit tři základní fáze: 1)<br />
období národního obrození a vzniku moderního českého a německého národa, 2) éru<br />
národních států během světových válek a mezi nimi a 3) dobu po Druhé světové válce (od<br />
odsunu sudetských němců po Česko-německé prohlášení z roku 1997). K nejdůležitějším
tématům patří vztah českého obyvatelstva ke třem „kategoriím“ Němců – Němcům z Čech a<br />
Moravy, Němcům z „říše“ a Rakušanům.<br />
Literatura:<br />
Brandes, Detlef und Kural, Václav: Der Weg in die Katastrophe. Deutsch-tschechoslowakische Beziehungen<br />
1938-1947. Essen 1994.<br />
Brandes, Detlef (Hrsg.) Wendepunkte in den Beziehungen zwischen Deutschen, Tschechen und Slowaken 1848<br />
– 1989. Essen 2007.<br />
Seibt, Ferdinand: Deutschland und die Tschechen. München 1974.<br />
Křen, Jan: Konfliktní společenství Češi a Němci 1780-1918. Praha 1990.<br />
Staněk, Tomáš: Německá menšina v českých zemích 1948-1989. Praha 1993.<br />
Studijní opora: Fialová: Deutsch-tschechische Beziehungen im Spiegel der<br />
deutschmaehrischen Literatur<br />
*13. Úvod do dějin 19. století<br />
Cílem přednášky je představit nejdůležitější fenomény, které určovaly vývoj Evropy během<br />
tzv. „dlouhého 19. století“, tj. od Francouzské revoluce po vypuknutí první světové války.<br />
Důraz je kladen především na ideje, struktury a procesy, které působily při vzniku občanské<br />
společnost a formování moderních evropských států.<br />
Obsah/Základní tématické celky:<br />
1. Francouzská revoluce a její symboly, kontrarevoluce<br />
2. Napoleon a jeho mýtus; napoleonské války<br />
3. Evropská společnost 19. století - emancipace, sekularizace, kosmopolitismus<br />
4. Národy a nacionalismus – rozdíly mezi formováním národa v západní Evropě, v Německu<br />
a v Českých zemích<br />
5. Průmyslová revoluce, rozvoj vědy a techniky v 19. století<br />
6. Imperialismus a kolonialismus – specifika německého kolonialismu<br />
7. Intelektuálové v 19. století<br />
8. Příčiny vypuknutí první světové války<br />
Literatura:<br />
Fisch, Jörg: Europa im Zeitalter von Wachstum und Gleichheit 1850-1914. Stuttgart 2002.<br />
Gellner, Ernest: Nationalismus und Moderne. Berlin 1991.<br />
Görtemaker, Manfred: Geschichte Europas 1850-1918. Stuttgart 2002.<br />
Hobsbawm, Eric J.: Das imperiale Zeitalter. 1875-1914. Frankfurt a. M. 1996.<br />
Hobsbawm, Eric J.: Nationen und Nationalismus. Mythos und Realität seit 1780. München 1996.<br />
Kocka, Jürgen: Das lange 19. Jahrhundert. Stuttgart 2001.<br />
Osterhammel, Jürgen: Kolonialismus: Geschichte, Formen, Folgen. München 2003.<br />
Schieder, Theodor (Hrsg.): Handbuch der europäischen Geschichte. Bd. 5–7, Stuttgart 1973–<br />
1992.<br />
Hroch, Miroslav: V národním zájmu. Požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve<br />
srovnávací perspektivě. Praha 1999.<br />
Kořalka, Jiří: Češi v Habsburské říši a v Evropě 1815–1914. Praha 1996.<br />
*14. Pomocné vědy historické<br />
Cíle/metody: Po teoretické stránce je cílem semináře seznámit studenty s dějinami,<br />
terminologií a metodologií pomocných věd historických – tj. paleografie, chronologie,<br />
diplomatiky, kodikologie, heraldiky, genealogie, epigrafiky, sfragistiky, historické metrologie<br />
a numismatiky. Cílem je především seznámit studenty se základními poznatky těchto věd a<br />
naznačit možnost jejich aplikace při práci historika. V rámci praktické části se studenti naučí<br />
číst, transkribovat i transliterovat česky a německy psané texty z období 16. až 20. století a<br />
převádět data z historických pramenů.<br />
Literatura:<br />
Literatura:
Brandt, Ahasver von; Fuchs, Franz: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die historischen<br />
Hilfswissenschaften. Stuttagrt 2003.<br />
Hlaváček, Ivan; Kašpar, Jaroslav; Nový, Rostislav: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1996.<br />
*15. Úvod do dějin dvacátého století<br />
Eric Hobsbawm označil v titulu své dnes již klasické práce 20. století jako „věk extrémů“.<br />
Tento pojem dobře vystihuje pro 20. století typický kontrast mezi násilím, chudobou, válkami<br />
na jedné straně a rostoucím blahobytem, snahami o mírové řešení konfliktů a demokratizaci<br />
na straně druhé. Cílem přednášky je přiblížit v globální perspektivě (s důrazem na evropské<br />
dějiny) často protikladné vývojové linie, které jsou pro dějiny 20. století typické. Důraz je<br />
kladen především na vývoj mezinárodních vztahů, vznik a vývoj jednotlivých politických,<br />
vojenských a ekonomických uskupení, sociální dějin, proces dekolonizace a také na<br />
charakteristiku hlavních myšlenkových a kulturních proudů 20. století. Stejně jako u úvodu do<br />
dějin středověku a do dějin raného novověku mají studenti možnost rozšířit si své znalosti<br />
absolvováním semináře k dějinám 20. století, který se zaměřuje detailněji na některé výše<br />
uvedené tématické celky a práci s prameny a sekundární literaturou.<br />
Speciílní seminář k dějinám 20. století se bude věnovat dějinám Německa 1914-1990.<br />
Studenti budou seznámeni s nejdůležitějšími momenty a vývojovými liniemi německých dějin<br />
v „krátkém dvacátém století“. Mezi nejdůležitější témata, kterým, se bude přednáška věnovat,<br />
patří: první světová válka a její vliv na vývoj Výmarské republiky; kulturní a duchovní dějiny<br />
Výmarské republiky; vzestup NSDAP; období „Třetí říše“; problematika holocaustu; situace<br />
v Německu po Druhé světové válce; vznik SRN a NDR; vzájemný vztah SRN a NDR;<br />
kulturní dějiny 50. a 60. let; studentské hnutí a rok 1968 v SRN; „Frakce rudé armády“ a její<br />
vliv na společnost v SRN; krize NDR a sjednocení Německa.<br />
Literatura:<br />
Brunn, Gerhard: Die europäische Einigung. Stuttgart 2002.<br />
Hobsbawm, Eric: Das Zeitalter der Extreme. Weltgeschichte des 20. Jahrhunderts. München 1995<br />
Judt, Tony: Geschichte Europas von 1945 bis zur Gegenwart. München/ Wien 2006.<br />
Mazower, Mark: Der dunkle Kontinent. Europa im 20. Jahrhundert. Berlin 2000.<br />
Osterhammel, Jürgen: Kolonialismus. Geschichte, Formen, Folgen. München 1995<br />
Wildt, Michael: Geschichte des Nationalsozialismus. Göttingen 2008.<br />
Kaplan, Karel: Proměny české společnosti 1948-1960. Praha 2007.<br />
Kárník, Zdeněk: České země v éře první republiky (1918-1938). Díl 1-3, Praha 2000-2003.<br />
Kural, Václav: Místo společenství - konflikt! Češi a Němci ve velkoněmecké říši a cesta k odsunu (1938-1945).<br />
Praha 1994.<br />
Literatura k dějinám Německa:<br />
Chickering, Roger: Das Deutsche Reich und der Erste Weltkrieg. München 2002<br />
Gay, Peter: Die Republik der Außenseiter. Geist und Kultur der Weimarer Zeit 1918-1933. Frankfurt a.M. 1989.<br />
Görtemaker, Manfred: Geschichte der Bundesrepublik Deutschland von der Gründung bis zur Gegenwart.<br />
München 1999.<br />
Handbuch der deutschen Geschichte. Bd. 4.1 und 4.2, Stuttgart 1973/1976.<br />
Weber, Hermann: Geschichte der DDR. München 1999.<br />
Wildt, Michael: Geschichte des Nationalsozialismus. Göttingen 2008.<br />
Studijní opora: Dějiny Něměcka?<br />
16. Josefinismus<br />
Cílem přednášky je představit vliv vlády a reforem Josefa II. na vývoj zemí habsburské<br />
monarchie, na recepci osobnosti Josefa II. a jeho reforem v různých vrstvách společnosti a na<br />
to, co z josefínských reforem přetrvalo po Francouzské revoluci a napoleonských válkách.<br />
Specifické téma pak představuje vznik a vývoj „mýtu Josefa II.“ v 19. a 20. století.<br />
Literatura:<br />
Reinalter, Helmut (Hrsg.): Der Josephinismus. Frankfurt a.M./Wien 1993.
Reinalter, Helmut: Österreich und die Französische Revolution. Wien 1988.<br />
Klueting, Harm (Hrsg.): Der Josephinismus. Ausgewählte Quellen zur Geschichte der theresianischjosephinischen<br />
Reformen. Darmstadt 1995.<br />
Rieser, Herbert: Der Geist des Josephinismus und sein Fortleben. Wien 1963.<br />
Wangermann, Ernst; Ammerer, Gerhard (Hrsg.): Ambivalenzen der Aufklärung. Festschrift für Ernst<br />
Wangermann. Wien 1997.<br />
17. Rasismus – teorie a dějiny<br />
Ačkoliv pojem „rasismus“ vznikl teprve ve třicátých letech 20. století v souvislosti s rostoucí<br />
radikalizací nacistického režimu, jev, který označuje, je daleko starší. Cílem semináře je<br />
seznámit studenty s nejdůležitějšími teoretickými přístupy k problematice rasismu, od prvních<br />
teorií z třicátých let 20. století, přes pokusy o definici pojmů „rasa“ a „rasismus“ v OSN, až<br />
po diskuse v rámci postkoloniálních studií. Zároveň si seminář klade za cíl podat základní<br />
přehled o historii rasismu od fáze tzv. protorasismu až po současnost. Důraz je přitom kladen<br />
zejména na práci s primárním texty a schopnost porozumět širším dějinným souvislostem,<br />
které působily při utváření „moderní“ podoby rasismu.<br />
Literatura:<br />
Bauman, Zygmunt: Dialektik der Ordnung. Die Moderne und der Holocaust. Hamburg 2002.<br />
Bernhard, Norbert: Tarzan und die Herrenrasse. Basel 1986.<br />
Fredrickson, George M.: Rassismus. Ein historischer Abriss. Hamburg 2004.<br />
Mosse, George L.: Die Geschichte des Rassismus in Europa. Frankfurt a.M. 1990.<br />
Speit, Andreas (Hg.): Ästhetische Mobilmachung. Dark Wave, Neofolk und Industrial im Spannungsfeld rechter<br />
Ideologien. Hamburg/Münster 2002.<br />
Ziege, Eva Maria: Mythische Kohärenz. Diskursanalyse des völkischen Antisemitismus. Konstanz 2002.<br />
Budil, Ivo T.: Od prvotního jazyka k rase. Utváření novověké západní identity v kontextu orientální renesance.<br />
Praha 2002.<br />
18. Německý kolonialismus<br />
Seminář si klade za cíl seznámit studenty s dějinami německé koloniální politiky – od jejich<br />
spíše váhavých počátků v 80. letech, přes stabilizaci a expanzi na konci 19. a začátku 20.<br />
století, až po Versailleskou smlouvu, která Německo kolonií zbavila. Součástí semináře je<br />
intenzivní práce s vydanými prameny k dějinám německého kolonialismu, které studentům<br />
přiblíží struktury a praxi koloniální správy.<br />
Literatura:<br />
Bade, Klaus J. (Hrsg.): Imperialismus und Kolonialmission: Kaiserliches Deutschland und koloniales Imperium<br />
1884–1914/18. Wiesbaden 1986.<br />
Gründer, Horst: Geschichte der deutschen Kolonien. Paderborn 2000.<br />
Osterhammel, Jürgen: Kolonialismus: Geschichte, Formen, Folgen. München 2003.<br />
Wehler, Hans-Ulrich: Bismarck und der Imperialismus. Frankfurt a.M. 1985.<br />
Reader: Sabine?<br />
4.4. Modul Obecná a srovnávací jazykověda<br />
*19. Úvod do <strong>studia</strong> jazyka<br />
Přednáška si klade za cíl seznámit posluchače s okruhy a směřováním jazykovědy. Studenti<br />
získají základní přehled o metodách jazykové analýzy. Nejprve budou ze systémově<br />
lingvistického hlediska představeny základní jazykové roviny. Nastíněny budou ale i další,<br />
nestrukturalistické perspektivy, z nichž může lingvista na jazyk pohlížet. Náplní seminářů je<br />
jednak diskuse nad odbornými texty k jednotlivým tématům (zpravidla úvody do dané<br />
problematiky), dále pak praktická jazyková analýza. Cílem je přitom navázat na již stávající<br />
znalosti a zkušenosti, které studenti získali během předchozího <strong>studia</strong>, ať už mateřského či<br />
cizích jazyků.
Přednáška: Obsah<br />
1) Východiska jazykovědy a předmět jejího bádání<br />
2) Moderní jazykověda a její předpoklady<br />
3) Principy strukturalistické analýzy jazyka<br />
4) Fonetika a fonologie<br />
5) Morfologie<br />
6) Syntax: tradiční gramatika, dependenční gramatika, generativní gramatika<br />
7) Sémiotika a komunikace<br />
8) Pragmalingvistika, předmět zkoumání a terminologie<br />
9) Textová lingvistika, předmět zkoumání a terminologie<br />
10) Specifika mluveného a psaného jazyka, vývoj písma<br />
11) Sociolingvistika: okruhy sociolingvistiky<br />
12) Jazyky světa, genealogická a typologická klasifikace jazyků<br />
Seminář: obsah a literatura<br />
1) Četba a rozbor německého odborného textu:<br />
Manfred Geier: Orientierung: Linguistik. Was sie kann, was sie will. (Kap. 1:<br />
Sprachwissenschaft als Studienfach)<br />
2) Četba a rozbor německého odborného textu:<br />
Eugenio Coseriu: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. (Kap. 5: Einheit und<br />
Vielfalt der modernen Sprachwissenschaft)<br />
3) Četba a rozbor německy psané verze textu:<br />
Ferdinand de Saussure: Kurz obecné lingvistiky (Obecné základy, Kap.1: Povaha<br />
jazykového znaku)<br />
4) Fonetická cvičení ve vztahu k fonologickému systému němčiny<br />
5) Morfematická analýza současné němčiny<br />
6) Analýza vět podle generativní gramatiky<br />
7) Sémiotická analýza dopravních značek<br />
8) Četba a rozbor německého odb. textu:<br />
Peter Ernst: Pragmalinguistik (Kap. IV: Pragmalinguistik als Sprechhandlungstheorie)<br />
9) Analýza textu<br />
10) Četba a rozbor německého odborného textu:<br />
K. B. Günher/ H. Günter: Schrift – Schreiben – Schriftlichkeit (1. kapitola)<br />
11) Četba a rozbor německého odborného textu:<br />
A. Linke/ G. Nussbaumer/ P.R. Portmann: Studienbuch Linguistik (Kap. Soziolinguistik)<br />
12) Četba a rozbor německého odborného textu:<br />
Das Fischer Lexikon: Sprachen (Úvod)<br />
Studijní opora!<br />
*20. a) Obecná jazykověda (př+sem)<br />
Těžištěm přednášky je jednak vztah jazykovědy k ostatním vědám a rozčlenění lingvistických<br />
disciplín, dále budou prezentovány základní otázky jazykovědy (povaha jazykového znaku,<br />
vztah mezi jazykem a skutečností, vztah jazyka a myšlení).<br />
Přednáška vychází z modelu jazyka jako systému, z jeho struktury – rovin, jednotek, jejich<br />
vztahů, závislostí a procesů kooperace. Je zaměřena na funkce jazyka a jazykových jednotek,<br />
na základní principy vztahů mezi jazykem, realitou a aktivní rolí uživatele jazyka. Zabývá se<br />
otázkami sémantiky, problematikou funkce a obsahu, podává základní charakteristiku<br />
jazykových rovin. Zdůrazňuje souvislost synchronního a diachronního aspektu, podstatu<br />
vývojových tendencí, otázku příčin a průběhu jazykových změn a relací mezi mluvenou
a psanou podobou přirozeného jazyka. Problematika je ilustrována na příkladech z jazyků<br />
indoevropských a semitských.<br />
Literatura:<br />
Coseriu, Eugenio: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. Tübingen 1992.<br />
Ernst, Peter: Einführung in die germanistische Sprachwissenschaft. Wien 1989.<br />
Graefen, G.; Liedke, M.: Germanistische Sprachwissenschaft. Tübingen; Basel 2008.<br />
Jakobson, Roman: Linguistik und Poetik. In: Jakobson, Roman; Holenstein, Elmar (Hrsg.): Poetik. Ausgewählte<br />
Aufsätze 1921-1971. Frankfurt am Main 1979.<br />
Jakobson, Roman: Suche nach dem Wesen der Sprache. In: ders.: Semiotik. Ausgewählte Texte 1919 – 1982.<br />
Hg. v. Elmar Hollenstein, Frankfurt am Main 1992, S. 77 – 98.<br />
*21. Metody jazykové analýzy (př+sem)<br />
Přednáška pojedná nejdůležitější lingvistické směry počínaje strukturalismem až po<br />
současnost Junggrammatische Schule, der Prager Linguistenkreis, der amerikanische<br />
Strukturalismus, Modelle der generativen Transformationsgrammatik atd.), v semináři se<br />
vychází z četby základních teoretických děl lingvistiky s následnou diskusí.<br />
Literatura:<br />
Austin, John L.: Zur Theorie der Sprechakte. Stuttgart 1972.<br />
Bartschat, Brigitte: Methoden der Sprachwissenschaft. Berlin 1996.<br />
Coseriu, Eugenio: Die Lage in der Linguistik. Innsbruck 1973.<br />
Saussure, Ferdinand de: Grundfragen der allgemeinen Sprachwissenschaft. Berlin 1967.<br />
Trubetzkoy, Nikolaj S.: Grundzüge der Phonologie. Göttingen 1989.<br />
reader<br />
*22. Česko-<strong>německá</strong> kontrastivní lingvistika (př+sem)<br />
Kontrastivní (také konfrontativní) lingvistika je součástí oboru srovnávací ligvistika,<br />
systematicky zkoumá a zaznamenává společné rysy a rozdíly mezi dvěma (více) jazyky.<br />
Výsledky jejího zkoumání jsou podstatné pro didaktickou aplikaci, ale také pro teoretické<br />
ligvistické disciplíny<br />
V kurzu budou nejprve diskutována teoretická východiska oboru, dále se bude pozornost<br />
věnovat zejména č-n komparaci všech jazykových rovin: Fonologie, morfologie, syntax a<br />
lexikologie.<br />
Literatura<br />
Kortmann, Bernd: “Kontrastive Linguistik und Fremdsprachenunterricht”. In: Börner, Wolfgang / Vogel, Klaus<br />
(Hrsg.) Kontrast und Äquivalenz. Tübingen 1998, S. 136-167.<br />
Nickel, Gerhard: “Kontrastive Linguistik”. In: Althaus, Hans Peter/Helmut Henne/Herbert Ernst Wiegand<br />
(Hrsg.): Lexikon der germanistischen Linguistik. Tübingen 1980, S. 633-636.<br />
Povejšil, Jaromír: “Tschechisch-Deutsch”. In: Goebl, Hans / Peter H. Nelde / Zdeněk Starý / Wolfgang Wölck<br />
(Hrsg.): Kontaktlinguistik. Bd. 2. Berlin/New York 1997, S. 1656-1662.<br />
Rein, Kurt: Einführung in die kontrastive Linguistik. Darmstadt 1983.<br />
Sternemann, Reinhard et al.: Einführung in die konfrontative Linguistik. Leipzig 1983.<br />
Šimečková, Alena: Bibliographie zum deutsch-tschechischen Sprachvergleich. Praha 1997.<br />
Šimečková, Alena: “Kontrastive Analysen Deutsch-Tschechisch/Slowakisch: eine Übersicht”. In: Helbig,<br />
Gerhard et al. (Hrsg.) Deutsch als Fremdsprache. Bd. 2. Berlin, New York 2001, S. 394-403.<br />
Štícha, František: Česko-<strong>německá</strong> srovnávací gramatika. Praha 2003.<br />
reader<br />
23. Dějiny německé lingvistiky v kontextu př+sem<br />
Přednáška uvede posluchače do <strong>studia</strong> germánské filologie. Zmíněny budou počátky jejího<br />
vývoje, které jsou kladeny již do do 10. a 11. století v souvislosti s činností svatohavelského<br />
kláštera (Notker Labeo), dále činnost lingvistů v období humanismu a renesance, jazykové
ádání v období baroka či systematická pojednání o německé gramatice od J. C. Gottscheda a<br />
J. C. Adelunga. Pozornost bude věnována vzniku srovnávací a historické gramatiky, nástupu<br />
mladogramatiků, vývoji lingvistické geografie a dalším vývojovým etapám germánské<br />
filologie.<br />
Předmětem seminářů je četba a rozbor vybraných lingvistických textů, jež reprezentují vývoj<br />
německé lingvistiky ve 20. století. Probírána budou následující témata: Karl Bühler a Pražský<br />
lingvistický kroužek, Leo Weissgerber a obsahově založená gramatika, Dieter Wunderlich,<br />
Manfred Bierwisch, textově lingvistická a soziolingvistická tradice.<br />
Literatura:<br />
Paul, Hermann: Prinzipien der Sprachgeschichte. Tübingen, 1970.<br />
Humboldt, Wilhelm von: Schriften zur Sprache. Stuttgart, 1973.<br />
Schleicher, August: Sprachvergleichende Untersuchungen. Frankfurt am Main 1983, unveränd. Nachdr. d. Ausg.<br />
Bonn, König, 1848 u. 1850.<br />
Gardt, Andreas: Geschichte der Sprachwissenschaft in Deutschland. Vom Mittelalter bis ins 20. Jahrhundert.<br />
Berlin – New York, 1999.<br />
Polenz, Peter von (1994): Geschichte der deutschen Sprache. Band II. Berlin - New York.<br />
Polenz, Peter von (1999): Geschichte der deutschen Sprache. Band III. Berlin - New York.<br />
Helbig, Gerhard (1973): Geschichte der neueren Sprachwissenschaft. Leipzig.<br />
Bühler, Karl: Sprachtheorie. Die Darstellungsfunktion der Sprache. Stuttgart 1965.<br />
Eschbach, Achim (ed.).: Bühler-Studien. 2 Bde. Frankfurt/M.1984.<br />
Weissgerber, Leo: Das Problem der inneren Sprachform und seine Bedeutung für die deutsche Sprache. In:<br />
Germanisch-romanische Monatshefte 1926.<br />
De Beaugrande, Robert-Alain; Dressler, Wolfgang U.: Einführung in die Textlinguistik. Tübingen 1981.<br />
4.5. Modul Srovnávací religionistika a judaistika<br />
24. Úvod do religionistiky př+sem<br />
V prvních pěti úvodních dílčích přednáškách je zprostředkován úvod do studijního oboru<br />
„religionistika“. V rámci tohoto úvodu jsou jednak specifikovány styčné body a diference<br />
mezi religionistikou a blízkými vědními obory jako teologie, filozofie a dějiny náboženství,<br />
jednak nastíněny základní teoretické modely a metody, které umožňují systematický vědecký<br />
výzkum v rámci religionistiky. V dalších sedmi navazujících přednáškách je převážně<br />
diachronním přístupem zprostředkován základní přehled vývoj jednotlivých náboženských<br />
systémů.<br />
1. Vývoj vědního oboru „religionistika“. Problémy ohraničení oboru a stanovení metodologie. Předmět<br />
výzkumu.<br />
2. Kontroverzní modely: Dějiny náboženství kontra fenomenologický přístup.<br />
3. Polymetodologické přístupy k religionistice I: sociologie, etnologie, antropologie, geografie.<br />
4. Polymetodologické přístupy k religionistice II: psychologie, filosofie , filologie, estetika.<br />
5. Religionistika versus teologie.<br />
6. Kořeny náboženství. Animismus. „Zaniklá“ a „současná“ náboženství.<br />
7. Antické náboženské systémy. Problematika mýtu.<br />
8. Vznik monotheistických systémů I (Židovství)<br />
9. Vznik monotheistických systémů II (Křesťanství)<br />
10. Islám. Pozdní forma monotheismu.<br />
11. Vznik asijských náboženských systémů I<br />
12. Vznik asijských náboženských systémů II<br />
Literatura:<br />
Figl, Johann: Handbuch Religionswissenschaft. Innsbruck 2003.<br />
Hock, K.: Einführung in die Religionswissenschaft. Darmstadt 2002.<br />
Michaels A. (ed.): Klassiker der Religionswissenschaft. München 1997.<br />
Rudolph K.: Geschichte und Probleme der Religionswissenschaft. Leiden u. a. 1992.<br />
Stolz, F.: Grundzüge der Religionswissenschaft. Göttingen 1988.<br />
Zinser, H. (ed.): Religionswissenschaft: eine Einführung. Berlin 1988.
Seminář úvodu<br />
Cílem semináře navazujícího na úvodní přednáškový blok je bližší seznámení s historickým<br />
procesem vývoje oboru „religionistika“ od 19. století, které bude probíhat prostřednictvím<br />
četby základních teoretických textů. Tímto způsobem bude studentům jednak<br />
zprostředkována základní terminologie v německém jazyce, jednak budou představeny<br />
základní teoretické modely oboru a jejich vzájemné vztahy.<br />
1. Christian Meiners: Dějiny náboženství versus církevní dějiny<br />
2. Bernhard Bolzano: Křesťansky orientovaná „religionistika“<br />
3. Friedrich Max Müller: Religionistika jako nově definovaná vědní disciplína<br />
4. Joachim Wach: Dělení oboru – Dějiny náboženství vesus systematika náboženství<br />
5. Gerardus van der Leuw: Fenomenologický přístup I<br />
6. Rudolf Otto: Fenomenologický přístup II<br />
7. R. Pettazzoni: Pokus o syntézu<br />
8. Günter Lanczkowski: Nové vývojové cesty fenomenologie<br />
9. Jacques Waardenburg: Subjektivita výzkumu<br />
10. Hubert Seiwert: Alternativní modely religionistiky<br />
11. „Handbuch religionswissenschaftlicher Grundbegriffe“ – Religionistika jako součást kulturních dějin<br />
12. Klaus Hock: Metodologické výhledy<br />
Literatura:<br />
Figl, Johann: Handbuch Religionswissenschaft. Innsbruck 2003.<br />
Hock, K.: Einführung in die Religionswissenschaft. Darmstadt 2002.<br />
Michaels A. (ed.): Klassiker der Religionswissenschaft. München 1997.<br />
Rudolph K.: Geschichte und Probleme der Religionswissenschaft. Leiden u. a. 1992.<br />
Stolz, F.: Grundzüge der Religionswissenschaft. Göttingen 1988.<br />
Zinser, H. (ed.): Religionswissenschaft: eine Einführung. Berlin 1988.<br />
Studijní opora: Krappmannová: skriptum<br />
*25. Dílčí obory religionistiky př<br />
Cíle: Přednáška je zaměřena na jednotlivé dílčí obory a pomocné vědy religionistiky. První<br />
část, ve které bude specifikováno základní dělení mezi dějinami náboženství a systematickou<br />
religionistikou, navazuje na přednášku z prvního bloku. Dále budou specifikovány základní<br />
koncepty jednotlivých dílčích disciplín jako sociologie náboženství, etnologie náboženství,<br />
psychologie náboženství, ekonomie náboženství. Zvláštní pozornost bude věnována vztahům<br />
mezi religionistikou a filozofií. Po absolvování této přednášky student získá základní přehled<br />
o metodické pluralitě v rámci oboru „religionistika“ a o vývoji jednotlivých dílčích oborů.<br />
Doprovodný seminář je zaměřen na četbu vybraných vědeckých textů zprostředkujících<br />
koncepty a vývoj jednotlivých dílčích disciplín religionistiky. Jeho cílem není pouze<br />
seznámení studentů s relevantní literaturou, ale v prvé řadě řešení terminologických a<br />
translatologických problémů při překladu této literatury z němčiny do češtiny. Všechny<br />
vybrané teoretické texty budou v semináři konsekventně překládány, studující by tedy na<br />
konci semináře měli vykazovat nejen znalost základní sekundární literatury v jednotlivých<br />
disciplínách, ale také dostačující jazykovou kompetenci v obou jazycích. Základ četby tvoří<br />
díla autorů, na jejichž základě budou diskutována následující podtémata:<br />
Markus Witte: Zusammenhänge zwischen Religion und Kultur.<br />
Hans G. Kippenberg: Die Problematik des diachronen Zugangs zur Religion.<br />
Hubert Cancik; Hubert Mohr: Religionsästhetik.<br />
Hjalmar Sundén: Probleme der Religionspsychologie.<br />
Werner Vogd: Soziobiologie und religiöse Kommunikation.<br />
Gunter Kehrer: Religionssoziologie.<br />
Dieter Schmidtchen: Religionsökonomie.
*26. Polymetodologická analýza vybraných biblických textů sem/cv<br />
V semináři budou analyzovány biblické texty pomocí vybraných dílčích disciplín<br />
religionistiky, přičemž bude kladen důraz na komplexnost interpretace. Při výběru textů je<br />
přihlédnuto k tradičnímu dělení na tzv. Starý a Nový zákon. V souvislosti s výběrem textů<br />
bude proto zmíněna problematika dělení biblických textů a jeho zakotvení v židovské a<br />
křesťanské teologické tradici, bude specifikována doba a hisotrický kontetx vzniku<br />
jednotlivých textů, následně budou diskutovány prameny a indicie vedoucí k eventuálním<br />
autorům. V druhé části semináře bude pozornost zaměřena na textovou analýzu, která se opírá<br />
o tři základní interpretační dimenze, literární, sociologickou a teologickou.<br />
Literatura:<br />
Feist, Udo: Ezechiel. Das literarische Problem des Buches, forschungsgeschichtlich betrachtet. Beiträge zur<br />
Wissenschaft vom Alten und Neuen Testament 138, Folge 7, H. 18. Stuttgart u.a. 1995.<br />
Plaut, W. Gunther: Die Tora. In jüdischer Auslegung. Band III. Wajikra. ארקיו. Levitikus. Gütersloh 2001.<br />
Egger, W. : Methodenlehre zum Neuen Testament, Einführung in linguistische und historisch-kritische<br />
Methoden. Freiburg 1987.<br />
Fischer, Georg / Repschinski, Boris / Vonach, Andreas: Wege in die Bibel. Leitfaden zur Auslegung. Stuttgart<br />
2000.<br />
Jürgen Roloff, Einführung in das Neue Testament. Ditzingen, 1995.<br />
Noeller, A.: Feministische Hermeneutik. Wege einer neuen Schriftauslegung. Neukirchen-Vluyn 1995.<br />
Raguse, Hartmut: Psychoanalyse und biblische Interpretation. Stutttgart 1993.<br />
Schweizer, H.: Biblische Texte verstehen: Arbeitsbuch zur Hermeneutik und Methodik der Bibelinterpretation.<br />
Stuttgart 1986.<br />
reader<br />
27. Bible jako text (uskutečňuje se na OU)<br />
Již po tisíciletí bylo křesťanství spojeno se zvěstováním Slova. Stejně tak i s překladem<br />
základních textů. V tomto semináři se studenti seznámí se základními problémy a strategiemi<br />
při překladu Bible, a to nejen pokud jde o dobu historickou, ale i současnost. Zřetel bude<br />
kladena na epochu renesance a reformace a na překladatelské dílo Erasma von Rotterdam a<br />
Martina Luthera. Texty budou analyzovány formou komplexního jazykového rozboru.<br />
Obsah předmětu:<br />
1. Die Bibel als Text I.<br />
2. Die Bidel als Text II<br />
3. Hl. Hieronymus und seine Vulgata<br />
4. Wulfilla und seine Übersetzung<br />
5. Kyrill und Method und ihre Übersetzungstätigkeit<br />
6. Mittelalterliche Übersetzer<br />
7. Renaissance (Erasmus von Rotterdam)<br />
8. Martin Luther I<br />
9. Martin Luther II<br />
10. Schleiermacher<br />
11. Eugen Nida und seine „dynamisme Äquivalenz“<br />
12. Zusammenfassung<br />
Literatura (výběr):<br />
SNELL-HORNBY, M. a kol. (eds.): Handbuch Translation. Tübingen 2007<br />
GROMOVÁ,E./HRDLIČKA, M. (eds.): Antologie teorie uměleckého překladu. Ostrava 2004<br />
HRALA, M.: Kapitoly z dějin českého překladu. Praha 2002<br />
LEVÝ, J.: Umění překladu. Praha 1998<br />
POPOVIČ, A.: Teória uměleckého prekladu. Bratislava 1975<br />
STOLZE, R.: Übersetzungstheorien. Eine Einführung. Tübingen 2001
28. Specifika židovské mystiky. Vznik, vývoj a podoby Kabaly. př<br />
Přednáška vychází z definice mystiky jako nutného vývojového stupně, ze kterého se vyvíjí<br />
většina náboženských konceptů. Pozornost bude zaměřena zejména na formy mystiky v<br />
židovském kontextu a jejich historický vývoj, přičemž teoretický základ diskuse tvoří díla<br />
Karla Ericha Grözingera, Andrease Kilchera a do němčiny přeložené publikace Mosheho<br />
Idela a Gershoma Scholema.<br />
Nejdříve budou představeny rané formy antropomorficky zaměřené mystiky a specifické<br />
podoby tzv. Merkava-mystiky, které budou demonstrovány na vybraných textech. Jedním z<br />
centrálních témat je vztah mezi apokalyptickou literaturou a vznikem základních konceptů<br />
židovské mystiky. Druhá část semináře se zaměří na historický vývoj Kabaly, který bude<br />
představen jednak na diachronní historické rovině, jednak pomocí fenomenologických<br />
přístupů zakládajících se především na dílech Moshe Idela. Předmětem této druhé části<br />
semináře jsou následující dílčí témata: Kořeny Kabaly – knihy Sefer jezira, Bahir, Zohar;<br />
Extatická a theurgicko-filozofická Kabala; D´vekut a jeho formy v židovské mystice;<br />
Problematika unio mystica v židovské mystice.<br />
Literatura:<br />
Grözinger, Karl Erich: Jüdisches Denken. Theologie, Philosophie, Mystik. Bd. I, Vom Gott Abrahams zum Gott<br />
des Aristoteles. Frankfurt a.M. 2003. (Vybrané kapitoly)<br />
Grözinger, Karl Erich: Jüdisches Denken. Theologie, Philosophie, Mystik. Bd. II, Von der mittelalterlichen<br />
Kabbala zum Hasidismus, Frankfurt a. M. 2005. (Vybrané kapitoly)<br />
Idel, Moshe: Abraham Abulafia und die mystische Erfahrung. Frankfurt/Main 1994.<br />
Idel, Moshe: Kabbala und Eros. Frankfurt/Main 2009. (V tisku)<br />
Kilcher, Andreas: Die Sprachtheorie der Kabbala als ästhetisches Paradigma. Stuttgart.<br />
Scholem, Gershom: Die jüdische Mystik in ihren Hauptströmungen. Frankfurt/Main 1980.<br />
Scholem, Gershom: Von der mystischen Gestalt der Gottheit. Studien zu Grundbegriffen der Kabbala. Zürich<br />
1962<br />
Gershom Scholem: Zur Kabbala und ihrer Symbolik. Frankfurt/Main 1973.<br />
29. Apokalypsa: Modely zkázy světa a jejich funkce v náboženství. sem<br />
Seminář se zaměřuje na historické a hermeneutické podmínky pro vznik jednotlivých modelů<br />
konce časů a zkázy světa, a to zejména v židovství a raném křesťanství. Jako východisko k<br />
tomuto tématu budou zkoumány apokalyptické texty a jejich potenciál pro historické i<br />
současné náboženské skupiny, které hlásají brzký příchod zkázy světa. Na základě<br />
v bibliografii uvedených vybraných textů budou nastíněny typy metaforických či doslovně<br />
míněných výpovědí o místě, času a způsobu zániku světa. V rámci sociologického přístupu<br />
bude nastíněna informativní, expresivní a praktická funkce těchto výpovědí v daných<br />
historických kontextech.<br />
Prameny:<br />
Judith. Textausgabe: Zenger, Erich (ed.): Das Buch Judith. Textreihe: Jüdische Schriften aus hellenistischrömischer<br />
Zeit I/6. Gütersloh 1981.<br />
Henoch. Uhlig, Siegbert (ed.): Das äthiopische Henochbuch. Textreihe: Jüdische Schriften aus hellenistischrömischer<br />
Zeit V/6. Gütersloh 1984.<br />
Thomasapokalypse. Schneemelcher, Wlhelm (ed.): Die Thomasapokalypse. Textreihe: Neutestamentliche<br />
Apokryphen Bd. II. Tübingen 1989.<br />
Literatura:<br />
Erlemann, Kurt: Endzeiterwartungen im frühen Christentum. Tübingen-Basel 1996.<br />
Hengel, Martin: Messianische Hoffnung und politischer „Radikalismus“ in der jüdisch-hellenistischen Diaspora.<br />
In: Hellholm, David (ed.): Apcalypticism in the Mediterranean World and in the East. Tübingen 1983. S. 655-<br />
686.<br />
Rowley, Harold Henry: Apokalyptik. Ihre Form und Bedeutung zur biblischen Zeit. Einsiedeln-Zurüch-Köln<br />
1965.
30. Problematika magie a její recepce v religionistice. sem<br />
Jelikož vědecká teorie týkající se oblasti magie je stále ještě desideratem, zabývá se seminář<br />
především vývojem diskuse o tomto fenoménu v rámci historie náboženství a religionistiky.<br />
Cílem semináře je na základě četby a překladu odborných textů osvětlit vztahy mezi magií,<br />
náboženstvím a vědou z perspektiv dílčích disciplín jako sociologie, etnologie, antropologie,<br />
srovnávací religionistika atd. Zvláštní důraz je kladen na tzv. evolucionistickou teorii<br />
vyvinutou Jamesem Georgem Frazemerm, která předpokládá plynulý vývoj od magického<br />
preanimismu přes animismus k theistickému náboženství. Kritická analýza této teorie bude<br />
jedním z hlavních cílů semináře. Z filologické perspektivy se seminář zaměří na jeden<br />
z komunikačních prostředků magie, zaříkací formule (Zaubersprüche). Prostřednictvím četby<br />
a překladu těchto textů bude v semináře osvětlena jejich funkce, historický vývoj a ohraničení<br />
od příbuzných forem jako např. modlitba.<br />
Literatura:<br />
Daxelmüller, Christoph: Zauberpraktiken. Eine Ideengeschichte der Magie. Zürich 1993.<br />
Tuczay, Christa: Magie und Magier im Mittelalter. Erfstadt 2006.<br />
Petzold, Leander: Magie und Religion. Darmstadt 1978.<br />
Schulz, Monika: Magie oder Die Wiederherstellung der Ordnung. Frankfurt/Main-Berlin-Bern-Bruxelles-New<br />
York-Oxford-Wien 2000.<br />
Stockhammer, Robert: Zaubertexte. Die Wiederkehr der Magie und die Literatur 1880-1945.<br />
31. Gnóze na rozhraní mezi náboženstvími (uskutečňuje se také na OU)<br />
Ačkoli dnes je gnóze prakticky vyznávána jen několika málo mandejskými společenstvími v<br />
severním Iráku, představuje stále ještě jeden z nejvýznamnějších náboženských systémů<br />
světa. Od doby vzniku v pozdní antice ovlivňovala gnóze svým radikálně důsledným, na mýty<br />
vázaným způsobem uvažování ostatních náboženství, která s ní byla v kontaktu. Intelektuální<br />
aktivity gnóze zároveň zapříčinily, že ze strany jiných náboženství často docházelo k<br />
pokusům o její potlačení. Otázky, na které gnóze hledá odpověď (Kdo jsme byli? Čím jsme se<br />
stali = Kde jsme byli? Kam jsme byli vrženi? Kam spěcháme?) jsou nadčasovými<br />
metafyzickými problémy. Gnostická řešení těchto otázek mají dozvuky i v současné filozofii<br />
náboženství.<br />
V tomto semináři budou analyzovány vybrané gnostické texty pozdní antiky, které vychází z<br />
nálezů v Nag hammadi a ze spisů církevních otců. Jako studijní báze slouží Wernerem<br />
Foersterem vydaná sbírka pramenů (3 svazky, Curych Artemis&Winkler 1997). Gnóze pak<br />
bude na základě problémů interpretace a recepce diskutována jako náboženství na rozhraní<br />
mezi křesťanskou, islámskou a židovskou teologií. V tomto kontextu bude pozornost<br />
zaměřena rovněž na politické a filozofické problémy dnešní doby.<br />
Obsah:<br />
Die Gnose und ihre Geschichte I<br />
Die Gnose und ihre Geschichte II<br />
Die Gnose und Christentum I<br />
Die Gnose und Christentum II<br />
Die Gnose und Christentum III<br />
Katharer und Bogomilen I<br />
Albigenser, Waldenser und weitere „Häretiker“<br />
Frau in der Gnose I<br />
Frau in der Gnose II<br />
Frau in der Gnose III<br />
Die schöne Helene und Simeon Magus in der Literatur
Weitere gnostische Motive in der Literatur<br />
Prameny:<br />
Werner Foerster (ed.): Die Gnosis. 3 sv. Zürich 1997.<br />
Peter Sloterdijk/Thomas Macho (ed.): Die Weltrevolution der Seele. 2 sv. München 1993.<br />
Literatura:<br />
Brumlik, Micha: Die Gnostiker. Der Traum von der Selbsterlösung des Menschen. Frankfurt/Main Eichborn<br />
1992.<br />
Bultmann, Rudolf: das Urchristentum im Rahmen der antiken Religionen. Zürich 1949.<br />
Colpe, Carsten: Die gnostische Gestalt des erlösten Erlösers. In: Der Islam 32 (1956) Heft 3, s. 195-214.<br />
Halm, Heinz: Die islamische Gnosis. Die extreme Schia und die Alaviten. Zürich 1982.<br />
Jonas, Hans: Die Botschaft des fremden Gottes. Frankfurt/Main 1999.<br />
Keller, Carl A.: Gnostik, Urform christlicher Mystik. In: R. Berlinger/W. Schrader: Gnosis und Philosophie.<br />
Amsterdam 1994, s. 197-226.<br />
Pauen, Michael: Dithyrambiker des Untergangs. Berlin 1994.<br />
Rudolph, Kurt: Die Gnosis. Leipzig 1977.<br />
Schenke, Hans-Martin: Der Gott „MENSCH“ in der Gnosis. Göttingen Vandenhoeck&RuRuprecht 1962.<br />
Tröger, Karl Wolfgang: Die Gnosis. Heilslehre und Ketzerglaube. Freiburg Herder 2001.<br />
32. Proces vzniku monotheistických náboženství sem<br />
Vznik a podmínky vzniku monotheistických náboženství představují jeden z centrálních<br />
předmětů bádání v religionistice. Zvláště v souvislosti s rozvojem dílčích disciplín jako<br />
sociologie, etnologie a psychologie náboženství začala být tato problematika studována z<br />
nových perspektiv.<br />
V semináři bude představen a diskutován vývoj od fetišismu přes polytheismus a<br />
henotheismus k monotheismu, zároveň bude problematizováno hierarchické vnímání těchto<br />
konceptů. Ačkoli vývoj bude demonstrován i na animistických náboženstvích, diskuse se<br />
zaměří v prvé řadě na srovnání vývoje monotheismu v židovství, křesťanství a islámu.<br />
Pozornost bude zaměřena rovněž na diskusi o této problematice v rámci religionistiky, a to na<br />
základě centrálního díla Wilhelma Schmidta Der Ursprung des Gottesidee (Münster 1912 -<br />
1955), ve kterém se Schmidt snaží dokázat funkci monotheistické víry jako počátečního<br />
východiska všech náboženství. V souvislosti s jeho tezemi bude diskutováno dílo R.<br />
Pettazoniho, který dokazuje spojitosti mezi procesem formování monotheistických<br />
náboženství a vznikem centralizovaných mocenských struktur.<br />
Literatura:<br />
Haag, E. (ed.): Gott, der einzige. Zur Entstehung des Monotheismus in Israel. Freiburg 1985.<br />
Marquard, O.: „Lob des Polytheismus.“ In: Marquard, O.: Abschied vom Prinzipiellen. München 1981, s. 9-116.<br />
Pettazoni, R.: Der allwissende Gott. Zur Geschichte der Gottesidee. Frankfurt-Hamburg 1960.<br />
Stolz, F.: Einführung in den biblischen Monotheismus. Darmstadt.<br />
Schmidt, W: Der Ursprung der Gottesidee. 12 Bände. Münster 1912 - 1955. (Vybrané kapitoly).<br />
reader<br />
4.6. Modul medievistika<br />
*33. Úvod do <strong>studia</strong> medievistiky (pře+sem)<br />
Přednáška se seminářem mají za cíl poskytnout studentům širší a obecný základ pro<br />
interpretaci jevů ve středověké a raně novověké společnosti a pro práci s uměleckými<br />
produkty této doby (literární texty, výtvarná díla etc.). Dále je obeznámí se základními<br />
metodami a vědeckými přístupy, které používá současná historická věda a vymezí vztah<br />
historie jako takové vůči příbuzným disciplínám. Náplní semináře bude práce s texty obecně<br />
uznávaných historiků a historiků kultury (J. Bumke, J-D. Müller, J. Le Goff, F. Seibt, R.<br />
Suckale etc.), jež se budou vázat přímo k tématům pojednávaným v přednášce. Na konci<br />
semestru nahlédnou studenti do problematiky středověké dvorské společnosti, budou se
zabývat jejím vývojem, uspořádáním, fungováním a její úlohou při vzniku uměleckých děl.<br />
Zároveň si za pomoci sekundární literatury osvojí přednosti a úskalí odlišných badatelských<br />
přístupů.<br />
Obsah/Struktura:<br />
1. Co je to středověk? Vymezení pojmu středověk a raný novověk.<br />
2. Vymezení pojmu medievistika. Dějiny a příbuzné disciplíny (Geschichte –<br />
Kulturgeschichte – Literaturwissenschaft – Bildgeschichte)<br />
3. Pojmy a periodizace středověku – světové dějiny<br />
4. Pojmy a periodizace středověku – české dějiny<br />
5. Nauka o pramenech I.<br />
6. Nauka o pramenech II.<br />
7. Teorie a metody moderní historiografie<br />
8. Teorie a metody moderních dějin kultury<br />
9. Dvorská společnost I.<br />
10. Dvorská společnost II.<br />
11. Dvorská společnost III.<br />
Literatura:<br />
Boockmann, Hartmut: Einführung in die Geschichte des Mittelalters, München 2001.<br />
Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers, Stuttgart 1998.<br />
Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München 2005.<br />
Cornelissen, Christoph: Geschichtswissenschaften. Eine Einführung, Frankfurt am Main 2000.<br />
Daniel, Ute: Kompendium Kulturgeschichte. Theorie, Praxis, Schlüsselwörter. Frankfurt am Main 2006.<br />
Dirlmeier, Ulf; Fouquet, Gerhard; Fuhrmann, Bernd: Europa im Spätmittelalter 1215 – 1378. München 2003.<br />
Goetz, Hans-Werner: Proseminar Geschichte. Mittelalter. Stuttgart 2007.<br />
Heimann, Heinz-Dieter: Einführung in die Geschichte des Mittelalters. Stuttgart 1997.<br />
Hilkert Wedigge, Einführung in die germanistische Mediävistik. München 1987.<br />
Jordan, Stefan: Einführung in das Geschichtsstudium. Stuttgart 2005.<br />
Landwehr, Achim; Stockhorst, Stefanie: Einführung in die Europäische Kulturgeschichte, Padeborn – Wien –<br />
München – Zürich 2004.<br />
Le Goff, Jacques (ed.), Der Mensch des Mittelalters. Frankfurt am Main 1989.<br />
Schubert, Ernst: Einführung in die deutsche Geschichte im Spätmittelalter. Darmstadt 1998.<br />
Seibt, Ferdinand: Glanz und Elend des Mittelalters. Eine endliche Geschichte. Berlin 1987.<br />
Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen 2005.<br />
Beneš, Zdeněk: Historický text a historická kultura. Praha 1995.<br />
*34. Úvod do dějin středověku (př+sem.)<br />
V rámci kurzu se studenti seznámí s nejdůležitějšími událostmi a jevy, které formovaly tvář<br />
středověké Evropy: lenní systém, křesťanství a jeho vývoj, město a jeho pozice ve středověké<br />
společnosti, šlechta, univerzity, středověké umění (románský sloh, gotika), spor císařství a<br />
papežství. Na základě společného rozboru textů od německy píšících budou pojednány<br />
vybrané tematické celky.<br />
Literatura:<br />
Angenendt, Arnold: Das Frühmittelalter. Die abendländische Christenheit von 400 bis 900. Stuttgart et al. 2001.<br />
Brown, Peter: Die Entstehung des christlichen Europa, München 1996.<br />
Goetz, Hans Werner: Proseminar Geschichte: Mittelalter. Stuttgart 2000.<br />
Heimann, Heinz-Dieter: Einführung in die Geschichte des Mittelalters. Stuttgart 1997.<br />
Le Goff, Jacques, Die Geburt des Fegefeuers. Stuttgart 1984.<br />
Moraw, Peter: Von offener Verfassung zu gestalteter Verdichtung. Das Reich im späten Mittelalter 1250 bis<br />
1490. Berlin 1985.<br />
Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt 2006.<br />
Postel, Verena: Die Ursprünge Europas. Migration und Integration im frühen Mittelalter. Stuttgart 2004.<br />
Schwarz, Jörg: Das europäische Mittelalter. 2 Bd., Stuttgart 2006.<br />
Macek, Josef: Jagellonský věk v českých zemích. 4. sv., Praha 2000-2001.
Šmahel, František: Husitské Čechy. Struktury, procesy, ideje. Praha 2001.<br />
Válka, Josef: Dějiny Moravy I. (Středověká Morava). Brno 1991.<br />
35. Dějiny německy psané literatury v evropském kontextu př+sem<br />
Kurz seznámí studenty s vývojem německy psané literatury od jejích počátků (Abrogans) až<br />
po konec středověku, přičemž bude zvlášť dbát o zasazení jednotlivých děl do kontextu<br />
ostatních evropských literatur. Budou pojednávány tradice zpracování jednotlivých látek,<br />
přenášení forem mezi regiony a recepce německy psané literatury v jiných jazycích (mj.<br />
v češtině). Důkladněji se bude kurz věnovat dvorské literatuře okolo 1200 – minnesangu,<br />
artušovským románům a hrdinské epice, na jejichž příkladu osvětlí tradování středověké<br />
literatury a její dochování do dnešních dob, způsoby přednesu a její funkci v rámci středověké<br />
dvorské společnosti.<br />
Literatura:<br />
Brunner, Horst: Geschichte der deutschen Literatur des Mittelalters im Überblick. Stuttgart 1996.<br />
Brunner, Horst (ed.): Mittelhochdeutsche Romane und Epen. Stuttgart 2004.<br />
Bumke, Joachim: Höfische Kultur. München 2005.<br />
Bumke, Joachim: Geschichte der deutschen Literatur im hohen Mittelalter. München 1990.<br />
Ebenbauer, Alfred: Ältere deutsche Literatur. Eine Einführung. Stuttgart 2000.<br />
Frenzel, Herbert A; Frenzel, Elizabeth: Daten deutscher Dichtung. Band 1. München 1962.<br />
Heinzle, Joachim (ed.): Modernes Mittelalter. Neue Bilder einer populären Epoche. Leipzig 1994.<br />
Hübner, Gert: Ältere deutsche Literatur. Stuttgart 2006.<br />
Mertens, Volker: Der deutsche Artusroman. Stuttgart 1998.<br />
Kartschoke, Dieter: Geschichte der deutschen Literatur im frühen Mittelalter. München 1990.<br />
Klein, Dorothea: Lehrbuch Germanistik. Stuttgart 2006.<br />
Weddige, Hilkert: Einführung in die germanistische Mediävistik. München 1997.<br />
36. Realita všedního dne v literárních textech středověku sem<br />
V Písni o Nibelunzích a Iweinovi krvácí rány zavražděného ve chvíli, kdy se v jeho blízkosti<br />
nachází ten, který jej usmrtil. Tak Kriemhild nepochybuje, že Hagen zabil Siegfrieda a<br />
Laudine nechá svého zavražděného chotě nosit na márách po celém hradě, jen aby nalezla<br />
vraha. Ani jeden z textů nelze pochopit, aniž bychom nevěděli, že je v obou scénách citována<br />
jedna z běžných praktik středověkého soudnictví, jak usvědčit vraha. Bez znalosti reálií<br />
středověku tedy nelze analyzovat středověké písemné památky. Předmětem semináře proto<br />
bude objasňovat (dnešnímu publiku již naprosto odcizené) reálie všedního dne, které se běžně<br />
vyskytují ve středověké literatuře: jazykové pojmy, zásady odívání, zvyky, právní praxi,<br />
prvky středověké zbožnosti etc. Studenti a studenky se pomocí úryvků seznámí jednak<br />
s nejvýznamnějšími literárními díly německy píšícího středověku (Píseň o Nibelunzích,<br />
Iwein, Erec, Parzival, Helmbrecht), především se však naučí vyhledávat informace nutné pro<br />
správnou interpretaci těchto děl a obeznámí se s nejdůležitějšími prvky života středověké<br />
společnosti.<br />
Literatura:<br />
Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München 2005.<br />
Bumke, Joachim: Wolfram von Eschenbach. Weimar 2004.<br />
Deutsche Lyrik des frühen und hohen Mittelalters. Ed. Ingrid Kasten. Frankfurt am Main 2005.<br />
Handwörterbuch zur deutschen Rechtsgeschichte. Berlin 1971-98.<br />
Hartmann von Aue: Gregorius, Der arme Heinrich, Iwein. Ed. Volker Mertens. Frankfurt am Main 2008.<br />
Lexikon des Mittelalters. München 2003.<br />
Müller, Jan-Dirk: Das Nibelungenlied. Berlin – Bielefeld – München 2001.<br />
37. Německy psaná literatura v českých zemích př/sem
Německy psané texty vzniklé v zemích Koruny české jsou dostupné pouze ve střední horní<br />
němčině, bez překladu do novodobé němčiny (jedinou výjimkou je Der Ackermann aus<br />
Böhmen/ Tkadleček). Kurz má proto za úkol seznámit studenty s produkcí německých textů a<br />
s vývojem literatury na našem území. Přitom budou konfrontována latinská, česká a <strong>německá</strong><br />
díla a odbourávána hlavních klišé, kterými je doposud protkán pohled (pročesky pojatých)<br />
dějin české literatury. Společným předkládáním a interpretací děl si studenti zvyknou číst<br />
středověké památky v originále a zároveň se zapracují do dialektálních odlišností, kterými se<br />
tyto texty z českých zemí odlišují od klasiků jako Hartmann von Aue nebo Wolfram von<br />
Eschenbach.<br />
Literatura:<br />
Behr, Hans-Joachim: Literatur als Machtlegitimation. Studien zur Funktion der deutschsprachigen Dichtung am<br />
böhmischen Königshof im 13. Jahrhundert. München 1989.<br />
Behr, Hans-Joachim; Lisový, Igor; Williams-Krapp, Werner: Deutsch-böhmische Literaturbeziehungen.<br />
Germano-Bohemica. Festschrift für Václav Bok zum 65. Geburtstag. Hamburg 2004.<br />
Bok Václav; Behr, Hans-Joachim (ed.): Deutsche Literatur des Mittelalters in und über Böhmen II. Tagung in<br />
České Budějovice/Budweis 2002. Hamburg 2004.<br />
Fliegler, Dominique; Bok, Václav (ed.): Deutsche Literatur des Mittelalters in und über Böhmen I. Vorträge der<br />
Internationalen Tagung, České Budějovice, 8. bis 11. September 1999, veranst. vom Institut für Germanistik der<br />
Pädagogischen Fakultät der Südböhmischen Universität České Budějovice. Wien 2001.<br />
Haustein, Jens; Steinmetz, Ralf-Henning (ed.): Studien zu Frauenlob und Heinrich von Mügeln. Festschrift für<br />
Karl Stackmann zum 80. Geburtstag. Freiburg 2002.<br />
Wolfram-Studien XIII, 1994. (Literatur im Umkreis des Prager Hofs der Luxemburger.)<br />
Bok, Václav; Pokorný, Jindřich (ed.): Moravo, Čechy, radujte se! Němečtí a rakouští básníci v českých zemích<br />
za posledních Přemyslovců. Praha 1998.<br />
Reader: výcuc z Krywalského?<br />
4.7. Modul dějiny umění