Příklady - modul 4. Optika a atomové jádro

- lom ke kolmici nastává v případě
n1 < n2 ; v1 > v2
; α > β
tj. při chodu světla z prostředí opticky řidšího do prostředí opticky hustšího
- lom od kolmice nastává v případě
n1 > n2 ; v1 < v2
; α < β
tj. při chodu světla z prostředí opticky hustšího do prostředí opticky řidšího
- úplný odraz (totální reflexe) nastává tehdy, je-li úhel lomu β = 90 0 . Příslušný úhel dopadu
α m nazýváme mezním úhlem; paprsky dopadající pod úhlem větším než je mezní úhel se jen
odráží; pro rozhraní vakuum (vzduch) – optické prostředí platí
1
sinα m
=
n
Rozklad světla (disperze)
- rychlost šíření světla závisí na prostředí, kterým světlo prochází
- rychlost šíření monofrekvenčního světla v látkách závisí na jeho vlnové délce
- disperzní křivka uvádí závislost indexu lomu na vlnové délce světla: čím větší je vlnová
délka světla, tím rychleji se v látce šíří, tím menší je příslušný index lomu (normální disperze)
- při šikmém dopadu paprsku bílého světla (soubor jednoduchých monofrekvenčních
světelných vlnění různých frekvencí) se do optického prostředí
- nejméně odchyluje červená barva
- nejvíce odchyluje fialová barva
- na rozhraní dvou prostředí dochází k rozkladu bílého světla na jeho jednotlivé barevné
(monofrekvenční) složky; složení spojitého spektra bílého světla:
červená – oranžová – žlutá – zelená – modrá – indigová - fialová
Obr.4.2.1.-3: a) Závislost světla na vlnové délce světla při disperzi;
b) Disperze světla hranolem.
ZTO 5.2.1-11:
Prohlédněte si obrázek. v 1 , v 2 jsou rychlosti světla v jednotlivých
prostředích o indexech lomu n 1 , n 2 . Který z uvedených vztahů představuje
Snellův zákon lomu?
369