Příklady - modul 4. Optika a atomové jádro

Odvoďte obecně vztah pro délku dalekohledu d a poté řešte i numericky!
f1a1 f2l
d = b1 + a2
= + ⇒ d = 0, 45m
•
a1 − f1 f2
+ l
4.2.3. FOTOMETRIE
SHRNUTÍ
Fotometrie je část optiky, která popisuje světelné zdroje a osvětlení ploch
z hlediska vnímání lidským okem.
Zářivá energie E e je celková energie přenášená elektromagnetickým
zářením.
Zářivý tok Φ e je výkon elektromagnetického záření (∆E e energie elektromagnetického záření
procházejícího danou plochou za určitý čas ∆t)
∆E Φ e
e=
∆t
Z celkové zářivé energie vysílané zdrojem se pro vnímání lidským okem uplatňuje pouze
světelná energie E přenášená viditelným elektromagnetickým zářením – světlem.
Z hlediska vnímání lidským okem zavádíme světelný tok Φ jako výkon světelného záření
(světelnou energii ∆E, která projde danou plochou v okolí zdroje za určitou dobu ∆t)
∆E
Φ =
∆t
(jednotkou lumen; lm).
Zářivost zdroje I e bodového zdroje v daném směru je podíl té části zářivého toku ∆Φ e , jež
vychází ze zdroje v daném směru do malého prostorového úhlu ∆Ω, a velikosti tohoto
prostorového úhlu
∆Φe
I e
= ∆Ω
Svítivost zdroje I je definována světelným tokem ∆Φ , který vyzařuje bodový všesměrový
světelný zdroj do prostorového úhlu ∆Ω
∆Φ
I = ∆Ω
(jednotkou kandela; cd)
Prostorový úhel ∆Ω je definován jako plocha ∆S, která je osvětlována kolmo z bodového
světelného zdroje, a to ze vzdálenosti r
∆S
∆Ω =
2
r
(jednotkou steradián; sr)
Účinnost světelného zdroje K je definována jako podíl celkového vyzářeného světelného
toku a příkonu zdroje P
∆Φ
K =
P
(bezrozměrná; %)
Intenzita ozařování E e0 je definována jako podíl zářivého toku ∆Φ e dopadajícího na plochu
ozařovaného tělesa a obsahu této plochy ∆S
398