Příklady - modul 4. Optika a atomové jádro

y´
b
=
y a … příčné zvětšení obrazu
a … předmětová vzdálenost (člověka a objektivu)
b … obrazová vzdálenost (objektivu a fotocitlivé vrstvy)
Odvoďte vztah pro předmětovou vzdálenost a a poté řešte numericky!
( )
f y + y´
a = ⇒ a = 2,83m
• y´
4.2.2.3. OKO A OPTICKÉ PŘÍSTROJE (LUPA, MIKROSKOP, DALEKOHLED)
SHRNUTÍ
Oko lze nasimulovat v optické laboratoři jako umělou spojnou optickou
soustavu. Na sítnici oka vznikne skutečný, převrácený a zmenšený obraz.
Obraz okem vnímáme jako vzpřímený, protože oko je jen nástroj vidění a
člověk ve skutečnosti vidí (zobrazuje) mozkem (v mozku je převracecí
soustava).
Obr. 4.2.2-10
Oko (obr. 4.2.2.-10) má přibližně tvar koule obalené několika blanami. Vnější blána
zadní části oka bělima (1) přechází v přední části oka v rohovku (2). Obal živnatka (3) se
skládá z cévnatky, řasnatého tělesa a duhovky. Zadní část cévnatka vystýlá vnitřek bělimy a
slouží k výživě oka. Střední část živnatky je zesílena v řasnaté těleso (4), na němž je
paprskovitým závěsem (6) zavěšena oční čočka (7), relativně pružné, nehomogenní těleso
(její index lomu se mění od 1,2 až 1,4). Vnější část živnatky je duhovka (5), podle míry
pigmentace světle modrá až hnědá. Uvnitř duhovky je zornice - kruhový otvor, který jako
řiditelná clona reguluje množství světla vstupujícího do oka.
Vnitřní blána oka sítnice (8) funguje jako matnice (stínítko) a současně převádí
světelné vjemy na nervová podráždění a odvádí je očním nervem do mozku (slepá skvrna
(10)). Prostor mezi rohovkou, duhovkou a čočkou se nazývá přední komora (11) a je vyplněn
očním mokem. Zadní komora (12) je vyplněna rosolovitým sklivcem.
Jestliže obrazové ohnisko padne do místa žluté skvrny (9), říkáme, že je oko normální,
tzn. že vidí na dálku zřetelně, neboť předmět prakticky v nekonečnu se zobrazí v ohniskové
rovině. Při pozorování bližších předmětů se vytvoří sice obraz za okem, ale oko automaticky
zakřivuje více přední plochu oční čočky, až se zase obraz dostane přímo na sítnici. Této
387