Příklady - modul 4. Optika a atomové jádro

a) teplotě
b) tlaku
c) frekvenci
d) nezávisí na žádné jiné fyzikální veličině, je to univerzální fyzikální konstanta
ZTO 4.1.2–3:
Frekvence zdroje elektromagnetických vln je 10 10 Hz. Jaká je jejich vlnová délka ve vakuu?
1 10
2 m
a) 3 ⋅
2
b) 3⋅
10 − m
8
c) 3⋅
10 m
18
d) 3⋅
10 m
ZTO 4.1.2-4:
Světlo se šíří jako
a) elektromagnetické vlnění podélné
b) elektromagnetické vlnění příčné
c) prostřednictvím interakce mezi částicemi nosného prostředí
d) prostřednictvím pružného éteru
ZTO 4.1.2-5:
Změní se vlnová délka světla a frekvence při disperzi (při rozkladu světla po průchodu
rozhraním) ze vzduchu do skla?
a) změní se frekvence, ale vlnová délka se nezmění
b) změní se vlnová délka a současně s ní i frekvence
c) změní se vlnová délka, ale frekvence se nezmění
d) nezmění se žádná z těchto veličin
ZTO 4.1.3-6:
Index lomu n určitého prostředí
a) je poměr rychlosti světla ve vakuu ku rychlosti světla v tomto prostředí
b) je poměr rychlosti světla v tomto prostředí ku rychlosti světla ve vakuu
c) udává, kolikrát pomaleji se šíří světlo v tomto prostředí než ve vakuu
ZTO 4.1.3-7:
Index lomu vakua je
a) 1
b) 0
c) jinak
ZTO 4.1.3-8:
Jakou rychlostí se šíří světlo v prostředí, jehož index lomu je 1,5?
a) 2·10 8 m⋅s -1
b) 0,5·10 8 m⋅s -1
c) 1,5·10 8 m⋅s -1
d) 3·10 8 m⋅s -1
ZTO 4.1.3-9:
Uvažujte dvě prostředí o indexech lomu 1,5 a 1,3. Opticky hustší je prostředí s indexem lomu
366