Lexikon dřeva - Fakulta lesnická a dřevařská - Česká zemědělská ...

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE 

FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ 

LEXIKON DŘEVA 

Ing. Aleš ZEIDLER, Ph.D. 

2012 

LEXIKON DŘEVA 1

Obsah 

ÚVOD ........................................................................................................................... 3 

POPIS DŘEV .................................................................................................................. 4 

AKÁT......................................................................................................................... 5 

BOROVICE ................................................................................................................. 7 

BOROVICE ČERNÁ ...................................................................................................... 9 

BŘÍZA...................................................................................................................... 11 

BUK ........................................................................................................................ 13 

DOUGLASKA ............................................................................................................ 15 

DUB ........................................................................................................................ 17 

HABR ...................................................................................................................... 19 

JALOVEC ................................................................................................................. 21 

JASAN ..................................................................................................................... 23 

JAVOR .................................................................................................................... 25 

JEDLE ..................................................................................................................... 27 

JILM ........................................................................................................................ 29 

LÍPA ........................................................................................................................ 31 

MODŘÍN .................................................................................................................. 33 

OLŠE ...................................................................................................................... 35 

OŘECH .................................................................................................................... 37 

SMRK ...................................................................................................................... 39 

ŠVESTKA ................................................................................................................. 41 

TIS ......................................................................................................................... 43 

TOPOL .................................................................................................................... 45 

TŘEŠEŇ .................................................................................................................. 47 

VEJMUTOVKA ........................................................................................................... 49 

VRBA ...................................................................................................................... 51 

TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK ........................................................................................... 53 

KLÍČ K URČOVÁNÍ DŘEV ................................................................................................ 58 

JEHLIČNANY ............................................................................................................ 59 

LISTNÁČE ................................................................................................................ 60 

DOPORUČENÉ ZDROJE A ODKAZY .................................................................................. 61 

LEXIKON DŘEVA 2

ÚVOD 

Lexikon dřeva je multimediální výukový materiál zaměřený na přiblížení problematiky 

makroskopické stavby dřeva. Cílem tohoto projektu je usnadnění výuky 

v předmětech zabývajících se stavbou dřeva, a to především jeho určováním. 

Lexikon slouží jako didaktická pomůcka pro určování dřev nad rámec praktických 

cvičení, pro studenty kombinovaného studia a v neposlední řadě také jako forma 

popularizace problematiky mezi širší veřejností. 

Jednotlivé druhy dřev jsou v lexikonu řazeny abecedně. Jedná se o druhy, ať už 

domácí nebo introdukované, se kterými se lze u nás běžně setkat. Kromě vlastního 

popisu dřev je zařazen i terminologický slovník makroskopických znaků, odkazy 

na další zdroje informací a schematický klíč. 

Název dřeva představuje označení používané v češtině (obchodní název). Dále je 

uveden botanický název příslušných druhů, anglický a německý název a nakonec 

používaná zkratka. Znázorněn je vždy vzhled dřeva na základních anatomických 

řezech, a pak následuje popis makroskopických znaků. Jedná se především o znaky, 

které jsou důležité z hlediska identifikaci jednotlivých druhů. U klíčových znaků je 

textový popis pro větší názornost doplněn i obrazem. 

Základní členění dřev v lexikonu na základě makrostruktury je na jehličnaté a listnaté. 

Pak následují makroskopické znaky důležité z hlediska rozlišení jehličnatých nebo 

listnatých dřev mezi sebou. Na závěr jsou vždy uvedeny anomálie a zajímavosti, tedy 

znaky nebo jevy, které se mohou u dané dřeviny za určitých okolností vyskytnout, 

se kterými je třeba počítat a které by neměly zásadním způsobem ovlivnit výsledky 

identifikace. U jehličnatých dřev je posuzována především přítomnost pryskyřičných 

kanálků, přechod mezi jarním a letním dřevem, přítomnost jádra, barva dřeva, tvrdost 

a hmotnost. Pro úplnost jsou uvedeny i další znaky, se kterými se lze u daného druhu 

setkat, a které mohou pomoci při odlišení od ostatních jehličnatých dřev. U listnáčů je 

posuzována především velikost a způsob uspořádání cév. Dále je hodnocena 

přítomnost jádra, viditelnost dřeňových paprsků, barva dřeva, tvrdost a hmotnost 

a další znaky, které jsou využitelné k identifikaci. 

Použití lexikonu vyžaduje základní povědomí o fyziologii rostlin a stavbě dřeva. 

Uživatel lexikonu by se měl orientovat v problematice základních anatomických řezů 

dřevem. Předpokladem je i schopnost rozlišit od sebe jehličnaté a listnaté dřevo. 

Pro jednoznačnost použitých termínů je nicméně součástí i terminologický slovník. 

Smyslem terminologického slovníku není podat vyčerpávající teoretický popis 

o původu, případně funkci nebo vlastnostech jednotlivých znaků, ale poukázat 

na jejich využitelnost při odlišení jednotlivých dřev. 

Klíč je schematický, určený pro rychlou orientaci a nemůže v žádném případě 

postihnout značnou variabilitu stavby dřeva. Tak je také třeba přistupovat k celému 

lexikonu. 

LEXIKON DŘEVA 3

POPIS DŘEV 

LEXIKON DŘEVA 4

AKÁT 

botanický název: trnovník akát (akát bílý) 

latinský název: Robinia pseudoacacia L. 

anglický název: false acacia, black locust 

německý název: Robinie 

zkratka: 

AK 

Řez: 

příčný tangenciální radiální 

LEXIKON DŘEVA 5

dřevina: 

cévy: 

jádro: 

dřeňové paprsky: 

barva: 

tvrdost a hmotnost: 

další znaky: 

zvláštnosti a zajímavosti: 

listnatá 

kruhovitě pórovité uspořádání 

Cévy v letním dřevu viditelné jako drobné světlé tečky. 

ano 

viditelné pouze na radiálním řezu v podobě lesklých zrcátek 

běl nažloutlá, jádro žlutozelené až zlatohnědé 

tvrdé a těžké 

Patří k našim nejtvrdším a nejtěžším dřevům. 

Běl je velmi úzká, pouze několik letokruhů. Jádro je naopak 

široké. Hranice letokruhů výrazné. Přechod z jádra do běli je 

ostrý. Dřevo je lesklé. V čerstvém stavu tříslovinou pach. 

Patří k našim dřevům s největší odolnosti proti 

povětrnostním činitelům a biotickým škůdcům. Je proto často 

využíváno v exteriéru. 

LEXIKON DŘEVA 6

BOROVICE 

botanický název: borovice lesní 

latinský název: Pinus sylvestris L. 

anglický název: pine 

německý název: Kiefer, Föhre 

zkratka: 

BO 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 7

dřevina: 

pryskyřičné kanálky: 

náhlost přechodu jarní-letní dřevo: 

jádro: 

barva: 




jehličnatá 

ano 

Dobře viditelné na příčném i podélných řezech. Mnohem 

lépe než u smrku nebo modřínu. 

náhlý 

ano 

běl nažloutlá, jádro červenohnědé; později na 

světle tmavne 

měkké a lehké, případně středně tvrdé a středně 

těžké 

Běl je poměrně široká. U čerstvého dřeva bývá 

jádro málo zřetelné. Hranice letokruhů dobře 

rozlišitelné. V čerstvém stavu lehce voní po 

pryskyřici. Dřevo poměrně variabilní, zejména 

v závislosti na stanovišti. 

Běl často zamodrává působením 

dřevozbarvujících hub. Možný je výskyt prosmolu. 

LEXIKON DŘEVA 8

BOROVICE ČERNÁ 

botanický název: 

latinský název: 

anglický název: 

německý název: 

zkratka: 

borovice černá 

Pinus nigra ARNOLD 

Austrian pine, European black pine 

Schwarzkiefer 

BOC 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 9

dřevina: 



jádro: 

barva: 




jehličnatá 

ano 

Dobře viditelné na příčném i podélných řezech. Minimálně 

tak dobře jako u borovice lesní. 

náhlý 

ano 

Běl je nažloutlá, jádro červenohnědé. Podobně 

jako u borovice lesní. 

měkké a lehké, případně středně tvrdé a středně 

těžké 

Běl je širší než u borovice lesní. Jádro je naopak 

užší. Hranice letokruhů dobře rozlišitelné. 

Běl je náchylná na zamodrání minimálně tak jako 

borovice lesní. Smolnatější než borovice lesní. 

LEXIKON DŘEVA 10

BŘÍZA 

botanický název: bříza bílá (syn. b. bělokorá nebo b. bradavičnatá) 

latinský název: Betula alba L. 

anglický název: birch 

německý název: Birke 

zkratka: 

BR 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 11

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 

roztroušeně pórovité uspořádání 

Cévy se blíží hranici viditelnosti, například na příčném řezu se jeví 

v podobě drobných světlých teček, zejména ve starší literatuře 

popisovaných jako „pomoučený vzhled“ nebo „moučný prach“. 

bez znatelného jádra 

viditelné pouze na radiálním řezu 

bělavá, se žlutým nebo načervenalým nádechem 

středně tvrdá a středně těžká 

Častý je výskyt dřeňových skvrn, patrných na 

podélných řezech i na příčném řezu. Letokruhy nejsou 

příliš zřetelné. Kresba dřeva je málo výrazná. 

Možnost výskytu nepravého jádra. Velmi dekorativní a 

vyhledávaná je textura tzv. finské neboli karelské 

neboli také plaméncové břízy. 

LEXIKON DŘEVA 12

BUK 

botanický název: buk lesní 

latinský název: Fagus sylvatica L. 

anglický název: beech 

německý název: Buche 

zkratka: 

BK 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 13

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 


Cévy nejsou pouhým okem viditelné. 


Dobře viditelné dřeňové paprsky charakteristického 

vzhledu na všech třech řezech (příčném, tangenciálním 

a radiálním). 

pleťově růžová 

tvrdé a středně těžké 

Dřevina je charakteristická přítomností vyzrálého 

dřeva. Letokruhy jsou poměrně dobře viditelné. V místě 

průchodu dřeňového paprsku hranicí letokruhů dochází 

často ke zvlnění letokruhu. 

Zejména u starších stromů se vyskytuje nepravé jádro. 

LEXIKON DŘEVA 14

DOUGLASKA 





zkratka: 

douglaska tisolistá 

Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco 

Douglas fir 

Douglasie 

DG 

řezy: 


LEXIKON DŘEVA 15

dřevina: 



jádro: 

barva: 




jehličnatá 

ano 

Pouhým okem špatně rozlišitelné, většinou na podélných 

řezech. 

velmi náhlý 

ano 

běl nažloutlá, jádro světlehnědé; později tmavne 

na červenohnědou barvu podobnou modřínu 

měkké a lehké 

Výrazné letokruhy. Běl bývá užší než u borovice, 

ale širší než u modřínu. 

Jedná se o rychlerostoucí dřevinu s širokými 

letokruhy. Zóna letního dřeva je často 

poměrně široká. 

LEXIKON DŘEVA 16

DUB 





zkratka: 

dub letní, dub zimní 

Quercus robur L., Q. petraea Liebl. 

oak 

Eiche 

DB 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 17

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 


Cévy v letním dřevu viditelné díky seskupování jako světlé zvlněné 

radiální řady. 

ano 

Dobře viditelné dřeňové paprsky na všech třech řezech 

(příčném, tangenciálním a radiálním) 

Paprsky jsou mohutné a dobře rozlišitelné, jedny z nejmohutnější 

u našich dřevin. 

běl světle hnědá, jádro žlutohnědé až tmavě hnědé 


Běl je poměrně úzká, jádro naopak široké. Hranice 

letokruhů výrazné. Přechod z jádra do běli je náhlý. 

Čerstvé dřevo díky tříslovinám vydává výrazný pach. 

Dřevo dubu uložené dlouhodobě ve vodě tmavne, až na 

úplně černou barvu. Dřeň dubu má na rozdíl od většiny 

dřevin hvězdicovitý tvar. Reakcí látek obsažených ve dřevě 

s železem dochází ke zbarvování dřeva. Kromě výrazné 

textury na radiálním i tangenciálním řezu působí i zajímavě 

dubová kořenice. 

LEXIKON DŘEVA 18

HABR 

botanický název: habr obecný 

latinský název: Carpinus betulus L. 

anglický název: hornbeam 

německý název: Hainbuche 

zkratka: 

HB 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 19

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 





(příčný, tangenciální). 

Jedny z nemohutnějších u našich dřevin. Jedná se o nepravé 

dřeňové paprsky. 

bělavé s šedavým nebo žlutým nádechem 

tvrdé a těžké 

Patří k našim nejtvrdším a nejtěžším dřevům. 

Letokruhy jsou zvlněné, málo výrazné. Dřevo je matné. 

Bez nápadné kresby. 

Vlivem svalovitého růstu značně nepravidelný průběh 

vláken. 

LEXIKON DŘEVA 20

JALOVEC 





zkratka: 

jalovec obecný (případně j. viržínský aj.čínský) 

Juniperus communis L. (případně J. virginiana a J. chinensis) 

juniper 

Wacholder 

JAL 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 21

dřevina: 



jádro: 

barva: 




jehličnatá 

ne 

pozvolný 

Špatně hodnotitelný znak vzhledem k málo zřetelné zóně 

letního dřeva. 

ano 

běl nažloutlá až narůžovělá, jádro červenohnědé 

až fialově hnědé 

měkké, lehké až středně těžké 

Běl je úzká, jádro je poměrně mohutné. Hranice 

letokruhů dobře rozlišitelné. Letokruhy jsou často 

zvlněné. 

Pro dřevo je charakteristická výrazná aromatická 

vůně. Dekorativně působí očková textura. 

LEXIKON DŘEVA 22

JASAN 

botanický název: jasan ztepilý 

latinský název: Fraxinus excelsior L. 

anglický název: ash 

německý název: Eshe 

zkratka: 

JS 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 23

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 


Cévy letního dřeva pouhým okem jen špatně rozlišitelné. 

ano 

Vytváří se ale až v pozdějším věku. U dřeva z mladých jedinců 

proto nemusí být přítomné. 

viditelné pouze na radiálním řezu v podobě lesklých 

zrcátek 

běl bílá až světlehnědá, jádro tmavě hnědé 


Běl je široká. Hranice letokruhů výrazné. Typická 

rovnovlákná textura. 

Jasan patří k dřevinám, u kterých se v kmeni zároveň 

vyskytuje jak vyzrálé dřevo, tak i jádro. Velmi 

dekorativní a vyhledávaná je květovaná textura nebo 

vlnitá textura. 

LEXIKON DŘEVA 24

JAVOR 

botanický název: javor klen, javor mléč 

latinský název: Acer pseudoplatanus L., A. platanoides L. 

anglický název: maple 

německý název: Ahorn 

zkratka: 

KL, JV 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 25

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 




dobře viditelné na radiálním řezu 

bělavá, nažloutlá nebo narůžovělá 

středně tvrdé a středně těžké 

Dřevo je lesklé. Hranice letokruhů zřetelné, ohraničené 

úzkou tmavou čárou. Občasný výskyt nazelenalých 

dřeňových skvrn. 

Možnost výskytu nepravého jádra. Velmi dekorativní a 

vyhledávaná je vlnitá textura nebo očková textura. 

/ 

LEXIKON DŘEVA 26

JEDLE 





zkratka: 

jedle bělokorá 

Abies alba Mill. 

fir 

Tanne 

JD 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 27

dřevina: 



jádro: 

barva: 




jehličnatá 

ne 

Nepřítomnost pryskyřičných kanálků patří k základním 

znakům pro odlišení od dřeva smrku. 

spíše pozvolný 


bělavá s šedým až fialově šedým nádechem 


Hranice letokruhů dobře rozlišitelné. Dřevina je 

charakteristická přítomností vyzrálého dřeva. 

V čerstvém stavu nepříjemně zapáchá. 

Následkem poranění může dojit k vytvoření 

pryskyřičných kanálků i u jedle. 

Občas se vyskytuje tzv. mokré jádro, které má 

výrazně vyšší vlhkost než běžně mívá vyzrálé 

dřevo. 

LEXIKON DŘEVA 28

JILM 





zkratka: 

jilm horský, jilm vaz, jilm habrolistý 

Ulmus montana Stok., U. laevis Pall., U. carpinifolia Gled. 

elm 

Ulme 

JL 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 29

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 


Cévy v letním dřevu viditelné, díky seskupování do tangenciálních 

řad, jako světlé vlnky. 

ano 

viditelné pouze na radiálním řezu v podobě nápadných 

zrcátek 

běl bělavá až nažloutlá, jádro v závislosti na druhu 

světle až čokoládově hnědé 


Šířka běli je variabilní v závislosti na druhu. Hranice 

letokruhů výrazné. 

Velmi dekorativní texturu má jilmová kořenice. 

LEXIKON DŘEVA 30

LÍPA 





zkratka: 

lípa srdčitá, lípa velkolistá 

Tilia cordata Mill., T. platyphylla Scop. 

basswood, lime 

Linde 

LP 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 31

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 



bez rozlišitelného jádra 

viditelné na radiálním řezu 

bělavá, nažloutlá až načervenalá 


Letokruhy špatně rozlišitelné. Bez nápadné kresby. 

Dřevina s vyzrálým dřevem. Možnost výskytu 

nazelenalých pruhů nebo skvrn. 

Charakteristická, ne příliš výrazná, vůně, kterou si na 

rozdíl od ostatních druhů dřevo ponechává dlouhou 

dobu. 

LEXIKON DŘEVA 32

MODŘÍN 





zkratka: 

modřín opadavý 

Larix decidua Mill. 

larch 

Lärche 

MD 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 33

dřevina: 



jádro: 

barva: 



zvláštnosti a zajímavosti: - 

jehličnatá 

ano 

Pouhým okem velmi špatně rozlišitelné, hůře než u smrku, 

většinou pouze na podélných řezech. 

velmi náhlý 

ano 

běl nažloutlá, jádro tmavě červenohnědé 


Běl je velmi úzká, jádro naopak, ve srovnání 

s borovicí, obvykle mohutné. Vůně je málo 

výrazná. Hranice letokruhů dobře rozlišitelné. 

LEXIKON DŘEVA 34

OLŠE 





zkratka: 

olše lepkavá, olše šedá 

Alnus glutinosa Gaertn., A. incana Moench. 

alder 

Erle 

OL, OLS 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 35

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 


Cévy nejsou pouhým okem rozlišitelné. 



(příčný, tangenciální, radiální). 

Poměrně značně mohutné. Jedná se o nepravé dřeňové paprsky. 

narůžovělá až světle oranžová 

povětšinou měkké a lehké 

Typický je výskyt tmavých dřeňových skvrn (příčný), 

radiální) patrných na všech řezech. Letokruhy jsou 

málo výrazné. Dřevo je bez nápadné kresby. 

Možnost výskytu nepravého jádra. V čerstvém stavu 

má dřevo intenzivní oranžovou barvu. Dřeň má na 

rozdíl od většiny dřevin trojúhelníkovitý tvar. 

LEXIKON DŘEVA 36

OŘECH 

botanický název: ořešák královský 

latinský název: Juglans regia L. 

anglický název: common walnut 

německý název: Walnussbaum 

zkratka: 

OR 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 37

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 


V případě ořechu lze hovořit o polokruhovitě pórovitém 

uspořádání. 

Cévy jsou na rozdíl od našich zbývajících roztroušeně pórovitých 

dřevin dobře patrné pouhým okem (drobné otvory pórů - příčný 

řez, hluboké rýhy - tangenciální řez). 

ano 

viditelné pouze na radiálním řezu 

běl šedobílá, jádro šedohnědé až šedočerné 


Jádro je žilkované (střídají se tmavé a světlé pruhy). 

Přechod mezi jádrem a bělí je pozvolný. Hranice 

letokruhů jsou viditelné, ale málo výrazné. Ne příliš 

výrazná charakteristická vůně. 

Velmi dekorativní a pro svůj vzhled vyhledávané dřevo. 

Atraktivně působí textura kořenice ořechu. 

LEXIKON DŘEVA 38

SMRK 





zkratka: 

smrk ztepilý 

Picea abies (L.) Karsten 

spruce 

Fichte 

SM 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 39

dřevina: 



jádro: 

barva: 




jehličnatá 

ano 

Pouhým okem špatně rozlišitelné, na podélných řezech 

patrné jako krátké čáry, případně na příčném řezu jako 

drobné světlé tečky v letním dřevu. Na přítomnost 

pryskyřičných kanálků lze usuzovat podle častého výskytu 

smolníků. 

pozvolný 


bělává až nažloutlá; působením světla žloutne 


Hranice letokruhů dobře rozlišitelné. Dřevo je 

lesklé. Dřevina je charakteristická přítomností 

vyzrálého dřeva. V čerstvém stavu lehce voní po 

pryskyřici. 

Mezi zvláštnosti textury smrkového dřeva patří 

lískovcové dřevo. Dřevo s pravidelným 

uspořádáním letokruhů se využívá jako 

rezonanční dříví. 

LEXIKON DŘEVA 40

ŠVESTKA 

botanický název: švestka domácí 

latinský název: Prunus domestica L. 

anglický název: plum 

německý název: Pflaume 

zkratka: - 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 41

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 



listnatá 


V případě švestky lze hovořit o polokruhovitě pórovitém 

uspořádání. 


ano 

dobře viditelné především na radiálním řezu 

běl narůžovělá, jádro tmavě červenohnědé s fialovým 

odstínem 


Běl je úzká, jádro široké. Přechod mezi jádrem a bělí je 

náhlý. Barva jádra není jednolitá, střídají se tmavé a 

světlé pruhy. Hranice letokruhů jsou dobře rozlišitelné. 

zvláštnosti a zajímavosti: - 

LEXIKON DŘEVA 42

TIS 

botanický název: tis červený 

latinský název: Taxus baccata L. 

anglický název: yew 

německý název: Eibe 

zkratka: 

TS 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 43

dřevina: 



jádro: 

barva: 




jehličnatá 

ne 

spíše pozvolný 

Vzhledem k úzkým letokruhům a malému podílu letního 

dřeva se znak poměrně špatně hodnotí. 

ano 

běl nažloutlá, jádro temně červené; později 

tmavne na tmavě červenohnědou 

těžké a tvrdé 

Běl je velmi úzká, jádro naopak mohutné. Hranice 

letokruhů dobře rozlišitelné. Letokruhy často 

zvlněné díky svalovitému růstu kmene. Bez 

výrazné vůně. 

Z našich jehličnanů nejtěžší a nejtvrdší dřevo. 

V této charakteristice převyšuje i značnou část 

listnatých dřev. Velmi dekorativní a vyhledávaná 

je očková textura. 

LEXIKON DŘEVA 44

TOPOL 

botanický název: topol černý, topol bílý, topol osika 

latinský název: Populus nigra L., P. alba L., P. tremula L. 

anglický název: poplar 

německý název: Pappel 

zkratka: 

TPC, TP, OS 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 45

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 



ano / osika ne 

V čerstvém stavu poměrně výrazné, po vyschnutí špatně 

odlišitelné. 

pouhým okem nerozlišitelné na žádném z řezů 

Osika je v celém průřezu bílá až šedožlutá. U 

zbývajících topolů běl nažloutlá, jádro žlutohnědé 

s červeným nebo zeleným nádechem. 


Jedna z našich nejměkčích a nejlehčích dřevin. 

Letokruhy široké, hranice letokruhů málo výrazná. 

V čerstvém stavu charakteristický pach. 

Textura bývá většinou stejnoměrná, málo zajímavá. 

Dekorativně pak působí kořenicová textura. Dřeň má 

na rozdíl od většiny dřevin pětiúhelníkovitý tvar. 

LEXIKON DŘEVA 46

TŘEŠEŇ 





zkratka: 

třešeň ptačí 

Cerasus avium (L.) Moench. 

cherry tree 

Kirschbaum 

TR 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 47

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 


V případě třešně lze hovořit o polokruhovitě pórovitém uspořádání. 

ano 

dobře viditelné na radiálním řezu 

běl narůžovělá, jádro žlutohnědé až červenohnědé, 

často se zelenými pruhy 


Jádro je pruhované. Hedvábně lesklé. Hranice 

letokruhů jsou dobře viditelné. Bez nápadné vůně. 

Pro svou zajímavou texturu je často vyhledávaná pro 

výrobu nábytku. 

LEXIKON DŘEVA 48

VEJMUTOVKA 

botanický název: borovice vejmutovka 

latinský název: Pinus strobus L. 

anglický název: Eastern white pine, Weymouth pine 

německý název: Weymouthskiefer, Strobe 

zkratka: 

VJ 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 49

dřevina: 



jádro: 

barva: 




jehličnatá 

ano 

Dobře viditelné zejména na podélných řezech. 

pozvolný 

ano 

Běl je nažloutlá, jádro žlutohnědé, později 

tmavnoucí na červenohnědou. Jen o trochu 

tmavší než běl. 

velmi měkké a lehké 

Běl poměrně široká. Vzhledem k málo vyvinuté 

zóně letního dřeva nejsou letokruhy, v porovnání 

s ostatními jehličnany, příliš výrazné. Jádro není 

tak výrazné jako u borovice lesní. 

Běl může zamodrávat podobně jako v případě 

borovice lesní. 

LEXIKON DŘEVA 50

VRBA 

botanický název: vrba bílá, vrba křehká 

latinský název: Salix alba L., S. fragilis L. 

anglická název: Willow 

německý název: Weide 

zkratka: 

VR 

Řez: 


LEXIKON DŘEVA 51

dřevina: 

cévy: 

jádro: 


barva: 




listnatá 



ano 

Poměrně špatně odlišitelné od běli. 

pouhým okem nerozlišitelné na žádném z řezů 

běl bledožlutá, jádro žlutohnědé až žlutočervené 


Jedna z našich nejměkčích a nejlehčích dřevin. 

Letokruhy široké, hranice letokruhů málo zřetelné. 

Častý je výskyt oček. Možnost výskytu dřeňových 

skvrn. 

Textura stejnoměrná, málo zajímavá. Dřevo velmi 

podobné dřevu topolovému. 

LEXIKON DŘEVA 52

TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK 

anatomické řezy – rozlišujeme tři základní řezy kmenem a jim příslušné plochy, na 

kterých se jeví uspořádání jednotlivých makroskopických znaků odlišně, a na 

kterých hodnotíme stavbu dřeva. Je to příčný řez, radiální řez a tangenciální 

řez. 

běl – z hlediska makroskopického popisu stavby dřeva bělí chápeme světlejší 

obvodovou zónu kmene, která je barevně odlišitelná od většinou tmavšího jádra. 

Dalším hodnoceným znakem běli, který je často druhově specifický, je její šířka, 

případně náhlost přechodu mezi jádrem a bělí. 

cévy – typ stavebních elementů dřeva, které se vyskytují výhradně u listnatých 

dřev. Na úrovni makrostruktury se častěji používá ekvivalentní termín póry. 

Podle velikosti, tj. rozlišitelnosti pouhým okem, se člení na makrocévy a 

mikrocévy. 

dřeň – pletivo tvořené parenchymatickými buňkami, označované často jako 

(biologický) střed kmene, kolem kterého se následně ukládají jednotlivé 

letokruhy. Průměr dřeně u většiny dřevin je velmi malý (1-2 mm), pro některé 

druhy je však typická naopak mohutná dřeň. Na příčném řezu má většinou 

oválný tvar. Jsou však dřeviny, u kterých má dřeň na průřezu tvar trojúhelníku, 

pětiúhelníku nebo hvězdicovitý tvar. Pletivo dřeně je poměrně měkké a 

kompaktní, jsou však i druhy, u kterých se vyskytuje přehrádkovaná dřeň. Dření 

prochází radiální řez. 

dřeňové paprsky – seskupení parenchymatických buněk probíhající v kmeni 

v radiálním směru, tj. směrem od dřeně ke kůře. Na každém z anatomických 

řezů se jeví jinak. Důležitým rozlišovacím znakem je jejich viditelnost na 

jednotlivých anatomických řezech. Rozlišujeme proto dřeviny, u kterých lze 

z běžné pozorovací vzdálenosti snadno spatřit dřeňové paprsky na všech třech 

anatomických řezech, pouze na radiálním řezu nebo nejsou viditelné na 

žádném z řezů. 

dřeňové parsky nepravé (sdružené) – dřeňové paprsky, které vznikly 

nahloučením velkého množství drobných dřeňových paprsků, které by nebyly 

za běžných okolností patrné (pouze mikroskopicky). Takto mohutné seskupení 

jsou dobře patrné na všech anatomických řezech. 

Poznámka: Na makroskopické úrovni nelze posoudit, zda jsou dřeňové paprsky pravé nebo ne, je 

ale dobré tušit, že se takový jev vyskytuje, a u kterých dřev se nachází. 

dřeňové skvrny – nejčastěji v podobě tmavých, různě dlouhých, čar nebo plošek, 

výrazně barevně odlišených od okolního dřeva, viditelné na všech řezech. Jsou 

charakteristické pro určité druhy. Na rozdíl od dřeňových paprsků není jejich 

vzhled podstatně ovlivněn řezem. Vzhledem k podstatě jejich vzniku se navíc 

jedná pouze o lokální záležitost, omezenou vždy jen na jeden letokruh. 

LEXIKON DŘEVA 53

dřevina jádrová – na průřezu kmenem lze vylišit dvě různě zbarvené zóny, tmavší 

středovou (jádro) a světlejší obvodovou (běl). 

dřevina bělová – na průřezu kmenem lze vylišit jen jednu barevnou zónu. 

dřevina s vyzrálým dřevem – na průřezu kmenem lze vylišit dvě různě zbarvené 

zóny jen v čerstvém stavu, po určité časové období po pokácení stromu. Kdy 

bělová zóna se jeví barevně odlišná (tmavší), díky vyššímu obsahu vlhkosti, ve 

srovnání se středovou zónou vyzrálého dřeva. Po snížení vlhkosti barevný 

rozdíl mizí. 

Poznámka 1: Z toho pohledu lexikon pracuje jen s informací, zda je jádro u dřeva vylišitelné nebo ne, 

a dále neřeší, jestli se jedná o bělovou dřevinu nebo dřevinu s vyzrálým dřevem. Přítomnost 

vyzrálého dřeva je uvedena jen jako zajímavost. 

Poznámka 2: Existují dřeviny, u kterých se vyskytuje jak jádro, tak zóna vyzrálého dřeva. 

hmotnost – doplňkový znak při identifikaci dřeva. Nejedná se o exaktní měření 

pomocí váhy, ale o kvalifikovaný odhad ve smyslu zatřídění dřeva do jedné 

z kategorií „lehké dřevo - středně těžké dřevo – těžké dřevo“. 

jádro - z hlediska makroskopického popisu dřev jádrem chápeme tmavší středovou 

zónu kmene, která je barevně odlišitelná od většinou světlejší běli. Analogicky s 

bělí se u jádra dále hodnotí jeho šířka, případně náhlost jeho přechodu do běli. 

jarní dřevo – část letokruhu, která se vytváří na začátku vegetačního období. 

V případě jehličnanů se jedná o světlejší, a většinou širší, část letokruhů. U 

listnatých kruhovitě pórovitých dřev je to zóna makropórů u hranice 

letokruhů. U listnatých roztroušeně pórovitých dřev nelze vymezit. Důležitým 

znakem pro jehličnatá dřeva je náhlost přechodu mezi jarním a letním dřevem. 

jehličnany – zde chápáno jako dřevo jehličnatých dřevin (Gymnospermae), 

vykazující jisté charakteristické znaky, které umožňují jeho odlišení od listnáčů. 

Je to především jednodušší stavba. Letokruhy jsou poměrně výrazné, s dobře 

odlišitelným světlým jarním dřevem a tmavým letním dřevem. Dřeňové 

paprsky nejsou makroskopicky rozlišitelné. Nevyskytují se póry. Mohou se 

vyskytovat pryskyřičné kanálky. Textura je většinou rovnovlákná. 

jehličnatá dřeva – viz. jehličnany 

kořenice – druh dýhy se zvláštní texturou, velice dekorativní a vyhledávaný zejména 

v nábytkářství. Nejedná se o druhově specifický znak, ale o technologii výroby 

dýhy z určité části kmene. Jsou však dřeviny, které jsou cíleně vyhledávány a 

zpracovávány pro svůj atraktivní vzhled. 

kruhovitě pórovitý listnáč – viz. listnaté dřeviny s kruhovitě pórovitou stavbou 

letní dřevo - část letokruhu, která se vytváří v druhé části vegetačního období. 

V případě jehličnanů se jedná o tmavší, a většinou užší, část letokruhů. U 

kruhovitě pórovitých listnatých dřev je to zóna mikropórů, které nejsou 

LEXIKON DŘEVA 54

většinou pouhým okem patrné, případně lze identifikovat charakteristická 

seskupení mikropórů. U listnatých roztroušeně pórovitých dřev nelze 

vymezit. Důležitým znakem pro jehličnatá dřeva je náhlost přechodu mezi 

jarním a letním dřevem. 

letokruh – přírůst dřeva vytvořený během jednoho vegetačního období. Skládá se 

z jarního a letního dřeva, které buď lze, nebo nelze od sebe odlišit, s čímž 

souvisí i výraznost hranice letokruhů. Hranice letokruhů je dobře patrná u všech 

jehličnanů a kruhovitě pórovitých listnáčů. U roztroušeně pórovitých 

listnáčů méně výrazná. Na příčném řezu kmenem mají tvar kružnic (s dření 

uprostřed), u některých dřevin však mohou být zvlněné. Na radiálním řezu mají 

tvar rovnoběžných čar, na tangenciálním řezu obvykle tvar parabol (fládr). 

listnáč – zde chápáno jako dřevo listnatých dřevin (Angiospermae), vykazující jisté 

charakteristické znaky, které umožňují jeho odlišení od jehličnanů. Je to 

především složitější stavba, kdy jsou často makroskopicky patrné dřeňové 

paprsky, póry nebo dřeňové skvrny, případně další znaky. Výraznost 

letokruhů, a tedy odlišitelnost jarního a letního dřeva, je dána určena stavbou 

letokruhu z pohledu kruhovité nebo roztroušené pórovitosti. Složitost stavby 

se často projevuje i v mnohem zajímavější a pestřejší textuře. 

listnaté dřevo – viz. listnáč 

listnaté dřeviny s kruhovitě pórovitou stavbou – vyskytují se póry dvou různých 

velikostí – makropóry a mikropóry. Makropóry jsou soustředěny do jarního 

dřeva k hranici letokruhu, mikropóry jsou rozptýleny v letním dřevu, případně 

vytvářejí charakteristická seskupení. 

listnaté dřeviny s roztroušeně pórovitou stavbou – vyskytují se pouze cévy jedné 

velikosti (buď pouze makropóry, nebo pouze mikropóry) rozptýlené přes celý 

letokruh. 

listnaté dřeviny s polokruhovitě pórovitou stavbou – lze chápat jako 

přechodovou skupinu mezi předchozími dvěmi skupinami. A to ve smyslu, že buď 

se v letokruhu nachází cévy odlišných průměrů (ořech), nebo dochází 

k nahloučení cév u hranice letokruhu (třešeň, švestka, broskev). Nelze však 

zaměnit s kruhovitě pórovitými dřevinami, neboť v prvním případě chybí 

uspořádání velkých cév u hranice letokruhu, v druhém případě se v letokruhu 

nevyskytují cévy výrazně odlišné velikosti. 

makrocévy – viz. makropóry 

makropóry – póry, které jsou díky svému velkému průměru patrné pouhým okem. 

Na příčném řezu v podobě drobných otvorů. Na podélných řezech v podobě 

hlubokých rýh. 

mikrocévy – viz. mikropóry 

LEXIKON DŘEVA 55

mikropóry - póry, které nejsou, díky svému malému průměru, rozlišitelné pouhým 

okem. Viditelné však mohou být seskupení mikropórů (například u listnatých 

dřevin s kruhovitě pórovitou stavbou). 

očka – zarostlé drobné adventivní pupeny nebo malé suky. Dávají vznik očkové 

textuře, která zvyšuje atraktivnost vzhledu některých, za běžných okolností 

fádních, dřev. 

podélný řez – jakýkoliv řez vedený rovnoběžně s vertikální osou kmene. Patří sem 

jak řez radiální, tak řez tangenciální, tak i jakýkoliv řez přechodový mezi těmito 

dvěma řezy. 

póry – viz. cévy. 

prosmol – lokální zvýšení obsahu pryskyřice následkem poranění, spojené se 

změnou barvy a dalších vlastností dřeva. Postihuje jehličnaté dřeviny 

s pryskyřičnými kanálky, především borovici. 

pryskyřičné kanálky - systém vertikálních a horizontálních kanálků rozvádějících ve 

dřevě pryskyřici. Makroskopicky jsou viditelné pouze vertikální kanálky. V případě 

našich dřev se jedná o záležitost pouze některých jehličnanů. Jedná se o znak, 

který je často na hranici viditelnosti. V závislosti na velikosti jsou pak kanálky na 

příčném řezu patrné jako světlé tečky, nejčastěji v letním dřevu. Mnohem lépe 

jsou identifikovatelné na podélných řezech, jako drobné krátké tmavé (v jarním 

dřevu) nebo světlé (v letním dřevu) čáry. Na přítomnost pryskyřičných kanálků 

lze snadno nepřímo usoudit na základě výskytu smolníků nebo prosmolu. 

příčný řez – řez vedený kolmo k vertikální ose kmene. Kresba, která se objeví na 

vzniklé ploše, má tvar soustředných kružnic s dření uprostřed. V případě malých 

vzorků dřev se jedná o výseč těchto kružnic. 

radiální řez - řez vedený rovnoběžně s vertikální osou kmene. Prochází středem 

kmene – dření. Kresba, která se objeví na vzniklé ploše, má tvar rovnoběžných 

čar. V případě malých vzorků, tam kde není možno přesně lokalizovat pozici 

dřeně, je radiální řez určen jako řez vedený kolmo k letokruhům (z pohledu 

příčného řezu). 

Poznámka: Radiální řez i tangenciální řez jsou vedeny podél osy kmene, oba jsou tedy řezy 

podélné. 

rezonanční dříví – dřevo smrku, případně jedle, charakteristické pravidelnou 

stavbou letokruhů. Především jejich šířkou a podílem letního dřeva, případně 

dalšími parametry, které dříví dávají unikátní akustické vlastnosti, využívané při 

výrobě hudebních nástrojů. 

roztroušeně pórovitý listnáč – viz. listnaté dřeviny s roztroušeně pórovitou 

stavbou 

smolník – drobné dutiny ve dřevě jehličnanů vyplněné pryskyřicí. Vyskytují se u 

dřevin charakteristických přítomností pryskyřičných kanálků. 

LEXIKON DŘEVA 56

tangenciální řez - řez vedený rovnoběžně s vertikální osou kmene. Na rozdíl od 

radiálního řezu ale neprochází středem kmene, a je veden v libovolné 

vzdálenosti mimo dřeň. Kresba, která se objeví na vzniklé ploše, má většinou 

tvar parabol (fládr). V případě malých vzorků, tam kde není možné přesně 

lokalizovat pozici dřeně, je tangenciální řez určen jako řez vedený rovnoběžně 

s letokruhy (z pohledu příčného řezu). 

Poznámka: Řez radiální i tangenciální řez jsou vedeny podél osy kmene, oba jsou tedy řezy 

podélné. 

textura – vzhled jednotlivých makroskopických znaků a způsob jejich uspořádání na 

dané ploše dřeva. Kresba, která se objeví na povrchu, závisí do značné míry na 

anatomickém řezu a na dřevině. 

tracheidy – neboli cévice. Druh buněk vláknitého tvaru. Tvoří převážnou část 

jehličnatého dřeva. V mnohem menší míře se podílí i na stavbě listnatého 

dřeva. 

tvrdost – podobně jako v případě hmotnosti doplňkový znak při identifikaci dřeva. 

Opět se nejedná o exaktní měření pomocí přístrojů, ale subjektivní zatřídění 

dřeva do jedné z kategorií „měkké dřevo - středně tvrdé dřevo – tvrdé dřevo“. 

Obvykle na základě vrypu nehtem. 

vyzrálé dřevo – označované také jako světlé jádro. Středová část kmene některých 

dřevin, odlišitelná od běli pouze určitou dobu po pokácení, kdy běl díky jiné 

vlhkosti vykazuje i jinou barvu. Po vyrovnání vlhkostí nelze rozlišit od běli. 

zamodrání – nepřirozené zbarvení dřeva běli do modra jako následek činnosti 

dřevozbarvujících hub. Poměrně časté u borovice, může však postihnout běl i 

dalších dřevin. 

zrcátka – termín pro dřeňové paprsky výlučně na radiálním řezu. Označení 

vychází především z jejich schopností odrážet dopadající světlo, na rozdíl od 

okolního dřeva. 

LEXIKON DŘEVA 57

KLÍČ K URČOVÁNÍ DŘEV 

LEXIKON DŘEVA 58

JEHLIČNANY 

jádro pryskyřičné 

kanálky 

přechod 

jarní-letní dřevo 

šířka běli barva další znaky 

borovice + + náhlý široká 

borovice černá + + náhlý 

velmi 

široká 

douglaska + + náhlý úzká 

jalovec + pozvolný úzká 

jedle pozvolný šedobílá 

modřín + + náhlý úzká 

jádro červenohnědé, 

běl nažloutlá 





jádro fialově hnědé, 

běl narůžovělá 

jádro tmavě 

červenohnědé, 


dobře viditelné pryskyřičné kanálky 

dobře viditelné pryskyřičné kanálky 

široká zóna letního dřeva; 

spíše podobná modřínu 

výrazně vůně 

čerstvé dřevo nepříjemně zapáchá; 

dřevina s vyzrálým dřevem 

smrk + pozvolný nažloutlá dřevina s vyzrálým dřevem 

tis + pozvolný velmi úzká 

vejmutovka + + náhlý široká 

jádro temně hnědé, 


jádro načervenalé, 


letokruhy úzké a zvlněné; tvrdé a těžké dřevo 

velké a dobře viditelné pryskyřičné kanálky; 

velmi lehké a měkké dřevo 

U jehličnatých dřev nejsou dřeňové paprsky pouhým okem rozlišitelné na žádném z řezů. 

LEXIKON DŘEVA 59

LISTNÁČE 

uspořádání 

pórů 

jádro 

viditelnost 

dřeňových paprsků 

akát kruhovitě + R 

LEXIKON DŘEVA 60 

barva hmotnost, tvrdost další znaky 

jádro žlutozelené, 


těžké, velmi tvrdé 

v letním dřevě světlé tečky; 

velmi úzká běl 

bříza roztroušeně R žlutobílá 

středně těžké, 

středně tvrdé 

výskyt dřeňových skvrn 

buk roztroušeně P, R, T narůžovělá středně těžké, tvrdé možný výskyt nepravého jádra 

dub kruhovitě + P, R, T 

jádro tmavě hnědé, 

běl světle hnědá 

středně těžké, tvrdé v letním dřevě světlé radiální žíhání 

habr roztroušeně P, R, T šedobílá těžké, velmi tvrdé zvlněné letokruhy 

jasan kruhovitě + R jádro šedohnědé, běl bílá středně těžké, tvrdé jádro se vytváří v pozdějším věku 

javor roztroušeně R bílá nebo narůžovělá 



lesklé 

jilm kruhovitě + R 

jádro žlutohnědé až temně středně těžké, 

hnědé, běl nažloutlá 


v letním dřevě světlé vlnky 

lípa roztroušeně R žlutobílá lehké, měkké charakteristický pach 

olše roztroušeně P, R, T oranžová lehké, měkké hojný výskyt dřeňových skvrn 

ořech roztroušeně + R 

jádro šedočerné, 


běl šedobílá 


póry patrné pouhým okem 

švestka roztroušeně + R 

jádro červenohnědé s fialovým středně těžké, 

nádechem, běl nažloutlá středně tvrdé 

topol roztroušeně + - 

jádro světle hnědé až 

nazelenalé, běl bílá 

lehké, měkké jádro málo výrazné; osika bez jádra 

třešeň roztroušeně + R 

jádro červenohnědé, středně těžké, 

běl narůžovělá 


jádro pruhované 

vrba roztroušeně + - 

jádro žluto až červenohnědé, 


lehké, měkké jádro málo výrazné 

T - příčný řez, R - radiální řez, T - tangenciální řez

DOPORUČENÉ ZDROJE A ODKAZY 

Knihy 

BALABÁN K. ANATOMIE DŘEVA. SZN, 1955. 216 s. 

Fellner J., Teischinger A., Zschokke W. Spektrum dřevin - vyobrazení, popis a 

srovnávací údaje. proLignum, 2007. 111 s. 

Gibbs N. Dřevo - Obrazový přehled více než 100 druhů dřev včetně jejich využití. 

Slovart, 2005. 256 s. 

Němec J., Jandáček V., Hurda B. Dřevo - historický lexikon. Grada, 2005. 78 s. 

Patřičný M. Dřevo krásných stromů. Grada, 2005. 128 s. 

WAGENFÜHR R. DŘEVO – OBRAZOVÝ LEXIKON. GRADA, 2002. 348 s. 

WAGENFÜHR R. HOLZATLAS. HANSER VERLAG, 2007. 816 s. 

Walker A. Dřevo - Velká encyklopedie. Grada, 2009. 192 s. 

Web 

http://mamonova.webz.cz/curric/X6.htm 

http://wood.mendelu.cz/ml/unod/?q=cs/multimedia 

LEXIKON DŘEVA 61

Lexikon dřeva - Fakulta lesnická a dřevařská - Česká zemědělská ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?