Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
144<br />
Klubal Arnošt Dr., obv. lékař v Něm. Libavě u Šumperka.<br />
Je členem německé sekce mor. lék. komJry. R. 1907 napsal do Č. č. 1.<br />
Případ erysipelu léčený kafrem karbolovým (dle Chlumského) 1907.<br />
, Klusáček Bohumil Dr., m. okr. lékař v Praze-IV.<br />
* 26. října 1862 v Polné. Byl příslušný do Škrdlovic u Chotěboře. Bratr malíře<br />
a majitele patricijského domu u Vejvodů v Praze. Povýšen v Praze 17. dubna<br />
1887 na doktora. Byl lékařem okr. nemlC. pokladny a členem sboru obec. starších<br />
za Hradčany. Koni! četné cesty v cizině, též v Turecku, o nichž pak přednášel.<br />
Jako fotograf-amatér procestoval téměř celou Evrcpu, sev. Afriku a M. Asii.<br />
Kneidl Cyrm Dr., primář ústavu pro choromyslné v Kosmonosích.<br />
* 10. září 1863 v Timákově, hejtm. Rokycanské. Otec jeho byl říd. učitelem<br />
1/ Mirošově a bratr František řid. m. škol v Karlíně, je předsedou Ú. M. Š. Studoval<br />
v Praze reálné gymnasium a pak věnoval se studiu lékařství na české universitě,<br />
kde v březnu 1893 promoval. Na to byl činným jednak jako externista<br />
a jednak jako zástupce sekund. lékaře na různých klinikách c. k. všeob. veřejné<br />
nemocnice v Praze až do 24. července 1895, kdy byl jmenován sekund. lékařem<br />
v ústavu pro choromyslné v Dobřanech. Z Dobřan přeložen po 2 Iletech do ústavu<br />
pro choromyslné v Praze. R. 1907 18. dubna jmenován primárním lékařem II. tř.<br />
a počátkem února r. 1908 přeložen do ústavu pro choromyslné v Kosmonosích,<br />
kde dosud působí. K. uveřejnil následující původní práce. V Čas. č. lék.: r. 1902<br />
Příspěvek ku statistice a aetiologíí 'progr. paralysy (v letech 1890---1899 v úst.<br />
pro chorom. v Praze). R. 1903 Péče o choromyslné na Moravě. (D1e zprávy ředitele<br />
Dra. Hellwiga.) 1904 Příspěvek ku statisti-ce a aetiologíí epilepsie (v letech<br />
1876-1900 v úst. pro chorom. v Praze). 1907 Moral insanity (folie moral). 1907<br />
Ústavy pro choromyslné ve Spojených státech sev. Ameriky (Feuílleton). 1908<br />
III. mezinárodní kongres psychiatrický ve Vídni 7.-11. Hjna 1908. 1909 Tě10-<br />
cvik v ústavu pro choromyslné. 1909 Zločinní ídioti a imbecil1í. 1912 Choromyslní<br />
žháři. V Haškovcově "Revue v neurobgíí a psychiatrii": R. 1906 Příspěvek<br />
ku statistice a actiologií idiotie a imbecíllity (v 1etech 1884-1903 v úst. pro<br />
chorom. v Praze). V "Paedagogických rozhledech": R. 1908 O mongoloidní idiotíí<br />
neb mongolismu. 1911 Děti epileptické. Pro "širší vdejnost" nákladem J. L.<br />
Kobra. R. 1904 Tělocvik domácí a léčebný. V odborných časopisech uveřejňoval<br />
četné referáty.<br />
Knop Lad. Dr., ženský a oční lékař na Vinohradech.<br />
* 17. srpna 1869 v Žel. Brodě. R. 1898 31. října byl povýšen na doktora.<br />
Byl externistou všeob. nemocnice. Napsal do Č. č. 1. Tři případy hnisotoku spojivkového<br />
u dospělých (1901), O vlivu počasí ročního a teploty na záchvaty zánět1livých<br />
glaukomů (1901).<br />
Kobliha Jan Dr., prakt. lékař v Řeporyjích.<br />
* 24. pros. 1872 v Praze. Maturoval na m. střed. škole na M. Strané. Studoval<br />
lékařství na české fakultě lékařské. Promoval r. 1898 23. července. Přednesl,<br />
Tarif lékařský na venkově (Věstník 1910) a přispíva'1 do Čas. č. lék., kam<br />
referuje hlavně. o interním lékařství a gynaekologii. V otázkách hospodářských<br />
pracuje pro volnou, na ničem nezávislou a svobodnou praxi lék1fřskou.<br />
Kodym Filip Stanislav Dr., spisovatel v Šárce.<br />
* 1. května 1811 na Opočně, t 4. října 1884 v Šárce, pochován u sv. Matěje.<br />
Otec jeho byl učitelem, později knihařem. Ovdovělá matka dala syna na gymnasium<br />
v K. Hradci. Po 6 latinské 'odešel do Vídně k vybídnutí příbuzných. Ale<br />
bylo mu velmi bídně se protloukati. Po celý rok ani desetkráte teplé hll oběda<br />
neměl, na místě něho skoro každodenně uspokojiv se bochánkem černého chleba<br />
za nějaký groš koupeného. Za svého pobytu ve Vídni v těch trudech a svízelích<br />
procitnul k uvědomění národnímu hlavně čítáním Kollárovy Slávy Dcery. Svůj<br />
eminentně národní sloh osvojil si čítáním dobrých starších spisovatelů a mezi těmi<br />
na předním místě by1y to spisy Sichrovy, které daly základ Ji; tomu nejhlavnější.<br />
R. 1838 dosáhnuv ve Vídni hodnosti doktorské, usadil se v' Mikulášovicích, ale<br />
již r. 1842 odebral se do Prahy. K. byl dvakrát ženat. Po smrti své první manželky<br />
Lidmily roz. Vojáčkové z Tetína opustil K. Prahu, zakoupiv spustlou usedlost<br />
Fišerku v Šárkách, aby tam v zátiší mohl se věnovati pracím spisovatelským a<br />
vědomosti a zkušenosti své v po'lním hospodářství a zahradnictví také prakticky<br />
prováděti. Několikaletou úsilnou prací proměnil pozemek v utěšenou zahradu.<br />
Při počátku toho díla r. 1860 přistěhoval se do jeho domu na letní byt prof. Zelený<br />
se svou rodinou a tu oba tito výborní mužové spojili se upřímným přátelstvím.<br />
U rodiny Zeleného meškala návštěvou sl. Gutthalová, vychovate1ka, k níž<br />
osiřelé dítky Kodymovy za těch několik neděl přilnuly tak, že když přišla doba<br />
rozloučení, nechtěly se od ní odtrhnouti. Slečna svoHla k žádosti Kodymově a podala<br />
mu před oltářem svoji ruku, ač byl proti ní o 20 let pokročilejší. V dobře
Change language