Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
59<br />
Esop Jos. VácI. Dr., m. lékař v N. Bydžově.<br />
* 6. ledna 1813 v Dašicích. u Pardubic, t 14. května 1880 v N. Bydžově.<br />
Studoval gymnasium v Rychnově, filosofii a lékařství v Praze, kde r. 1840 dosáhl<br />
hodnosti doktorské. Praktické působení počal ve svém rodišti, odkud r. 1842 povolán<br />
za m. lékaře v N. Bydžově. Za dob studentských pokusi'l se též na poli<br />
belletristickém r. i835 ve Květech Tylových, po sobě zůstavil nedokončený spis<br />
o zelinářství, s nímž velmi rád se obíral a různé zápisky. Za let mladších líčastnil<br />
se všeho, co k probuzení národu nebo v oboru zdravotním a politickém děllo se<br />
v N. Bydžově a v okolí. Byl zvo'len též za purkmistra, okr. starostu a r. 1861 za<br />
poslance zemského a říšského. Na jeho podnět zavedena kanalisace města a zřízena<br />
veřej. nemocnice. - Riegrův Slov. Urbánkův Věstník 1880. Č. č. 1. 1913,<br />
N. L. 7. ledna 1913.<br />
Eysselt šl. z Klímpély Ad. Dr., c. k. okr. 'lékař v Litovli.<br />
* 18. března 1875 v Pdličce. Povýšen 25. dubna 1899 v Praze. Byl externistou<br />
ve všeob. nemocnici a r. 1902 vstoupil do stát. služby. Do Č. č. 1. napsal<br />
Léčení endemického kretinismu substancí ze žlázy štítné (1906), Další výsledky<br />
a pozorování při léčení endemického kretinismu substancí ze žlázy štítné (1909).<br />
Fanta Kašpar Dr., asistent porodní kliniky prof. Fritze v Praze.<br />
* 1792, t 8. října 1855 v Praze. Vydal r. 18<strong>51</strong> spisek Břichořez porodní<br />
aneb popis dvojího břišního útěžku mimomaterníkového a jich operace, v němž<br />
vylíčeny jsou dvě laparotomie, Fritzem operovaných. F. nazval jeho methodu bříchořezem<br />
slovanským a vypisuje výhody jeho proti jiným podrobným operacím.<br />
Mimo to vydal téhož roku spis Mor, žlutnice, pitornice a úplavka a jejich léčení<br />
kyslíkem. Ottův a Riegrův Slovník.<br />
Feigl Gustav Dr., c. k. polic. lékař v Praze.<br />
* 15. dubna 1870 v Příbrami. PromovalI 3. února 1894 na něm. universitě<br />
v Praze. Bvl r. 1899 I. sekund. lékařem ve všeob. nemocnici. Do Č. č. 1. napsal:<br />
Léčení blenorrhoey cervikální na základu antagonismu dle methody Landauovy<br />
(1899). K as~anaci prostituce. První pomoc (1903). Léčení bubonů (1907).<br />
Feistmantel Otakar Dr., profesor na české technice v Praze.<br />
* 1848 v St. Huti u Berouna, t 10. února 1891 v Praze. Pocházel z rodiny,<br />
jejíž jméno učinil populární jeho děd, herec posud v paměti Pražanů žijící. Odbyv<br />
gymna,sium piaristické, hned na počátku studií universitních r. 1868 počal pracovati<br />
při museu jako kdysi jeho otec Karel, kterým byl nejvíce povzbuzen k studiím<br />
fykpaleontologickým. Zaměstnávaje se v museu sbírkami šternberskými,<br />
vedením prof. Friče a Krejčího, konati počal vycházky zoologické a r. 1871 počal<br />
se ODírati florou kamenouhelnou a permskou, podnikaje také první cesty studíjní.<br />
Konče r. 1871 lékařská studia, odebral se do Vídně, kde připravoval sbírku<br />
fossilního paliva v zemích rakouských, a setkav se tam s uČencem z Indie pocházejícím,<br />
poprvé byl důtklivě upozorněn na působiště, jaké by se jeho bádáním otevřelo<br />
v Indii, kde tou dobou v Kalkutě byl náš krajan dr. Stolička chefem výzkumu<br />
geo'logického, vládou an\!lickou nařízeného. Ten již r. 1874 zemřel, dosáhnuv<br />
sotva 36 let. V čas jeho smrti F. jíž byl odhodlán dáti se jeho cestou smělou, lIad<br />
míru vábivou i krásami přírody i kořistí vědeckou, ale neméně nebezpečnou, ano<br />
osudnou. Byv r. 1873 .prohlášen doktorem lékařství, trávil ještě rok ve Vratislavi<br />
pořádáním sbírek, ale v březnu 1875 oct! se v Kalkutě, kde strávil' s malým přerušením<br />
8 let. Bylo mu překonati nemalé svízele nezvyklého ponebí a neznalost<br />
řeči obyvatelstva. Záhy však byla v plném proudu jak vědecká práce jeho, tak<br />
soukromá činnost, kterou Meděl vytěžiti z pobytu v Indii co největší výh')dy jak<br />
pro své vzdělání tak pro své krajany. Proto mohl již po 3 letech r. 1878 za tříměsíční<br />
dovolené v Praze uspořádati celou výstavu předmětťt. kterými jeho ochotným<br />
prostřednictvím rozmnožil své sbírky V. Náprstek. Za d9Jšího pobytu v Indii<br />
měl dráhu značnč schůdnější a působení ve velkolepém ústavě státním bylo mu<br />
nevyčerpatelným zdrojem požitků a základem ve'liké pověsti vědecké. Úkolem<br />
jeho bylo spravovati sbírky paleontologické. Do publikací ústavu podával práce<br />
o fossilních rostlinách vrstev Gondwanských. Při tom vykonal celou řadu znamenitých<br />
cest, které nebyly pouze důležity vědeckým užitkem, nýbrž také nad<br />
míru zajímavy přírodními, národopisnými a historickými obrazy, které mu po<br />
všechen život tanu'ly na mysli v upomínkách nevyhladítelných. Úmrtí J. Krejčího<br />
učinilo konec tomuto závidění hodnému působení. Povolán jsa za jeho nástupce<br />
v profesuře na české technice, r. 1883 vracel se do Prahy s velikým nákladem vědeckých<br />
sbírek, větší však ještě kořistí vlastního pokroku vědeckého, jako učenec<br />
neobyčejných zás1luh o rozvoj svého odboru a jména evropského. Nebyl však<br />
pouze ozdobou vysokých škol pražských, nýbrž nad míru horlivým, obětavým<br />
učitelem mládeže, ano i vždy ochotným pomocníkem v popularisování vědy, k němuž<br />
přispě'l nemálo výstavou sbírek svých, pořádanou po návratu z Indie r. 1884.
Change language