Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
134<br />
Kapper Em. Dr., odb. lékař tajných nemocí v Praze.<br />
Vydal Léčení přirozené a životospráva dle přírody (V Praze 1876, 2 vyd.)<br />
a Průtrže břišní obého polťlaví (V Praze 1875).<br />
Kapper Filip Dr., lékař na Košince u Libně.<br />
R. 1865 napsal Přírodní léčení dle Schrotha a Prie~snitze.<br />
Kapper Siegfried Dr., prakt. lékař v Praze.<br />
* 21. března 1821 na Smíchově, t 7. června 1879 v Pise. Pocházel z rodičů<br />
židovských. Prvního vzdělání nabyl od otce, jenž v t 1795-1816 byl učitelem na<br />
různých ústavech ve Francii a Švýcarech. Stud·wal gymnasium a filosofii v Praze<br />
v I. 1831-8, pak rok paedagogiku, připravuje se na učitelstvi do Ruska. Avšak již<br />
r. 1840 nechal toho a šel do Vídně na lékařství. Již v Praze v kroužku mladých<br />
básníků a spisovate'1ů českých i německých, unášených mocným proudem ideí a<br />
snah mladoněmeckých, seznám'i! se nejen s B. Ba:hem, M. Hartmannem, A. Meissnerem<br />
a j., nýbrž také s českou literaturou a s několika českými spis;)Vateli,<br />
zvláště s K. Sabinou, V. Nebeským a j. předními zástupci mladé Čechie, tolik<br />
příbuzné současnému mladému Německu. Národní nadšení Nebeského, k němuž<br />
záhy přilnul oddaným přátelstvím, uchvátilo ho mohutně i trva'1e a dalo rozhodný<br />
směr jeho snahám. Již v Praze překládal národní písně slovanské do němčiny<br />
i sám básně skládal. Ve Vídni působil k tomu cíli, by židy seznámil s literaturou<br />
a životem českým. Ve své činnosti nalezl nových popudů a přispění II vídeňských<br />
Slovanů, zvláště Vuka Karadžiče. Nejrozhodněji však i tam působil na<br />
literární a slovanské snahy jeho Nebeský, učiniv z nich jednu z nejpůsobivějších<br />
opor ve svém snažení o vzájemnost českožidovsk )u, při němž v Kapprovi našel<br />
nejen nejlepšího pomocníka, ale také jediného druha, kterýž vytrval. ,Tíž r. 1844<br />
"ydal K. sbírku Slavische Melodien (Lipsko), obsahující ve 4 odděleních variace<br />
na motivy národních písní českých, moravských, s'1ovanských a jihoslovanských,<br />
v nichž národní tón pěkně se poji s umělými zvuky tehdejší poesie, zvláště německé.<br />
K témuž dli, seznámení Němcli se slovanskou poesií, nesly se také jeho<br />
drobnější překlady z Čelakovského, Jablonského a zvláště Máchy, jeh'lž 1\1áj<br />
v něm. rouše vyšel v Almanachu Líbussa r. 1844. Přispěním Nebeského, jenž zmíněné<br />
pokusy doporučoval Vřelými slovy českým kruhtim, počal K. od r. 1843 pořádati<br />
vlastní básně, jejichž přední snahou bylo pobídnouti soukmenovce, by se<br />
připojili k našemu národnímu životu. Ukázky z nich uveřejnil Nebeský v Květech<br />
1845. Celá sbírka vyšla r. 1846 pod názvem České listy (po druhé v TJstř.<br />
knihovně). Nepříznivé přijetí Havlíčkovo a nedllvěra v Čechách rostoucí hlavně<br />
tím, že přední spisovatelé židovští vždy více se cízí'li českým snahám, umlčely<br />
na čas český hlas Kapprův. Stav se r. 1847 doktJrem mediciny, usadil se v dlOrvatském<br />
Karlovci a spřáteliv se tu s Drah. Kušlíanem, Joanem Mažuraničem a E.<br />
Tkalcem studoval horlivě život a literaturu jihoslovanskou. Březnová revolucc<br />
přerušila na čas tyto studie a K. odešel do Vídně. Nový záblesk svobody nadchl<br />
ho ke sbírce Befreite Lieder, dem jungen Oesterreich (VídeÍ! 1848). V I. 1848 a<br />
1849 byl dopisovatelem pro ConsHtutioneIles Blatt aus Boehmen z parlamentu<br />
z Vídně a z Kroměříže, po jehož rozpuštění psal z bojiště uherského. Za nastalé<br />
reakce opustil Rakousko a odebral se na cesty do ciziny. R. 1850 cestoval<br />
v Bosně, Srbsku a v Bulharsku, r. 18<strong>51</strong> a 1852 po HaliL Němcích, r. 1853 dlel mezi<br />
Jihoslovany. Ovocem těchto cest i dlouholetých studií byly pěkné a záslužné<br />
spisy': Siidslawische Wanderungen (Lipsko 18<strong>51</strong> a 1853 2 sv.), Die serbkhe Be ..<br />
wegung in Siidungarn (Berlin 18<strong>51</strong>), Christen und Tiirken, Reiseskizzen von der<br />
Save bis 2;um Eisernen- Thor (Lipsko 1854, 2 díly) a zvláště pěkné spisy básnické<br />
Furst Lazar, Epische Dichtun~en (Vídeň 18<strong>51</strong>, 1852, 1853. Spracováno také česky)<br />
a Die Gesanl!e der Serben (Lipsko 1852, 2 sv.). R. 1854 zasnoubil se se sestrou M.<br />
Hartmanna. Usadil se jako prakl. lékař v Dobříši. R. 1859 líčastnil se jako lékař<br />
války v HaJii. R. 1861 přesídlil do MI. Boleslavi. Literární činnost jeho v této dohě<br />
byla německá. O sobě vydal: Herzel und seine Freunde (1853), Falk. Eine Erzahllln~<br />
(Desava 1853), Das Vorleben eines Kiinstlers (1854, 2 sv. v Kobrově Biblíothek<br />
deutscher Original-Romane J, Die B6hmtschen Ba.der [Lipsko 1857), Die<br />
HandschriHen von Griinber~ und Kiíní~inhof (Praha 1859, něm. překlad s úvodem J.<br />
Das B6hmerland [praha 1863 s W. Kandlerem). Přestěhovav se do Prahy, vrátil<br />
se také k české literatuře. Vydal zpěvv lidu srbsk,~ho (poesie světová sv. V. a XI.<br />
1872-4), ukázky v Lumíru 1852 a ve Světozoru 1868 a 187<strong>51</strong>, Pohádky přímořské<br />
(1873, vyš'1y prvotně v Květech 1865--6). Gusle, ohlasy písní černohorských (praha<br />
1876, 2 vyd. 1882), Černou Horou zaměstnával se poslední dobou nejvíce. I nabízel<br />
něm. časopisům pražským články o dějepisných, společenských a kulturních<br />
poměrech jejich - marně. Vyš'ly posléze v Lipsku v Unsere Zeit 1875 (das<br />
Fiirstenthum Montenegro) v Berlíně v Deutsche Rundschau (Montene,:!rinische<br />
Skizzen). Z ostatních časopisů, do ll.ichž psával, musíme uvésti Westermannsche
Change language