Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
133<br />
Šír naň působil. Později šel do Vídně na mosofii, odkudž se do Prahy odebral, ale<br />
nemoha pro chudobu studovati, odešel do Plaňan, kde po 2 léta děti učil. Uspořiv<br />
sobě něco pertěz, šel na to do Brna, kde filosofii odbyl. Hmotný nedostatek, ale<br />
i nejšlechetnější úmysly přiměly ho k tomu, aby se rozhodl pro bohosloví v Brně<br />
r. 1831. Zásluhy, kterých si zde o národní probuzení soudruhů svých v semináři,<br />
budoucích to učitelů lidu, a o vykořenění tamnějších předsudkú ó podezřívání českých<br />
snah dobyl, zůstanou mu nepopíratelné. K. sám dobrovolně správné mluvě<br />
české bohoslovce učil a knihovnu jim založil, o národní probuzení na Moravě pak<br />
takých zásluh si získal, že mu Kollár Ý Slávy dceři v oddílu Leth", 73 znělku<br />
věnoval. V Brně žil v přátelských poměrech s mnohými tehdáž vynikajícími vlastenci,<br />
jakými byli Kinský, žák. Štěpnička, Trnka, Šembera, Klácel, Artus, Joha··<br />
nides, Oheral, Jodl Kralupský, Zach, Urban ze švábenova a i. Avšak vnitřní neukojenost<br />
a osočování i nejpoctivějších snah jeho přinutily ho opustiti seminář.<br />
R. 1836 šel do Vídně, kde studoval lékařství. Tam počínaI sobě s bezohlednou<br />
rázností vlasteneckou, vybízeje Čechy a Slovany, s nimiž se seznámil, k stejné<br />
lásce a horlivosti vlastenecké. Za to zakoušel r. 1840 žalářování a vyšetřování<br />
s mnohými jinými, zejména s bratřími Podlipskými, OHern, Vasínem, Bloudkem,<br />
Haufelll a Mašínem, kdežto zároveň v Praze Staněk a j. byli též vyšetřováni. Dosáhnuv<br />
hodnosti doktorské, odebral se do Čech a žil nějaký čas na Mělníce. R. 1848<br />
před památnými letnicemi byl v Praze vůdcem pověstných tehdy tiskařů, z čehož<br />
měl nemalé mrzutosti. Opustiv Prahu, odebral se do Kuklen, odtud do Libčan -<br />
proto Libčanský - posléze opět do Kuklen. Sepsal: Částky českoslovanského jazyka<br />
(1843 v K. Hradci), Čechoslovan (1842 v Praze), Duch ústavy vůbec, čili<br />
v čem záleží konstituce (zapovězeno) (1848 tamž,~], Franklinova pokladnic~ (1838<br />
v Báňské Bystřici], Krása a výbornost českosl,w. jazyka. (1846 v Praze], Pravopis<br />
českoslov. řeči (1844 a 1847 tamže], Stav Rakouska a jeho budoucnost (1860 K.<br />
Hradec), U hrobu uroz. p. Julia Urbana ryt. ze Švábenova, báseň (Brno 1834), Práva<br />
naší řeči a národnosti. založená na přísných rozkazech našich spravedlivých panovníků<br />
(Praha 1845), Obrana českého jazyka proti utrhačům a odpůrcům (t. 1847),<br />
Vykání a zdvořilost společenská Čechoslovanů (t. 1847), Plán a stroj býv. ministerské<br />
vlády (t. 1848 zapovězeno], Důležité články občanské víry o českoslovanských<br />
vlr.stech (t. 1848 zap.) Dobrá rada o choleře (Karlín. 1850). Promyslné návrhy<br />
(K. Hradec 1853), Spořitelnv po farských koI1aturách orbě, řemeslu a svíze!u pomohou<br />
(t. 1861), Samovolná ~ermanisace češtiny, moravštiny, slovenštiny (t. 1864),<br />
Všeobecná assekurace proti škodlivým živlům (t. 1864), Kolika koňská a její<br />
Hastné léčení ft 1865), Jak si pomůžeme k dešťt'tm a k hojné rose (na Kuklenách<br />
1865], Prostředky proti zlým časúm (t. 1865), Dobrá rada proti choleře (Praha<br />
1866). Mimo tf' přeložil povídky Cyrill Slavotýnský (Kr. Hradec 1887), Fil. Korbera<br />
Ohrhod v otrocích ft. 1857]: Marie Lemenové Víra křesťanská zvítězila ft. 1859)<br />
a Zábavní a pouč1ívé pohádky, báchorky, bajky. hádanky, 'životopisy, deklamovánky<br />
(!6 seš. t. 1859-60). ·Hojně psal také do Čas. Č. Musea, KvěH't. Č. Včely,<br />
Hronky a í. Do Čas. č. lék. 1869 zaslal řadu listú: Ozvěna z východních Čech. V posledních<br />
letech svého života pilně se obíral otázkou dělnickou. Psal hojně články<br />
do Dělníka a Dělnických Novin. R. 1868 založil rolnicko-prúmyslový list Přemysi,<br />
jenž brzy zanikl. Ve spisech svých horoval jednak pro ideu slovanskou - a hojné<br />
slovakismy jeho měly týž účel - jednak všima:l si politiky a praktických potřeb<br />
n~šeho lidu. Zvláštnost Kampelíkova užívati v řeči slovakisml1 atd. našla velmi<br />
přísných scudcú, A přece spočívala zajisté i ona na chvalitebné snaze. Slováky<br />
1\ Moravany pro užší spojení s Čechy získati a z bohatých dclů iednotlivých ná-<br />
I'ečí i pro spisovný jazyk těžiti. Cesta, na níž tolIO K. llrovésti chtěl. ovšem přiměřená<br />
není. K tomu ještě přicházely nepraktické často náhledy K-ovy,<br />
které i zdravé úsudky jeho zatemňovaly a spisúm jeho ráz podivínství a snářství<br />
dodávaly. Rie\!rtiv a Ottův Slov.<br />
Kaněra Fr. Dr., abv. lékař v Strmil'wě II J, Hradce,<br />
* 24. říjnu 1860 v Hor. Radechově. Povýšen 19. listopadu 1887. Byl ()bv.<br />
lékařem v Žirovnici, po té v Strmilově. S dvor. radou Horbaczewskim napsal<br />
v Chern. listech 1887 Pokusy o vzniku kyseliny močové v lidském organismu.<br />
Kapper Dr., specialista tajných nemocí.<br />
t Byl členem německé komory. Napsal do feuíl'letonu Čas. lék. 1891 Z léčebného<br />
ústavu dr. Navrátila v Griesu. Jeho syn je též v Praze lékařem kožních<br />
nemocí.<br />
Kaper z Kaperšteína Zígmund, bratr primátora pražského [1565--71) Pavla,<br />
s nimž společně 1565 obdržel erb s dotčeným přídomkem (Erben, Prima toren 29).<br />
Zigmund· nepochybně byl lékařem. Od něho jsou re~istra na kapitoly "Jádra",<br />
(Hanuš Dodatky k Jun~mannově Historii II. 44). Jireček, Rukojet
Change language