Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
130<br />
Juvenal Bydiovský.<br />
Když Rozkochaný Klen, Slověnin rodem r. 1360 jal se sestavovati Slovník,<br />
poda1 mu materialie o nemocech. (Jireček, Rukovět II. 200.)<br />
Kabát Jan, voj. lékař v Petrohradě.<br />
t 15. dubna 1884 v Petrohradě. Studoval na med. chir. akademii 1827-33<br />
a věnoval se oftalmologii. Jako vojenský lékař zřídil v(,jenské zdravotní stanice<br />
pro nemocné na oči v .Jižní Rusi. Již r. 1842 navrhl elektrické lázně vanové k účelům<br />
therapie. Dne 25. srpna 1883 slavili jeho 50leté služební jubileum s velikou<br />
okázalostí.<br />
Hirsch.<br />
Kabeláč Jos. Dr., lékař nemocnice v Chrudimi.<br />
* 1840, t 28. dubna 1892 v Chrudimi. Promoval r. 1867 v Praze. Požíval pro<br />
svou zručnost pověst dobrého a svědomitého lékaře a těšil se značné oblibě.<br />
Ve sboru hasičském, kdež byl od založení 26 let lékařem, vycvičil zdravotní oddělení<br />
pro případ první pomoci v uraz u, o čemž vydal i Návod. Přispěl do Časopisu<br />
lékařů pojednáními: Smrtelné poranění (186S), Slovo o fíkovině (1869), Zásnět<br />
puchýřkovitý (1870), K účinkům námelu (1871) a Vykloubení kostí přednártí dle<br />
Lisfranca (1872). Čas. lékařťl 1892.<br />
Kabrhel Gustav Dr., univ. prof. v Praze.<br />
* 23. listopadu 1857 v Dražkovicích u Pardubic. Bratr MUDra. Emanuela.<br />
Absolvoval gymnasium v Chrudimi, načež studoval z počátku matematiku u prof.<br />
Weyra a Koenigsberga ve Vídni, pak tamže lékařství. R. 1883 povýšen ve Vídni<br />
na doktora. Již za svých studií medicinských pracoval v laboratoři prof. Strickera.<br />
Když r. 1883 aktivována česká lékařská fakulta v Praze, stal se zde asistentem<br />
při stolici experimentální pathologie a r. 1886 docentem téhož předmětu. R. 1888<br />
a 1889 vykonal studijní cestu po Německu. Zaměstnával se v Berlíně a hlavně<br />
v Mnichově v laboratoři prof. Pettenkofera pracemi hygienickými. Na to se stal<br />
docentem hygieny na universitě r. 1889, na technice r. 1890. R. 1890 jmenován<br />
profesorem zdravotnictví na české universitě a zvolen dopisujícím členem české<br />
akademie. Když r. 1897 zřízen ústav hygienický a ústav pro vyšetřování potravin,<br />
stal se přednostou obou těchto ústavů. R. 1901 byl děkanem fakulty lékařské.<br />
Od r. 1897 jest řádným členem poradniho sboru ministerstva vnitra v záležitostech<br />
kontroly obchodu potravinami, od r. 1906 řádným členem c. k. zemské zdravotni<br />
rady, od r. 1908 č'lenem poradního sboru pro statistiku práce při mlnisterstvě Drby,<br />
a od r. 1909 členem nejvyšší zdravotní rady. Při II. mezinárodní výstavě lékař~ké<br />
r. 1896 v Praze zaujímal přední místo mezi pořadateli jako předseda VIII. hygienické<br />
sekce výstavní. R. 1908 vyznamenán byl řádem želp.zné koruny III. třídy.<br />
Vrozené schopnosti vedly ho' k exaktnímu bádání, v jehož jméně po léta pracoval<br />
s výsledkem nepopíratelným z počátku jako patholog, později jako hygienik. Do<br />
prvého oboru spadají práce o působení cizích jemných tělísek v oběhu kr£:vním,<br />
o innervaci mizních srdcí, o činnosti a skladbě ledvin a j. více. Hygienická bádání<br />
jeho týkají se vlivu trávení na chorobotvorné mikroorganismy, některých otázek<br />
z diaetetíky (umělé máslo, porušování cukroví, mléčné kvašení atd.) a hygieny<br />
vody (filtrace písková, znečišťování a samočištění řek). Experimentálně pathologické<br />
práce jsou: O chování se cizích télísek v oběhu krevním (Čas. lék. 1884),<br />
Studie o innervaci mizních srdcí (Sborník lék. I, též něm. v Mediz. Jahrb. 1886),<br />
Sekrece ledviny normální a pathologické (Sbor. lék. J, též v Med. Jahrb. 1886),<br />
Příspěvek k nauce šťávových drah v chrustavce (Sbor. lék. Ll. Methoda přirozená<br />
injekce mizních jamek v 1edvině (Čas. lék. 1884, něm. Med. lJahrb. 1886). O vztahu<br />
tuberku'losy lidské k perlovině hovězího dobytka (Čas. lék. 1887, něm. AlIg. Wien.<br />
Med. Zeit. 1888). Práce hygienické: Vliv zažívání pepsinového na některé pathogenní<br />
mikroorganismy, z laboratoře Pettenkoferovy (Č. lék. 1889, Archiv f. Hyg.),<br />
O fermentu kyseliny mléčné v ml1éce (Čas. lék. 1889, Allg. Wien. med. Zeit. 1889).<br />
Výsledek této publikace jistým autorfóm německým byl potvrzen, ale při tom<br />
význam její stlač.ován tak, že K. k obhájení priority své byl nucen uveřejniti novou<br />
publikaci: Zur Frage der Stellung des Caseins bei der Milchsauregehrung, kteroužto<br />
publikací priorita ná'lezu jeho uhájena a obec.ě uznána. O významu továren<br />
na sulfitovou cellulosu po stránce zdravotnické (Čas. t 1890), s Dr. Strnadem<br />
Příspěvek k poznání kažení cukroví (Čas. I. 1890, Arch. f. Hyg. 1895), O másle<br />
strojeném (Čas. p. prům. chern. 1891), Pokusné studie o filtraci pískové (Rozpr. č.<br />
akad. 1895, Arch. f. Hyg.), Bakteriologické a kriti.~ké studie o znečišťování a samočištění<br />
řek (Rozpr. č. akad. 1891, Arch. £. Hyg.), Zdokonalení ef.ktu filtračního<br />
při centrální filtraci (Zdrav. Věstník, Hyg. Rundschau 1897). Z další jeho činnosti<br />
publikační sluší uvésti učebnici "Zdravověda", jež obsahuje tyto kapitoly: Vzduch,<br />
oděv, půda, kHma, zásobování vodou, obydlí, za.kládání měst, topení, větrání,<br />
osvětlování atd. Dále: O biochemickém způsobu čistění odpadových vod stokových<br />
(Úvahy a rozpravy zdravotnické 1901), Snížený tlak vzduchu a nemoc hor-
Change language