You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
1·28<br />
mer), který řádil hlavně ve vojích císařských, vysílaných proti Turkům, a troskami<br />
zámořských vojsk byl rozšířen po střední Evropě. Z jeho popisu nade vši pochybnost<br />
vysvítá, že to byl tyf petechialní. J. patří takto mezi první, kteří jej správně<br />
pozorovali. Též v Brně měl příležitos.t pozorovati zvláštní epidemii přijičnou, která<br />
rozšířila se 1577 na všechny osoby, které po některý čas navštěvovaly lazebnu<br />
Adamovu, aby si tu daly sázeti baňky. Nemoc, která zachv6tila v krátkosti přes<br />
100 lidí, počala se na místě, kde baňky byly nasazeny, zvláštními zánětlivými přiznaky<br />
a zasáhla po čase celé tělo. Líčení epidemie, poznání nemoci, jakož i její<br />
příčiny a zavedení ochranných prostředku J-ových, vše je zcela správné. Vylíčena<br />
jest epidemie ta ve spise Th. Jordanus, Brunno-Gallícus, s. Luis novae in Moravia<br />
exortace descriptio (Frankf. 1578, 1580, 1583). Z ostatní literární činnosti jeho sluší<br />
uvésti De aquis medicatis Moraviae commentarblus. Cum indice copiosissimo<br />
(t. 1586), kde líčeny jsou nejen léčivé vody moravské na základě dlouholetých<br />
studií J-vých, nýbrž i mnohé historické a topografické podrobnosti. České vydání<br />
tohoto spisu pořízeno 1580 Ondř. Zburským s názvem Tom. J-a z Klausenburku,<br />
kniha o vodách hojitelných neb teplicích moravských. Z lásky k dějinám domácím<br />
'vydal r. 1570 též nové vydání české historie Dubraviovy, připojiv k ní poznámky<br />
a genealogické tabulky. Mnohá jeho lékařská pojednání jako na př. Consilia medica,<br />
de aquis medicatis in genere, zustala v rukapise.<br />
Ottuv Slovník, Pelci, Abbildungen, Přecechtěl, Plutarch. Čas. Č. m. 1913.<br />
Jošt Jindřich, bratr laik tl kapucínu na Josefském náměstí v Praze.<br />
t 18. září 1870 v Praze. Co ranhojič a napravovatel údu měl v Praze velkou<br />
pověst, jakož i jeho kapucínské kapky daleko široko byly ~ledány, zejména do<br />
Ameriky mnoho set tuctu se ročně posílalo. Riegruv Slovník.<br />
Jungmann Anton Jan, rytíř Dr., prof. univ. v Praze. Jubilár.<br />
* 19. května 1775 v Hudlicích, nepatrné to ,esničce na panství Křivoklátském<br />
u Berouna, tiD. dubna 1.854 v Praze. Byl třetí syn chudého domkáře Tomáše<br />
a bratr mladší Josefa slovnikáře. Naučiv se od Vác. Husáka, místního učitele, dosti<br />
bídně českému čtení a psaní, jakož i počátkům v počítání, strávil několilr. let beze<br />
všeho dalšího vzdělání vědeckého v domě otcovském. Teprv r. 1788 toliko českého<br />
jazyka mocen, pos'1án do Prahy, ~y chodil do druhé německé školy na hl. škote<br />
u Piaristi't. Tamto vP. Quidonu našel přísného sice, ale dobronryslného učitele.<br />
Jen velkými obtížemi dovedl osvojiti sobě německy přednášené předměty.<br />
Vytrvalou a stálou pilfiostí dostal se již v násl'ldujícím roce mezi výtečnější<br />
žáky. Ze studií pak na gymnasiu Novoměstském, 'tehdáž ještě jen 5 Jet trvajících,<br />
s výtečným prospěchem vyšel. R. 1797 vstoupil v Lipníku do řádu piaristů, avšak<br />
brzo na to zase jéj opustil. Řádně dokonči v studia filosofická na pražské universitě,<br />
zvolil sobě r. 1800 lékařství. Co studující medidny byv po 3 léta vychovatdem a<br />
domácím učitelem dětí velmi váženého prof. Dr. Jos. Bohumíra Mikana, s velikou<br />
horlivostí použil hojnou měrou podané sobě příležitosti, by se jmenovaného učence<br />
laskavou součinností a podporou v tom i onom vědy oboru vzdělal V listopadu 1803<br />
dosáhl stupně magistra porodnictví a dne 7. prosince 1805 stal se doktorem na<br />
universitč Karlo Ferdinandské. By pomohl pr::tktické nouzi mnohých pouze česky<br />
mluvících bab, počal, poněvadž až dosud ani jedné učební knihy porodnické v češtině<br />
nebylo, již co čekatel lékařství r. 1804 pro ně spisovati a vydávati svou knihu<br />
"Úvod k babení". Ještě než byl na doktorství povýšen, zvolen byv od tehdejšího<br />
prof. kliniky lékařské Jgn. Matušky za asistenta, stál v úřadu od r. 1805 až do<br />
r. 1806, kdež tehdáž na panující horkou nemoc se rozstonal. Na to však jen na<br />
krátko odebral se do města Napajedel na Moravě, kamž za veřejného lékaře povolán<br />
byl, avšak již na konec 1807 do Prahy se vrátil. Příznivou náhodou získal<br />
si brzo v nemocnicí u Milosrdných bratří veřejného činného pÍísobení a to na tak<br />
dlouho, co Dr. Jan Theobald Held, jenž tam byl nařizujícím lékařem, prvníh0 lékaře<br />
ve všeob. nemocnicí pražské zastával. Kráke potom Dr. Karel Fiedler, tehdáž<br />
profesor porodnictVí, těžce onemocněl a r. 1808 zemřel. Po jeho tlmrtí byl J. od<br />
ředitelstva studia medicínského z počátku co suplent ustanoven, pozdčji však nejv.<br />
rozhodnutím z L května 1811 skut. řádným profesorem pro jmenovaný předmět<br />
učiněn. Úlohou jeho bylo netoliko nastávající lékaře a ranhojiče, anobrž i baby<br />
v obou jazycích vyučovati. K tomu cíli obstaral výš jmenované porodnické učební'<br />
knihy r. 1821 druhé, r. 1827 třetí vydání, při čemž žádnou vyšší nějakou tendencí<br />
vědeckou nestíha~, než toliko praktickou potřebu a chápavost bab před očima měl.<br />
R. 1818 vyšlo jeho "Navedení o koních", na kterémžto spise nad jiné všecky sobě<br />
zakládal. R. 1826 vydal spis "O sedmeru dobytka domácího, jeho chování a nemocech".<br />
Stav se po smrti prof. Jos. Rottenbergra historiografem fakulty lékařské,<br />
sbíral s velikou pilností látku k obšírnému jejímu dějepisu. Při této obšírné práci<br />
v Dr. Langsvertovi a Rottenbergrovi mnohovážoné předchudce nalezl. Vydal pak<br />
v lékař. ročnících rak. císařství ve Vídni 1839 XXII. sv. "Nástinný dějepis lékař-
Change language