Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
vybráno bylo. Vynikající tento pěstitel české vědy a upřímný, obětavý podporovatel<br />
našich kulturních snah jest hoden trvalé čestné památky v lidu českém.<br />
Osvěta 1902. Cas. lék. 1901, Národní Album. Ottův Slovník.<br />
Jiruš Vincenc šlechtic Dr., prakt. 'Iékoař, primář v ústavě šlechtičen na N.<br />
Městě v Praze.<br />
* 14. května 1810 v Hracholuskách u Křivoklátu, t 5. ledna 1884 v Praze.<br />
Pocházel ze staré rodiny lesnické. Studoval v Rakovníku, Žatci a v Praze, kde<br />
r. 1836 povýšen na doktora lékařství. R. 1838 vykonal jako osobní lékař a sekretář<br />
nejv. purkr. hr. Chotka cestu do Italie a do Němec. R. 1843 stal se primářem<br />
v ústavě šlechtič. na Hradčanech a r. 1847 na N. Městě. R. 1871 zvolen byl od Čechů<br />
za předsedu sboru doktorského, jehož předsedou byl v 1. 1878-81. Byl posledním<br />
děkanem lékařského sboru doktorů před odloučením sboru od sboru profesorského,<br />
tedy poslední koexaminator při medicínských rigorosech. R. 1883 povýšen do stavu<br />
šlechtického. R. 1845 utvořil s Mikšem, Jakschem, Oppolzerem, Quadratem, Karnerem<br />
a Li:ischnerem družstvo pro zvelebení lázní šternberských, o jichž další rozkvět<br />
horlivě se staral. Napsal Dissertatio inauguralis medica de carbone (Praha<br />
1836). Syn jeho Bohuslav byl profesorem české university a zef MUDr . .los. Prokeš<br />
zdravotním radou v Praze. Cas. lékařů 1884, Ottův Slovník.<br />
Joklík Severin Dr., prakt. lékař a starosta v Kyjově.<br />
* 1857 v Troubelicích u Unčova na Mor~vě. Studoval c. k. slov. gymnasium<br />
v Olomouci a od r. 1878-1883 na německé ještě tehdy universitě v Praze (fak. lék.)<br />
R. 1883 byla zřízena česká fakulta lékařská a J. jako kandidát mediciny stal se<br />
prvním asistentem tehdy suplujícího učitele pathol. anatomie prof. Hlavy. Prof.<br />
Hlava tehdy teprve na české universitě se před vánocemi 1883 habilitoval. Pak<br />
byl II. asistentem porodnické kliniky prof. Strenga a operačním elevem prof.<br />
Weise. Roku 1885 stal se obvodním lékařem v Kyjově na Moravě, kdež až dosud<br />
působí. Kyjov tehdy, jako tak mnohá města Moravská, byl na venek úplně německý:<br />
školy obecné i střední vesměs německé neb utrakvistické. Ces. školy v Kyjově<br />
nebylo. Dali se do práce a po úporném boji r. 1896 přemohli nadvládu německou<br />
ve městě. J. tehdy byl zvolen za 1. náměstka starosty, jímž ~yl až do 1903, kdy<br />
zvolen byl za starostu města Kyjova a jím je dosud. Za dobu trvání české správy<br />
v Kyjově zvelebIlo se značně město: má české obecné i měšfanské školy chlapeckou<br />
i dívčí, c. k. vyšší realné gymnasium, převzaté z obecného, které 10 let<br />
vydržováno nákladem obecním; pokračovací školy průmysl.ové i obchodní pro učně<br />
i dívky, zimní zemskou hospodářskou školu. To ve směru kulturním; v hospodářském<br />
směru zvelebeno město dlažbou, kanalisacl, e1ektrárnou obecní. Připravuje<br />
se k vodovodu. - Ovšem ve směru národním a politickém jest město Kyjov pevno<br />
. a nikdy více neztratí se našemu národu. V časopisu č. lékařů z r. 1884 uveřejněna<br />
jest jeho práce; "Odměšování šfávy mikter.)Vé a dů'ležitost její pro zažívání".<br />
Práce tato byla jako práce studentská poctěna cenou prof. Hally na německé fakultě<br />
lékařské. Vedle toho jako asistent na lék. fakultě české psal do C. č. 1. výtahy<br />
z cizí liter. lékařské a uveřejnil tam r. 1904 Vzpomínku 1. asistenta ústavu. Více poměry<br />
národní než 'lékařské vábily ho na Moravu, tehdy ještě velice německou.<br />
Jordan z Klausenburku, zvaný též vůbec jenom Thomas Jordanus, Dr., mor.<br />
zem. fysik.<br />
* 1539 v Kološi v Sedmihradech, t 6. února 1586 v Brně. Předběžná studia<br />
v klasických jazycích konal ve své vlasti. Za dalším vzděláním odebral se do ciziny.<br />
Poslouchal jmenovitě v Paříži, Montpel1íeru, Padově a Bologni nejstarší toho<br />
času 'lékaře a přírodozpytce francouzské a italské. Vrátiv se ke dvoru cís. Ferdinanda<br />
I. do Vídně, vynikl svými theoretickými i praktickými vědomostmi lékařskými<br />
tou měrou, že stal se doktorem lékařství na akademii vídeňské a od Ferd. 1.<br />
povýšen do stavu šlechtického s přídomkem z Klausenburka podle svého rodiště.<br />
Připojiv se r. 1566 k polnímu tažení do Uher proti Turkům, snažil se vel mí pilně,<br />
by důkladně seznal panující tam nemoci nakažlivé, příčiny jejich vzniku a šířeni:<br />
vhodné způsoby jejich léčení a zabránění. Vrátiv se, navštívil některé lázně moravské<br />
a české, pobyl zejména po delší dobu v K. Varech a všude studoval účinky<br />
vod léčivých. R. 1570 jmenován od stavů markrabství mor. fysikem zemským a to<br />
vůbec prvním se služným 400 zl. ročně. V nové funkci cestoval pilně po Moravě,<br />
by sezna'1 přírodnické, zeměpisné i národopisné poměry země. Přihlížel předev&im<br />
k léčivým vřídlům, metereologickým a klimatickým poměrům, zvláštnostem domácích<br />
nemocí. Nezanedbával však při tom nikterak zkoumání v oboru domácího<br />
dějepisu. Za své zásluhy o zdravotnictví zemské 1573 povýšen od sněmu do stavu<br />
pánů rytířstva a přijat za obyvatele země moravské. J. náleží mezi nejdůležitější<br />
epidemiologické spisovatele 16. stol. Zachoval nám ve spise Pestis phaenomena<br />
seu de iis, quae circa febrem pestilentem apparent, exercitatio (Frankf. 1576),<br />
správné vylíčení zhoubného moru uhers~ého (febris hungarica, lues panonica, Go-
Change language