51 - Medvik
51 - Medvik 51 - Medvik
1~2 noval se specíalnímu studiu nemoci zubních, pro kterýžto odbor r. 1903 se habilitoval. R. 1911 obdržel titul m. profesora. Je nadlékařem v záloze. Jeho literární činnosti možno úvésti: Úvaha o vzniku kazu (Čas. lék. 1898), Nehody při extrakcí zubů (t. 1899), Bakterielní antagonismus v dutině ústní a jeho význam pro lidský organismus (t. 1902), O t. zv. bezsklovinných rudimentních zubech (t. 1906), O vývoji zubních cev (Rozpr. č. akademie 1905), Postextrační změny v kostře tváře (Zubní lékařství 1906), Roentgenodiagnostika v zubním lékařství It. 1907), Několik zajímavých případů anomálního vývinu chrupu (t. 1907), Zuby a jich ošetřování (BibL sp. pop. 1904), An effective cure of suppurative inflamation of the super jaw by means of pyocyaneo protein (Dent. Cos 1901). O profíIaktyce próchnicy zebóv (Prz. d. 1902). Ottův Slovník. Jesenský Jan z Velkého Jeseného v Uhrách, profesor anatomie v Praze. * 1566 ve Vratislaví, t 21. června 1621 v Praze. Byl posledni potomek uherské rodiny, kteráž r. 1541, když Turci Budína se zmocnili, do S1ezska utekla. Lékařství studoval ve Vitemberce. Později navštívil některé university ve Vlaších, jmenovitě proslulou universitu v Padově, kdež nejen v anatomii, ale í v chirurgii řádně vyučiti se snažil. Na vysokém učení pražském přednášel poprvé 8. června • 1600 a následující dny dle Gregorianského kalendáře v kolleji Rejčkově, pitvaje při tom člověka provazem popraveného ve.ř(~jněu přítomnosti studujících, doktorťT, šlechty a kněžstva a to v místnosti, jak sám udává, velmi příležité a příhodné, při čemž mu i samo nebe bylo příznivo, neb)f v noci byly deště a chladno, za dne však stále jasno. Pitvání trvalo čtyři dni a provázeno devíti přednáškami. Kostru mrtvo~y daroval universitě. Později pitval veřejně ještě mrtvolu ženskou a mrtvolu dítěte. V partis epicae Duchoslai Tugurini líbri IV. posthumi, jenž vydal M. Reček Smržický z Radostic 1612, čteme na str. 225: ln anato,miam Pragensem Jessenii a Jessen equitis Ungari Ignotus noto. Stirpe, domo, patria, forma, virtutibus, arte Nobilís, insignis, clarus, praestans, gravis, acer Ernicat Europam Jesseniusitte per omnem, Et quid sit toti, Germania dess~rit, (,rbí. Ut primum legit, funditabat obstupescens D. Tugusinus 5. Octobis anno d. 1605. Přednášky svrchu uvedené uveřejnil J. tisk~m ve spise Johannis Jessenii a .Jessen Anatomie Pragae anno 1600 abs se solemniter administratae hist6ria. Accessit gusdem de ossibur tractatus. Wittebergae 1601. Byl však J .. nejen dobrým anatomem, ale zajisté výtečným chirurgem a lékahm praktickým, o čemž svědectvi dávaji spisy: Johannis Jesseníi a Jesen Instítutiones Chirurgicae, quibus universa manu medendi rato ostenditur. Wittebergae, oxcudebat Laurentius Seuberlích anno 1601. Obsahuje listů 106. Spis r. 1614 vydán německy v Norimberce. Z ostat·· ních prací budiž uvedena: J. J. relativ hisbri::a de rustico Bohemo cultivorace Pragae 1607, Hamburg 1628. V Schenks Paraters~;:m Frankfurt 1600. Pulm) vulneratus et abscedens sanatus. Uterus escislls. -- Semiotica, sen cognoscendi morbus methodus, ad analyseos Capivacc i anae normam, ab Aemilís Campolongo, Professore Patavino expressa: nune primum vero per Johannem Jessenium a Jessen, recte discentium et medentium usui, publícata, Wittebeq:!ae 1601. - Joh. Jesseníi a Jessen de sanguine vena secta dimissio et judicium Pragae in Cynocausmatis perfíciel anno 1608. - Podle uvedených pra ~í nelze nikterak pochybovati, že byl J. také dobrým učitelem a že úřad svěřený ve prospěch žákův a nemocných zastáva1, čehož dále důkazem, že jmenován jest tělesným lékařem krále Rudolfa II. a Matyáše a že nejvyšší hodnosti akademické t. j. úřad rektora a kancléře university zastával, a tato jemu ku poctě zvláštní pamětní peníz raziti dala. Po osudné bitvě bělohorské 20. července při víření bubnův byl mu jazyk wřezán z úst a potom hlava sťata, tělo čtvrceno pod šibenicí a na kolich po ulicích rozstrkáno. Tak skončil výtečný učitel a lékař, vys )kého učení českého ozdoba. PelcI, Abbildungen, Ottův Slovník, Přecechtěl, Plutarch. Jetel František Dr., odborný lékař ve Vídní. * 17. května 1865 v Solnicí. Vychodil gymnasium v Rychnově nad Kněžnou, odbyl lékařskou fakultu při české universitě pražské, hyl povýšen na doktora lékařství 17. dubna 1893. Již za svých studií účastnil se horlivě veřejného ruchu na universitě. Hrál divadlo v ,.Pokroku" na Žižkwě i o studentských s1avnostích, o prázdninách v rodišti i jinde. Jas. V. Frič hleděl jej dostati k Národnímu divadlu. Když pak rodiče přesídlili se ze Solnice do Broumwa, kdež bylo jim trpěti ústrky pro jazyk český, sjednotil českou menšinu v Broumově a vřadil jí clo Národní Jednoty Severočeské. Býval zástupcem menšiny na valných' sjezdech Nár. J. S., budil ohnivou řečí broumovské okolí a v r. 1890 sebral všechny údaje pro sepsáni lidu na Broumovsku, zač dostalo ~e mu zvláštního uznání od dra. Jakuba
123 Škardy. J. stýkal se v menšinové práci s Dr. A. P. Trojanem, Dr. V. Šamánkem, Dr. J. Heroldem, Dr. Ed. Grégrem i jinými činiteli veřejné působnosti. Jako student procestoval všechny skoro slovanské země a návodem dra. Fr. Skrejšovského zabýval se myšlenkou studovati na Rusi. O své slovanské cestě napsal několik statí do "Pos1a z P." v Rychnově n. K. a pTcmluvil několik řečí o ní ve Vídni. Jako studént tíhnul více k demokrati(Ckému smýšlení. První jeho lékařské působiště byla Mor. Ostrava, ohniště bouřlivé do dnes. J. přidal se hned k utlačovaným vrstvám, vystoupil činně v jich prospěch a ovšem ve svůj neprnspěch. Dělnictvo ostravské zachovalo .mu čestnou vzpomínku. Po té působil v Zahrádce u Ledče, kde zreformoval obecní hospodářství, rozhárané a finančně neupravené, starai se přednáškami pěstounkám o nalezence a svou lidumilnou snahou a pevnou rukou docílil snížení procenta úmrtí ze 60% u pražských nalezenců skoro na 6% a u vídeňských na 10%, jeho přičiněním vystavěn chudobinec, o čemž všem v roce 1899 lichotivou stať uveřejnil "Ratibor", a na konec dostal se do Vídně, kde jako lékař již dvanácte let činným jest. Ve Vídni vynikl obsáhlou činností na prospěch čes\
- Page 21 and 22: 71 vědomostmi, jež získal jako d
- Page 23 and 24: 73 besedu a Typogralickou besedu za
- Page 25 and 26: 75 Hacker Anton Dr., panský léka
- Page 27 and 28: 77 Hák Ant. Dr., prakt. lékař v
- Page 29 and 30: 79 dob do vědy byly vtěleny. Nen
- Page 31 and 32: 81 Haněl Jan Miloslav Dr., m, fysi
- Page 33 and 34: 83 Vědecké práce a pojednání j
- Page 35 and 36: 85 Nervové a duševní choroby ve
- Page 37 and 38: 87 vinnosti a stavovská práva lé
- Page 39 and 40: 89 mateřských křečí (1891), Ke
- Page 41 and 42: 91 Charcot Marie (1904], Zvláštn
- Page 43 and 44: O nálezu protozcvitých cizopasní
- Page 45 and 46: 95 a 26. ledna 1861 povysen na dokt
- Page 47 and 48: kteří snažili se proniknouti do
- Page 49 and 50: pdliklinického uložil pojednání
- Page 51 and 52: 101 vaných v archivě zemském, sh
- Page 53 and 54: 103 Roku 1884 stal se pnmarem z. ú
- Page 55 and 56: 105 disputaci se podrobil a přijat
- Page 57 and 58: 107 J. Melantricha a jiných učen
- Page 59 and 60: 109 Charvát Ferdinand Dr., primá
- Page 61 and 62: 111 proboštství v kol1eji Karlov
- Page 63 and 64: 113 Chojnowski Bronislav Dr., asist
- Page 65 and 66: 115 školní rok 1889/90 ztrávil j
- Page 67 and 68: Rozpr. XIII. č. 9. O vývoji před
- Page 69 and 70: IEJ Janský Jan Dr., docent psychia
- Page 71: ľ21 "Falešný zlatník" v "švand
- Page 75 and 76: 125 české listy v Chrudimi, Hlasy
- Page 77 and 78: vybráno bylo. Vynikající tento p
- Page 79 and 80: 129 ských lístavu na universitě
- Page 81 and 82: 13i ká (t. 1902), Theoríe a praxe
- Page 83 and 84: 133 Šír naň působil. Později
- Page 85 and 86: 135 Monatshefte sv. I.-V. (Die Hal1
- Page 87 and 88: 137 ného spolku paní pro Moravu a
- Page 89 and 90: 139 kově, za svého pobytu v Jič
- Page 91 and 92: 141 Kirsch Čeněk Dr., obv., nádr
- Page 93 and 94: 143 se r. 1910 subfysikem. V biblio
- Page 95 and 96: 145 • zřízené domácnosti mije
- Page 97 and 98: 147 Parasiten der Chiropteren (v Dr
- Page 99 and 100: 149 v tom směru Jmena vždy lepš
1~2<br />
noval se specíalnímu studiu nemoci zubních, pro kterýžto odbor r. 1903 se habilitoval.<br />
R. 1911 obdržel titul m. profesora. Je nadlékařem v záloze. Jeho literární<br />
činnosti možno úvésti: Úvaha o vzniku kazu (Čas. lék. 1898), Nehody při extrakcí<br />
zubů (t. 1899), Bakterielní antagonismus v dutině ústní a jeho význam pro lidský<br />
organismus (t. 1902), O t. zv. bezsklovinných rudimentních zubech (t. 1906),<br />
O vývoji zubních cev (Rozpr. č. akademie 1905), Postextrační změny v kostře<br />
tváře (Zubní lékařství 1906), Roentgenodiagnostika v zubním lékařství It. 1907),<br />
Několik zajímavých případů anomálního vývinu chrupu (t. 1907), Zuby a jich ošetřování<br />
(BibL sp. pop. 1904), An effective cure of suppurative inflamation of the<br />
super jaw by means of pyocyaneo protein (Dent. Cos 1901). O profíIaktyce próchnicy<br />
zebóv (Prz. d. 1902). Ottův Slovník.<br />
Jesenský Jan z Velkého Jeseného v Uhrách, profesor anatomie v Praze.<br />
* 1566 ve Vratislaví, t 21. června 1621 v Praze. Byl posledni potomek<br />
uherské rodiny, kteráž r. 1541, když Turci Budína se zmocnili, do S1ezska utekla.<br />
Lékařství studoval ve Vitemberce. Později navštívil některé university ve Vlaších,<br />
jmenovitě proslulou universitu v Padově, kdež nejen v anatomii, ale í v chirurgii<br />
řádně vyučiti se snažil. Na vysokém učení pražském přednášel poprvé 8. června<br />
• 1600 a následující dny dle Gregorianského kalendáře v kolleji Rejčkově, pitvaje<br />
při tom člověka provazem popraveného ve.ř(~jněu přítomnosti studujících, doktorťT,<br />
šlechty a kněžstva a to v místnosti, jak sám udává, velmi příležité a příhodné,<br />
při čemž mu i samo nebe bylo příznivo, neb)f v noci byly deště a chladno, za<br />
dne však stále jasno. Pitvání trvalo čtyři dni a provázeno devíti přednáškami.<br />
Kostru mrtvo~y daroval universitě. Později pitval veřejně ještě mrtvolu ženskou<br />
a mrtvolu dítěte. V partis epicae Duchoslai Tugurini líbri IV. posthumi, jenž vydal<br />
M. Reček Smržický z Radostic 1612, čteme na str. 225: ln anato,miam Pragensem<br />
Jessenii a Jessen equitis Ungari<br />
Ignotus noto.<br />
Stirpe, domo, patria, forma, virtutibus, arte<br />
Nobilís, insignis, clarus, praestans, gravis, acer<br />
Ernicat Europam Jesseniusitte per omnem,<br />
Et quid sit toti, Germania dess~rit, (,rbí.<br />
Ut primum legit, funditabat obstupescens D. Tugusinus 5. Octobis anno d. 1605.<br />
Přednášky svrchu uvedené uveřejnil J. tisk~m ve spise Johannis Jessenii a .Jessen<br />
Anatomie Pragae anno 1600 abs se solemniter administratae hist6ria. Accessit<br />
gusdem de ossibur tractatus. Wittebergae 1601. Byl však J .. nejen dobrým anatomem,<br />
ale zajisté výtečným chirurgem a lékahm praktickým, o čemž svědectvi<br />
dávaji spisy: Johannis Jesseníi a Jesen Instítutiones Chirurgicae, quibus universa<br />
manu medendi rato ostenditur. Wittebergae, oxcudebat Laurentius Seuberlích<br />
anno 1601. Obsahuje listů 106. Spis r. 1614 vydán německy v Norimberce. Z ostat··<br />
ních prací budiž uvedena: J. J. relativ hisbri::a de rustico Bohemo cultivorace<br />
Pragae 1607, Hamburg 1628. V Schenks Paraters~;:m Frankfurt 1600. Pulm) vulneratus<br />
et abscedens sanatus. Uterus escislls. -- Semiotica, sen cognoscendi morbus<br />
methodus, ad analyseos Capivacc i anae normam, ab Aemilís Campolongo, Professore<br />
Patavino expressa: nune primum vero per Johannem Jessenium a Jessen,<br />
recte discentium et medentium usui, publícata, Wittebeq:!ae 1601. - Joh. Jesseníi<br />
a Jessen de sanguine vena secta dimissio et judicium Pragae in Cynocausmatis<br />
perfíciel anno 1608. - Podle uvedených pra ~í nelze nikterak pochybovati, že<br />
byl J. také dobrým učitelem a že úřad svěřený ve prospěch žákův a nemocných<br />
zastáva1, čehož dále důkazem, že jmenován jest tělesným lékařem krále Rudolfa II.<br />
a Matyáše a že nejvyšší hodnosti akademické t. j. úřad rektora a kancléře university<br />
zastával, a tato jemu ku poctě zvláštní pamětní peníz raziti dala. Po<br />
osudné bitvě bělohorské 20. července při víření bubnův byl mu jazyk wřezán<br />
z úst a potom hlava sťata, tělo čtvrceno pod šibenicí a na kolich po ulicích rozstrkáno.<br />
Tak skončil výtečný učitel a lékař, vys )kého učení českého ozdoba.<br />
PelcI, Abbildungen, Ottův Slovník, Přecechtěl, Plutarch.<br />
Jetel František Dr., odborný lékař ve Vídní.<br />
* 17. května 1865 v Solnicí. Vychodil gymnasium v Rychnově nad Kněžnou,<br />
odbyl lékařskou fakultu při české universitě pražské, hyl povýšen na doktora<br />
lékařství 17. dubna 1893. Již za svých studií účastnil se horlivě veřejného ruchu<br />
na universitě. Hrál divadlo v ,.Pokroku" na Žižkwě i o studentských s1avnostích,<br />
o prázdninách v rodišti i jinde. Jas. V. Frič hleděl jej dostati k Národnímu divadlu.<br />
Když pak rodiče přesídlili se ze Solnice do Broumwa, kdež bylo jim trpěti ústrky<br />
pro jazyk český, sjednotil českou menšinu v Broumově a vřadil jí clo Národní<br />
Jednoty Severočeské. Býval zástupcem menšiny na valných' sjezdech Nár. J. S.,<br />
budil ohnivou řečí broumovské okolí a v r. 1890 sebral všechny údaje pro<br />
sepsáni lidu na Broumovsku, zač dostalo ~e mu zvláštního uznání od dra. Jakuba
Change language