51 - Medvik

115
školní rok 1889/90 ztrávil jako operační chovanec na chirurg. klinice Gussenbauerově
v Praze. 1. října 1890 otevřel v Plzni chirurgické sanatorium. R. 1904 vystavěl
na parcele č. 1188 v Skretově ul. v Plzni ústav nový, monumentální, všem
moderním požadavkům vyhovující .. Vrátiv se po 6tileté praxi znova k universitnímu
studiu, měl příležitost sledovati od počátku vývin asepse. Výsledkem svých
dvou'letých studií opatření aseptických byl dojem, že opatření ta k bezpečnému docílení
bezvýminečného nekomplikovaného hojení všech ran po aseptických operacích
nestačí. Zkušenosti ve vlastním ústavě dojem ten potvrdily. I přišel během
času k názoru, že jisté asepse ran po celé zhojení docíliti lze jen rozdělením chirurgie
v praxi na aseptickou a septickou se zvláštními ústavy, chirurgy, lékaři,
personá'lem, správou atd. Zásadu tu vyslovil ve všech dole uvedených publikacích
a zásadu tu provádí od ledna 1898 prakticky ve vlastním ústavě, vyloučiv tím
dnes všecky zjevně septické případy od přijetí do ústavu. A i v praxi řídí se od
toho dne dle zásad úplné abstinence od septické chirurgie. Ovocem toho opatření
jest, že nepřihodil se od 1. ledna 1898 v ústavě jeho ni jediný případ infekce po
aseptických operacích. SeznlJ.m jeho prací: 41 lapan'tomie (Čas. lék. česko 1901).
Radikální operace zevní kýly tříselní se zvláštním zřetelem k metodě Kochrově
(Časop. Č. 1. r. 1902). Tři případy radikální operace rakoviny hrtanu. (Časop. č.
lék. 1899). Strictura vaginae als absolutes Geburtshindernis (Wien, medicin. Wochenschrift
1902, Nr. 48, 49). Galvanokaustická diaeresa dle Bottiniho jako prostředek
ku radikálnímu léčení ischurie při zbytnění předstojnice. (Práce ze sanatoria
Dr. Jakrrina 1902). Zlatý drát - chirurgickou nití. (Časop. lék. č. 1908).
Ku radikální herniotomii (Práce ze sanatoria Dr. Jaklina v Plzni 1911), Přtpad
jízvové atresiae vaginae absolutní překážk0u porodu (Čas. č. 1. 1898). Zpráva ó 48
případl?ch radikální herniotomle v r. 1903 (Č. č. 1. 1904).
Jan mistr zůstavil od r. 1525 knížky lékařské 273 listů ve 4, jež se nalézají
v knih. Strahovské. Neznámo, je-li on týž mistr Jan lékař, který r. 1494 složil Psaní
o tom, že není potřebí opětovati křtu bratrům při lidech prvé od kněží Římských
pokřtěných. (Riegrův Slovník.)
Janatka Fr. S. Dr., odborný lékař v Praze-II., Vodičkova 15.
* 17. října 1866 ve Voštovicích u Sobotky. Absclvovav gymnasium, vě·
noval se studiu lékařství na české universitě v Praze. kde 27. května r. 1893 povýšen
na doktora. Usadil se v Praze jako odborný lékař nemocí ušních, nosních,
krčních a vad řeči, Je členem představenstva české sekce qékařské komory.
V 1. 1906-9 zasedal ve sboru obecních starších za Staré Město. Do Čas. lékařit
napsal: Rhinopharyngolith (1896) a Išl jako lázeňské město pro nemoci dýchadel
(1904). Almanach m. P\-ahy.
Janda Jan Dr., prakt. Jékař y Praze.
* 1842 ve Vlásenicích u Mikulova na Moravě, t 21. srpna 1890 v Praze.
Gymnasium absolvoval v Olomúci, v Praze r. 1869 povýšen na doktora lékařství.
Byl asistentem prof. Strenga a' Webra v král. porcdnici několik let. J. vynikal
jako lékař a spisovatel odborný, ale úctu a vdéčnou paměť celého národa získal
nadšenou, neobmezeně obětavou činností, kterou pečovalo duševní zvelebení ./'.10-
ravy, probuzení národního ducha v moravském lidu, o dorost intelligence pokročilé
vzděláním i samostatným, rozhodným duchem národním v moravském studentstvu
a o pevnou spojitost českého života v Čechách a na Moravě, solidaritu
vzájemnou a sklon Moravanů k středisku Pražskému. O myšlénky ty zjed~al Jli
nepomíjejících záSlluh jmenovitě ve spolcích Mor. Besedě, v Radhošti, a v U. M.
Š., jejíž byl místopředsedou, ještě více však provedl sc.ukromými osobními styky
s moravským studentstvem pražským, které ho nazývalo otcem. Chápalo zajisté,
že nad oběti, s nimiž četné mladíky podporoval hmc'tně a s nimiž čas odpočinku
věnoval záležitostem jejich spolkovým, jest jim neocenitelna odhodlanost, s jakou
jim proklestilI cestu k pramenům českého vzdělání v Praze, jsa jedním
z hlavních zak!ladatelů Radhoště, který první začal proud moravského studentstva
obraceti od Vídně do Prahy, s výsledky patrnými ve veřejném životě moravském.
J. stižen r. 1888 nezhojitelnou paralysou mozkovou. Smrt učinila konec
nenadějnému živoření těla. J. staral se též o zakoupeni rodného domku· Palackého
v Hodslavicích. J. uložil dvě práce z porodnictví do Odborové pathulogie:
Poranění pochvy. Záněty, sněť a vřed pochvy. Populární lékařství obohatil spi.
sem, jejž i odborníci výborným ZOVOl!: "Mladá matka". Byl spolupracovníkem
Riegrova Slovníku. Janda podal do Čas. lék. tyto články: Praktické zápisky
(1863). Zpráva z druhé kliniky porodnické prof. Strenga (1870). Lékařská zpráva
z porodnické kliniky prof. Jos. Webra z Ebenhofu (1871). Někoilik zajímavějších
případů porodnických a úvahy o nich (1871). Zajímavé případy porodnické a
úvahy o nich (1873). Úvaha o léčení při nasedlém k'Jláči (1876). Poloha řitní,vy.
bavení řiti hákem (1878). Některé poznámky ke článku o lékařské fakultě~o.
skeveU (1870). Nár. Album. Ollvěta 1891, Ottův Slovnik.