You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
55<br />
života, zvláště lékařského, vycházely v l!1ruhé polovině XIX. stoi. od Purkyně a<br />
malé sic, ale nadšené družiny jeho mladé školy. Z tohoto hloučku oddaných a<br />
vlastenecky cítících žáků dovedl dalekosáhlé idee Purkyňovy nejvhodněji v skutek<br />
uváděti právě E. jmenovitě tím, že uměl se chápati prostředků bližších a jimi<br />
příští pc,měry promyšleně připravovati. Velkým takovýmto činem bylo založení<br />
Časopisu Ilékařů českých, jenž z poč. r. 1862 počal vycházeti, když podařilo se<br />
pr,-' náklad získati obětavého knihkupce Vincence Schmieda z Malé Strany. E. byl<br />
vůbec prvým, jenž dovedl odborný časopis lékařský učiniti skutečně života schopným.<br />
Spolu s dr. Podlipským byl prvým jeho redaktorem, sám řídil část věcnou<br />
a vědeckou, mluvnickou stránku pak obstarával Podlipský. Obojí práce byla velmi<br />
tuhá, neboť spolupracovníků nebylo a lékařské terminologie také nebylo. Výborná<br />
byla myšlenka Eiseltova, že Časopis měl na místě prvém přinášeti výpisky a výtahy<br />
z ',lékařských časopisů a knih po spůsobu analekt z Pražského čtvrtletníku<br />
lékařského a pak teprve práce původní s přehledy z veškerého lékařství; k tomu<br />
družily se kritiky, zprávy, feuilletony a inserty. V prvých ročnících, dokud se list<br />
nevžil, nejhorlivějším a nejpečlivějším referentem byl E sám, jenž do Časopisu<br />
přispěl hned z počátku i cenným článkem původním o nakažHvině ve vzduchu.<br />
Na pracích těch je zřejmě patrno dobré školení ze spolupracovnietví Eiseltava při<br />
Pražském čtvrtletníku: věcnost a koncisnost referátů i přimykavá mluva k myšlence.<br />
Mluvu tu po terminologických pokusech, zvláště Čejkových a Staňkových,<br />
bylo potřebí vůbec tvořiti. E. i v této stránce překonal všdiké obtíže, vytříbiv<br />
si sloh, tak že patřil mezi dobré stili sty lékařské, jenž s péčí starým vlastencům<br />
vlastní, dbal o jazykovou čistotu všech svých prací literárních. Neúnavné a tiché<br />
vytrval0sti jeho se podařilo zabezpečiti v každém směru další trvání časopisu,<br />
jenž po d'louhá léta byl jediným orgánem pro české literární práce lékařské. Během<br />
pozdějších dob, kdy literární produkce lékařská se zdokonalila a bohatěji<br />
rozvětvila, vznikaly sborníky a časopisy, nové, specielní úkoly sobě vytýkající:<br />
o zdravém základu Časopisu však svědčí nejlépe ta okolnost, že dnes je pro vědecké<br />
i sociální snahy českého lékařstva Hstem stále nezbvtným. K účinnému<br />
probouzení a udržcwání českého života lékařského uznával E. za potřebno založiti<br />
současně spolek českých lékařů. Sděliv myšlenku Purkyňovi, vypracoval s dr.<br />
Ed. Grégrem stanovy a zaslal je členům doktorského sboru iékařské fakulty v Praze<br />
spolu s pozváním k přistoupení. Na tuto výzvu souhlasilo s myšlenkou jen 10<br />
členů. Někteří,_ jako Čejka, o jehož ryzím smýšlení vlasteneckém nebylo pochybnosti,<br />
považovali český učený spolek lékařský ještě za předčasný, jiní však, jako<br />
Blažina. se stavěli proti němu nepřátelsky, a vytýkajíce, že, zakládání takovéhoto<br />
spo'lku je separatistické a vědě na škodu. Je skutečně podivuhodno, kterak právě<br />
duchové vědecky ničeho neznamenající proti nepohodlnému nebo jím nepochopitelnému<br />
počínání bojovali ve jménu vědy stejně jako se dálo 20 let později proti<br />
zřizování české university. Za takových okolností tedy hlouček nadšených českých<br />
lékařů nezdary se odstrašiti nedal, stanovy byly zadány a r. 1862 schváleny.<br />
I tu byl E. šťastný ve výsledcích svého podnikání. Z malých zárodků, jimž<br />
nejmocnější záštitou byl Purkyně, vyvinu! se během dobv mohutný spolek, vážné<br />
sHediště vědeckého i sociálního snažení v českém životě lékařském. Z něho vycházerry<br />
první a nejmocnější hlasy, volající po národnostní rovnop.rávnosti na<br />
vysokém učení, a z jeho lůna vzešly veškery pozdější české organisace lékařské.<br />
E. netlačil se v odborných lékařských korporacích do popředí, ale všude, kde<br />
toho bylo potřebí, uplatnil na místě patřičném svoje síly a zasáhl šťastnou rukou<br />
svou. R. 1878 vydal první sešít monumentáiního díla Odborná pathologie a therapie.<br />
1. díl ukončen r. 1879, II. r. 1880, III. r. 1881, IV. r. 1883, V. r. 1889, VI. zůstal<br />
téhož roku neukončen. Práce súčastnily se na malou výjímku všechny na<br />
tehdejší fakultě lékařské činné sílý české a mnohým spolupracovníkům otevřely<br />
jejich příspěvky v Odborné pathologii brány ke dráze akademické. Vedle těch<br />
k součinnosti přibrána i řada praktických lékaři't, kteří se jako spisovate.[e osvědčili.<br />
Jako další významný čin Eiseltův sluší vytknouti, že s J. Krejčím je tvůr·<br />
cem sjezdů lékařů a přírodozpytců v Praze. Ze stránky lékařské byl nejvýznač~<br />
nějším 2, sjezd r. 1882, jehož E. byl předsedou. V úřadě učitelském setrval E. až<br />
do hranice 2ákonem stanovené do r. 1902. Literární činnost jeho je značná. K prvým<br />
pokusům byl nabádán Hanou, jenž přijal ho za odborného referenta pro analekty<br />
velmi ceněné1l.o v Praze Vierteljahrschrift. l!. byl velmi pilným přispívatelem.<br />
Současně jeho referáty z oboru všeob. fysiologie ,a pathologie, spec. patholegie<br />
dýchadel, zažívade'l a ústrojů oběhu krevního (částečně z dermatologie a<br />
otiatrie) shledáváme od w. 58. do 110. Přeložil sem Pllrkyňúv článek ,Purkyněs<br />
Arbeiten apodal původní práci o pi~mentové rakovině. Většina prací jeho původních<br />
v Čas. č. lékařů je rázu kasuistického, budíc jmenovitě ze stránky diagnosti-,<br />
cké zájem, všude však jeví se E. jako obezřetný a myslící lékař. Pro tuto stránkl!<br />
zajímavý na př.již prvý jeho článek v Čas. č. lékařů 1862: O nakažHvině ve
Change language