You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
96<br />
krále Milana. Jako vzorný příslušník srbský nikdy nezapomněl na svůj dom:lV.<br />
Byl členem více českých spolků jak v Srbsku tak v Čechách. Každého svého krajana<br />
přijímal s největší laskavostí a mnohé chudé české rodiny p,?dporoval také<br />
hmotné. Ze Srbska posílal dary své matce a také ji v Chomuticích ve vojenské uniformě<br />
navštívil. Posud starším občanům utkvéla uniforma nezvyklá v očích. Je po<br />
něm příbuzný syn bratrův Antonín, rolník v Malých Chomuticích. H. byl zkusený<br />
lékař. Oblíbený hilavne v českých rodinách bělehradských. Často sedával se spisovatelem<br />
J. Zd. Raušarem v hostinci u Hajduka Veljka v Bělehradě, kde vypravoval<br />
mnohcu krásnou povídku o zkušenostech zažitých ve válkách za svobodu<br />
někdy originálním způsobem. Zvykl si na jih a Srbsko stalo se mu druhou<br />
vlastí. Pohyboval se skoro výhradně v českých kruzích. Jeho domicilem byl malý<br />
pivovar, jejž držel zesnulý. sládek Jos. Brabec, který pro krajany mnoho učinil.<br />
Dr. Holec, král. kuchař Michl a průmyslník Bajloni byli nejstaršími representanty<br />
českého živ'lu v Bělehradě.<br />
Holeček Fr., vrch. redaktor Denního Hlasatele v Chicagu.<br />
* 19. listopadu 1865 v Stožicích u Vodňan. Studoval na české medicinské<br />
fakultě od r. 1885 do r. 1890. Na jaře r. 1891 přibyl db Chicaga a od r. 1892 je<br />
redaktorem Denního Hlasatele.<br />
Holman Fr. Dr., obvodní lékař v Č. Dubě.<br />
* 26. listopadu 1866 v Příbrami, t 31. května 1903. Povýšen 20. ledna 1892<br />
v Praze. Napsal Léčení a zhojitelnost tuberkulosy pomocí statické elektřiny (1902).<br />
Holub Emíl Dr., cestovatel ve Vídni.<br />
* 7. října 1847 v Holicích, t 21. února 1902 ve Vídni, na LÍstř. hřbitově po.<br />
staven mu pomník. Přestěhúval se s rodiči do Pátku u Loun, kde jeho otec stal<br />
se panským lékařem. Vychodiv gymnasium v Praze a v Žatci, r. 1866 oddal se lékařství.<br />
V studiích archeologických napomáh.al mu konservátor Fr. Beneš. Přírodovědecké<br />
poklady č. musea a knihovna Náprstkova byla Holubovi zdrojem hojných<br />
vědomostí. Afrika takřka mladému lékaři učarovala. Jak doktorem se stal, vydal<br />
se na cestu do Afriky r. 1872. Pustil se do světa s 50 librami šterlinků a několika<br />
recepty v kapse, maje za výbavu tři kompasy a teploměr. Výzkumné cesty podnikal<br />
z města Dutoispanu v polích diamantových jako východiska, až posléze pronikl<br />
k řekám Čobe a Zambesi. R. 1879 navracel se s bohatou kořistí do Evropy<br />
a přijel 18. října do Prahy. Již cestopisnými listy v Světozoru 1872-76 vzbudí!<br />
v obecenstvu značné účastenství se svými výzkumy, zvý.§ené ještě předběžnou<br />
výstavkou africkou, jež přičiněním V. Náprstka uspořádána byla 187-1 na Staroměstské<br />
radnici. Účastenství to vzrůstalo, když H. po svém příchodu do Prahy<br />
upravil 23. listopadu 1879 druhou výstavu v letním sále ostrova Střeleckého a<br />
zahájí! dlouhou řadu přednášek doma i v cizině a svých cestovatelských zkušenc'stech.<br />
I údové císařské rodiny byli mezi jeho posluchači. Když pak H. rozdav<br />
velkou část svých sbírek, nemohl v Praze nalézti místa, kde by uloží! ostatek<br />
jejích, panovník dal mu k disposici zámek Wieselburg ve Vídni. H. napsal pak<br />
četné literární práce a vydal "Sedm let v jižní Africe" r. 1882. Obdržel hojná<br />
vyznamenání ve vlasti i v cizině. Konaje přípravy k druhé cestě do Afriky,<br />
peznal ve Vídni sl. Růženu Hofovu, dceru inspektora budovy výstavní v Prateru,<br />
pojal ji krátce před svým odjezdem z Evropy za manželku. Vedle ní provázelo<br />
jej 6 řemeslníků vojáků. Na tuto druhou cestu, jež trvala od r. 1883 do r. 1887<br />
byl již lépe vypraven. Dospěl z ~apského města daleko na sever do země Mašukulumbů.<br />
Stanul až u hor na půlnoční hranici této země a nazval je horami<br />
Františka Josefa. Útrapy, jichž na této pouti zakoušel, byly nad pomyšlení hrozny.<br />
Popsal je po návratu do vlasti ve spise "Druhá cesta po jižní Africe", vydan8m<br />
r. 1890 nákladem J. Otty. V Čas. lék. 1882 napsal Mé působení co lékaře v době<br />
mého čtvrtého pobytu v osadách, rozkládajících se kolem kopanin na diamanty<br />
od prosince 1876 do července 1878 (přednáška ve Spolku č. lékařúj.<br />
Uspořádav r. 1891 velkolepou africkou výstavu v rotundě ve Vídni a r. 1892 na<br />
výstavišti v Praze, jal se potom s velkomyslnou štědrostí rozdávati vystavené<br />
předměty museím a školám, ač peněz neměl nazbyt. V 1. 1894-95 poř6.dal k vyzvání<br />
zeměpisné společnosti Washingtonské přednášky v četných městech<br />
amerických a následujícího roku i v H3.1ičí.Ač churavěl očima a někdy i malarií,<br />
pomýšlel ještě na třetí výpravu do Afriky. Avšak k té již nedošlo, neb:Jť nový<br />
záchvat trýznivé malarie učinil životu jeho konec. Císař zvědčv o jeho nemoci<br />
a hmotné tísni, vykázal mu počátkem r. 1892 roční dúchod 5000 K, jehožto však<br />
ubožák toliko 2 měsíce užíval. 1 na pomník hřbitovní přispěl 2000 K a vdové<br />
po cestovateli ustanovil roční plat. Hlavním úkolem Holubova života bylo vědecké<br />
prozpytování jižní Afriky, pro které se jako studentík nadchl četbou<br />
spisů Livingstonových. Prostředky k cestám opatřoval si namnoze sám, lékařskou<br />
prací na místech civilisace vzdálených. Řadíme Holuba k prvým cestovatelům,
Change language