You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
54<br />
R 1856 dcktorem chirurgie. Nastoupil službu ve všeob. nemocnici jakJ exter.<br />
praeparand a poněvadž již v březnu 1855 se hlásily prvé případy cholery, jmenován<br />
byl intern. praeparandem, byv přidělen II. internímu oddělení. To~o oddělení<br />
s klinikou řídil Hamernik a po něm Halla. Na tohoto - rovněž na jeho asistenta<br />
Duchka, potomního profesora ve Vídni, zachoval si E. nejlepší vzpomír-ky.<br />
V říjnu 1855 stal se asistentem klinickým a zůstal jím až do r. 1859. C. podával<br />
tehdy pře četné zprávy do Prager Vierte[jahrschrift Wr prakt. Heilkunde a pracoval<br />
v zoochemickém ústavě Lerchově. Vykonal dvouměsíční cestu do Paříže<br />
a později dostal Krombholzovo cestovní stipendium ke studiu dny a skvrnitého<br />
tyfu v Berlíně, Edinburku a Londýně. R 1860 potvrzen jako docent vniHních nemocí.<br />
Byl prvým de centem, který konal na společné universitě důshdně české<br />
přednášky. Habilitační práce jeho týkala se studia výměny látek v úplavici cukrové.<br />
E. přijal místo ve vychovávacím ústavě nalezenců v Řepích, jež udržovaly<br />
miksrdně sestry. Proto mohl své posluchače vodit do jejich vychovatelny pod<br />
Petřínem a později do jejich vychovatelny nalezenců v Karlíně. Dvakrát týdně<br />
přednášel po česku ve vojenské nemocnici v Praze. R. 1863 stal se po Čejkovi<br />
primářem t. zv. prsního oddělení ve všeob. nemocnici. S místem tím byla spojena<br />
bezplatná soukromá docentura lékařského poslechu i poklepu a pak diagnostiky<br />
nemocí prsních, což vše mělo býti absolvováno jazykem německým v 6 nedělních<br />
kursech. E. přeměnil kurs v 3 hodinné kollegium po celý běh trvající a přednišel<br />
vedle povinného kollegia důsledně česky. Tak učiněn krok k pozdější české klinice<br />
lékařské. R. 1864 po návrhu Lamblově jmenován E. profesorem v Charkově.<br />
K radě Purkyňově, který mu pravil: Máte-li odvahu, zůstaňte zde, zůstal E. v Praze.<br />
Pro praktické lékařství byl jediným snaživým učitelem klinickým neobligátní<br />
EiseH, jenž své posluchače vskutku něčemu naučil. Není divu, že k němu posluchačstvo<br />
se hrnu'lo a že takovouto úspěšnou činností vzbuzoval řevnivost svých<br />
akadem. kolegů. R. 1866 jmenován mim. profesorem kliniky pro prsní nemocí.<br />
Když mnoho posluchačů do jeho kliniky se přihlásilo, vydal profesorský sbor 1866<br />
výnos, jímž se klinika jeho prohlašuje za neobligátní. Kromě toho mělo býti české<br />
oddě'lení' jinak poškozeno. Na oddělení Eiseltovo posílali nemocniční lékaři z návodu<br />
profesorů jen beznadějnou tuberkulosou stížené. tak aby posluchačům jiného<br />
nic mimo tuberkulosu ne.mohlo býti demonstrováno. Teprvé r. 1871 dosáhl toho E.,<br />
že na jeho oddělení posíláni liemocní jako na kliniky ostatní. R 1870 ob"ržel E.<br />
ročního platu 1000 zl. a r. 1871 jeho klinika česká na roveň postavena dosavádním<br />
německým a po roce dostala i asistenta. R 1881 jmenován řád. profesorem I. lékařské<br />
stolice a přednostou J. interního oddělení ve všeob. nemocnici. Poslední<br />
chikanou byl dotaz rektorátu k ministerstvu, smí-Ii E. ponechán býti při II. rigorosu<br />
examinatorem, ježto přednáší jen česky. Ministerstvo nekladlo žádných překá7.ek,<br />
prohlásilo však, že komisař má zkoušeti jen německy. Při aktivování české<br />
fakulty lékařské převedl svoji k~iniku na českou universitu a stal se takto tvůrcem<br />
české interní škcly lékařské. Významno je, že Eiseltova interní klinika byla ještě<br />
na společné universitě první lékařskou kathedrou i klinikou, přímým pokračováním<br />
původní, první interní kliniky v Praze, a že tudíž po rozdělení společné<br />
fakulty lékařské přešla tato původní stará internl klinika na českou fakultu, kdežto<br />
při německé universitě zůstala II. interní klinika, kterouž tehdy řídil prof. Příbram.<br />
Tato mladší parallellní klinika Přibramova se st"la po rozdělení I. německou<br />
interní klinikou. Současně s klinikou Eiseltovou přešly ze společné university<br />
na českou fakultu lékařskou s prof. Weissem I. klinika chirurgická, při čemž<br />
tehdejší II. paralle1ní a mladší ranlékařská klinik učení Karlo-Ferňinapňskl'>ho pesporným spůsobem íe dokumentován.<br />
Smrtí Eiseltovou odešel poslední profes0f české fakulty lékařské<br />
jenž tento pflmětihodný přechod spolu provedl fl životní čínností svou v podstatné<br />
míře také připravoval. Jakko'liv při "ktivov~ní české fak"lty vliv F. nápadnějším<br />
způsobem se neuplatnil přece ienom iebo neoopírl'ltelnou zásluhou zůstan€(.<br />
že vedle Pcrkyně v neipředněí~í hdě to hvl E. kterÝŽ českou lékařskou škol"<br />
v Praze za nesnadných poměrů udržov,,1, odturl nellmdlévající orpanisační prací<br />
svcu po desetiletí českou fakultu lékařskou všemi směry připravova!1 a její čestné<br />
aktivování umožnil. Všechny snahy uskutečnění samostatného českého vědeckého
Change language