51 - Medvik

88
cmy a vyšlo v Almanac de C!lrlsbad. Ještě před smrtí dal se do polemiky s novou
školou Hamerníkovou, jsa nepřítelem poklepu a poslechu, jelikož myslel, že
lékař musí býti zvláště dobrým hudebníkem, aby pokl!ep a poslech mohl správně
oceniti, což pravda není. - Zvon V., Zájmy lékařské 1908. 8. Hirsch. Riegrův, Ottův
a Stručný Slovník, Wurzbach, Neuer Nekrolog der Deutschen 1851.
Heliích Bohuslav Dr., řiditel ústavu pro choromyslné v Praze.
* 31. května 1851 v Poděhradech. Bratr archeologa .lana H. Absolvovav
gymnasium a studia lékařská, stalI se doktorem 2. prosince 1884. R. 1886 stal se
asistentem české psychiatrické kliniky: Habilitoval se pro psychiatrii na české universitě
r, 1891 c. r. 1895 stal se primářem ústavu pro choromyslné v Dobřanech.
Vzdav se universitní docentury, stal se r. 1904 řid. lékařem v Opořanech, r. 1908
řidite 1 p.m lístavu pro choromyslné v Prazp.. R 1909 impn'lVán členem neív. zdravotní
rady. Byl literárně činným. Sepsal: O syringomyelii (Thomayerova Sbírka přednášek
lék. 1891), O heterotopiích a rel!eneraci hmot nervových v míše člově4:a
(Rozpravy č. akademie lR93). Příspěvky k normální i p"tholo2'ické stHbě míchv
(Sborník klinický lQ021. Praehistorické lebky v Čechách ze sbírky Musea krá!.
Českého (Pam. archeo!. 18981 O lehce sv. Ludmily a hiti"ká lívaha o staročeských
lebkách do 13 stol\. (t. 19021, Lebky hulharské (Sofia 19051. Perloočky
země české (Archiv pro přír. prozkoum. Čech 18781. O pohlavních orrJ.ánech rvdu
Cvpris (Sjezd lék. 18801. O změnách v míše při solitárních nádorech původu in.
fekčního (Sbor. lék. 1887. 1888). Příspěvek k nauce o povstání syringomyelic
(t. 1889). Klesání teploty tělesné u člověkc následkem ztrátv citlivosti pro stud'mo
" teplo, suggerované ve stavu hvpnotickém s prof. Mftrešem (Čas. I"k, lR89),
Příspěvek k poznání dvojitého vědomí v hysterii (t. 1890). Otth Slovník.
Hellmuth Bedřich Dr., c. k. vrch. okresní lékař v Plzni.
* 1840 ve Vlašimi. t 4. ledna 1912 v Plzni, pochován ve Vlašimi. Jeho otec
a bratr Karel byli lékaři ve Vhšimi. Studoval na akad. gvmnasiu v Praze, načež
vstoupil na lékařskou fakultu. Stav se r. 1866 doktorem mediciny a chirur~ie a
magistrem porcdnidvL byl sekundárním lékařem ve všeob. nemocnicí v Praze
Zft vMky pruské r. 1866 konal lékařské služhy v polní nemocnici v Nechanicích
u K. Hradce, začež vyznamenán válečnou medailí. Vystoupiv ze všeob. nemocnice,
stal se lékařem kní?', Fr. Lobkovice v Konopišti, r. 1871 c. k. 'okr. lékařem v Rpnešově
a r. 1874 v PJzni. Úřad c. k. vrch. okr. komisaře zastával do r. 1906, kdy
odešel na odpočinek, byv iiž dříve vyznamenán titulem cís. rady, ryt. křížem řádu
Fr. Josefa. Město ndné udělilo mu čestné měšf;lnství. Poslední v{'dí odkáza'l značné
své jmění as 1"00,000 K na nadace pro studující zvlášf z příbl17,enstva a 2000 K
chudým města Vlašimi. . Slavík, Dějiny Vlašimě.
Hellmuth Karel Dr., obv. lékař ve Vlašimi.
* 8. nedna 1845 ve Vlašimi, t v listopadu 1909 tamže. Studoval něm. gymnasium
v Č. Budějovicích a lékařskou fakultu v Praze, načež 26. listopadu 1870 povýšen
byl na doktora. Pobyl nějaký čas ve všeob. nemocnici v Praze. Byl též
asistentem anatomie při lékařské fakultě. R. 1873 nastoupil po otci praxi lékařskou
ve Vlašimi, kde působil do smrti. Čtrnáct obcí okresu Vlašimského jmenova'lo
ho svým čestným občanem. Též lékařská komora pro král. České jm"nova!a
ho r. 1894 svým členem. Byl horlivě činným v oboru literatury lékařské. Napsal
do Čas. lékařů pojednání: Upotřebení bromu v praxi chirurgické a při vředech
syphilistických (1880). Výsledek vdechování bromu při záškrtu (1880), Různé příznaky
tasemnice (1882), Dva případy ze soudního lékařství (1882), Ze soudního
lékařství (1882), Výsledek léčení jodoformem v praxi chirurgické (1882),
Další pokusy s jodoformem v praxi chirurgické (1882), Léčení padoucnice
(1882), Z praxe porodnické (1883), Ke kasuistice násilného poškození
lebky (1883), Srostění hrdla dělohy překážkou při porodn (1883), Ku kasuistice
brightického onemocnění ledvin (1884), Z praxe lékařské (1884-1885-1886), Ke
kasuistice otravy olovem (1885), Kasuistika sdruženin kruposní pneumonie (18861.
Náhlá otrava jedem' jatrnicovým (1886), Zajíkavý kašel (1886), .Iodol v pr:txi chirurgické
(1887), Zánět slepého střeva podmíněn cizím tělesl'm (1887), Asthenícká
šílenost při prudkém hostci kloubovém (1887), Chorobná spavost (1887). ~)a[ší příspěvky
ku kasuistice brightického onemocnění ledvin (1888), Asthenická šílenost,
opakující se po každém porodu (1888), Hnisavý zánět vejcovodu u ženy 32 roků
staré (18881, Trhlina lebky a Hlíza mozku (1888), O černém zákalu očí v šesti.
nedělí (1889), Dva případy břichořezu (18891, O hlízách v hrudníku (1889), O tyfu
střevním sduženém se žloutenkou (1889]. Jakých zkušeností nabyl praktický lékař
při epidemii chřipky (1890, 1892), Některé vady našeho zdravotnictví (1890),
Některá sdružení při neš10vicích (1890), Rozsáhlé výlevy krevní na p:lVrchu těla
úři Jná7dřivce (1890), Ke kasuistice příčinosloví padoucnice (1891), Rozs:íhlá syphi-
Hstická sněť kosti temenné. Vyh