51 - Medvik
51 - Medvik 51 - Medvik
70 nému vlastenectví podněcoval. V únoru 1848 uspořádána jeho péčí v Jihlavě velká Nár. beseda, která k rozvoji národnímu velmi přispěla. Výtěžkem be. sedy položen základ ke zřízení knihovny české při něm. gymnasiu, na němž F. po nějaký čas od r. 1851 vyučoval češtině jakožto předmětu mimořádnému a přednášel o dějinách české Hteratury. Věnoval se pak českému životu spolkovému. Nemalých zásluh zjednal si jako předseda hospodář. spolku okresu jihlavského. Při prvních volbách obecních počátkem let šedesátých byl zvolen do obec. zastupitelstva a do m. rady, r. 1861 za poslance na sněm mor. za okresy Jihlavu, V. Meziříčí a Třebíč. Přidruživ se k české menšině, hájil důrazně práva své národnosti, při čemž neopomíjel ujímati se i záležitostí místních. R. 1862 složil mandát. R. 1866 podal císaři, jenž po válce do Jihlavy zavítal, první žádost o rovné právo na školách a o zřízení české střední školy v Jihlavě .. Již před tím koupil i dům se zahradou za tím účelem, aby tam zříditi mohl botanickou zahradu gymnasijní. Když r. 1882 Ú. M. Š. v Jihlavě zřídila obec. šk,)lu soukromou a opatrovnu, náležel k její štědrým podporovatelům. Když tato škola 1891 stala se veřejnou, složil 10.000 zl. ke zřízení budovy a vydržování české mateřské školky. Pomocí Ú. M. šk. dobudován dům pro mateřskou školku r. 1895. K jiným vlasteneckým, zejména vzdělavatelným podnikům osvědčil štědr,Jst a nadchl příkladem i jiné k národní a humanní činnosti. Že český živel v Jihlavě čím dále tím více platnosti nabývá, jest jeho přední zásluhou. Z literární činnosti jeho sluší uvésti: Ober den Ref1exionsfingerkrampf oder Schreiberkrampf z r. 1844 a pak O zdánlivé smrti a omdlelostech vůbec z r. 1851 Humor. L. 1888 č. 24, Světozor 1871, Osvěta 1896, Čas. lék. 1895, Ottův a Riegrův Slov., Nár. Album. Fiiguer Hynek Dr., obv. lékař ve Volyní. * 9. července 1867 v Klatovech. Povýšen na doktora 19. března 1892. Pro· vozoval praxi půl leta na Moravě, načež stal se továrním a prakt. lékařem ve Volyní. Do Č. č. I. napsal r. 1911 Enchodroma multiplex digtti medii manus dextrae. Fuchs Alfred Dr., mim. profesor ve Vídni. * v Karlíně. Otec jeho byl okr. lékařem. Studoval gymnasium v MI. Boleslavi. Dosáhnuv hodnosti doktora lékařství, habilitoval se na universitě vídeňské pro psychiatrii a nervové nemoci, kde r. 1912 obdržel titul mim. pr\Jfesora. Mimo četné monog;rafie pochází od něho "Lehrbuch der Nervenkra:Ikheiten", jež přeložena do angličiny a ruštiny. Byl domácím lékařem ministrů Kaizla, Rezka a Pacáka. N. L., 6. dubna 1912. Fuka Fr. Dr., lékař c. k. trestnice v Mirově. * 1833, t 24. listopadu 1879 v Borech u Plzně. R. 1858 promoval v Praze. Byl r. 1862 sek. lékařem v ústavu choromyslných v Praze, odtud r. 1868 se dostal za lékaře c. k. trestnice v Mírově na Moravě. Když počal Čas. č. lék. vycházeti, uveden jako stálý spolupracovník, jenž převzal stálé referování. Do Čas. lékařů podacr tyto příspěvky: Z psychiatrických přednášek prof. KoslJa (1865). Lékařské zdání o duševním stavu A. P. ve vyšetřovací vazbě jsoucího pro uražení Veličenstva a rušení náboženství (1866). Případ choromyslnosti, uveřejněn za příčinou zprávy v slovenských novinách (1868). Fukala J. Dr., oční lékař v Pilzni. Do Čas. lék. napsal r. 1891 Aetiologie skrofulosní konjunktivitidy u dětí a příčina její tvrdošijnosti. Umělé dozrávání zákalu discussL Direktní extrakce nezralých zákalů a cataracta secundaria, 1892. Léčba hlefaritidy, následného ektropia po blefaritidě a ektropia senilního či sarkomatosního, O umělém uzrávání zákalů čočkových a přímá extrakce některých katarakt, jež nikdy neuzrají a r. 1893 Příspěvek k léčení ektropia senilního a vzniklého p') zánětu okraje víčkového na dolejším víčku. Funda Josef Dr., prakt. lékař v Praze * 2'3. dubna 1834 v Dolanech u Kdlína, t 1. srpna 1900 v Řevnicích. Studoval medicinu a dosáhl hodnosti doktorské 30. července 1859. Byl dlouhá léta asistentem prof. vnitřních nemocí Hally. Usadi'l se v Praze, kde byl lékařem velmi hledaným. R. 1872 stal se p::ažským měšbnem. R. 1896 vzdal se praxe, Pod pseudo Pulda vydal několik divadelních kusů. mezi jiným výpravnou báchorku Brněnský drak. Byl jeden z těch českých lékařů, kteří první provozovali praxi lékařskou způsobem moderním po onom velkém obratu ve vědě medicínské, jejž způseobHi dva slavní čeští rodáci škoda a Rokytanský. Dohrály svou úlohu baňky, přestalo se pouštěti žilo11 a věda lékařská postavena na podstaf čistě vědeckou. První žáci velkých učitelů stali se velice hledanými a práce jejich lékařů, které vedla jenom zkušenost, empirie. F. přišel do praxe ozbrojen hojnými
71 vědomostmi, jež získal jako dlouholetý asistent pr'ozíravého a vážného vnitřního klinika prof. Hally. Pro svou zběhlost ve vnitřním lékařství byl F. od svých kol- '1egů často brán na poradu k těžkým případům v praxí. Zemřel svoboden a učinil tyto odkazy: Svatoboru 2000 zl., Ú. M. Š. 3000 zl., N. J. Sever., N. J. Pošum., Sokolu v Praze, Hlaholu v Praze, pens. fondu č. žurnalistů, pens. fondu Máje, spolku pro č. feriální osady, priv. sboru granátníků po 1000 zl., evang. ref. sboru u sv. Klimenta v Praze, evang. ref. sboru v Libenicích a evang. tlívčímu sirotčinci v Krábčicích po 3000 zl. Vlastenecké odkazy ty činí celkem 2'2.000 zl. Čas. lék. 1900, Osvěta 1900,Ottův Slovník. Galaš Jas. Heřman Agapít, vrchní ranhojič v. v. v Hranicích. * 4. dubna 1756 v Hranicích, tIS. února 1840 tamtéž. Obrátiv se k umění lékařskému, povýšen byl 1788 za vrch. ranhojiče, později za příručníka lékařského u gen. štábu a vyslán do Uher, aby tam přehlížel voj. nemocnice a učitelské ústavy. Oslepnuv, odebra!l se na odpočinek do rodiště. Pozdraviv se, obíral se stále literaturou a skutky milosrdnými. R. 1817 založi'l obec. knihovnu ,o 1000 svazcích. Podporoval mládež chudší a učitelstvo a odkázal jmění obci na zřízení nemocnice. Při pracech literních přihlížel k tomu, by jimi krajany k vědomí národnosti a minulosti své přivedl, je vzdělával a obveselil. Skládal nábožné i světské písně pro lid, spisoval povídky a pojednání k děje-, místo-, národo- a životopisu domácímu se vztahující, jakož i knížky obsahu náboženského, mravného a léčitelského. Sbíral památky děje- a místopisné v jazyku českém, německém a latinském. Jeho básně vydal přítel Tomáš Fryčaj v Brně 1813 v 5 odděleních pod zménem Muza Moravská. V spisku tomto, jenž na Moravě vůbec znám a svého času velice oblíben byl, třeba že v něm není vyššího básnického ducha a formální uhlazenesti, snažil se vylíčiti G. ráz a povahu lidu moravského v písních, zvycích, žertech a jiných kusech. Toliko litovati jest, že nesoudný vydavatel bez vědomí skladatelova vložil do nich též některé písně nemotorné a necudné. Jak neunavně pracoval na poli lliterním a to do poslední chvíle, tomu vyrozuměti z toho, že sepsal výše 50 spisů, vytištěných dílem neb v rukopisu obsahu rozmanitého, totiž lékařského, náboženského, filosofického, děje-, národo-, místo- a životopisného a jinak poučného a kratochvílného. Z tištěných prací připomínáme II. díl Muzy Mor., obsahující parabole a paramythie (1852), Geschichte der Stadt Weisskirchen (1836), Tajemný dub (1803), Sjezd bohů arkadských (1828), Anatomisch·· pathoL-Beschreibung der Hohlader (v pojednáních Josef. akademie), kusy v Hyllosu a Hesperusu. V rukopisu nechalI: Muzy Mor. III. díl, Má vlastní biografie, Paměti m. Hranic, Učení Moravané, Mytické povídky mor. Slovanů, Jádro mor. příběhů, Jahody z histor. obory, Nábožné písně, Musa betlémská, Der Berg Rad- . hosst u. die darauf wohnenden Walachen, wahre Arcadier Mahrens, Verzeichniss der Oberreste der ehemaligen Ritterburgen in Mahren (též česky), Geograf. Bemerkungen uber Ungarn, Kurzgefaste Geschichte der Anatomie, Ober J. A. Komenský, Notizen das Judenthum betreffend, Sammlun~ der Diplome u. Privilegion Weisskirchens, Scuta nobílíum Hranicensium atd. Zřízen mu pomník. Přecechtěl, Výtečníci a Plutarch. Nár. Album. Riegrův a Ottův Slov. Gallus (Ha~el), mistr, kanovník a profesor matematiky a hvězdářství na universitě v Praze, okolo r. 1365. Byl znamenitý hvězdář svého věku. Veřejně přednášel o rozmanitých a strašných polohách hvězd. Předpovídal dle skupenínebeských těles veliké povodně, kterými Čechy skutečně mnoho trpěly. Jsa blízek Karlu IV., radil mu, aby nezakládal N. Město za Hradčany na rovině Bubenečské, jak král učiniti zamýšlel, nýbrž mezi Vyšehradem a Vítkovem, prorokuje, že bude St. Město vytopeno a M. Strana že popelem lehne. Napsal dle udání Lupáčova mnoho knih, o nichž se však s jistotou říci nemůže, byly-li později vytisknuty čílí nic. Jen jakýsi mnich Františkánský vydal v 15. věku sbírku medicínských a chirurgických spisů, v které uvádí traetatus urinarum magistri Galli venerabílís quondam canonici Pragensis. Riegrův a Ottův Slov. Gliicksmann Eduard Dr., panský a lázeňský lékař v Luhačovicích. * 1865 v Nymburce. Studbval na české universitě v Praze. a promoval tamže 16. června r. 1.890. Po čtyrleté nemocniční službě na Vídeňce ve Vídni, kdež byl pilným pracovníkem v českých spolcích a zcestovav před tím četné lázně II nás i v cizině. nastoupil v r. 1895 místo lázeňského lékaře v Luhačovicích, kdež bylo tehdy ještě vedení německé. - Cílevědomou prací a čilými styky s českým lékařstv\"m zdařilo se mu přivésti zde český živel k platnosti. Tím předpracoval vydatně k tomu, že v roce 1902 mohl český kapitál zaved'~ní MUDra. Fr. Veselého Lázně Luhačovice do českých rukou přejmouti. ~ Mimo drobnější práce a referáty, uveřejnil objemnější práci "Anatomie střevní" v Čas, Č. lékařl'1 r. 1909 a Letní průjmy v lázeňských místech (1912).
- Page 1 and 2: 51 jury pro rak. hygienu v Paříž
- Page 3 and 4: 53 lékařem města Roudnice a lék
- Page 5 and 6: 55 života, zvláště lékařskéh
- Page 7 and 8: 57 historisch., med.· u. top. Bezi
- Page 9 and 10: 59 Esop Jos. VácI. Dr., m. lékař
- Page 11 and 12: 61 Neues Jahrbuch f. Min. Geol. u.
- Page 13 and 14: 63 tického porodnictví, které p
- Page 15 and 16: promoval. R. 1867-1868 byl asistent
- Page 17 and 18: 67 laryngis (1900). Atresie obou ch
- Page 19: 69 Palaeontologické bádání v je
- Page 23 and 24: 73 besedu a Typogralickou besedu za
- Page 25 and 26: 75 Hacker Anton Dr., panský léka
- Page 27 and 28: 77 Hák Ant. Dr., prakt. lékař v
- Page 29 and 30: 79 dob do vědy byly vtěleny. Nen
- Page 31 and 32: 81 Haněl Jan Miloslav Dr., m, fysi
- Page 33 and 34: 83 Vědecké práce a pojednání j
- Page 35 and 36: 85 Nervové a duševní choroby ve
- Page 37 and 38: 87 vinnosti a stavovská práva lé
- Page 39 and 40: 89 mateřských křečí (1891), Ke
- Page 41 and 42: 91 Charcot Marie (1904], Zvláštn
- Page 43 and 44: O nálezu protozcvitých cizopasní
- Page 45 and 46: 95 a 26. ledna 1861 povysen na dokt
- Page 47 and 48: kteří snažili se proniknouti do
- Page 49 and 50: pdliklinického uložil pojednání
- Page 51 and 52: 101 vaných v archivě zemském, sh
- Page 53 and 54: 103 Roku 1884 stal se pnmarem z. ú
- Page 55 and 56: 105 disputaci se podrobil a přijat
- Page 57 and 58: 107 J. Melantricha a jiných učen
- Page 59 and 60: 109 Charvát Ferdinand Dr., primá
- Page 61 and 62: 111 proboštství v kol1eji Karlov
- Page 63 and 64: 113 Chojnowski Bronislav Dr., asist
- Page 65 and 66: 115 školní rok 1889/90 ztrávil j
- Page 67 and 68: Rozpr. XIII. č. 9. O vývoji před
- Page 69 and 70: IEJ Janský Jan Dr., docent psychia
70<br />
nému vlastenectví podněcoval. V únoru 1848 uspořádána jeho péčí v Jihlavě<br />
velká Nár. beseda, která k rozvoji národnímu velmi přispěla. Výtěžkem be.<br />
sedy položen základ ke zřízení knihovny české při něm. gymnasiu, na němž F.<br />
po nějaký čas od r. 18<strong>51</strong> vyučoval češtině jakožto předmětu mimořádnému a<br />
přednášel o dějinách české Hteratury. Věnoval se pak českému životu spolkovému.<br />
Nemalých zásluh zjednal si jako předseda hospodář. spolku okresu jihlavského.<br />
Při prvních volbách obecních počátkem let šedesátých byl zvolen do<br />
obec. zastupitelstva a do m. rady, r. 1861 za poslance na sněm mor. za okresy<br />
Jihlavu, V. Meziříčí a Třebíč. Přidruživ se k české menšině, hájil důrazně práva<br />
své národnosti, při čemž neopomíjel ujímati se i záležitostí místních. R. 1862<br />
složil mandát. R. 1866 podal císaři, jenž po válce do Jihlavy zavítal, první žádost<br />
o rovné právo na školách a o zřízení české střední školy v Jihlavě .. Již před<br />
tím koupil i dům se zahradou za tím účelem, aby tam zříditi mohl botanickou<br />
zahradu gymnasijní. Když r. 1882 Ú. M. Š. v Jihlavě zřídila obec. šk,)lu soukromou<br />
a opatrovnu, náležel k její štědrým podporovatelům. Když tato škola 1891<br />
stala se veřejnou, složil 10.000 zl. ke zřízení budovy a vydržování české mateřské<br />
školky. Pomocí Ú. M. šk. dobudován dům pro mateřskou školku r. 1895.<br />
K jiným vlasteneckým, zejména vzdělavatelným podnikům osvědčil štědr,Jst a<br />
nadchl příkladem i jiné k národní a humanní činnosti. Že český živel v Jihlavě<br />
čím dále tím více platnosti nabývá, jest jeho přední zásluhou. Z literární činnosti<br />
jeho sluší uvésti: Ober den Ref1exionsfingerkrampf oder Schreiberkrampf<br />
z r. 1844 a pak O zdánlivé smrti a omdlelostech vůbec z r. 18<strong>51</strong><br />
Humor. L. 1888 č. 24, Světozor 1871, Osvěta 1896, Čas. lék. 1895, Ottův<br />
a Riegrův Slov., Nár. Album.<br />
Fiiguer Hynek Dr., obv. lékař ve Volyní.<br />
* 9. července 1867 v Klatovech. Povýšen na doktora 19. března 1892. Pro·<br />
vozoval praxi půl leta na Moravě, načež stal se továrním a prakt. lékařem ve<br />
Volyní. Do Č. č. I. napsal r. 1911 Enchodroma multiplex digtti medii manus<br />
dextrae.<br />
Fuchs Alfred Dr., mim. profesor ve Vídni.<br />
* v Karlíně. Otec jeho byl okr. lékařem. Studoval gymnasium v MI. Boleslavi.<br />
Dosáhnuv hodnosti doktora lékařství, habilitoval se na universitě vídeňské pro<br />
psychiatrii a nervové nemoci, kde r. 1912 obdržel titul mim. pr\Jfesora. Mimo<br />
četné monog;rafie pochází od něho "Lehrbuch der Nervenkra:Ikheiten", jež<br />
přeložena do angličiny a ruštiny. Byl domácím lékařem ministrů Kaizla,<br />
Rezka a Pacáka. N. L., 6. dubna 1912.<br />
Fuka Fr. Dr., lékař c. k. trestnice v Mirově.<br />
* 1833, t 24. listopadu 1879 v Borech u Plzně. R. 1858 promoval v Praze.<br />
Byl r. 1862 sek. lékařem v ústavu choromyslných v Praze, odtud r. 1868 se<br />
dostal za lékaře c. k. trestnice v Mírově na Moravě. Když počal Čas. č. lék. vycházeti,<br />
uveden jako stálý spolupracovník, jenž převzal stálé referování. Do<br />
Čas. lékařů podacr tyto příspěvky: Z psychiatrických přednášek prof. KoslJa<br />
(1865). Lékařské zdání o duševním stavu A. P. ve vyšetřovací vazbě jsoucího<br />
pro uražení Veličenstva a rušení náboženství (1866). Případ choromyslnosti,<br />
uveřejněn za příčinou zprávy v slovenských novinách (1868).<br />
Fukala J. Dr., oční lékař v Pilzni.<br />
Do Čas. lék. napsal r. 1891 Aetiologie skrofulosní konjunktivitidy u dětí<br />
a příčina její tvrdošijnosti. Umělé dozrávání zákalu discussL Direktní extrakce<br />
nezralých zákalů a cataracta secundaria, 1892. Léčba hlefaritidy, následného<br />
ektropia po blefaritidě a ektropia senilního či sarkomatosního, O umělém uzrávání<br />
zákalů čočkových a přímá extrakce některých katarakt, jež nikdy neuzrají<br />
a r. 1893 Příspěvek k léčení ektropia senilního a vzniklého p') zánětu okraje<br />
víčkového na dolejším víčku.<br />
Funda Josef Dr., prakt. lékař v Praze<br />
* 2'3. dubna 1834 v Dolanech u Kdlína, t 1. srpna 1900 v Řevnicích.<br />
Studoval medicinu a dosáhl hodnosti doktorské 30. července 1859. Byl dlouhá<br />
léta asistentem prof. vnitřních nemocí Hally. Usadi'l se v Praze, kde byl lékařem<br />
velmi hledaným. R. 1872 stal se p::ažským měšbnem. R. 1896 vzdal se praxe,<br />
Pod pseudo Pulda vydal několik divadelních kusů. mezi jiným výpravnou báchorku<br />
Brněnský drak. Byl jeden z těch českých lékařů, kteří první provozovali<br />
praxi lékařskou způsobem moderním po onom velkém obratu ve vědě medicínské,<br />
jejž způseobHi dva slavní čeští rodáci škoda a Rokytanský. Dohrály svou úlohu<br />
baňky, přestalo se pouštěti žilo11 a věda lékařská postavena na podstaf čistě vědeckou.<br />
První žáci velkých učitelů stali se velice hledanými a práce jejich<br />
lékařů, které vedla jenom zkušenost, empirie. F. přišel do praxe ozbrojen hojnými
Change language