Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
60<br />
V literatuře anglické dílo jím vykonané nazváno bylo prací titanskou. F. nebylo<br />
však ani souzeno, ukončiti 43. rok. Pobyt v Indii podryl jeho' zdraví a ustavičné<br />
přepínání síl nesmírnou prací spůsobílo mu chorobu, která šlechetného učence<br />
z nejkrásnější činností vyrvala na vrcholu zralého věku mužného. Vědecká eneq:~ie<br />
jeho dovedla si zjednati působiště neobyčejně vzácné i literární světový rozhled<br />
opravdu nevšední a jest našemu národu ztrátou nenah~aditelnou, že po přípravě<br />
tak skvělé učenec po daleké cizině vážený působiti mohl ve vlasti pro<br />
českou vědu a pro mladší pokolení naše jen několik zcela krátkých let. F. bvl<br />
z vychovanců škdly, soustředěné při musejních sbírkách Pražských. Byl řádným<br />
členem Č. akademie a Král. společnosti nauk a jiných společností domácích<br />
i cizích. Zvlášť utvary kamenouhelný a permský staly se předmětem jeho bádání,<br />
jak o tom svědčí mnohé práce jeho, z nichž uvádíme nejhlavnější: Ober Pflanzenpetrefakte<br />
aus dem Nyřaner Gasschiefer sowie seine Lagerung und seín Verhiiltniss<br />
zu den ííbrigen Schichten (Zpr. k. č. spol. nauk 1870),· Steinkohlenflora von<br />
Kralup in Bbhmen (4° Pojedn. k. č. spol. nauk 1871), Oher Fruchtstiinde foss. Pfl.<br />
aus d. bohm. Steinkohlenform (Zpr. k. Č. spol. nauk 1871), Ober die Steinkohlen··<br />
ablagerung am Fusse des Riesengebirges (t. 1871), Ober Pflanzenreste aus dem<br />
Kohlenbecken von Merklín (t. 1872), tiber die Periormation zwischen Budweis<br />
und Frauenberg (t. 1872), tiber Fruchtstadien fossíler Pflanzen aus der bohm.<br />
Steinkohlenform (Pojedn. k. č. spol. nauk 18721, tiber Baumfarrenreste des bohm.<br />
Steinkohlen-, Perm- und Kreideform (t. 1872), tiber foss. Baumfarrenreste Bohmens<br />
(Verh. der k. k geoL Reichsanstalt 1872), Beitriige zur Kenntniss d. Ausdehnung<br />
d. sog. Nyřaner Gasschiefers u. seiner Flora (Jahrb. d. k. k. geoL Reichsanst. 1872),<br />
Steinkohlen u. Perm. AbL in N. W. v. Prag (Pojednání k. č. spoL n. 1873), Das<br />
Kohlenkalkvorkommen b. Rothwaltersdorf in d. Grafsch. Glatz u. dessen org. Einschliisse<br />
(Zeitschrift d. D. geoL Ges. a Sitzb. d. k. G. d. Wissensch. 1873l, tiber den<br />
Níírschaner Gasschiefer. dessen geot Stel1ung Ulld org. EinschL (t. 1873). R. 1873<br />
ve Verh. d. k. Je geol. Reichsanstalt: tiber die innige Beziehung der bohm. Steinkohlen-<br />
und Perform zu einander; Ober die Analogie d. drei Steinkohlenharze<br />
Anthrakoxen, Middletonit u. Tasmanít, u. ihre vermeintl. Abstammung, Die Mischflora<br />
d. Bohm.-Broder Ablagerung, GeoL Stdlung u. Verbreitung d. verkies"lten<br />
Holzer in Bohm., tiber d. Steinkohlenablag b. Brandau im Erz.gebirge (Sitzb. d. k. b.<br />
Ges. d. Wiss. 1873), iihersichtL D,'rstel1ung d. Fundorfe v. bóhm. Steinkohlenpetrefakten<br />
(Lotos 1873), tiber d. Verbreitung u. geoL Stellung d. verkieselten Araukaritenstiimme<br />
in Bohmen (Sitzb. d. k. b. Ges. d. Wiss. 1873). Beitriíge z. Palaeont.<br />
d. Sphaerosiderite im Kohlengeb. Bohmens, nebst Bemerk. ííber die Sandsteine<br />
daselhst (t. 1873), Studien im Gebietedes Kohlengebirges von Bohm. (Poj.<br />
k. č. spo'!. n. 1874), Beitrag zur Palaeontologie des Kohlengeb. von Ober-Schlesien<br />
fVerh. d. k. k. geoL Reichsanst. 1874), Beitriige zur Kenntniss d. Equisitcn im<br />
Kohlengeb. (N. Jahrb. f. Min., Geol. u.' Pa!. 1874), Vorkommen von Noeggo rathia.<br />
foliosa Sternb in Oberschlesien (Verh. d. k. k geo!. R. 1874), Ober das Vorkommen<br />
v. Noeg. foL in Steinkoh:len~eb. v. Oberschíesien u. uber die Wichtí!!keit derselben<br />
flir eine P""'allelísirung der Schichten mít denen aus Bohmen (Zeitschr. d. D. geo!.<br />
Ges. 1875), Die Versteinerurtg der hOhm. Steinkohlengebirgs Ablagerungen {K"lsse1<br />
4°, 298 str .. 63 tab. 1874-7<strong>51</strong>. V díle tom shrnuta jsou rozsáhlá pozorování jeho<br />
o kamenouhelném útvaru v Čechách. V Indii dovedl velikých zkušeností svých,<br />
nabytých v Evropě, užíti při bádání v útvarech uhlonosných, geola!!icky nade vše<br />
zajímavých a ve mnohém ohledu se různících od útvarů evropských. Platí to<br />
zvlášť o t. zv. útvaru Gondwanském, mocné to soustavě vrstev uhlonosný:h, spočívajících<br />
nad azoickými vrstvami a obsahujících zbytky rostlin a obratlovců pouze<br />
sladkovodních. Nejcennějším plodem činnosti F -ovy o útvaru tomto jest velké dílo<br />
The fossil flora of the Gondwana system, uveřejněné v Memoirs of the ges!. survey<br />
of India (Ka~kuta, 4 sv. fol. se 153 tab. 1877-82). Po stránce palaeontohgické<br />
a stratigrafické ličil Feistmantel v dille tomto s neobyčejnou důkladností a kritičností<br />
různá pásma útvaru Gondwánského a stanovil postupný sled jeho vrstev,<br />
jež částEčně náležejí době palaeozoické, částečně Triasu a Juře. Týž sled vrstev<br />
s florou rázu mesozoického i ve vrstvách palaeozoických shledal ve vých. Australii<br />
na základě poslaného materialu, o čemž vydal Palaeozoische und meso.20ische<br />
Flora des ost!. Austra'liens (Kassel 1878-79. 30 tab. 4° vvznamenáno na světové<br />
výstavě v Me>lbournu, první cenou za vědecké práce). Později svěřena mu<br />
sbírka rostlin zkamenělých z Tasmanie, již popsal v díle Uhlonosné útvary v Tasmanii<br />
(cenou poctěný spis kro č. spol. nauk 1890, 10 tab. a geo!. mapa). Výsledkv<br />
bádání jeho o florách Australie i Tasmanie sneseny jsou v díle Geological anel<br />
palaeontological relations of the coal and plantbearing beds of palaeozoic and<br />
mesozoic a!!e in Eastern Australia and Tasmania (Sydney 1891). Různá pojednáni<br />
uveřejnil v .Iahrbuch a Verhand!. d. k. geol. Reichsanstalt, Zprávy k. č. sPo!. nauk,<br />
Zeitschrift d. D. geoL Gesellschaft, Journal of the Asiatic Society of Bengal,
Change language