Formica 1999-2 (str. 59-86).pdf
Formica 1999-2 (str. 59-86).pdf Formica 1999-2 (str. 59-86).pdf
dvou i více druh mravenc. Dojde-li však pozdji pi rstu lesa k zastínní lokalit, stínomilnjší lesní mravenci podr. <strong>Formicastrong> v nich asem pevládnou. Pesto pítomnost jedinc F. sanquinea byla v oblasti Krkonoš prokazována pi determinacích vzork i ve velkých stabilizovaných hnízdech F. polyctena. Ostatní menší druhy mravenc nebývají výsadkm lesních mravenc píliš nebezpené. Ti je obvykle zásti pemohou a zahubí, zásti zaženou, zásti si na sebe vzájemn zvyknou. Z bezobratlých živoich byl v Krkonoších sledován vliv myrmekofilní mandelinky Clytra quadripunctata (vrba tytený) na vitalitu <strong>Formicastrong> polyctena. I pes poetný výskyt larev tohoto brouka ve sledovaných mraveništích nebyla pozorována jejich snížená aktivita (HORÁEK, in litt.). IV.C. OCHRANÁSKÁ OPATENÍ Proti žlunám a jiným velkým predátorm je úinným opatením zakrytování mraveniš ochrannými kryty. Tchto bylo v Krkonoších vyzkoušeno nkolik typ. Pevné, stabilní ochranné kryty, zhotovované z tyové kulatiny a pekryté drátným pletivem nebo umlohmotným pletivem POLYNET se nechají sice zhotovit nkdy pímo na míst, mají však tu nevýhodu, že mraveništ je nkdy perstají a nelze je pak podle nových rozmr hnízd dobe pestavovat. Jako daleko vhodnjší se projevily kryty zhotovené z rozebíratelných rovnostranných trojúhelníkových díl, které lze sestavit nejen do tvaru tí-, ty- a ptibokého jehlanu, ale i do objemnjších tvar, sestávajících z vtšího potu jednotlivých díl. Na malá mraveništ (výsadky) byly používány trojúhelníkpvé díly o délce strany 100 cm, na vtší hnízda díly o délce strany 160 cm. Trvanlivost tchto konstrukcí dosahuje více let, ve vyšších horských polohách se však nkdy slabší konstrukce pi vysoké snhové pokrývce bortí. Nevýhodou všech tchto konstrukcí je zvýšené zastínní mraveniš. To lze sice ásten kompenzovat nap. prosvtlením jeho okolí proezávkou, avšak zejména tam, kde konstrukcí proroste rzná bue, kterou je pak nutno pracn odstraovat, se jedná každoron o asov znan nároné práce. Proto lze tyto kryty doporuovat hlavn jen v lesních porostech bez buen a jen proti ptákm. Proti spárkaté zvi postaí daleko jednodušší a levnjší ohrazení ohrožených mraveniš devnými ohrádkami, které nemusí být ani potaženy pletivem. Také ty je vhodné sestavovat podle tvaru a velikosti mraveništ z jednotlivých, pedem zhotovených díl, které mohou být tvercovitého nebo obdélníkového tvaru. Za nejvýznamnjší ochranáské opatení lze však považovat udržování vhodné skladby a svtlosti porostu, které je teba volit odlišné pro jednotlivé druhy lesních mravenc. Nejvíce svtlo- i suchomilnými druhy jsou <strong>Formicastrong> pratensis a F. truncorum, následuje F. polyctena, vyznaující se velkou adaptabilitou, F. rufa je považována vi zastínní i nadmrné vlhkosti za nejodolnjší. V. DISKUSE Výsledky prokazují, že zevrubný inventarizaní przkum i tak relativn známé oblasti, jakou je území Krkonošského národního parku, pináší podstatn nové poznatky. 60
Domnívám se, že postupný nárst potu známých mraveniš byl umožnn více píinami. 1. Nálezy dosud neznámých mraveniš, která unikala pozornosti. 2. Pirozeným vznikem nových hnízd, který byl patrn umožnn zlepšujícími se stavem lesních porost v posledních nkolika letech. 3. Ochranou stávajících mraveniš ped predátory. 4. Za pomoci umlých výsadk. Existují teorie, které kladou za nejvýznamnjší základ nárstu potu hnízd samovolné šíení mravenc v pirozených zónách šíení, eventuáln i v umlém rozšiování pohlavních jedinc (HRUŠKA <strong>1999strong>). I když principiáln nelze proti nim nic namítat, ukazuje se i na základ poznatk z nkterých dlouho sledovaných lokalit v Krkonoších, že jde o šíení velmi pomalé. Tak komplex mraveniš <strong>Formicastrong> polyctena na Rýchorách sleduji nepetržit již od r. 1990. Akoliv se jedná o silný matený komplex (jsou zde nejvtší hnízda lesních mravenc v celých Krkonoších), nepozoroval jsem od uvedené doby v jejich okolí vznik nových mraveniš, která by vznikala z rojících se pohlavních jedinc. Vzniklo jen nkolik nových oddlk a i v tomto pípad se jednalo o pomalý proces. Podobných pozorování mám více a jejich výsledkem je zjištní, že pirozenou cestou se mravenci šíí do okolí jen velmi pomalu. Ve srovnání s tmito poznatky lze konstatovat, že šíení mravenc za pomoci (záchranných) transfer mže být daleko rychlejší. Mnohé výsadky <strong>Formicastrong> polyctena z nižších poloh (Hostinné, 400 m n. m., Rokytnice n. J., 500 m n. m.) se ve vyšších horských polohách (800-1020 m n. m.) úspšn uchycují a dosahují již i stadií, kdy sami produkují samí i samií kídlatce. Za píklad mohou sloužit výsadky v Horních Albeicích (800-900 m.m.), na Rýchorách (700-1000 m n.m.) a v Horních Mísekách (1020 m n.m.). Nadjné výsledky vykazuje i nkolik pokusných výsadk polykalické formy F. rufa, které se udržuje i 1050 m n. m. O plasticit druhu F. polyctena svdí nap. skutenost, že silné rojení pohlavních jedinc (samek) jsem na uchyceném výsadku v Horních Mísekách (1020 m n.m.) pozoroval až v ervenci, zatímco na jejich pvodním stanovišti v Hostinném (400 m n.m.) byli kídlatci vylétaní již v prbhu kvtna. Vysloven horské druhy lesních mravenc, <strong>Formicastrong> lugubris Zetterstedt, 1840 a F. aquilonia Yarrow, 1955, vyskytující se nap. v Alpách a místy i u nás (Šumava, Jeseníky, Novohradské hory) nebyly v Krkonoších zjištny. Asi proto zstávají vyšší horké polohy Krkonoš (zhruba nad 800 m n. m.) bez pvodního výskytu lesních mravenc. To omezuje, ve srovnání s nkterými jinými horskými oblastmi, zdejší možnosti úinnjší biologické ochrany lesních porost pi gradacích nkterých biotických škdc. Mže to být i jedna z píin, která se podílela na skutenosti, že v Krkonošském národním parku a v sousedních Jizerských horách bylo dosud pi gradacích biotických škdc (obale modínový), použito pi leteckých chemických posticích daleko nejvíce jedovatých chemikálií ze všech našich chránných území (BOEK, ŠÚRA 1980, MILES 1998). V novjší dob se i v krkonošské oblasti znovu aplikovaly postiky insekticid proti ploskohbetce a mnišce. Zalenní lesních mravenc ve 61
- Page 1: Uvedení obratlovci jsou jako škdc
- Page 5 and 6: Waldameisen im Nationalpark Rieseng
- Page 7 and 8: Vývoj komplexu hnízd Form
- Page 9 and 10: 2) Porovnání výsledk Bhem invent
- Page 11 and 12: To je jeden ze základních dvod ú
- Page 13 and 14: Parazitické houby na mravencích r
- Page 15 and 16: AEGERITELLA SUPERFICIALIS NA TLECH
- Page 17 and 18: ecommends the study of this problem
- Page 19 and 20: První tyi roky nemla naše innost
- Page 21 and 22: Im nächsten Jahr wird unsere Absic
- Page 23 and 24: Nmetí ochránci LM byli prostednic
- Page 25 and 26: Waldschulen in Sachsen und Interess
- Page 27 and 28: PROPAGUJEME PROGRAM FORMICA NA VEEJ
- Page 29 and 30: F O R M I C A 2 (1999</stro
Domnívám se, že postupný nárst potu známých mraveniš byl umožnn více píinami.<br />
1. Nálezy dosud neznámých mraveniš, která unikala pozornosti.<br />
2. Pirozeným vznikem nových hnízd, který byl patrn umožnn zlepšujícími se stavem<br />
lesních porost v posledních nkolika letech.<br />
3. Ochranou stávajících mraveniš ped predátory. 4. Za pomoci umlých výsadk.<br />
Existují teorie, které kladou za nejvýznamnjší základ nárstu potu hnízd samovolné<br />
šíení mravenc v pirozených zónách šíení, eventuáln i v umlém rozšiování pohlavních<br />
jedinc (HRUŠKA <<strong>str</strong>ong>1999</<strong>str</strong>ong>). I když principiáln nelze proti nim nic namítat, ukazuje se i na<br />
základ poznatk z nkterých dlouho sledovaných lokalit v Krkonoších, že jde o šíení velmi<br />
pomalé.<br />
Tak komplex mraveniš <<strong>str</strong>ong>Formica</<strong>str</strong>ong> polyctena na Rýchorách sleduji nepetržit již od r.<br />
1990. Akoliv se jedná o silný matený komplex (jsou zde nejvtší hnízda lesních mravenc v<br />
celých Krkonoších), nepozoroval jsem od uvedené doby v jejich okolí vznik nových<br />
mraveniš, která by vznikala z rojících se pohlavních jedinc. Vzniklo jen nkolik nových<br />
oddlk a i v tomto pípad se jednalo o pomalý proces. Podobných pozorování mám více a<br />
jejich výsledkem je zjištní, že pirozenou cestou se mravenci šíí do okolí jen velmi pomalu.<br />
Ve srovnání s tmito poznatky lze konstatovat, že šíení mravenc za pomoci<br />
(záchranných) transfer mže být daleko rychlejší. Mnohé výsadky <<strong>str</strong>ong>Formica</<strong>str</strong>ong> polyctena z<br />
nižších poloh (Hostinné, 400 m n. m., Rokytnice n. J., 500 m n. m.) se ve vyšších horských<br />
polohách (800-1020 m n. m.) úspšn uchycují a dosahují již i stadií, kdy sami produkují<br />
samí i samií kídlatce. Za píklad mohou sloužit výsadky v Horních Albeicích (800-900<br />
m.m.), na Rýchorách (700-1000 m n.m.) a v Horních Mísekách (1020 m n.m.). Nadjné<br />
výsledky vykazuje i nkolik pokusných výsadk polykalické formy F. rufa, které se udržuje i<br />
1050 m n. m. O plasticit druhu F. polyctena svdí nap. skutenost, že silné rojení<br />
pohlavních jedinc (samek) jsem na uchyceném výsadku v Horních Mísekách (1020 m<br />
n.m.) pozoroval až v ervenci, zatímco na jejich pvodním stanovišti v Hostinném (400 m<br />
n.m.) byli kídlatci vylétaní již v prbhu kvtna.<br />
Vysloven horské druhy lesních mravenc, <<strong>str</strong>ong>Formica</<strong>str</strong>ong> lugubris Zetterstedt, 1840 a F.<br />
aquilonia Yarrow, 1955, vyskytující se nap. v Alpách a místy i u nás (Šumava, Jeseníky,<br />
Novohradské hory) nebyly v Krkonoších zjištny. Asi proto zstávají vyšší horké polohy<br />
Krkonoš (zhruba nad 800 m n. m.) bez pvodního výskytu lesních mravenc. To omezuje, ve<br />
srovnání s nkterými jinými horskými oblastmi, zdejší možnosti úinnjší biologické ochrany<br />
lesních porost pi gradacích nkterých biotických škdc. Mže to být i jedna z píin, která<br />
se podílela na skutenosti, že v Krkonošském národním parku a v sousedních Jizerských<br />
horách bylo dosud pi gradacích biotických škdc (obale modínový), použito pi leteckých<br />
chemických posticích daleko nejvíce jedovatých chemikálií ze všech našich chránných<br />
území (BOEK, ŠÚRA 1980, MILES 1998). V novjší dob se i v krkonošské oblasti znovu<br />
aplikovaly postiky insekticid proti ploskohbetce a mnišce. Zalenní lesních mravenc ve<br />
61
Change language