Formica 1999-2 (str. 59-86).pdf
Formica 1999-2 (str. 59-86).pdf
Formica 1999-2 (str. 59-86).pdf
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
dvou i více druh mravenc. Dojde-li však pozdji pi rstu lesa k zastínní lokalit,<br />
stínomilnjší lesní mravenci podr. <<strong>str</strong>ong>Formica</<strong>str</strong>ong> v nich asem pevládnou. Pesto pítomnost<br />
jedinc F. sanquinea byla v oblasti Krkonoš prokazována pi determinacích vzork i ve<br />
velkých stabilizovaných hnízdech F. polyctena.<br />
Ostatní menší druhy mravenc nebývají výsadkm lesních mravenc píliš nebezpené. Ti<br />
je obvykle zásti pemohou a zahubí, zásti zaženou, zásti si na sebe vzájemn zvyknou.<br />
Z bezobratlých živoich byl v Krkonoších sledován vliv myrmekofilní mandelinky<br />
Clytra quadripunctata (vrba tytený) na vitalitu <<strong>str</strong>ong>Formica</<strong>str</strong>ong> polyctena. I pes poetný výskyt<br />
larev tohoto brouka ve sledovaných mraveništích nebyla pozorována jejich snížená aktivita<br />
(HORÁEK, in litt.).<br />
IV.C. OCHRANÁSKÁ OPATENÍ<br />
Proti žlunám a jiným velkým predátorm je úinným opatením zakrytování mraveniš<br />
ochrannými kryty. Tchto bylo v Krkonoších vyzkoušeno nkolik typ. Pevné, stabilní<br />
ochranné kryty, zhotovované z tyové kulatiny a pekryté drátným pletivem nebo<br />
umlohmotným pletivem POLYNET se nechají sice zhotovit nkdy pímo na míst, mají však<br />
tu nevýhodu, že mraveništ je nkdy perstají a nelze je pak podle nových rozmr hnízd<br />
dobe pestavovat. Jako daleko vhodnjší se projevily kryty zhotovené z rozebíratelných<br />
rovno<strong>str</strong>anných trojúhelníkových díl, které lze sestavit nejen do tvaru tí-, ty- a ptibokého<br />
jehlanu, ale i do objemnjších tvar, sestávajících z vtšího potu jednotlivých díl. Na malá<br />
mraveništ (výsadky) byly používány trojúhelníkpvé díly o délce <strong>str</strong>any 100 cm, na vtší<br />
hnízda díly o délce <strong>str</strong>any 160 cm. Trvanlivost tchto kon<strong>str</strong>ukcí dosahuje více let, ve vyšších<br />
horských polohách se však nkdy slabší kon<strong>str</strong>ukce pi vysoké snhové pokrývce bortí.<br />
Nevýhodou všech tchto kon<strong>str</strong>ukcí je zvýšené zastínní mraveniš. To lze sice ásten<br />
kompenzovat nap. prosvtlením jeho okolí proezávkou, avšak zejména tam, kde kon<strong>str</strong>ukcí<br />
proroste rzná bue, kterou je pak nutno pracn od<strong>str</strong>aovat, se jedná každoron o asov<br />
znan nároné práce. Proto lze tyto kryty doporuovat hlavn jen v lesních porostech bez<br />
buen a jen proti ptákm. Proti spárkaté zvi postaí daleko jednodušší a levnjší ohrazení<br />
ohrožených mraveniš devnými ohrádkami, které nemusí být ani potaženy pletivem. Také<br />
ty je vhodné sestavovat podle tvaru a velikosti mraveništ z jednotlivých, pedem<br />
zhotovených díl, které mohou být tvercovitého nebo obdélníkového tvaru.<br />
Za nejvýznamnjší ochranáské opatení lze však považovat udržování vhodné skladby a<br />
svtlosti porostu, které je teba volit odlišné pro jednotlivé druhy lesních mravenc. Nejvíce<br />
svtlo- i suchomilnými druhy jsou <<strong>str</strong>ong>Formica</<strong>str</strong>ong> pratensis a F. truncorum, následuje F. polyctena,<br />
vyznaující se velkou adaptabilitou, F. rufa je považována vi zastínní i nadmrné vlhkosti<br />
za nejodolnjší.<br />
V. DISKUSE<br />
Výsledky prokazují, že zevrubný inventarizaní przkum i tak relativn známé oblasti,<br />
jakou je území Krkonošského národního parku, pináší podstatn nové poznatky.<br />
60