Formica 1999-2 (str. 59-86).pdf

Formica 1999-2 (str. 59-86).pdf Formica 1999-2 (str. 59-86).pdf

03.11.2013 Views

druh mravence otevená místa zapojené porosty poty hnízd poty hnízd Leptothorax acervorum (Fabricius,1793) 5 2 Manica rubida (Latreille,1802) 64 0 Myrmica lobicornis Nylander,1846 1 0 Myrmica ruginodis Nylander,1846 8 7 Myrmica scabrinodis Nylander,1846 0 2 Camponotus herculeanus (Linnaeus,1758) 11 20 <strong>Formicastrong> lemani Bondriot,1917 77 0 <strong>Formicastrong> sanguinea Latreille,1798 3 0 <strong>Formicastrong> truncorum Fabricius,1804 1 0 Lasius platythorax Seifert,1991 2 0 Vtšina z deseti zjištných druh mravenc má k mravencm F.lugubris zcela indiferentní vztah. Jistá konkurenceschopnost by se dala oekávat u druh F.sanguinea a F.truncorum. Oba tyto druhy však byly zjištny v nepatrném potu hnízd bez praktického významu. Ani pítomnost velkých a útoných mravenc Manica rubida lesní mravence neohrožuje, protože Manica rubida má zcela odlišnou potravní i teritoriální strategii. Vzhledem k velikosti území a malému potu hnízd není nijak významná ani pítomnost mravenc C.herculeanus. Zvýšený výskyt mravenc F.lemani, vzhledem ke skutenosti, že mladé samiky F.lugubris mohou využívat jejich hnízd k zakládání vlastních rodin se mže jevit jako píznivý. Na základ svých zkušeností však tvrdím, že velké komplexy hnízd lesních mravenc se ve svých obvodech rozrstají pedevším oddlky matených hnízd a nikoli zakládáním nových hnízd s využitím pomocných mravenc. DISKUZE V letech 1997 a 1998 jsem v Pírodní rezervaci „Pod Jelení studánkou“ a v jejím ochranném pásmu zjistil celkem 1265 živých hnízd mravenc <strong>Formicastrong> lugubris. V porovnání s inventarizací provedenou ped patnácti lety jsem zjistil úbytek 10-15 % hnízd. Hlavní píinou tohoto výrazn negativního stavu jsou rozsáhlé mýtní tžby v níže položených hospodáských souborech, které spolu s vývraty vytvoily mnohahektarové, následn siln zatravnné holiny. Dalším negativním vlivem, který se výrazn uplatuje i ve zdánliv nedotených porostech, je nešetrný zpsob provádní nahodilé tžby a probírek. Tžbou a pibližováním je ást hnízd pímo niena, hromadním klestu na dalších hnízdech a v jejich okolí jsou výrazn mnny hnízdní podmínky a charakter teritoria. Mravenci <strong>Formicastrong> lugubris, podobn jako ostatní lesní mravenci, vyžadují ke svému rozvoji a prosperit dlouhodobé klidné a vyrovnané podmínky. Jakékoli rušivé zásahy do jejich hnízd a teritorií pedstavují vážné ohrožení jejich etnosti a následn i holé existence. 68

To je jeden ze základních dvod úbytku lesních mravenc v celé Evrop a to i v oblastech relativn zdravých les s vysokou potravní nabídkou. Na základ výše uvedených skuteností jsem doporuil Správ CHKO Jeseníky následující: Vylenit celou PR i ochranné pásmo do les zvláštního urení. Klimaxové smriny ve vtších výškách netžit, jen zde vytváet podmínky pro rst nových stromk z pirozeného zmlazení pop.i výsadby autochtonních školkovaných sazenic. V ostatních porostech vylouit tvorbu holoseí, pípadnou mýtní tžbu provádt náseným zpsobem v pásech na šíku jednoho stromu. Veškerou tžbu provádt pouze v klidovém období, tj. od 1.10. do 30.4. Hmotu pibližovat pouze komi pi absolutním respektování stávajících hnízd mravenc. Bezprostedn po tžb provést runí vyklizení klestu. Klest je teba sházet na jednotlivé hromady (kupy). Hromady musí být vzdáleny od mraveniš nejmén deset metr. Hromady je pak možno ponechat a nebo v zimním období spálit. SUMMARY Information is provided on the development of an extensive complex of nests of the wood ant <strong>Formicastrong> lugubris in „Pod Jelení studánkou“ nature reserve in the years 1975 to 1998. The causes of the established decline are evaluated. LITERATURA BEZDKA P. 1982a: Lesní mravenci skupiny <strong>Formicastrong> rufa v SSR.- Zprávy s.spol.ent. Praha, 18: 3-8. BEZDKA P. 1982b: Myrmekologický výzkum CHKO Jeseníky – závrená zpráva.- Manuskript dep.SCHKO Jeseníky, Jeseník, 6 pp. BEZDKA P. 1983: Lesní mravenci na Lokalit Alfredka.- Naší pírodou, Praha, 2:18-19. BEZDKA P. 1998: Inventarizace hnízd lesních mravenc <strong>Formicastrong> lugubris Zett. provedená v letech 1997 a 1998 v pírodní rezervaci Pod Jelení studánkou v CHKO Jeseníky.- Manuskript dep. SCHKO Jeseníky, Jeseník, 4 pp. KULA E. 1980: Inventarizace mravence lesního na lokalit Alfrédka.- Památky a píroda, Praha, V., 1: 34-36. KULA E. 1984: Mravenci v okolí Alfredky.- Naší pírodou, Praha, 2: 18. KULA E. 1985: <strong>Formicastrong> lugubris Zett. (Hymenoptera, Formicidae) ve smrkových porostech lokality Alfrédka v Jeseníkách.- as.Slez.Muz.Opava (A), 35:31-42. MILES P. 1975: Návrh na vyhlášení chránného nalezišt mravenc rodu <strong>Formicastrong> v Chránné krajinné oblasti Jeseníky.- Zpravodaj Správy CHKO Jeseníky, 4-8. 69

druh mravence otevená místa zapojené porosty<br />

poty hnízd poty hnízd<br />

Leptothorax acervorum (Fabricius,1793) 5 2<br />

Manica rubida (Latreille,1802) 64 0<br />

Myrmica lobicornis Nylander,1846 1 0<br />

Myrmica ruginodis Nylander,1846 8 7<br />

Myrmica scabrinodis Nylander,1846 0 2<br />

Camponotus herculeanus (Linnaeus,1758) 11 20<br />

<<strong>str</strong>ong>Formica</<strong>str</strong>ong> lemani Bondriot,1917 77 0<br />

<<strong>str</strong>ong>Formica</<strong>str</strong>ong> sanguinea Latreille,1798 3 0<br />

<<strong>str</strong>ong>Formica</<strong>str</strong>ong> truncorum Fabricius,1804 1 0<br />

Lasius platythorax Seifert,1991 2 0<br />

Vtšina z deseti zjištných druh mravenc má k mravencm F.lugubris zcela indiferentní<br />

vztah. Jistá konkurenceschopnost by se dala oekávat u druh F.sanguinea a F.truncorum.<br />

Oba tyto druhy však byly zjištny v nepatrném potu hnízd bez praktického významu. Ani<br />

pítomnost velkých a útoných mravenc Manica rubida lesní mravence neohrožuje, protože<br />

Manica rubida má zcela odlišnou potravní i teritoriální <strong>str</strong>ategii. Vzhledem k velikosti území<br />

a malému potu hnízd není nijak významná ani pítomnost mravenc C.herculeanus.<br />

Zvýšený výskyt mravenc F.lemani, vzhledem ke skutenosti, že mladé samiky<br />

F.lugubris mohou využívat jejich hnízd k zakládání vlastních rodin se mže jevit jako<br />

píznivý. Na základ svých zkušeností však tvrdím, že velké komplexy hnízd lesních<br />

mravenc se ve svých obvodech rozrstají pedevším oddlky matených hnízd a nikoli<br />

zakládáním nových hnízd s využitím pomocných mravenc.<br />

DISKUZE<br />

V letech 1997 a 1998 jsem v Pírodní rezervaci „Pod Jelení studánkou“ a v jejím<br />

ochranném pásmu zjistil celkem 1265 živých hnízd mravenc <<strong>str</strong>ong>Formica</<strong>str</strong>ong> lugubris. V porovnání<br />

s inventarizací provedenou ped patnácti lety jsem zjistil úbytek 10-15 % hnízd. Hlavní<br />

píinou tohoto výrazn negativního stavu jsou rozsáhlé mýtní tžby v níže položených<br />

hospodáských souborech, které spolu s vývraty vytvoily mnohahektarové, následn siln<br />

zatravnné holiny. Dalším negativním vlivem, který se výrazn uplatuje i ve zdánliv<br />

nedotených porostech, je nešetrný zpsob provádní nahodilé tžby a probírek. Tžbou a<br />

pibližováním je ást hnízd pímo niena, hromadním klestu na dalších hnízdech a v jejich<br />

okolí jsou výrazn mnny hnízdní podmínky a charakter teritoria.<br />

Mravenci <<strong>str</strong>ong>Formica</<strong>str</strong>ong> lugubris, podobn jako ostatní lesní mravenci, vyžadují ke svému<br />

rozvoji a prosperit dlouhodobé klidné a vyrovnané podmínky. Jakékoli rušivé zásahy do<br />

jejich hnízd a teritorií pedstavují vážné ohrožení jejich etnosti a následn i holé existence.<br />

68

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!