9 - Fakultní nemocnice Ostrava

More documents

Recommendations

Info

6 Súdán – místo, kde se zastavil čas S východem slunce se spící krajina mění na líně se hemžící lidské mraveniště. Na plechové střeše se hašteří holubi. Probouzím se z plytkého spánku. Rozeznávám pravidelný zvuk pumpy a tlumený rozhovor. Šplhám po žebříku na kolektor na vodu a pozoruji zástup žen a dětí seřazených před studnou. Plné bandasky s přehledem zvednou, položí na hlavu, pak se vzpřímeně a důstojně vydávají pomalým krokem do buše. Zabezpečit vodu na celý den jim zabere několik hodin... Rozhlížím se a vidím, jak se okolo nemocnice shromažují první pacienti a sedají si do chládku. Začíná můj první den v jižním Súdánu. Čekárna… Stát, který neplní funkci státu „Nemocnice“ v Gordhime funguje jako společný projekt Trnavské Univerzity a DOR (Diocese of Rumbek). Slouží obyvatelům jižního Súdánu, který byl desítky let ničen občanskou válkou, chorobami a hladem. Po dvou letech od podepsání mírových dohod není zdravotnictví ani zdaleka jedinou sférou, kterou místní vláda nezvládá. Ta v podstatě vůbec nedokáže kontrolovat území o rozloze 900 krát 600 kilometrů. Nejsou zde žádné zpevněné cesty, pošta, doprava, evidence obyvatelstva, administrativa, žádný průmysl, školství... Nemocnice v Gordhime Ordinovat začínám v devět ráno. Rozhodování zjednodušuje fakt, že diagnostické a terapeutické možnosti jsou značně omezené. Pacienti přicházejí s horečkou, kašlem, průjmem, zvracením, dušností, kožními infekcemi… Vyšetřuji teplotu, spojivky, poslouchám dýchání, prohmatávám břicho. Až devadesát devět procent diagnóz tvoří infekční záležitosti – malárie, pneumonie, gastroenteritidy, tuberkulóza, abscesy (prsů, krku, hlavy – holí se špinavými žiletkami, hýždí – po vpichu injekce na trhu), dále následují astmatické záchvaty, tropické vředy, popáleniny, panaricia, rány po pokousání. Méně časté je uštknutí hadem nebo tržná rána varlat po napadení krávou. Léčba probíhá ve smyslu raději více než méně, vždy někteří přišli zdaleka a na cestě strávili několik dní. S doporučením „pokud se to do zítřka nezlepší, přijte a napíšeme antibiotika,“ bych neobstál. Pacienty v bezvědomí, s křečemi a dehydratované hospitalizuji. Dostávají parenterální léčbu. Pokud někdo potřebuje akutní chirurgický zákrok nebo transfúzi, musí ho rodina dopravit na kole do nemocnice Lékařů bez hranic do Akuem. Často je však už pozdě... Místo, kde se zastavil čas Mými pacienty jsou Dinkové – druhý největší kmen v jižním Súdánu. Jejich život se za posledních 3 000 let téměř nezměnil. Praktikují mnohoženství, vedou pastýřský způsob života a celé noci zpívají a tancují. Je to nejurostlejší a nejčernější kmen Afriky. Ženy si „zkrášlují“ tvář jizvami a při úsměvu jim chybí vyražené čtyři spodní zuby. Dolní polovinu těla si důkladně chrání jako „privat area“ několika vrstvami oblečení, takže odhalení hýždě před píchnutím intramuskulární injekce trvá i pár minut. Na druhé straně prsa chápou jako nástroj na kojení a tak je zahalují pouze minimálně. Při vyšetření dítěte kojí téměř všechny matky – dítě je spokojeno a nepláče. Muži jsou vysocí, urostlí pastýři se šesti podélnými jizvami po celé délce lebky. Děti běhají špinavé, oblečené do roztrhaných zbytků oděvu. Starší se starají o mladší. Pětileté dívky bez problémů nosí na rukou své dvouleté sourozence. Bicykl je tu „objevem“ posledních pěti let. Do té doby museli všichni pěšky. Zuby si čistí větvičkou ze stromu. Mají dva tři kusy oblečení, bandasku na vodu a pár misek – nic víc nepotřebují. Bydlí v chatrčích z bláta a trávy. Okolo chatrče pěstují duru (druh obilniny), ze které vaří každý den stejnou kaši. Několik uvědomělejších sází v období dešů kukuřici, okurky, baklažán, rajčata a burské oříšky nebo chová pár koz. Jedí jednou denně, někdy jednou za dva až tři dny. Skutečný Dinka je mistr v plivání. Plivou muži, Dítě s abscesem na krku… ženy i děti – a to stále, všude a daleko, dokonce i při vyšetřování. Většina Dinků stráví celý život v okruhu několika kilometrů. Každý den je čeká stejná úloha – sehnat něco na zub. Trojúhelník: muž – kráva – žena Vše ve světě Dinků se točí okolo krav. Krávy jsou jedinou hodnotou, jsou tématem většiny rozhovorů. Jen výjimečně sahají Dinkové v období sucha a hladu na krávu jako na zdroj obživy. Nejdůležitějšího významu nabývá kráva při uzavírání manželství. Muž může mít žen kolik chce, pokud má dost krav. Nejnižší cena za ženu je jedenáct krav a může se vyšplhat až na sedmdesát! Dceru získává za ženu ten z uchazečů, který nabídne nejvíc krav. Mít hodně žen je společenská prestiž, kterou se muži chválí. Obyčejně jich mají tři až šest, ale není výjimkou ani patnáct manželek. Pokud má muž dost krav, může se dokonce dohodnout o „odkoupení“ ženy jiného muže. Každá žena má svou chatrč, bydlí hned vedle sebe a vzájemně si pomáhají. Když muž zemře, povinnost postarat se o jeho ženy a děti připadne bratrovi. Můj kamarád Albíno nemá žádné krávy a ani Na operačním sále… žádné sestry a tedy ani žádnou možnost krávy získat. A bez krav se neožení! Zadarmo mu dceru nikdo nedá, protože rodina krávy potřebuje, aby zase mohla oženit syny. Je to nekonečný koloběh bez šance na změnu. Více než chudoba mne překvapilo to, že Dinkové si nedovedou svět bez krav vůbec představit. Celé čtyři měsíce se mi je nepodařilo přesvědčit, že já krávy nemám. Podle jejich názoru jich musím mít stovky, stejně tak i jejich léčitelé. Mé povídání o tom, že u nás se za ženy neplatí, vítali s nadšením. Zchladilo je však zjištění, že můžeme mít jen jednu ženu. A když jsem pokračoval, že mít dvě manželky je dokonce trestný čin, pobouřeně se rozešli. Přežít rozdílnost Je jedenáct hodin v noci. Generátor ztichl. Měsíc osvětluje krajinu jasným svitem. Na nádvoří nemocnice je rušno. Několik pacientek s tuberkulózou a jejich děti tancují okolo bandasky, do které jedno z dítek pravidelně bubnuje. Zpěv a tanec je rytmický, nenáročný, opakují se stejné prvky. Ženy a děti jsou do půl pasu nahé, hrdla si ozdobily korálky. Když se k nim přibližuji, s úsměvem mě mezi sebou vítají. I moje tělo se začíná rytmicky pohupovat a ruce tleskat. Potkáváme se už několik týdnů. Ačkoli si nerozumíme, nejsme si úplně cizí. Jsem jiný – bílý, ale cítím, že mě přijali mezi sebe... Výjimečnost takovéto chvíle výstižně popsala Milena Holcová ve své knize o cestování: „Na cesty se nevydávám s žádným konkrétním cílem co vidět, zdolat, přežít. Možná mi to trvalo trestuhodně dlouho, ale došla jsem k závěru, že to nejzajímavější, co se dá v cizině potkat, je všednost. Čím odlišnější je od té Nemocniční lůžko… naší, tím víc okouzluje. Nemá smysl pokoušet se do odlišnosti pronikat a ovládnout ji. Mnohem svůdnější je s ní aspoň na okamžik splynout, být částí proudů, patřit. Zažila jsem to jen párkrát – a vždycky se přistihla u jednoho z nejopojnějších pocitů, jaké mi život nabídl. Tolerovat odlišnost je správné, respektovat moudré, ale prožít ji – to je převratné.“ MUDr. Karol Zeleník ORL klinika
7 Kvalita očima pacientů V dubnu a květnu se uskutečnila ve 12 stanicích a odděleních již třetí vlna měření kvality zdravotní péče podle metodiky MZ ČR. Měření proběhlo ve stejných odděleních a stanicích jako v roce 2006 a rovněž ve stejném časovém intervalu (od 10. dubna do 31. května). Do výzkumu se zapojilo 1151 pacientů a návratnost dotazníků činila 68 % (podíl dotazníků k celkovému počtu pacientů hospitalizovaných v daném období). Tato nadstandardní návratnost je výsledkem především perfektní práce vrchních a staničních sester. Výzkum prokázal, že kvalita péče v naší nemocnici je na vysoké úrovni. Souhrnná spokojenost za celou nemocnici dosáhla 83,2 % a ve srovnání s loňským rokem došlo k mírnému zlepšení o 0,3 procentního bodu (z 82,9%). Souhrnná spokojenost podle dimenzí péče Souhrnná spokojenost podle zdravotnických útvarů Vysoká míra spokojenosti s nemocniční péčí je odrazem spokojenosti v jednotlivých dimenzích podílejících se na souhrnné spokojenosti. U všech sledovaných dimenzí s výjimkou dimenze citová opora dosahuje nebo přesahuje spokojenost hranici 80 % (tato hodnota představuje dobrý standard poskytované péče). Nejvyšší spokojenost je s dimenzemi zapojení rodiny a s propuštěním z nemocnice a pokračováním péče (okolo 90 % spokojených pacientů). Naopak mírně nižší spokojenost oproti průměru vyjadřují pacienti s citovou oporou, tělesným pohodlím a s respektem, ohledem a úctou. Výsledky jsou uvedeny v grafu Souhrnná spokojenost podle dimenzí péče (žlutá čára představuje 80% hranici, zelená průměr za nemocnici – 83,2 %). Výsledky jsou poměrně konzistentní a k výrazným změnám v hodnocení dimenzí během dvou let nedošlo. Celkově byli nejvíce spokojeni pacienti na Klinice nukleární medicíny, v Oddělení kožním, v Centru plastické chirurgie a chirurgie ruky a na Oční klinice. Nejnižší souhrnná spokojenost je mezi pacienty Oddělení psychiatrického a Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí. Ve srovnání s rokem 2006 došlo k výraznějšímu nárůstu spokojenosti pacientů Chirurgické kliniky A a Oddělení kožního. Na druhé straně pokles souhrnné spokojenosti byl zaznamenám především v Oddělení psychiatrickém a na Klinice tuberkulózy a respiračních nemocí. Bližší a konkrétnější údaje z výzkumu jsou uvedeny v závěrečné zprávě, která je k dispozici na naší webové stránce (v rubrice informace o nemocnici). Výsledky by měly především sloužit vedoucím i ostatním zaměstnancům příslušných útvarů k zamyšlení nad tím, jak udržet či postupně zvyšovat míru spokojenosti pacientů s poskytovanou zdravotní péčí. Lze předpokládat, že nároky pacientů na zdravotnické služby porostou a ta pracoviště, která budou adekvátně reagovat na požadavky pacientů (pokud možno v předstihu), mohou očekávat také vysokou míru spokojenosti s jejich saturací. A spokojenost pacientů se pak může stát významnou konkurenční výhodou na trhu poskytovatelů zdravotních služeb. Možnosti čerpání příspěvku z FKSP Z nedávno realizovaného výzkumu spokojenosti zdravotnických zaměstnanců mimo jiné vyplynulo, že s možnostmi užití individuálního příspěvku z FKSP je spokojeno 85 % zaměstnanců (z toho velmi 53 % a spíše 32 %). Z celkového počtu 29 hodnocených položek se individuální příspěvek umístil na 4. až 6. místě. Na závěr výzkumu někteří zaměstnanci sdělili své náměty a připomínky ke svému působení v nemocnici. Některé se týkaly i příspěvku z FKSP. Zdali by bylo možné přispívat z FKSP na tělovou kosmetiku, nákup dioptrických brýlí, prostředků ústní hygieny, služby kadeřníka atd. Na tyto produkty a služby z FKSP přispívat nelze, nebo to neumožňuje vyhláška ministerstva financí č. 114/2002 Sb., která určuje tvorbu a oblasti užití FKSP. Pár dotazů se týkalo pracovní obuvi. Možnost užití příspěvku na pracovní obuv byla již v nemocnici v minulosti diskutována a ověřována a dospělo se k závěru, že příspěvek není určen k pořízení pracovní obuvi k běžnému pracovnímu využití. Pracovní obuv spadá do osobních ochranných pracovních prostředků a tyto jsou řešeny směrnicí č. 05-06. Ta konkrétně vymezuje kdo (které kategorie zaměstnanců) a na jaké osobní ochranné prostředky má nárok. Kritériem pro určení kdo a na jaký osobní ochranný prostředek má nárok, bylo posouzení rizik práce a pracovního prostředí. Na základě identifikace rizik na jednotlivých pracovištích pak byly stanoveny konkrétní osobní ochranné prostředky zajišující bezpečný výkon práce zaměstnancem. Výsledkem této kolektivní práce (za účasti referenta BOZP, ústavního hygienika, závodního lékaře, vrchních sester popřípadě dalších) je již citovaná směrnice. Objeví-li se nová rizika či působení stávajících pomine, pak na tuto skutečnost musí adekvátně reagovat i poskytování osobních ochranných pracovních prostředků. Ještě připomínám, že příspěvek také nelze použít na zaplacení vzdělávacích akcí, např. jazykového kurzu. Nejvýznamnější položkou FKSP jsou prostředky na individuální příspěvky zaměstnanců na rekreaci, kulturní a sportovní vyžití, vitamíny, očkování proti chřipce, klíšové encefalitidě a hepatitidě typu A (není-li hrazeno ze zdravotního pojištění) a penzijní připojištění. V roce 2005 činila výše individuálního příspěvku 4 200 Kč, v roce 2006 to bylo 4 600 Kč a letos činí 5 400 Kč. Během posledních tří let bylo na rekreaci, sportovní a kulturní vyžití čerpáno 63 % celkového objemu na individuální příspěvky, 37 % bylo použito na vitamíny, očkování a penzijní připojištění. Konkrétní skladba jednotlivých položek FKSP a jejich finanční výše je vždy výsledkem kolektivního vyjednávání. A všechny účastníky kolektivního vyjednávání může těšit, že většina zaměstnanců je s možnostmi užití individuálního příspěvku spokojena a že jej využívá zejména na regeneraci svých fyzických a psychických sil (odpočinek, relaxaci a posilování svého zdraví). PhDr. Petr Reimer, vedoucí oddělení vzdělávání a péče o zaměstnance
Page 1 and 2: Primář Oddělení urologického M
Page 3 and 4: 3 Ústav patologie zefektivní prov
Page 5: 5 III. Mezinárodní kongres preven

9 - Fakultní nemocnice Ostrava

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?