EP2011_blok+UNI 2R zac.indd - Fraus
EP2011_blok+UNI 2R zac.indd - Fraus
EP2011_blok+UNI 2R zac.indd - Fraus
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
člověk a příroda<br />
<br />
Věra Čabradová, František Hasch, Jaroslav Sejpka,<br />
Ivana Vaněčková<br />
Přírodopis 6<br />
UČ 80-7238-211-X 155 Kč<br />
PS 80-7238-302-7 75 Kč<br />
PU 80-7238-256-X 279 Kč<br />
i-učebnice školní multilicence (verze 2011) 6 990 Kč<br />
i-učebnice žákovská licence 99 Kč<br />
i-cvičení SMART Board 1 990 Kč<br />
i-cvičení ACTIVboard 1 990 Kč<br />
e-příprava učitelská licence 490 Kč<br />
e-příprava školní multilicence 1 290 Kč<br />
Věra Čabradová, František Hasch, Jaroslav Sejpka,<br />
Ivana Vaněčková<br />
Přírodopis 7<br />
UČ 80-7238-424-4 155 Kč<br />
PS 80-7238-425-2 75 Kč<br />
PU 80-7238-426-0 289 Kč<br />
i-učebnice školní multilicence (verze 2011) 6 990 Kč<br />
i-učebnice žákovská licence 99 Kč<br />
i-cvičení SMART Board 1 990 Kč<br />
i-cvičení ACTIVboard 1 990 Kč<br />
e-příprava učitelská licence 490 Kč<br />
e-příprava školní multilicence 1 290 Kč<br />
Ivana Vaněčková, Jana Skýbová, Drahuše Markvartová,<br />
Tomáš Hejda<br />
Přírodopis 8<br />
UČ 80-7238-428-7 155 Kč<br />
PS 80-7238-429-5 75 Kč<br />
PU 978-80-7238-430-3 289 Kč<br />
i-učebnice školní multilicence (verze 2011) 6 990 Kč<br />
i-učebnice žákovská licence 99 Kč<br />
i-cvičení SMART Board 1 990 Kč<br />
i-cvičení ACTIVboard 1 990 Kč<br />
e-příprava učitelská licence 490 Kč<br />
e-příprava školní multilicence 1 290 Kč<br />
Elektronickou přípravu učitele připravujeme na jaro 2011.<br />
Milada Švecová, Dobroslav Matějka<br />
Přírodopis 9<br />
UČ 978-80-7238-587-4 155 Kč<br />
PS 978-80-7238-589-8 75 Kč<br />
PU 978-80-7238-588-1 299 Kč<br />
i-učebnice školní multilicence (verze 2011) 6 990 Kč<br />
i-učebnice žákovská licence 99 Kč<br />
i-cvičení SMART Board 1 990 Kč<br />
e-příprava učitelská licence 490 Kč<br />
e-příprava školní multilicence 1 290 Kč<br />
Elektronickou přípravu učitele připravujeme na jaro 2011.<br />
Interaktivní učebnice (verze 2011) umožňuje<br />
navěšování vlastních výukových materiálů. Pro<br />
verzi 2010 a nižší je možné dokoupit upgrade za<br />
990 Kč/titul.<br />
Nabízíme Vám speciální obaly na učebnice.<br />
publikace do 100 stran – obal 001 125 Kč<br />
publikace nad 100 stran – obal 002 129 Kč<br />
Prodejné v sadě (25 ks)<br />
www.ucebnice.fraus.cz 51<br />
Kteří savci se<br />
orientují v prostoru<br />
převážně<br />
sluchem?<br />
Proč při změně<br />
nadmořské výšky<br />
dochází k „zalehnutí<br />
uší“?<br />
Jak se jej můžeme<br />
zbavit?<br />
Člověk slyší zvuky<br />
v rozsahu 16 Hz až<br />
20 000 Hz (hertzů<br />
– kmitů za vteřinu).<br />
Největší citlivost se<br />
pohybuje v rozmezí<br />
1 000–3 000 Hz.<br />
Ucho<br />
s naslouchadlem<br />
Naslouchadlo<br />
pomáhá lidem<br />
s poruchami sluchu<br />
lépe slyšet.<br />
ORGÁNOVÉ SOUSTAVY ČLOVĚKA<br />
Sluch<br />
Petra v noci probudila nepříjemná bolest v uchu. Už předchozí den se necítil dobře a trápila ho silná<br />
rýma. Protože se bolest stupňovala, rozhodl se navštívit pohotovost ORL. Lékař mu vyšetřil ucho<br />
a diagnostikoval zánět středního ucha. Uvolnil bubínek, aby mohl hnisavý sekret volně vytéci,<br />
a vysvětlil Petrovi, jak o ucho dále pečovat. Upozornil ho, že je nutná další lékařská kontrola až do<br />
úplného zahojení bubínku.<br />
Měli jste někdy zánět středního ucha? Popište své pocity.<br />
Sluch patří mezi důležité smysly. S jeho pomocí vnímáme okolní prostředí, umožňuje nám<br />
komunikovat mezi sebou nebo poslouchat hudbu.<br />
Orgánem sluchu je ucho, které se skládá ze tří částí – vnějšího, středního a vnitřního ucha.<br />
Ucho<br />
ušní boltec<br />
zevní<br />
zvukovod<br />
Vnější ucho tvoří chrupavčitý<br />
boltec a vnější zvukovod<br />
zakončený blanitým bubínkem.<br />
Za ním se v dutině<br />
středního ucha nacházejí tři<br />
sluchové kůstky – kladívko,<br />
kovadlinka a třmínek, spojené<br />
mezi sebou kloubem.<br />
Z nosohltanu sem také ústí<br />
Eustachova trubice, která<br />
napomáhá vyrovnávat tlak<br />
mezi uchem a vnějším prostředím.<br />
Vnitřní ucho je tvořeno<br />
labyrintem, který obsahuje<br />
blanitého hlemýždě<br />
vyplněného tekutinou. V jeho<br />
stěně se nacházejí sluchové<br />
buňky s brvami. Součástí<br />
labyrintu je i ústrojí pro vnímání<br />
pohybu a polohy těla<br />
a hlavy.<br />
Podnětem pro sluchové vnímání jsou zvukové vlny, které jsou <strong>zac</strong>hyceny ušním boltcem a soustředěny<br />
do zvukovodu, kde rozkmitají bubínek. Ten přenáší chvění do středního ucha na kladívko,<br />
jež na bubínek nasedá. Zvuk je pak kůstkami převeden do vnitřního ucha, v němž vlásky<br />
sluchových buněk zaznamenávají vibrace. Ty jsou pak sluchovým nervem vedeny do spánkového<br />
laloku mozkové kůry.<br />
Dorozumívání znakovou řečí<br />
100<br />
3 polokruhové kanálky<br />
rovnovážného ústrojí<br />
střední ucho se<br />
sluchovými kůstkami<br />
třmínek<br />
kladívko<br />
kovadlinka<br />
bubínek<br />
Eustachova trubice<br />
hlemýžď<br />
vnitřního ucha<br />
sluchový nerv<br />
Nedoslýchavost či úplná hluchota mohou být vrozené<br />
nebo vzniknou po nemoci (zánět) a po úrazu.<br />
Poškozeny mohou být bubínek, sluchové kůstky, hlemýžď<br />
nebo sluchový nerv. Sluchu neprospívá<br />
nadměrný hluk. Časté vystavování se hlučnému prostředí<br />
může způsobit poškození orgánu sluchu. S přibývajícím<br />
věkem některé sluchové buňky zanikají,<br />
proto starší lidé hůře slyší.<br />
Erozí označujeme<br />
soubor procesů,<br />
které rozrušují<br />
horniny a transportují<br />
uvolněné<br />
částice do místa<br />
uložení.<br />
Termín je odvozen<br />
z latinského<br />
slova erodere =<br />
rozrušovat,<br />
rozhlodávat.<br />
Eroze způsobená<br />
odtékající dešťovou<br />
vodou<br />
Zamysli se nad<br />
vztahem eroze<br />
a zvětrávání.<br />
Štěrk unášený<br />
prudkým proudem<br />
dokáže ve<br />
velkých balvanech<br />
vyhloubit<br />
kruhovité prohlubně,<br />
tzv. obří<br />
hrnce. Kde je<br />
u nás můžeš<br />
vidět?<br />
68<br />
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE<br />
Činnost vody<br />
Záplavová vlna, vysoká dvě stě metrů a pohybující se rychlostí sto čtyřicet pět kilometrů v hodině,<br />
už cestou k jihu vytvářela vlastní mikroklima. Teplý vzduch u základny se cestou vzhůru rychle ochlazoval<br />
a vytvářel nestvůrný plášť mlhy, která jako peří pokrývala hřbet vody za jejím čelem.<br />
Vlna ohryzávala skály a půdu po obou březích a vyvolávala sesuvy, po nichž do zpěněné vody<br />
sjížděly tuny suti. Celá úbočí se dávala do pohybu, jak se země chvěla při přechodu vlny. Mizely v ní<br />
balvany velké jako dům, stromy vyrvané z kořenů se vynořovaly rozemleté na zápalky. V několika<br />
minutách povodeň dokázala tolik, co by normální říční erozi trvalo milióny let.<br />
Tekoucí voda<br />
Obří hrnce Řeka Vydra (Šumava)<br />
Z knihy Christophera Hydea Vlna<br />
Tekoucí voda je významným činitelem, který se podílí na modelování terénu. Řeky na všech<br />
kontinentech vymílají hluboká údolí a přenášejí miliardy tun zvětralého materiálu, který dopravují<br />
až do moří a oceánů. Mnoho řek je geologicky velmi starých a v průběhu milionů let<br />
vytvořily říční síť odvodňující celé kontinenty. Rychlost eroze a sedimentace je dána sklonem<br />
dna řeky, geologickým podložím a množstvím protékající vody.<br />
Družicový snímek ústí řeky Red River (Kolumbie) Kaňon řeky (Colorado)<br />
Jaká opatření byste doporučili k zamezení erozivní činnosti vody?<br />
Pořiďte fotografickou dokumentaci erozivní činnosti vody v okolí vaší školy nebo<br />
vašeho bydliště. Stačí se vypravit do terénu po velkém lijáku.<br />
Erozní činnost řeky závisí především na<br />
jejím spádu. Řeky pramení v horských<br />
nebo kopcovitých terénech, proto mají největší<br />
spád na horním toku. Prudký proud<br />
dokáže přemístit i ohromné kusy hornin,<br />
takže koryto je pak balvanité. Unášený<br />
materiál obrušuje kameny a vymílá dno.<br />
V těchto podmínkách se také nedaří vodním<br />
rostlinám, proto bývá dno řeky na<br />
horním toku na vegetaci chudé. Další<br />
úseky toku jsou už zpravidla pro vodní<br />
rostlinstvo daleko příhodnější.