výroční zpráva 2012 - Fakulta chemická - Vysoké učení technické v ...

ÚSTAV CHEMIE A TECHNOLOGIE OCHRANY
ŽIVOTNÍHO PROSTŘ EDÍ
Studijní program a současně i studijní obor Chemie a technologie ochrany životního
prostředí je cíleně voleným souborem chemicko-technologických disciplín, které jsou
koncipovány tak, aby si absolventi tohoto oboru osvojili chemickou technologii jako výsledek
aplikace chemických, fyzikálně chemických a biologických znalostí. Absolventi oboru by
měli odpovídat za zdravé životní prostředí, což v praxi znamená využívat především takové
chemické technologie, které jsou šetrné k základním složkám životního prostředí, což je
vzduch, voda a půda. Studium oboru je zaměřeno na souhrnné poznání jednotlivých
chemických technologií, včetně teorie procesů speciálních technologií a poznání jejich vlivu
na životní prostředí. Poznatky současně směřují k doprovodným technologiím chránícím
složky životního prostředí před znečištěním, k technologiím snižujícím produkci odpadů,
zejména nebezpečných a zvláště nebezpečných, a k chemickým technologiím neprodukujícím
odpady a emise (green chemistry). Zvláštní pozornost je věnována komplexnímu chápání
technologických procesů, jejich matematickému popisu z hlediska chemicko-inženýrského
a fyzikálně-chemického a k vytvoření vhodného systému pro ekonomické posouzení účinnosti
jednotlivých operací technologického procesu.
Z hlediska odborného zaměření zahrnuje studijní obor problematiku chemie a technologie
ochrany a úpravy vody, problematiku spojenou s ochranou půdního fondu a s ochranou
ovzduší, technologické procesy spojené se zacházením s nebezpečnými pevnými a kapalnými
odpady, včetně jejich imobilizace, skládkování a dekontaminace. Studenti se také seznamují
s technologiemi využitelnými pro likvidaci a recyklaci odpadů. V rámci oboru je řešena
i otázka prevence a likvidace chemických havárií a využití bioindikačních systémů při jejich
odstraňování. Do specifikovaného oboru náleží také problematika environmentální analýzy,
která je posuzována v souvislosti s chemickou produkcí, jakož i problematika stopové analýzy
environmentálně důležitých polutantů anorganického a organického původu a z ní vyplývajícího
hodnocení rizik pro člověka. Kromě kontrolních systémů pro zjišťování škodlivin
jsou hodnoceny i různé monitorovací systémy používané v ČR, v zemích EU a v USA.
Obor Chemie a technologie ochrany životního prostředí se nezabývá pouze chemickými
škodlivinami, nýbrž také mikrobiálním znečištěním, radionuklidy a ionizujícím zářením. Obor
se důsledně opírá o soustavu přírodovědných předmětů, nezbytných pro jeho rozvoj, tj.
o základní chemické disciplíny, mezi které patří anorganická, organická, analytická
a fyzikální chemie, matematika, fyzika, chemická technologie a chemické inženýrství. Důraz
je kladen zejména na mezioborové předměty, mezi které jsou počítány ekologie, biochemie,
obecná biologie, geochemie a mineralogie, mikrobiologie, obecná a speciální toxikologie,
ekotoxikologie, chemie životního prostředí, radioekologie, radiotoxikologie, jaderná chemie,
dozimetrie ionizujícího záření, hydrochemie, hydrobiologie aj., které navíc vytvářejí velmi
široké možnosti uplatnění absolventů.
35