Optické mikroskopy

9,1 20x 0,45 suchý
6,1 30x 0,65 suchý
4,1 45x 0,65 suchý
3,1 60x 0,85 suchý
1,95 100x 1,25 Olej.imerse
Parametry mikroskopických objektivů Meopta.
Jak uvidíme později, je pro posouzení jakosti objektivu velmi důležitá jeho číselná apertura
A=N sin sA . Je-li prostor mezi krycím sklíčkem předmětu a objektivem vyplněn vzduchem o
indexu lomu N = 1, je teoreticky maximálně dosažitelná hodnota číselné apertury 1. Prakticky
je možno získat nejvýše hodnotu 0,95. Hodnotu číselné apertuty lze zvětšit použitím tzv.
imerse, která spočívá v tom, že se prostor mezi objektivem a krycím sklíčkem vyplní
prostředím o indexu lomu N > 1. K tomuto účelu se obvykle užívá vhodné kapaliny. Tak
např. s použitím monobromnaftalenu, který má velký index lomu, je možno dosáhnout
hodnoty A=1,6. Kromě monobromnaftalenu se také často užívá vody, nebo cedrového oleje,
který má tu zvláštní vlastnost, že jeho index lomu je velmi blízký indexu lomu skla. V tomto
případě mluvíme o tzv. homogenní imersi.
Dalším kritériem jakosti objektivu je stupeň korekce jednotlivých vad. Podle stupně, jakým
jsou korigovány zejména barevné vady, rozeznáváme tzv. achromáty, poloachromáty a
apochromáty.
Jako okuláru se u mikroskopu užívá pro běžné pozorování okuláru Huygensova. Huygensův
okulár je složen ze dvou ploskovypuklých čoček, obrácených rovinnými plochami k oku.
První z obou čoček, bližší k oku, se nazývá čočka oční, druhá má název kolektiv. Zvláštností
Huygensova okuláru je, že má virtuální předmětovou ohniskovou rovinu mezi kolektivem a
oční čočkou. V důsledku toho je u mikroskopů s Huygensovým okulárem nutno umístit clonu
zorného pole dovnitř optické soustavy okuláru. Tato clona se zpravidla umisťuje do
předmětové ohniskové roviny oční čočky. V tomto případě padne totiž vstupní průhled
soustavy mikroskopu do roviny předmětu a zorné pole je ostře ohraničeno.Do předmětového
ohniska roviny oční čočky se často vkládá planparalelní deska se stupnicí. Takto vybavený
okulár, kterým je možné měřit rozměry pozorovaného předmětu, se nazývá okulární
mikrometr. Dělení stupnice bývá zpravidla rovno 1/10 nebo 1/20 mm. Skutečná hodnota
jednoho dílku vzhledem k rozměrům předmětu (tzv. mikrometrická hodnota) závisí však na
zvětšení objektivu a kolektivu okuláru. Proto je nutné před měřením provést kalibraci tak, že
na stolek mikroskopu umístíme mikrometrickou stupnici (objektivový mikrometr) známého
dělení a její dělení srovnáme s dělením stupnice okulárního mikrometru.
Kromě Huygensova okuláru se v měřicích mikroskopech užívá často okuláru Ramsdenova.
Předmětové ohnisko tohoto okuláru je reálné a leží před jeho optickou soustavou. Proti
Huygensovu okuláru má tedy nevýhodu v tom, že je optická soustava mikroskopu delší. Na
druhé straně dává lepší možnost umístění mikrometrické stupnice, která se v tomto případě
pozoruje celou soustavou okuláru.
Pro náročnější účely se mimo Huygensův a Ramsdenův okulár užívá složitějších typů okulárů
(např. okuláry periplantické nebo ortoskopické), které mají lépe korigovány jednotlivé druhy
vad a dovolují použít většího zvětšení a zorného pole.
U běžných druhů okulárů se pohybuje ohnisková vzdálenost mezi 50 a 10 mm. Tomu
odpovídá zvětšení 5-25 .
Pořadové číslo Druh Ohnisková vzdálenost (mm) Zvětšení
1 Huygensův okulár 41,7 6
2 Huygensův okulár 31,3 8
3 Huygensův okulár 25,0 10
4 Huygensův okulár s mikrometrem 31,3 8
5 Periplantický okulár 25,0 10
38