Optické mikroskopy

Dříve měly jednoduché mikroskopy stolky, opatřené dvěma svorkami, které přidržovaly podložní
sklíčko s preparátem - vyhledávání se provádělo ručním posunováním sklíčka po stolku. Moderní
mikroskopy mají vodič objektu (vodič preparátu), do kterého se upíná podložní sklíčko (nebo jiný
nosič) s preparátem. Posun se provádí po ploše stolku ve dvou osách dvojitým souosým vrubovaným
knoflíkem, umístěným většinou na pravé straně stolku tak, aby jej bylo možné pohodlně obsluhovat.
Většinou je pohyb možné sledovat na stupnicích s milimetrovým dělením. To usnadňuje vyhledání
místa na preparátu.
Vodiče objektu mikroskopů NIKON Eclipse jsou upraveny k současnému uložení až dvou podložních
sklíček. Povrch stolku je často vystaven působení různých chemikálií, bývá opatřen odolným nátěrem
nebo volitelně keramickou vrstvou. Stolky inverzních mikroskopů jsou upraveny pro uložení velkých
objektů - Petriho misek, Terasakiho komůrek nebo kultivačních lahví. Polarizační mikroskopy mají
kruhové otočné stolky, opatřené stupnicí (360°).
Tubus je základním dílem stativu a vsazuje se do něho nástavec pro okuláry, vesměs výměnný a
upravený pro jeden nebo dva okuláry (monokulární
nebo binokulární tubus), případně s dalším
optickým výstupem (trinokulární tubus). Na opačném konci je k tubusu je připevněn otočný
revolverový nosič objektivů, do kterého se závitem upevňují objektivy. Optická a mechanická délka
tubusu patří k základním parametrům mikroskopu.
Osvětlovací souprava se skládá ze síťového transformátoru na 220V/50Hz s regulací výstupního
napětí (6 nebo 12 V=), kterým se napájí halogenová žárovka o výkonu 20 až 100W. Mikroskopy s
vyšším výkonem žárovky mají samostatnou lampovou skříňku, nutnou pro lepší odvádění tepla, která
se ke stativu připevňuje bajonetem. Velké mikroskopy mají v samostatné skříňce také napájecí
transformátor. Regulace světelného výkonu žárovky se pak může provádět buď na tomto zdroji, nebo
je přenesena do stativu (volitelné). Vzhledem k tomu, že se jen malá část výkonu žárovky promění ve
světelné záření a zbytek (kolem 90%) v teplo, je nutné dbát na to, aby kolem lampové skříňky mohl
volně proudit vzduch.
Otočný revolverový nosič objektivů může pojmout pět až šest objektivů, které se do něj upevňují
závitem. Revolverový nosič
je připojen ke stativu buď trvale, nebo je výměnný. Výměnný revolver je
výhodný při používání více druhů objektivů, pro metodu DIC je to podmínka (revolverový nosič pro tuto
metodu musí být upraven pro zasunutí hranolů).
Kondenzor. Abychom mohli osvětlení v mikroskopu účelně nastavit, je v dráze paprsků osvětlovací
soustavy kondenzor, který je součástí osvětlovací soustavy mikroskopu. Rozlišovací schopnost
objektivů mikroskopu může být dokonale využita jen tehdy, je-li osvětlení preparátu provedeno pomocí
kondenzoru kuželem paprsků o určité nejmenší apertuře.
Kondenzor je umístěn (u vzpřímených mikroskopů) pod stolkem, nesoucím preparát. Bývá většinou
svisle posuvný v samostatném pomocném stolku, ze kterého jej lze snadno vyjmout. Důležité je, aby
optická osa osvětlovací soustavy procházela středem kondenzoru.
Toho dosáhneme přesným
vystředěním jeho polohy pomocí středících šroubů. Kondenzor je opatřen irisovou clonou, ovládanou
páčkou. V lepším případě se tato páčka pohybuje podél stupnice, udávající numerickou aperturu
kondenzoru. Tuto hodnotu potřebujeme ke správnému nastavení. Numerická apertura kondenzoru
má
být vždy menší, než je apertura objektivu (přibližně 70%). Při nastavování osvětlení (včetně
kondenzoru) postupujeme podle návodu, který navrhl Köhler (tzv. Köhlerovo nastavení - je popsáno
dále).
Základní typy kondenzorů jsou většinou podle svého konstruktéra jsou označeny jako Abbeho
kondenzory, jsou vhodné pro objektivy se zvětšením od 4x až do 100x. Při použití objektivů s malým
zvětšením
mohou nastat potíže, protože se neosvětlí rovnoměrně celé zorné pole. Pro objektivy s
malým zvětšením (2x až 0,5x) jsou k dispozici kondenzory s nízkou numerickou aperturou. Takové
kondenzory se však nehodí pro objektivy s velkým zvětšením.
Velmi kvalitní obraz při použití objektivů s olejovou imerzí zajišťují kondenzory pro olejovou imerzi - na
ně se - podobně jako na preparát - nanese kapka imerzního oleje, takže paprsky procházejí po
výstupu z kondenzoru homogenním prostředím se stejným indexem
lomu.
Zvláštní konstrukcí se vyznačují tzv. univerzální kondenzory. Mají vestavěný karusel, ovládaný
zvenčí, do kterého jsou vloženy volitelné moduly: fázové prstence, prstenec pro tmavé pole, případně
může být tento kondenzor vybaven moduly pro diferenciální interferenční nebo
Hoffmanův kontrast.
Vložené prstence jsou obvykle příslušné k objektivu. Pro fázový kontrast bývají označeny jako Ph1,
19