Optické mikroskopy

Z knížky
Pro přesměrování
světla do fotografického přístroje nebo televizní kamery jsou určeny
trinokulární tubusy. Mikroskop však může mít pro fotografický přístroj nebo televizní kameru
jeden i více samostatných výstupů. Jednoduché trinokuláry dělí světelné paprsky zrcadly,
lepší jsou vybavené hranoly.
5)
Složení optického mikroskopu + 6) Základní používané pojmy
Adresa - httpwww.arid.cznikcovite.htm
Víte všechno o světelných mikroskopech ?
Rádi bychom Vám pomohli osvěžit a rozšířit si znalosti o mikroskopech. Nabízíme Vám krátký souhrn
poznámek o světelných mikroskopech, používaných převážně v biologii a medicíně. Přivítáme Vaše
připomínky a přání k textu, který Vám předkládáme.
Světelný mikroskop
je optická soustava, určená k pozorování drobných - mikroskopických - objektů při velkém zvětšení až
1000x, případně 1500x. Hranice zvětšení ve světelném mikroskopu je dána vlnovými vlastnostmi
světla. Obrazy z mikroskopu pozorujeme zrakem, takže o výsledné kvalitě obrazu rozhoduje nejen
technická dokonalost mikroskopu, ale také psychofyziologická kondice uživatele.
Základní díly mikroskopu:
Stativ
Úplný mikroskop
se skládá z mechanického tělesa, které tvoří stativ se stolkem, tubusem a
osvětlovací soupravou s kondenzorem, a z optických dílů: okulárů a objektivů v otočném revolverovém
nosiči. U běžných mikroskopů nejsou jednotlivé díly pevnou součástí stativu, lze je vyměňovat a
sestavit tak mikroskop různým způsobem podle požadavků metody, kterou chceme použít. Mluvíme
pak o “stavebnicových” mikroskopech. Jednotlivé díly mikroskopů se často nazývají "moduly".
Zaostřování obrazu v mikroskopu se provádí změnou pozorovací vzdálenosti dvojitým souosým
knoflíkem na obou stranách stativu mikroskopu. Vnější - větší - knoflík je pro hrubé nastavení, vnitřní -
menší - knoflík pro jemné zaostřování. Knoflík jemného posunu bývá opatřen stupnicí, nejmenší dílek
odpovídá obvykle posunu o 1µm. Posun může být opatřen nastavitelnou zarážkou, vymezující pohyb
ve směru zmenšování pozorovací vzdálenosti - to ulehčuje návrat do roviny ostrosti při výměně
vzorků. Rovněž je obvyklé, že můžeme nastavit odpor proti pohybu při zaostřování (samostatným
prstencem na společné ose se zaostřovacími knoflíky). Zaostřování se u vzpřímených mikroskopů
děje svislým pohybem stolku, při zaostřování inverzních mikroskopů se může pohybovat revolverový
nosič objektivů - stolek má pak pro uložení preparátu pevnou základní desku, která je součástí stativu
a po ní se pohybuje vodič preparátu.
Stolek mikroskopu slouží pro uložení
pozorovaného vzorku do optické osy mikroskopu. Preparáty
jsou nejčastěji na standardních podložních sklíčkách (76x26x1mm), bývají většinou zakryty krycím
sklíčkem. U krycího sklíčka je nutno dbát na jeho kvalitu, má mít tloušťku přesně 0,17mm, být zcela
čiré a planparalelní. Na tloušťku 0,17mm jsou vesměs korigovány objektivy, není-li tato hodnota
dodržena, může to mít za následek zhoršení obrazu. Některé dražší objektivy jsou vybaveny korekcí
na tloušťku krycího skla. To má význam hlavně u inverzních mikroskopů, kde preparát často
pozorujeme přes Petriho misku nebo dno skleněné kultivační nádoby.
18