Hlavní zásady a pokyny pro vypracování bakalářské práce ... - FBMI

Bakalářská práce
Každá práce se odevzdává v určeném termínu na studijním oddělení FBMI ve dvou
svázaných výtiscích včetně elektronické podoby celé práce a to ve formátu PDF (lze např.
zkonvertovat z MS Wordu) na CD ROM nebo DVD.
Je zvykem, že student po obdržení formulářů na studijním oddělení předá BP vedoucímu a
oponentovi (netýká se případů, kdy je vedoucí či oponent ze vzdáleného města ČR nebo z jiné
země).
Formát stran práce je A4, psáno po jedné straně v rozsahu min. 30, obvyklé maximum
50 stran. Nicméně maximum stránek není striktně omezeno. Velikost písma (fontu) 12
(doporučujeme vybrat standardní patkový font Times New Roman), cca 80 znaků na řádek,
řádkování 1,5 a všechny okraje 25 mm. Vazba pevná knihařská. Potisk na předních deskách (viz
příloha č. 1) a též na hřbetu BP, kde bude uvedeno minimálně jméno studenta a rok. Pokud je to
možné, pak bude uveden i název BP. V případě delších názvů se tisk názvu nepředpokládá. Po
úspěšném absolvování bakalářské státní závěrečné zkoušky obdrží vedoucí práce jeden výtisk
BP s kopií zadání, druhý výtisk bude uložen v knihovně FBMI pouze pro prezenční zapůjčení
ve studovně knihovny. Na http://www.fbmi.cvut.cz bude udržována aktuální databáze
obhájených bakalářských prací (viz nový VŠ zákon).
Hlavní zásady a pokyny pro vypracování bakalářské práce
určené pro studenty FBMI ČVUT
Aby bylo dosaženo jednotného postupu při zpracování bakalářské práce, je nutné dodržet
následující strukturu práce, přičemž jednotlivé části po sobě následují v tomto pořadí:
1. Titulní desky - jednotná úprava dle přílohy č. 1
2. Titulní list – jednotná úprava dle přílohy č. 2
3. Zadání bakalářské práce (zadávací formulář) – originál zadání v originálu práce (kopie v
kopii BP)
4. Anotace v českém a anglickém jazyce (vše na jednom listu A4 ve struktuře název a anotace
v CZ, název a anotace v EN)
5. Poděkování (volitelné, slouží především jako výraz uznání za podporu a pomoc během
vytváření práce a to jak rodinným příslušníkům, tak i studentům a dalším, kteří byli
nápomocni, nebo poskytli významné údaje, publikace, konzultace apod. Současně má
poděkování také sloužit k uvedení vědeckého projektu v rámci kterého byla práce
realizována – finančně dotována)
6. Prohlášení o souhlasu s využitím výsledků práce fakultou, o samostatném zpracování práce
a úplnosti citací použitých pramenů. - dle přílohy č. 3
7. Obsah včetně seznamu příloh (je třeba použít desetinné třídění, generuje se až po vytvoření
práce, proto je také třeba používat styly, vhodné je používat členění max. do třetí úrovně
(např. 2.2.1), pak je třeba využít odlišení pomocí fontu, v opačném případě se jedná o
nepřehledný text. Úvod a Závěr se obvykle nečíslují jako ostatní kapitoly, číslování stránek
arabskými číslicemi začíná Úvodem, na stránkách předcházejících úvod se použije číslování
stránek pomocí římských číslic a to od Poděkování, které bude mít číslo stránky ii, při
vytváření PDF souboru je třeba doplnit fyzické stránkování, v opačném případě by
neodpovídalo číslování v tištěné verzi).
8. Seznam použitých symbolů a zkratek – není nutné pokud je vše vysvětleno v daném textu
přímo
9. Seznam obrázků – tato součást je nepovinná a uvádí se zejména v rozsáhlejších pracích

10. Seznam tabulek - – tato součást je nepovinná a uvádí se zejména v rozsáhlejších pracích
11. Vlastní práce – obsahuje tyto části:
Úvod Motivace pro dané téma, spolupráce na vědeckém
projektu, spolupráce s externím pracovištěm, záměr (cíl)
práce, obsah zaměření jednotlivých kapitol práce.
Současný stav řešení Jedná se o shrnutí současného stavu řešení problematiky
bakalářské práce ve světě, tzn. uvést v současné době
dostupná řešení a popř. uvést, které myšlenky a s jakými
vylepšeními by mohly být použity při dalším zpracování,
provést komentované bibliografické citace*.
Použité metody (návrh řešení) Popis použitých metod, u SW popis algoritmů s hrubými
vývojovými diagramy (použité bloky, jejich značky či
symboly jsou dány technickou normou).
Experimentální část Nelze vynechat, uvést výsledky modelování a simulací, u
čistě experimentálních prací uvést podrobnou metodiku
experimentu včetně uspořádání, podmínek a též použitých
přístrojů a vzorků, u HW popis experimentálního
uspořádání, návrh a realizace včetně základních obvodů,
měření, u SW prací popis implementovaných funkcí –
účel, vstup, výstup, dále je vhodné u SW prací provést a
následně dokumentovat ověření funkčnosti algoritmů na
syntetických datech a též na reálných datech. Zde je
důležité uvést zásadu, že i řešení, které ve svém důsledku
nevedlo k cíli je jistý výsledek BP. V rámci BP je třeba
uvádět veškeré výsledky, i když nevedly k cíli, ale
napomohly k nalezení výsledného řešení.
Závěr Shrnutí výsledků, splnění zadání, výhled do budoucna.
Seznam použité literatury Viz příloha č. 4, každý uvedený pramen je potřeba citovat
alespoň jednou v bakalářské práci.
Samostatné přílohy Standardními přílohami jsou dokumentace (zdrojové kódy
programů, spustitelné verze programů, elektronická verze
BP, doprovodné texty či výpisy abstraktů z databází,
nutné použít výhradně CD ROM nebo DVD ROM (v
textu BP je vhodné uvést strukturu uložených údajů na
tomto médiu), též kompletní schémata zapojení – značky
a symboly dány technickými normami, viz [1], seznam
použitých součástek, podklady pro výrobu tištěných
spojů, rozmístění součástek apod.). Označování příloh se
uvádí např. písmenem P a pořadovým číslem, dále může
následovat lomítko, nebo tečka a očíslování listu dané
přílohy (např. P1/1, nebo P2.4).
- 2 -

*Komentovaná bibliografická citace:
Jedná se o velmi vhodnou formu, jak prezentovat stručný přehled toho nejnovějšího při
řešení daného problému. Nejedná se o pouhé opisování částí jednotlivých časopiseckých článků
či dokonce částí knižních publikací, ale o stručné vystižení podstaty daného pramenu. Je sice
pravda, že velmi mnoho napoví abstrakt, ale vždy je třeba prostudovat celý pramen. Velmi
vypovídající je mnohdy také seznam použité literatury, jehož komentář se velmi často objevuje
v úvodu. Dokonce existují přehledy (knižní podoba) z některých oborů, které jsou takovýmito
komentovanými bibliografickými citacemi. Jako vhodný podklad pro výše uvedenou citaci je
potřebné mít zpracovanou rešerši daného tématu. Pro rešerši je třeba vhodně volit klíčová slova
a vhodnou databázi (podrobněji na http://knihovny.cvut.cz). Zejména v případě
biomedicínského inženýrství je nutné využívat jak technicky zaměřených, tak i lékařsky
orientovaných databází. Při uvádění výsledků rešerše je třeba sumarizovat výsledek v podobě
uvedení klíčových slov, kolik záznamů pro jaké kombinace bylo nalezeno, v jakých databázích
bylo vyhledávání realizováno a popř. jaké další zdroje byly využity (časopisy, Internet). Je též
nutné uvést, za jaké období byla rešerše prováděna. Je třeba mít na paměti, že nejnovější
poznatky lze nalézt ve sbornících konferencí, dále pak v časopisech a konečně v knižních
publikacích. Pořadí výše uvedených zdrojů odpovídá možné aktuálnosti.
Možná zaměření jednotlivých typů bakalářských prací:
• Teoretická práce
• Rešeršní práce (komentovaná bibliografická citace)
• Experimentální práce
• Programátorská (SW) práce
• Realizace zařízení (elektrické, či mechanické povahy)
• Kombinovaná programátorská a realizační práce
• Práce ekonomicko-manažerského zaměření (studie, průzkum)
Na co nezapomenout při zpracování BP:
• navštívit všechny stupně knihoven, tj. fakultní, SVK v Kladně, STK v Praze, Lékařský
dům v Praze na I. P. Pavlova (všechny výše uvedené knihovny mají též své www
stránky).
• navštívit www stránky http://knihovny.cvut.cz, kde je mnoho užitečných informací o
tom, jak vyhledávat potřebné informace včetně tzv. elektronických informačních zdrojů.
- 3 -

Příloha č. 1:
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ
FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ
Katedra …
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2006 Jan Student
- 4 -

Příloha č. 2:
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ
Fakulta biomedicínského inženýrství
Katedra …
Název bakalářské práce
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Doc. Ing. Jan Vedoucí, CSc.
Student: Jiří Student červen 2006
- 5 -

Příloha č. 3:
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem
…………………………………………………………………………………………………..vy
pracoval(a) samostatně a použil(a) k tomu úplný výčet citací použitých pramenù, které uvádím v
seznamu přiloženém k bakalářské práci.
Nemám závažný dùvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu §60 Zákona č.121/2000 Sb., o
právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonù
(autorský zákon).
V ……………. dne ……………… …………………….
podpis
Příloha č. 4:
- 6 -

Při tvorbě seznamu použité literatury je nutné dodržet ustanovení norem ČSN ISO 690 a ČSN
ISO 690-2 (bibliografické citace).
1. Nejdříve je vhodné prostudovat stránky tzv. informační výchovy na http://knihovny.cvut.cz
Ukázka citace: Informační výchova [online]. Výpočetní a informační centrum ČVUT, oddělení
knihoven, c2003. Poslední změna 21. 5. 2003 [cit. 2006-01-24]. URL:
2. Odkaz na WWW stránku s pokyny a příklady, jak psát bibliografické citace (nejúplnější,
doporučeno primárně) http://www.boldis.cz/citace/citace.html
Ukázka citace: Bibliografické citace dokumentů podle ISO 690 a ISO 690-2 [online]. BOLDIS,
Petr, c2001. Poslední změna 11. 11. 2004 [cit. 2006-01-24]. URL:
3. Odkaz na WWW stránku s pokyny a příklady, jak psát bibliografické citace (další zpracování)
http://beta.pedf.cuni.cz/
Ukázka citace: Informační vzdělávání [online]. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická
fakulta, ústřední knihovna [cit. 2006-01-24]. URL:
4. Odkaz na WWW stránku s příklady http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html
Ukázka citace: Bibliografické odkazy pro seznamy a citace [online]. BRATKOVÁ, Eva,
c1996-2005. Poslední změna 4. 5. 2005 [cit. 2006-01-24]. URL:
Kromě toho jsou všechny níže uvedené normy k dispozici v knihovně FBMI k prezenčnímu
vypůjčení. Jedná se o následující normy:
Normy pro psaní a citování odborných textů
Formální úprava textů a publikací
• ČSN 01 6910 Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovávaných
textovými editory
• ČSN ISO 5966 Formální úprava vědeckých a technických zpráv
• ČSN ISO 7144 Formální úprava disertací a podobných dokumentů
• ČSN ISO 2384 Formální úprava překladů
• ČSN 01 0198 Formální úprava rešerší
• ČSN ISO 2145 Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů
• ČSN ISO 999 Zásady zpracování, uspořádání a grafické úpravy rejstříků
• ČSN 01 0194 Referát a anotace
• ČSN 01 0166 Nakladatelská (vydavatelská) úprava knih a některých dalších
druhů neperiodických publikací
- 7 -

• ČSN 01 0199 Vydavatelská úprava odborných časopisů
Bibliografické citace
• ČSN ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura
• ČSN ISO 690-2 Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich
části
• ČSN 01 0196 Zkracování názvů časopisů a jiných periodik
Kromě toho jsou k dispozici následující publikace, které pojednávají o zpracování samostatných
prací studentů:
[1] TŘEŠTÍK, Boleslav – ŠŤASTNÝ, Jiří. Manuál technické dokumentace. České
Budějovice: Kopp, 2002.
[2] LINKEOVÁ, Ivana. Odborný text ve Wordu. České Budějovice: Kopp, 2003.
[3] SGALL, Petr - PANEVOVÁ, Jarmila. Jak psát a jak nepsat česky. Praha: Karolinum,
2004. 200 s. ISBN 80-246-0871-5.
[4] ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. Praha: Votobia, 1997. 278 s. ISBN 80-
7198-173-7.
[5] ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha:
SLON, 2005. 209 s. ISBN 80-86429-40-7.
[6] ŠESTÁK, Zdeněk. Jak psát a přednášet o vědě. Praha: ACADEMIA, 1999. 204 s. ISBN
80-200-0755-5.
[7] ŠIFNER, František. Jak psát odbornou práci a diplomovou práci zvláště. Praha:
Univerzita Karlova, 2004. 18 s.
[8] LIŠKA, Václav. DOCTORANDUS (průvodce budoucích Ph.D.). Praha: Professional
Publishing, 2004.
[9] FILIPEC, Josef a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 3. opravené vydání.
Praha: Academia, 2005. 648 s. ISBN 80-200-1347-4.
[10] HOLUBOVÁ, Václava a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha:
Academia, 2005. 880 s. ISBN 80-200-1351-2.
[11] GREENHALGH, Trisha. Jak pracovat s vědeckou publikací. Základy medicíny založené
na důkazu. Praha: Grada Publishing, 2003. 208 s. ISBN: 80-247-0310-6.
[12] LIŠKA, V. Jak správně psát diplomovou práci. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2001. 100
s. ISBN. 80-01-02368-0.
[13] MEŠKO, Dušan – KATUŠČÁK, Dušan – FINDRA, Ján a kol. Akademická príručka. 2.
upravené a doplnené vydanie. Bratislava: Osveta, 2005. 496 s. ISBN 80-806-3200-6.
- 8 -

Některé další zásady, návody a triky pro psaní BP
1. Fyzikální veličiny a jejich značení
Každý symbol je vždy vysvětlen v textu při jeho prvním výskytu.
Pokud jsou vžitá jiná označení veličin než použitá, uveďte je při zavedení (tj.
prvním výskytu) vašeho symbolu, jako například:
„PEEPi (označovaný v literatuře také jako intrinsic PEEP, interní PEEP, autoPEEP
nebo PEEPa)“
Pro snadnější orientaci v textu jsou fyzikální či fyziologické veličiny sázeny proloženě
(kurzívou). Pod takovýmto označením si čtenář může představit nějaké číslo, tj. konkrétní
hodnotu veličiny. Různé zkratky a další symboly, pod kterými se neskrývá nějaká číselná
hodnota, jsou sázeny normálním písmem. Proto pH je kurzívou, zatímco ČVUT není.
Konstanty je doporučováno sázet polotučně.
2. Jednotky a rovnice
Kde používání jednotek SI nezpůsobuje problém, volí autoři tyto jednotky. U veličin,
kde nějaké charakteristické hodnoty jsou všeobecně známy v jiných jednotkách, jsou tyto
jednotky ponechány jako druhý údaj v závorce, který následuje po údaji převedeném do
systému SI. Zápis je pak např. „ ...dodat energii 100 kJ (24 kcal)...“
Jednotky se píší za číselný údaj následovaný mezerou. Pozor na velká a malá písmena
označení jednotek. Správné je např. 10 Hz, Torr, kPa, osm, zatímco nesprávné je např. torr
nebo Osm. V textu, kdy slovně popisujeme údaj, se již velká písmena na začátku neuvádějí a
jednotky jsou sklonné. Proto je správné „...několik desítek hertzů (kilopascalů, torrů...)“, ale
špatné je „...několik desítek Hertz“ (hned 2 chyby).
Co se týče rovnic, správně napsaná jednoduchá rovnice bez konstant je nezávislá na
jednotkách, ve kterých se do ní dosazují jednotlivé veličiny, fyzikální rozměr výsledu je pak na
této volbě závislý. V medicíně jsou však známy určité jednoduché rovnice, do kterých je nutné
dosadit veličiny jen v určitých jednotkách, jinak by byl výsledek výpočtu nesmyslný. Jsou to
zejména rovnice, ve kterých se vyskytují nějaké číselné konstanty. Tyto konstanty mají
samozřejmě svůj fyzikální rozměr (jednotku), ale uvádění jednotky je opomíjeno a často není
uváděn ani v odborné literatuře. Kombinace několika systémů jednotek v jedné rovnici má
katastrofické následky. Proto doporučujeme autorům věnovat jednotkám značnou pozornost,
zejména při studiu zahraniční literatury.
Aby se předešlo nejasnostem, musí být všechny PODEZŘELÉ rovnice doplněny
speciálními údaji o jednotkách, pro které vztahy platí. Buď jsou tyto informace uvedeny
v textu přímo za rovnicí - což je doporučováno např. v DP, nebo jsou jednotky uvedeny vpravo
od příslušné rovnice v hranatých závorkách, ve kterých se jednotky vyskytují v tom pořadí,
v jakém se objevují v rovnici a oddělují se čárkami. Středníkem je pak oddělena levá a pravá
strana rovnice. Například pro výpočet hypoxémického indexu PaO2/FIO2 můžeme psát:
PaO
2
Hypoxémický
index = [Torr ; Torr,-].
FIO2
Toto značení nám říká, že hypoxémický index vypočítáme v torrech, když na pravé straně
rovnice dosadíme parciální tlak kyslíku v arteriální krvi v torrech a frakci kyslíku v
inspirovaném plynu jako bezrozměrné (desetinné) číslo. Nesmíme tedy například dosadit FIO2
v procentech, pokud tam značka procent není uvedena. Bylo by samozřejmě možné v tomto
- 9 -

případě dosadit do rovnice tlak v kilopascalech, ale například kritická hodnota tohoto indexu by
nebyla známá a vžitá hodnota 200 Torr, ale musela by se převést z torrů na kilopascaly, čímž by
se v textu uváděné údaje začaly číselně lišit od údajů vžitých a používaných.
V zápisu jednotek uváděném v hranatých závorkách vedle rovnice se může vyskytovat i
nějaký symbol fyzikální veličiny v hranatých závorkách. Takovýto zápis znamená, že na volbě
jednotek dané veličiny nezávisí, ale v celé rovnici musíme použít jednotky stejné. Například [p]
znamená libovolnou jednotku tlaku. Potom pro jednotky rovnice
AaDO2 = PAO2
−P
aO2
[[p] ; [p],[p]]
platí, že můžeme za všechny veličiny dosadit hodnoty s libovolnou jednotkou tlaku, ale u všech
veličin stejnou.
Dalším problémem s jednotkami v literatuře je jejich nesprávné uvádění vlivem
opomenutí priority operátorů. Dovolím si tvrdit, že téměř v polovině případů uvádění
jednotek průtočného odporu jsou používány jednotky nesmyslné, a to jak v odborných knihách,
tak v odborných časopisech. Průtočný odpor (např. dýchacích cest, cév apod.) je definován jako
tlakový úbytek, který vznikne na protékané struktuře při jednotkovém průtoku. Jednotkou je
proto většinou kPa vztažený na l/s. Chybný je v tomto případě zápis, kdy uvedené slovo
„vztažený“ jenom nahradíme symbolem /. Tím dostaneme chybný zápis kPa/l/s, což znamená
podle priority operátorů:
kPa
kPa/l/s = .
l⋅
s
Toto je zřejmě něco jiného, než jsme měli původně na mysli. Správná konstrukce spočívá v tom,
že dělíme-li mezi sebou dva výrazy (případně i násobím), musíme je dělit (násobit) jako celek,
což znamená, že je musíme správně uzávorkovat. Správná konstrukce jednotky průtočného
odporu je tedy (kPa)/(l/s), což je ekvivalentní zápisu
kPa kPa kPa ⋅s
kPa/(l/s) = = = = kPa ⋅s/l.
l/s l l
s
Zjevně je rozdíl, zda je sekunda v čitateli nebo jmenovateli jednotky odporu. Zdá se to být
možná nepodstatná věc, pokud s výsledkem neděláme žádné další operace, ale pokuste se
například převést jednotku odporu tak, aby místo sekundy obsahovala jednotku minuta. Pak již
pocítíme rozdíl ve výsledku, když musíme původní údaj buď dělit, nebo násobit, číslem 60.
Zápisy vzorců a jednotek, které obsahují několik lomítek, jsou nepřehledné a
nedoporučuji je používat. Navíc svádí k chybě způsobené špatnou aplikací priority operátorů.
V rovnicích proto doporučuji požívat zlomkovou čáru místo lomítka, jak ukazuje
následující příklad:
p2
− p1
R = ( p2
− p1)
/ Q = .
Q
Tím odpadá i nutné uzávorkování, jehož vynechání vede k chybě (v uvedeném příkladu by
vedlo k odčítání odporu p1/Q od tlaku p2, což je úplný nesmysl).
Ve složených jednotkách je vhodné místo lomítek používat záporné exponenty
jednotek, kdy platí:
1
X 1/
X
X
1 −
= = ,
−2
1
2
X = = 1/
X , atd.
2
X
Potom jednotku průtoku l/s můžeme zapsat l.s -1 , výše uvedenou jednotku odporu kPa/(l/s) jako
kPa.s.l -1 apod.
- 10 -

3. Psaní textu
Při psaní textu používejte nová pravidla. Toto se týká zejména odborných slov, která
v našich myslích přetrvávají ve staré variantě, která je dnes mnohdy nepřípustná. Proto
používejte správně slova jako éter, katétr, anestézie, pentan, exspírium apod. Většina slov je
ve Slovníku spisovné češtiny, kde je možné správný tvar zjistit.
Při zvýrazňování textu používejte tlusté písmo, nikoliv kurzívu. Šetřete zvýrazňováním.
Při zvýrazňování tučným písmem buď zvýrazněte celou větu včetně tečky, nebo jen určitá
slova, ale v tom případě opravdu jen důležitá slova bez spojek, interpunkčních znamének apod.
Viz tento text.
Zkratky slov jsou: aj., apod., i.v., i.m., mj., nikoliv například a pod. Slovo viz je bez
tečky. Tři tečky jsou skutečně jen tři a píší se za slovo bez mezery... Další tečka za větou se za
třemi tečkami nepíše. Pro údaj či text v závorce platí, že mezery se píší vně závorek, ale uvnitř
ne, jak ukazuje (zcela správně) tento příklad. Mezera se nedělá před interpunkčním znaménkem,
ale dělá se za ním.
Za číselným údajem následuje mezera a potom symbol jednotky. V desetinných číslech
používejte desetinnou čárku, tečku nechte pro násobení. Rovnice piště do textu tak, jako by byly
součástí věty, i když jsou na samostatném řádku. Podívejte se na zápisy rovnic
v předcházejících odstavcích, kde za nimi jsou tečky či čárky. Používejte například strukturu:
Něco můžeme vypočítat podle vztahu
rovnice,
kde symbol X znamená...
Pozor na záměnu slov, které jsou v češtině i angličtině podobné, ale mají různý význam,
jako např. rezistance (což je v češtině fyzikální veličina) oproti rezistence (což je v češtině
odolnost), v angličtině se to ovšem nerozlišuje. Při pochybnostech se podívejte do vhodné české
knihy. Dávejte dobrý pozor při překladech chemických názvů. Nejste-li si jisti, podívejte se do
vhodné knihy.
Text pište jako souvislý text členěný do odstavců. Nepište ho formou výpisků. Je-li
potřeba uvést nějaký soupis, zvažte použití tabulky nebo grafu.
Nepoužívejte slovo respektive či zkratku resp. V češtině se používá chybně, znamená
eventuálně nebo popřípadě. Většinou však je toto slovo používáno v případě, kdy se autorovi
nedaří formulovat nějakou složitou větu. Vzniklou větu pak nelze jednoznačně interpretovat.
Pozor také na slovesa a přídavná jména slovesná. Správná je věta: Měřicí systém (měřící
tlak) se porouchal. Podobně samolepicí, řídicí x řídící apod.
Číslování odstavců a interpunkce vypadá:
5. Krev
5.1 Krevní buňky
5.1.1 Erytrocyty
- 11 -

Píše-li autor v TEXu či LATEXu, problémy s formátováním, číslováním odstavců, tabulek,
rovnic a obrázků či tvorbou odkazů odpadají. Co se týče Wordu jako nejčastějšího textového
editoru používaného pod Windows je třeba důsledně používat styly a dále možnosti
automatického číslování a křížových odkazů, které vše patřičně ulehčí. Je však pravda, že u
rozsáhlejších publikací (stovky stran) může dojít k jistým potížím.
Jak napsat abstrakt (summary):
Obecně:
- abstrakt je miniatura díla, proto musí obsahovat všechny hlavní části
- uvědomit si, pro koho je text určen (zejména při interdisciplinárním výzkumu) a volit
podle toho složitost a způsob vyjadřování
- nepoužívat mnoho zkratek
- nepoužívat dlouhé věty (v A 4 až 5 vět na každých 100 slov)
- používat kladné věty (zejména v A)
- používat jednoduchá slova a slovní spojení, je-li to možné
- používat inverzní strukturu odstavců – zpráva, výsledek či tvrzení je v první větě
odstavce, jeli tato sekce delší
- musí být dobře čitelný a umožnit snadnou orientaci editora či čtenáře – proto existují
doporučení ke struktuře textu
- metodologie musí být správná, nenapadnutelná
Některá níže uvedená pravidla nelze v plném rozsahu aplikovat na BP, či týmové projekty
apod., aplikujte je přiměřeně. Tento text je obecný.
Struktura:
nadpis
úvod
metody
výsledky
diskuse
závěr
Název (v případě BP apod. je dán, toto platí obecně)
- musí vyjadřovat obsah textu
- musí korespondovat s textem
- nesmí být příliš dlouhý
Doporučená struktura:
Subjekt – zpráva
Metoda – zpráva
Tvrzení
Otázka
- 12 -

Úvod
- nesmí být jako seminář či skripta
- nesmí být jako horor či uvádět práci, která “spasí svět”
Doporučená struktura:
1. čeho se práce týká (velmi stručně obor, zařazení)
2. současný stav (definice problému, co je v literatuře)
3. návrh či idea jak problém řešit (stručně co se bude dělat)
4. jednoznačně formulovat otázku, hypotézu či problém, který je řešen
Metody
- musí být napsány tak, aby bylo možné experiment opakovat
- metody musí být spolehlivé, zdůvodnit jejich použití
- musí umožnit interpretaci dat (nesmí být zkreslena metou měření apod.)
- musí obsahovat jednoznačný popis statického zpracování včetně specifikace testů
statistické významnosti výsledků
Výsledky
- nemíchat výsledky a jejich interpretaci
- žádné domněnky či názory ve výsledcích
- doplnit statistikou (významnost apod.)
- obrázky lepší než tabulky
- pozor na duplicitu dat (co je v tabulce nesmí být v textu nebo obrázku apod.)
Diskuse
- může, na rozdíl od výsledků, obsahovat názory a komentáře autorů
- nesmí být jako skripta nebo přehled současného stavu
- každé tvrzení či komentář se musí týkat výsledků (¡¡¡)
Doporučená struktura:
1. konstatování – shrnutí výsledků, jejich limitace
2. předcházející studie, které nynější studii podporující či jí odporují
3. přítomnost dalších faktorů (změny v průběhu experimentu)
4. omezenost a rozsah metod
5. bezpečnost metodiky
6. spekulace o praktickém či klinickém významu
7. závěr diskuse, další práce
Závěr
- musí korespondovat s nadpisem, úvodem, metodami a výsledky
- musí zodpovědět otázku nebo problém položenou v úvodu
- musí obsahovat jen fakta přímo plynoucí z výsledků
- vyhnout se zveličování významu výsledků, být skromný, ale ne zas moc
- 13 -

Jak napsat závěr a úvod
Úvod a závěr jsou součásti vlastní práce, ne jejím celým zestručněním.
Závěr, na rozdíl od abstraktu, se musí více soustředit na výsledky, jejich význam, použití
a možnosti další práce.
Úvod by měl jasně definovat cíle, testované hypotézy a ověřované metody. Měl by klást
otázky a cíle, na které odpovídá závěr.
Pro nezkušené doporučujeme začít psát úvod až po závěru, postupovat podle schématu:
Napsání
textu práce
(podle osnovy, či
plánu vytvořeného
předem)
Rozdělovací znaménka:
.,?!;:
Popsání významu a
shrnutí výsledků
=> Tvorba
ZÁVĚRU
Typografie
1. Udělalo se hezky, ale nepršelo. * 1 .Udělalo se hezky , ale nepršelo .
2. Namítl: „Není to přeci tak zlé.“ * 2.Namítl :“Není to přeci tak zlé“.
Pomlčka x spojovník
3. Sklenářová-Malá *Sklenářová - Malá
4. česko-polský * česko- polský
„Uvozovky“
5. „Umíte používat uvozovky?” * “Umíte používat uvozovky „?
6. „Prší,“ řekla Jana. „Prší!“ vykřikla. * „Prší“, řekla Jana. „Prší!“, vykřikla.
([Závorky])
7. Lednice (ta nová) se rozbila. * Lednice( ta nová ) se rozbila.
- 14 -
Sepsat cíle tak, aby
přesně korespondovaly
s výsledky v závěru.
Tím tvorba ÚVODU.

Tři tečky…
7. Masarykovi se význam krásné literatury jeví v tom, že: „veliké masy národní přijímají
z umění … své ideály mravní a sociální“, s čímž nelze než souhlasit.
Rozhraní typu písma v textu
8. Dostihy rozeznáváme cvalové a klusácké. *Dostihy rozeznáváme cvalové a klusácké.
9. Times New Roman a Arial se liší zejména použitím serifů.
10. VERZÁLKY, KAPITÁLKY, kurzíva, tučně, podtrženě
11. Ke ZVÝRAZNĚNÍ lze v toku písma použít také verzálky mešní velikosti.
Interpunkce
12. Laboratoř pracuje v pondělí, ve středu a v pátek.
13. Laboratoř nefunguje v pondělí ani v pátek.
14. Laboratoř funguje buď v pondělí, nebo v pátek.
15. Jsou neškodné, a proto oblíbené.
16. Nejen že neškodí, ale i pomáhají.
17. O tomto tématu, nyní často probíraném, vám toho mnoho nového neřeknu.
18. Podstatný je pouze jediný ukazatel, totiž křivka DPH.
19. Ve městech, zejména velkých, se však tato technologie nedá použít.
20. To jsem vám, pokud si vzpomínám, již řekl.
21. Pálí to jako oheň.
22. Jsi starší než já.
23. Jsi starší, než jsem si myslel.
24. Šroubovákem, který měl k dispozici, šroub utáhnout nemohl.
25. Šroubovákem, který měl k dispozici a často ho používal, šroub utáhnout nemohl.
- 15 -

Diktát (v případě zájmu si můžete vyzkoušet)
Rodiče se o mě dobře starali. Denně mně maminka kupovala jogurty, šunku i sýry a nikdy
nezapomněla na ranní pečivo. Vstával jsem, tedy vykulil se z postele, až když byla snídaně
hotová. „Přijdeš dnes či zítra?“ ptávala se mě matka. „Mami, prosím tě,“ odpovídal jsem. Když
však tamější pekárnu zavřeli, pochopil jsem, že všechna nepřízeň života se postavila proti mně,
a tato domněnka mě rozesmutnila, aniž bych však propadal zoufalství, jako například tehdy,
když byla maminka v nemocnici a já jsem rovněž nedostal snídani.
Nákupy a vyúčtování
Je možné přímo kupovat tzv. drobný nákup (spotřební materiál – součástky, chemikálie, média,
manuály do 500,- Kč, služby – zejména tisky apod.). Na ostatní musí být objednávka. Platí však
základní zásada, že o všech nákupech musí vědět vedoucí práce, který pak zajistí vyúčtování.
Důležité je, že účtenky za nákup je nutné předložit ještě ten měsíc, ve kterém byl nákup
uskutečněn. Je-li uskutečněn koncem měsíce, potom je možné účty předložit ještě asi dva
pracovní dny na začátku měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, ve kterém byl nákup
uskutečněn. Druhou zásadou je, že doklady student odevzdá co nejdříve.
Účtenka musí být daňová, tj. obsahovat DIČ prodejce a vyčíslení daně DPH včetně uvedení její
výše. Není-li prodejce plátce DPH, musí být tato skutečnost na dokladu uvedena.
Nelze proplatit účtenky, které jsou vystaveny na jinou firmu nebo na soukromou osobu.
Požaduje-li prodejce údaje o kupujícím, použijte fakultní (viz “Fakturační údaje” níže).
Rozhodně neuvádějte své údaje.
Na realizaci bakalářské práce se lze získat také finanční podporu z různých nadačních fondů,
např. z Fondu Stanislava Hanzla (http://www.cvut.cz/informace-pro-studenty/granty/nadacnifond-hanzla).
ČVUT v Praze
Fakulta biomedicínského inženýrství
Nám. Sítná 3105
Kladno 272 01
IČO 68407700
DIČ CZ68407700
Tel.: 312608223
FAX: 312608204
Fakturační údaje
- 16 -

Užitečné informace o požadavcích na prezentaci
Prezentace – obhajoba
Vzor PPT s podkladem FBMI ČVUT v Praze
Čas – 10 minut ± 1 minuta, pokud ukončíte prezentaci dříve, nemá to žádný negativní vliv na
výsledek obhajoby, ba naopak, důležité je však prezentovat vše potřebné
Je třeba si vyzkoušet, např. před rodiči, přáteli a zcela určitě s vedoucím BP
V prezentaci používat jednoduché a přirozené barvy, popř. jejich kombinace, volit bezpatkový
typ písma o velikosti min. 20, užívat výčet, místo tabulek používat přehledné grafy
Na jednotlivých slajdech uvádět hlavní záchytné body, které napovídají obsah prezentace
(rozhodně neuvádět podrobné texty)
Je třeba při každé příležitosti uvádět nastudoval jsem, provedl jsem rešerši, navrhl jsem,
vyzkoušel jsem, změřil jsem, naprogramoval jsem a realizoval experiment.
Obsah prezentace
Název BP
Označení jako BP
Jméno studenta
Jméno vedoucího
Rok obhajoby
Osnova
Motivace a důvody k řešení daného problému (požadavek praxe, pro koho tvořeno apod.)
Co bylo nutné navrhnout, realizovat apod.
Jaké metody byly použity k dosažení uváděných výsledků
Jakých bylo dosaženo výsledků a jejich srovnání a vyhodnocení srovnání (např. srovnání mezi
syntetickými a umělými daty)
Závěr – zhodnocení - rekapitulace všeho, čeho bylo dosaženo, co se nepodařilo a co by mohlo
následovat dále, Váš největší přínos a vklad
Dále si připravte několik slajdů, které budou tvořit odpovědi na otázky oponenta, pokud budou a
pokud to bude nutné a vhodné, jinak samozřejmě můžete odpovídat pouze ústně.
Cca 10 až 12 slajdů po 2 na 1 minutu
Čeho se vyvarovat!
Učení se textů nazpaměť
Čtení textů z předlohy
Nesmíte mluvit o tom, že někde to dělají takto a někde jinak, to velmi zdržuje
Velkého množství slajdů (vytvoří stres ke konci)
Nepoužívat mnoho textu na slajdech
Nepoužívat tmavé barvy, zejména jejich kombinace (pokud je to nutné, pak je třeba vyzkoušet
na počítači a s dataprojektorem, které budou při prezentaci k dispozici)
Nucenému přerušení prezentace předsedou komise (překročení časového limitu)
Chybou je, pokud se po ukončení prezentace někdo z zeptá, a co jste vlastně měl dělat!
Poslední rada na závěr!
Z hlediska SZZ je třeba, aby studenti znali ke všem zveřejněným okruhům nezbytné minimum.
Nesmí vynechat žádný okruh, jinak se s ním zcela určitě setkají při SZZ. Nejčastěji se realizuje
zkoušení bez přípravy, tak je třeba s tím počítat z hlediska psychologické přípravy.
- 17 -