1 - Rutar

Obsah: 

Rutar Jaromír, Klopné obvody - sestavené z integrovaných obvodů 1 

Klopné obvody sestavené z integrovaných obvodů 

-základní pojmy, rozdělení, popis 

-astabilní klopné obvody (AKO) z logických hradel 

-souměrné a neřízené 

-souměrné a řízené 

-nesouměrné a neřízené 

-nesouměrné a řízené 

-přesné, řízené krystalem 

-jiné příklady 

-astabilní klopné obvody (AKO) z operačních zesilovačů (OZ) 

-astabilní klopné obvody (AKO) jako samostatný integrovaný obvod 

-monostabilní klopné obvody (MKO) z logických hradel 

-pro krátké časy do 20 nsec 

-pro krátké časy do 10 µsec 

-pro krátké časy s derivačním článkem RC 

-pro krátké časy s derivačním článkem RC a zpětnou vazbou 

-pro delší časy 

-jiné příklady 

-monostabilní klopné obvody (MKO) z operačních zesilovačů (OZ) 

-monostabilní klopné obvody (MKO) jako samostatný integrovaný obvod 

-monostabilní klopné obvody (MKO) jako obvod pro spouštění dalších obvodů 

-vzestupnou nebo sestupnou hranou 

-bistabilní klopné obvody (BKO) z logických hradel – samostatně 

-bistabilní klopné obvody (BKO) z operačních zesilovačů (OZ) 

-bistabilní klopné obvody (BKO) jako samostatný integrovaný obvod 

-Schmittův klopný obvod (SKO) z logických hradel 

-Schmittův klopný obvod (SKO) z operačních zesilovačů (OZ) 

-Schmittův klopný obvod (SKO) jako samostatný integrovaný obvod 

Rutar Jaromír, Klopné obvody - sestavené z integrovaných obvodů 1

2 Rutar Jaromír, Klopné obvody - sestavené z integrovaných obvodů 

Klopné obvody (KO) 

Nejjednodušší sekvenční obvody (stav výstupu závisí na kombinaci vstupních proměnných a navíc ještě na 

předchozím stavu výstupu tohoto členu, zjednodušeně jde o kombinační obvod + paměť) 

Elektronický obvod, který má 2 stavy. V nich zůstává určitou dobu nebo trvale. Přechod z jednoho stavu do 

druhého je velice rychlý. Říkáme, že obvod překlápí. Využívá vlastností dvou tranzistorů ve spínacím režimu. 

Provedení KO (dle součástkové základny) 

-tranzistorové 

-integrované (digitální, analogové) 

Charakteristika KO (tři hlavní skupiny) 

Astabilní klopný obvod (AKO), multivibrátor 

-žádný stabilní stav, stále mění stavy, samostatně se překlápí s určitou frekvencí 

-jako generátory pravoúhlých signálů, jako periodické spínače 

Monostabilní klopný obvod (MKO) 

-má pouze jeden stabilní stav, do nestabilního stavu ho překlápí na krátkou dobu vnější impuls 

-jako zpožďovací člen nebo pro prodloužení impulzu 

Bistabilní klopný obvod (BKO) 

-má dva stabilní stavy, do opačného stabilního stavu ho překlápí každý další vnější impuls 

-jako logický prvek pro zapamatování informace 

Schmittův klopný obvod (SKO), (trigger) 

-patří k BKO řízeným jedním vstupem 

-je v podstatě BKO, který se překlápí z jednoho stavu do druhého v závislosti na frekvenci vstupního signálu 

-jednodušeji řečeno, obvod dodržuje stejnou frekvenci, s jakou přichází střídavý signál na jeho vstup 

-přitom převádí libovolný napěťový průběh na obdélníkový 

-(případně na ostré špičky (po průchodu derivačním členem) 

-používá se proto k úpravě obecného tvaru impulsu na pravoúhlý (obdélníkový) 

-začne plnit svoji funkci, jakmile vstupní napětí dosáhne určité prahové hodnoty, nutné pro změnu stavu SKO 

-někdy se mu proto říká prahový člen nebo detektor úrovně napětí 

Klopné obvody 

patří mezi sekvenční obvody. Současný stav jejich výstupů je závislý nejen na okamžitých hodnotách vstupu, 

ale i na předcházejícím stavu výstupu. Mohou si tedy pamatovat informaci 1 bitu. U většiny z nich může ke 

změně stavu dojit pouze pomoci tzv. hodinového impulsu (buď náběžnou, nebo sestupnou hranou). 

Klopný obvod R-S 

je nejjednodušším klopným obvodem. Můžeme jej sestavit ze dvou hradel. Úrovni L na vstupu R se na výstupu 

Q nastaví úroveň L, úrovní L na vstupu S se na výstupu Q nastaví úroveň H. Slouží k uchování napěťové 

úrovně. Na oba vstupy nesmíme současně přivést úroveň L, protože po skončení těchto impulsů by nastal 

hazardní stav. 

2 Rutar Jaromír, Klopné obvody - sestavené z integrovaných obvodů


Astabilní klopné obvody – AKO (multivibrátory) 

-žádný stabilní stav, samovolně se překlápějí s určitou frekvencí 

-vytvářejí pravoúhlé impulsy o definované šířce, které se opakují s určitým kmitočtem 

-samokmitající generátory periodických impulsových průběhů 

-(pravoúhlých signálů, periodické spínače, zdroje hodinových kmitočtů) 

-při realizaci pomocí standardních číslicových IO se využívá zesílení negátorů a zavedením zpětné vazby 

(obyčejně přes C) se obvod rozkmitá 

-frekvence je dána časovou konstantou cca T=RC 

-existuje množství zapojení 

-na počátku předpokládejme změnu Avýst z log.1 na log.0, 

-tedy Bvýst z log.0 na log.1 

-C se z BBvýst=1 nabíjí přes R do Avýst=0. Nabíjecí proud udržuje na Bvstup 

B =0 po dobu cca T=2RC 

-poté se úbytek napětí na R zvětší na rozhodovací úroveň 1,4V čímž BBvýst=0, Avýst=1 

-nyní se C nabíjí opačně, proudem z Avýst=1 přes R do BBvýst. Nabíjecí proud udržuje na Bvstup 

B =1 po dobu cca 

T=2RC 

-poté se napětí zmenší pod rozhodovací úroveň 1,4V a obvod se opět překlopí 

-s ohledem na velikost vstupních proudů TTL obvodů musí být R=160j až 250j 

Souměrný AKO (střída 1:1) 

-na počátku předpokládejme změnu Avýst z log.0 na log.1, 

-tedy Bvýst z log.1 na log.0 

-C2 byl původně nabit vlevo (-), vpravo (+) z BBvýst=1, 

-po překlopení tedy máme počáteční stav BBvýst=0 

C2 se tak začíná vybíjet přes R2 

a k němu paralelně připojenému vstupnímu odporu členu A (ARvstup) 

-vybíjecí proud udržuje na Avstup=0 

-současně se nabíjí C1 v obvodu z Avýst=1 přes C1, R1 a k němu paralelní BBRvstup, na zem 

-nabíjecí proud udržuje na BBvstup=1 

-se změnou nabíjecího proudu se zmenšuje na BBvstup napětí až klesne pod rozlišovací úroveň 1,4V, tedy 

a obvod se překlopí 

Bvstup 

B =0 

-nyní je na Avýstup=0 a na BBvýst=1 

-C1 se vybíjí, C2 se nabíjí, děj se opakuje s periodou cca T=2RC 

-obvod pracuje uspokojivě v rozmezí 0,1 až 10MHz při 5% stabilitě kmitočtu 

-R1 a R2 musí být v rozsahu 1Ω až 5kΩ 

-pokud R1=R2=R a C1=C2=C ---> pak f=1/2RC ---> souměrnost ---> střída 1:1 

-R1 a R2 musí být v rozsahu 1Ω až 2kΩ 

-pokud R1=R2=R a C1=C2=C ---> pak f=1/2RC ---> souměrnost ---> střída 1:1 



Nesouměrný AKO (neřízený a řízený) 

-kladná zpětná vazba přes C=200M 

-pro správnou funkci R=470j až 1k5 

-při R=1k, C=200M ---> T=0,6sec 

-kmitočet výstupního signálu je určen velikostí RC 

-na počátku předpokládejme Avstup=0, tedy Avýst=1, tedy BBvýst=Qnon=0 

tedy Cvýst=Q=1 

-C se nabíjí z Cvýst=Q=1 přes R do BBvýst=Qnon=0 

-na Avstup se postupně zvyšuje napětí 

-až dosáhne rozlišovací úrovně 1,4V dosáhne Avstup=1 a tím překlopí Avýst=0, Bvýst=1, Cvýst=0 

nabíjecí proud se musí nyní obrátit. C se tedy začne vybíjet a napětí na Avstup začne klesat. Až klesne pod 

rozlišovací úroveň 1,4V, kdy Avstup=0, AKO se opět překlopí Avýst=1, Bvýst=0, Cvýst=1 

řízený AKO 

když BBřídící vstup=1 ---> hradlo B je otevřeno, průběhy se dostanou ven na výstup 

když BBřídící vstup=0 ---> hradlo B je uzavřeno, obvod je blokován, kmitání se zastaví 

Nesouměrný AKO s řízeným výstupem 

-pokud řídící vstup =1 ---> signály procházejí ven 

-pokud řídící vstup =0 ---> obvod kmitá, signály jsou však zablokovány na Dvstup, nedostanou se ven 

-na počátku předpokládejme Avstup=0 ---> Avýst=1 ---> BBvýst=0 

---> Cvýst=0 ---> Dvýst=1 

-C se nabíjí z Avýst=1 přes R do BBvýst=0 

-nabíjecí proud udržuje na Cvstup=0 po dobu cca T=RC. Jakmile se napětí zvětší nad rozlišovací úroveň 1,4V, 

Cvstup=1 a AKO se překlopí 

-podle úrovně řídícího vstupu projdou pulsy ven nebo zůstanou zablokované na Cvýst 

AKO řízené krystalem 

-pro vysokou přesnost kmitočtu 

-f=200kHz až 5MHz 

-C=120j ---> 5MHz 

-C=330j ---> 2MHz 

-C=680j ---> 1MHz 

-C=3k3 ---> 200kHz 

-při f>1MHz se L=10mH nahradí R=1k 


AKO pro stabilitu kmitočtů cca do 1% 

(při napájecím napětí 5V % 0,25V) 

Základem je RS KO tvořený hradly 1 a 3. 

-předpokládáme, že výstup Q = log. 1, pak vstup invertoru 5 = log. 0 

-C2 se začne nabíjet ze vstupu invertoru 5 = log. 1 

-C2 se nabíjí, než dosáhne rozhodovací úrovně A2 na vstupu hradla 3 

-pak výstup hradla 3 = log. 0 

-tato log. 0 se na vstupu hradla 3 RS KO prosadí 

-překlopí RS KO do opačného stavu, Q = log. 0 

-současně se vybije C2 do výstupu invertoru 5 

-děj se opakuje pro C1 

Při použití elektrolytických kondenzátorů C1 a C2 velkých kapacit se 

doporučuje připojit k nim paralelně keramické kondenzátory pro 

snazší start 

Frekvence KO se řídí velikostí C1 a C2. Při rozdílných kapacitách 

získáme pochopitelně nesouměrný generátor. Přibližný vztah 

kapacity a kmitočtů vyplývá z tabulky 100pF 3,3MHz 

1nF 330kHz 

1μF 330Hz 

500μF 0,6Hz 

AKO s nastavitelnou střídou 

-vznikne sériovým zapojením dvou RS KO 

-tvar signálu mezi nimi upravují diody 

Nezvyklé zapojení modulátorů umožňuje 

s jedinou kapacitou větší rozsah střídy než 

předchozí zapojení s jedním RS KO. 

Pro indikaci kmitočtu je použito telefonní 

sluchátko, buzené zesilovačem s logickým 

ziskem N=20 




Zabezpečovací zařízení s KO 

-zaznamená krátký světelný impuls, uloží do paměti, a dokud nedojde k odblokování, vydává výstražný signál 

-světelný impuls otevře fototranzistor T1, který tak propustí na bT2 kladné napětí +UCC, T2 se otevře 

-log. 1 z kT2 na vstupu hradla 3 BKO se tak přemění na log. 0, BKO se překlápí, výstup Q = 0 

-LED X poplach = svítí, LED Y normální stav = nesvítí 

-na druhém vstupu hradla 2 BKO je trvale přes odpor 1k log. 1 

-výstup BKO Q = 0 se prosadí na součinovém hradle 2 (před AKO2) a log. 1 na jeho výstupu spustí AKO2 

-AKO2 začíná pracovat a ze sluchátka se začne ozývat přerušovaný tón v rytmu překlápění AKO1 

-kmitočet překlápění AKO2 je nastaven v pásmu slyšitelné frekvence 

Do výchozího stavu se obvod nastaví stiskem tlačítka A 



Monostabilní klopné obvody (MKO) 

-jeden stabilní stav, který se na popud vnějšího spouštěcího impulsu zruší na přesně stanovený časový okamžik 

-vytvoří se tak ojedinělý výstupní impuls definované délky (10nsec až sekundy) 

-MKO tak zkrátí nebo prodlouží vstupní impuls neurčitého tvaru na obdélník 

-existuje množství zapojení -kdy výstupní impuls je více či méně strmý 

-kdy lze realizovat krátké nebo delší časy 

MKO - zapojení vhodná pro krátké časy – do 20nsec 

-nejjednodušší uspořádání pro zkrácení vstupního impulsu 

-využívají zpoždění signálu (cca 10 až 20 nsec) přes lichý počet invertorů 

-počáteční stabilní stav, vstup je na log.0, ta se prosadí na vstupu 2D, 

-takže výstup D = 1, (vstup 1D = 1) 

-na vstup přivedeme kladný spoušťový puls, ten se okamžitě přenese na vstup 

2D = 1, vstup 1D má rovněž ještě log.1, výstup D se tak přemění na D = 0 

-kladný vstupní puls prochází přes lichý počet negátorů 

-za určitý čas, daný zpožděním negátorů, přijde na vstup 1D v podobě log.0, 

-druhý vstup 2D = 1, výstup D se tak překlopí do D = 1 

-ukončení vstupního impulsu je opět stavem log.0, ta se prosadí na vstupu 2D = 0 a už jen potvrdí výstup D = 1 

-na výstupu D se tak vytvořil krátký impuls do log.0, jehož šířka je dána zpožděním signálu přes investory 

-zapojení pracuje jen pro zkracování výstupního impulsu 

MKO – zapojení vhodná pro krátké časy – do 10µsec 

-zapojení RC nahrazuje zpoždění tří investorů v předchozím zapojení 

-šířka impulsu je dána cca T=RC 

-počáteční stabilní stav: vstup je na log.0 

výstup je na log.1, neboť vstup A=0=1D, zde se prosadí, takže Dvýst=1 

-vstup 2D nemá v tento okamžik vliv na nastavení výstupu, až později, nastaví se takto: 

vstup A=0, ta se prosadí, takže Avýst=1, ta projde přes R=220j a přes C=1k na zem, 

kondenzátor se nabíjí od 0V, přes tzv. rozhodovací úroveň, až po log.1 na 2D 

-na vstup přivedeme kladný spouštěcí puls. Ten projde i na 1D=1. Na 2D je ale přednastavena též log.1. Dvýst 

se proto překlopí do log.0 

-kladný spouštěcí puls na vstupu A=1, takže Avýst=0, kondenzátor se začne vybíjet přes R=220j, až se napětí 

zmenší na rozhodovací úroveň, kdy 2D vyhodnotí log.0, ta se prosadí a Dvýst=opět log.1 

-skončí-li spouštěcí impuls dříve, než je doba T, ukončí se i výstupní impuls 

-skončí-li spouštěcí impuls později než je doba T, šířka záporného impulsu na výstupu je pak cca T=RC 

-rozhodovací úroveň je cca 1,4V 

-vzestupná hrana výstupního pulsu je obvykle zhoršená 

-(má na to vliv rychlosti nabíjení a vybíjení přes rozhodovací úroveň přechodu) 

-zvyšování T nelze donekonečna (R zůstává < 500Ω pro přechod log.0) 

-zapojení jen pro zkracování výstupního impulsu 



MKO – krátké časy – s derivačním článkem RC 

-počáteční stabilní stav: vstup je na log.1 

výstup je na log.1, neboť zem přes R< 500Ω se prosadí na Dvstup, takže Dvýst=1 

-na vstup přivedeme záporný spouštěcí puls, ten se na Avstup prosadí, takže Avýst=1 

-v nenabitém stavu se C chová jako zkrat, log.1 ním tedy projde na Dvstup, Dvýst se tak přemění na log.0 

-Kondenzátor C se postupně nabíjí přes R< 500Ω a napětí na Dvstup se tak zmenšuje až klesne pod rozhodovací 

úroveň hradla D (pod 1,4V), kdy Dvstup=0, Dvýst se tak překlopí do log.1 

-skončí-li spouštěcí ipuls dříve, než je doba T, ukončí se i výstupní puls 

-skončí-li spouštěcí impuls později než je doba T, šířka záporného impulsu na výstupu je pak cca T=RC 

-odpor R< 500Ω se vybírá tak, aby úbytek napětí na něm nebyl větší než asi 0,8V 

-(vzniká průtokem vstupního proudu členem D, asi 1,6mA) 

-pro širší impuls by tak bylo třeba čím dál větších kapacit 

-(větší konstrukční rozměry, větší cena, ale hlavně stále menší strmost hran) 

-vhodnou kapacitou lze tedy výstupní puls zkracovat i prodlužovat, ale ne donekonečna 

-jen pro zkracování výstupního pulsu 

MKO – krátké časy – s derivačním článkem RC a zpětnou vazbou 

-zpětná vazba napravuje zmenšení strmosti týlových hran 

-zaručí uplatnění výst. pulsu jen v šířce cca T=RC, ať je vstupní spouštěcí impuls jakkoliv široký (užší či širší) 

-dioda D chrání Dvstup před účinky záporného napětí 

-zapojení je vhodné pro zkrácení i rozšíření výstupního impulsu 


MKO – delší časy – vazba s tranzistorem 


-RC člen je zapojen do bT s velkým zesílením 

-šířka impulsu je dána T=0,8RC 

-velikost odporu R je závislá na parametru h21E tranzistoru 

-odpor R1 zvyšuje napětí na výstupu z investoru, a to z typické hodnoty 3,3V na hodnotu napájecího napětí, 

čímž vlastně stabilizuje počáteční napětí na kondenzátoru C 

-odpor R1 dále zkracuje čas potřebný k regeneraci mko do výchozího stavu (zrychluje překlopení) 

výchozí stav: 

-po příchodu záporného spouštěcího pulsu se prosadí log.0, 

-tedy Avstup=0, Avýst=1, Bvýst=0, log.0 dále projde přes C do bT 

-T se zavře, kT se změní z log.0 na log.1, Dvýst=0 

-Dvýst=0 se zpětnou vazbou přenese na vstup a potvrdí tento stav 

-mezi tím se vybíjí C přes odpor R až se stane napětí na bT kladné a opět otevře T. Tím bude na Dvýst=1 

-bude-li navíc už v této době spouštěcí impuls na log.1, přepne se i Bvýst =1 a C se začne nabíjet přes bT a tím 

vlastně urychlí přechod T do stavu nasycení, proto je při prodlužovacím impulsu náběžná hrana strmější 

-řekli jsme si, že po přechodu báze na záporné napětí tranzistor vypne. Toto vypnutí však trvá delší dobu, než 

je obvyklé u IO. Tranzistory s větším zesílením h21E potřebují též podstatně delší časy pro přepnutí, zvlášť 

jsou-li přesyceny a navíc nejde-li o spínací tranzistory (u KC 509 je to doba cca 1,5µsec, u spínacích KSY 62 

do 100nsec) 

Z toho vyplývá, že pokud skončí spouštěcí impuls za dobu kratší, než je doba přepnutí tranzistoru, obvod 

vůbec nezareaguje 

Při přechodu tranzistorů do nasycení je třeba zjistit, jestli nebude u daného typu tranzistoru překročen Ib 

Pozor tedy při použití velkých kapacit 

Obvod může být opatřen ještě jednou zpětnou vazbou (spojuje Avýst a Dvstup), odstraňuje náchylnost obvodu 

přenášet poruchové špičky, šířící se napájecí větví 

Jiný MKO pro dlouhé časy 



Pro větší nároky a pro impulzy libovolné délky lze použít MKO sestavený z AND-NOR logického 

obvodu a spínacího tranzistoru. 

-ve stabilním stavu je na vstupu A1 log. 0 

-tranzistor je působením R v nasyceném stavu (otevřen) 

-jeho saturační napětí (úroveň log. 0) je vedeno na vstup A2 

-vlivem R3 je log. 0 také na vstupech BB3 a B4B log. členu. 

-Cvýst = log. 1 

Přijde spoušťový impuls log. 1 

-log. 1 přejde přes C1 na vstupy BB3 a B4B 

-Cvýstup přejde do log. 0 

-tranzistor se zavře a na jeho kolektoru bude úroveň log. 1 

-log. 1 je vedena na vstup A2. 

-Cvýstup = log. 0 i poté, co log.1na vstupech BB3 a B4B přestane působit (neboť A2 = log. 1 a A1 = log. 1) 

Od okamžiku, kdy z Cvýstup = log. 0 byl tranzistor zavřen, se C nabíjí přes R ze zdroje UCC 

-napětí na bT se zvětšuje a po době asi 0,8RC přejde tranzistor opět do nasyceného stavu (otevře se). 

-úroveň na vstupu A2 se změní na log. 0 

-úroveň Cvýstup se změní na log. 1, nastaví se opět výchozí stav 

-zpětná vazba urychluje přepínání a zlepšuje hranu impulsu 

-použijeme-li tranzistor, jehož proudový zesilovací činitel je větší než 20, můžeme použít velký odpor R v bázi 

-mez odporu R je dána poměrem napětí UCC a IB, který při daném zatěžovacím odporu postačí uvést tranzistor 

do nasyceného (otevřeného) stavu. 

Při poměrně velkém R stačí pak k dosažení větších délek impulsu menší kapacita C. 

MKO – využívající rychlosti překlápění RS KO 

-prodlužují délku impulsu 

-dávají jakostní hrany 

Příchodem spouštěcího impulsu do log. 0 se výstup nastaví na hodnotu log. 1 

-odblokuje vstup A i vstup B, který byl držen na úrovni log. 0 přes diodu D 

-kondenzátor C se nyní začíná nabíjet přes vstup B 

Protože v prvním okamžiku má C téměř nulový potenciál, začne se C nabíjet 

proudem vstupu při příchodu spouštěcího impulsu (přes R = 4k ze zdroje UCC 

uvnitř hradla NAND) 

-nabíjecí děj pokračuje tak dlouho, až vstup B dosáhne rozhodovací úrovně 

-v tomto okamžiku se objeví log. 0 na výstupu E 

-klopný obvod RS se nastaví opět do výchozího stavu 

-tím se zablokuje vstup A, výstup E se vrátí do stavu log. 1 

-přes diodu se zároveň vybíjí C 

-protože se C vybíjí do výstupu hradla 1, je sestupná hrana poněkud zhoršená 

-(viz křivka výstupu A) 


MKO jako IO 

-v řadě TTL UCY 74 121, 74 123 (dvojice MKO) 

-MZK 105 

-vnějším připojením kapacity a odporu se vytvářejí pulzy volitelné délky 


Zvláštní skupinu tvoří obvody pro spouštění obvodů 

-vzestupnou hranou impulsu 

-sestupnou hranou impulsu 



Schmittův klopný obvod (SKO) z OZ 

SKO (trigger) je v podstatě BKO, který se překlápí z jednoho stavu do druhého v závislosti na frekvenci 

vstupního signálu. Jednodušeji řečeno, obvod dodržuje stejnou frekvenci, s jakou přichází střídavý signál na 

jeho vstup. Přitom převádí libovolný napěťový průběh na obdélníkový, případně na ostré špičky (po průchodu 

derivačním členem). 

Velké využití nachází v digitální technice. Konstrukčním prvkem jsou logické 

členy, ale vyrábějí se i IO určené přímo k tomuto účelu. Jednoduchou konstrukci 

SKO umožňuje také OZ, v poněkud nezvyklém zapojení. 

Zpětná vazba z výstupu prostřednictvím RZP směřuje do neinvertujícího vstupu, 

takže se jedná o zpětnou vazbu kladnou. OZ přitom pracuje s maximálním 

zesílením. Vstupní signál se zavádí do invertujícího vstupu, a proto na výstupu 

očekáváme opačnou polaritu napětí. 

Činnost Schmittova klopného obvodu: 

Předpokládáme, že na vstup přichází sinusový signál, v daném okamžiku s nulovou hodnotou napětí. Na 

výstupu je přitom již kladné saturační napětí (log.1). Z výstupu, přes zpětnovazební odpor RZP, se napětí 

dostává na neinvertující vstup. Ten kladnou polaritu výstupu podporuje. Protože RZP a R1 tvoří dělič napětí, na 

neinvertujícím vstupu napětí nikdy nedosáhne úrovně výstupního napětí. 

Mezitím vstupní napětí stoupá (kladná půlvlna), až překročí úroveň kladného napětí druhého vstupu. Protože 

rozhoduje vstup s vyšším napětím (invertující), polarita na výstupu se rázem změní v zápornou (log.0). Přes 

RZP se přenese záporné napětí na neinvertující vstup a výstupní stav stabilizuje. Průběh sinusového signálu 

pokračuje a na vstup přichází záporná půlvlna. Očekává se okamžik, kdy svým napětím převýší záporné napětí 

neinvertujícího vstupu. Jakmile se tak stane, opět rozhoduje invertují vstup a ihned se změní polarita 

výstupního napětí na kladnou (log.1) 

SKO se často používá mezi analogovou a digitální částí zařízení ve funkci vazebního členu. Dokáže totiž 

upravit téměř libovolný tvar vstupního signálu na přesný obdélníkový, se strmými boky. 



Schmittův klopný obvod (SKO) z logických IO 

-patří k BKO řízeným jedním vstupem 

-k úpravě obecného tvaru impulsu na pravoúhlé (obdélníkové) 

-začne plnit svoji funkci, jakmile vstupní napětí dosáhne určité prahové hodnoty, nutné pro změnu stavu SKO 

-někdy se mu proto říká prahový člen nebo detektor úrovně napětí 

SKO z expandéru MH 7460 

-na vstup přivádíme napětí o obecném časovém průběhu 

-pokud je vstupní napětí menší, než je prahové napětí obvodu (cca 0,65V), je T2 uzavřen,T2´ otevřen 

-na výstupu obvodu je tedy log. 0 

-pokud je vstupní napětí větší, než je prahové napětí obvodu (cca 0,65V), je T2 otevřen, T2´uzavřen 

-na výstupu obvodu je tedy log. 1 

-změna stavu obvodu je urychlována společným R=100 v emitoru 

-výstup obvodu má logický zisk asi N=2 

-výstupní napětí úrovně H je asi 4V 

-výstupní napětí úrovně L je asi 0,6V 

Tak jako všechny SKO má i tento obvod určitou hysterezi. 

Vstupní napětí potřebné k tomu, aby výstup přešel do stavu H je větší, než vstupní napětí potřebné pro zpětný 

přechod výstupu do stavu L. 

Rozdíl, tj. hystereze, je asi 0,25V 

SKO z invertorů 

-vzroste-li vstupní napětí Avstup asi nad 1,4V přejde Avýst na log.0, Bvýst na log.1 

-zpětná vazba přes R=2k2 Bvýst přenáší na Avstup a urychluje tak změnu stavu obvodu (překlopení) 

-zmenší-li se vstupní napětí Avstup asi pod 1,4V přejde Avýst na log.0, Bvýst na log.1 

-zpětná vazba přes R=2k2 nám změnu opět urychlí 

-velikostí Rvstup je možno řídit velikost vstupního překlápěcího napětí 

-toto zapojení pracuje uspokojivě asi do 10MHz 

-dioda D chrání Avstup před nežádoucími účinky záporného napětí 

SKO jako samostatný integrovaný obvod (IO) 

SN7413N od Texas Instrumens 

MH1ST1 naší výroby, pro funkci bezkontaktní klávesnice (plně slučitelný s TTL obvody)

1 - Rutar

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?