14.09.2013 Views

Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

učinila ho nejšťastnějším z lidí.<br />

A popravdě řečeno - nevykonali bychom cestu <strong>kolem</strong> <strong>světa</strong> i pro něco menšího?<br />

Doslov<br />

napsal Hollmeister<br />

1828 - 1905<br />

8. února 1828 narodil se panu Pierru Vernovi a paní Sophii rozené Allotte de Fuye v ulici Olivierde-Clisson,<br />

na Isle Feydeau v Nantes, syn Jules. Loni tomu bylo sto třicet let.<br />

Teprve v roce 1872, když mu bylo čtyřiačtyřicet let, napsal Jules <strong>Verne</strong> dobrodružný román „<strong>Cesta</strong><br />

<strong>kolem</strong> <strong>světa</strong> <strong>za</strong> <strong>80</strong> <strong>dní</strong>“. Byl to rok císařské kapitulace, rok kdy v Thiersově strašlivé lázni<br />

vykrvácela Komuna, kdy Francie, raněná poraženectvím na jednom a revanšismem na druhém<br />

boku, splácela hrdě válečný dluh Bismarckovi. Snad byl tento předválečný román svého druhu<br />

únikem do ciziny a do spěchu. Snad byl podvědomým útěkem před stihomamem, který nakazil<br />

francouzské měšťáctví. Ve svém deníku je Jules <strong>Verne</strong> skoupý na slovo. Píše: „Ve vzácných a<br />

řídkých chvílích poklidu připravuji příběh cesty vykonané s největší dnes možnou rychlostí.“<br />

Nápad k napsání této knihy přinesla autoru náhodná toulka po bulvárech a bezcílné prohlížení<br />

výkla<strong>dní</strong>ch skříní. Bylo to v létě roku 1871, když Vernovi padla do oka turistická brožurka, vydaná<br />

cestovní kanceláří Thomas Cook & son, s prvním světovým dopravním jíz<strong>dní</strong>m řádem. Jules <strong>Verne</strong><br />

si brožurku koupil a přečetl ji vstoje na cho<strong>dní</strong>ku pod platany u Madeleiny. Zní to anekdoticky, ale<br />

tentokrát si skutečně listoval v jíz<strong>dní</strong>m řádu jak v románu plném objevných překvapení. Jules<br />

<strong>Verne</strong>, přítel Nadatův a Lessepsův, lidí, kteří dovedli realisovat, co si jiní ještě nedovedli ani<br />

představit, uvědomil si, že existují předpoklady k uskutečnění cesty <strong>kolem</strong> <strong>světa</strong> <strong>za</strong> jedny prázdniny<br />

- <strong>za</strong> necelé tři měsíce. Námět doslovně Verna uchvátil. Posedl. Lze říci, že žil ve společné<br />

domácnosti s Phileasem Foggem, s inspektorem Fixem a Proklouzem, že se musil přemáhat, aby<br />

nenavykl přesnosti a úspornosti pohybů a vět výstře<strong>dní</strong>ho člena Reformního klubu.<br />

Životopisec Vernův píše (kapitola XVII - Zlatý déšt - Jules <strong>Verne</strong>, jeho život a dílo - Allote de la<br />

Fuye - vydal Hachette 1958) :<br />

„Na smluveném večírku dne 10. listopadu 1872,“ píše plukovník de Francy, <strong>Verne</strong> předčítal své<br />

veledílo - <strong>Cesta</strong> <strong>kolem</strong> <strong>světa</strong> <strong>za</strong> <strong>80</strong> <strong>dní</strong>. Připusťme, že přinejmenším to byla práce, která mu vynesla<br />

alespoň největší hmotný úspěch. Le Temps měl otiskovat román na pokračování pod čarou, než jej<br />

Hetzel v konečné úpravě vydal. Sotva <strong>za</strong>čal fejeton vycházet, <strong>za</strong>čal stoupat náklad Tempsu v neočekávané<br />

míře. Sázka Philease Fogga dovedla vyvolat hromadu dalších. Veřejnost se dělila na<br />

stoupence či protivníky Phileasovy. Pařížští dopisovatelé amerických listů posílali večer co večer do<br />

New Yorku kabelogramy o postupu cesty, která se do té doby zdála neuskutečnitelnou. Čím více se<br />

blížilo rozuzlení příběhu, tím rychleji stoupala horečka ke krizi. Lidé zdánlivě vážní, neboť<br />

<strong>za</strong>stupovali velké paroplavební společnosti, přicházeli k Julesu Vernovi s nabídkami ohromných<br />

prémií, zvolí-li některou z jejich lodí k tomu, aby přivezla hrdinu zpět v danou hodinu, předstihnouc<br />

svou rychlostí lodi všech soupeřících společností. Ale romanopisec se této nekalé reklamě<br />

nepropůjčil a nezměnil cestovní plán Phileasův ani ve prospěch White Star, ani v zájmu Cunard<br />

Line.“<br />

V roce 1874 uvedl Ritt a Larochelle, ředitelé divadla Porte-Saint-Martin „Cestu <strong>kolem</strong> <strong>světa</strong> <strong>za</strong> <strong>80</strong><br />

<strong>dní</strong>“, kterou Jules <strong>Verne</strong> a D' Ennery upravili pro divadelní scénu. Úspěch byl velkolepý. Opon by<br />

ses nedopočetl. Generálka byla 8. listopadu 1874 - a nazítří vyšla ve Figaru dobově vtipná kritická<br />

poznámka, která nás zároveň seznamuje s náročným a vybraným obecenstvem pařížské premiéry.<br />

Figaro 8. listopadu 1874: „<strong>Cesta</strong> <strong>kolem</strong> <strong>světa</strong> <strong>za</strong> <strong>80</strong> <strong>dní</strong>. - Nalodění v sedm patnáct v přístavu Saint<br />

Martin. Pohoda mírná. Trochu mlha.<br />

Dovolte mi, abych vám představil kapitána: Jules <strong>Verne</strong>, stře<strong>dní</strong> postavy, svého pohledu, svalnatý,<br />

silný, tvář vroubená mocným vousem, krásný námořnický typ úsečné mluvy muže zvyklého<br />

rozkazovat. - Má pověst dobráka a nemá prý nepřátele. Druhý důstojník? Adolphe ď Ennery,

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!