Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

Phileas Fogg, stav se takto obětí únosu, aniž měl čas uvažovat, octl se před domem, skočil do
drožky, slíbil kočímu sto liber, a když přejel dva psy a srazil se s pěti povozy, dostal se k
Reformního klubu.
Hodiny ukazovaly osm hodin čtyřicet pět minut, když se objevil ve velkém salóně...
Phileas Fogg vykonal cestu kolem světa za osmdesát dní.
Phileas Fogg vyhrál sázku o dvacet tisíc liber!
A nyní - jak se mohl člověk tak přesný, tak svědomitý zmýlit v datu? Jak se mohl domnívat, že je
sobota, 21. prosince večer, když v Londýně vystupoval z vlaku, zatím co byl teprve pátek, 20.
prosince, pouhých sedmdesát devět dní od jeho odjezdu?
Hle, jaká byla příčina tohoto omylu. Je velmi prostá.
Phileas Fogg, „aniž to tušil“, získal proti svému cestovnímu plánu jeden den k dobru - a to jedině
proto, že podnikal cestu kolem světa východním směrem, a naopak by byl tento den ztratil, kdyby
byl jel opačným směrem, totiž na západ.
Při cestě na východ jel vlastně Phileas Fogg slunci naproti, a tudíž se mu dny zkracovaly o tolikrát
čtyři minuty, kolik poledníků tímto směrem překročil. Obvod zeměkoule je rozdělen na tři sta
šedesát stupňů, a těchto tři sta šedesát stupňů, násobeno čtyřmi minutami, dává právě čtyřiadvacet
hodin - to jest onen nevědomky získaný den. Jinými slovy, zatím co Phileas Fogg při cestě na
východ viděl slunce přecházet přes poledník osmdesátkrát, jeho kolegové, kteří zůstali v Londýně,
viděli je přejít jen devětasedmdesátkrát. Proto onoho dne byla sobota, a nikoli neděle, jak se
domníval Mr. Fogg, a proto ho jeho kolegové očekávali v salóně Reformního klubu.
A toto by se bylo zjistilo na pověstných Proklouzových hodinkách - které si stále uchovávaly
londýnský čas -, kdyby byly zároveň s minutami a hodinami ukazovaly i dny!
Phileas Fogg tedy vyhrál dvacet tisíc liber. Protože z nich však po cestě utratil něco kolem
devatenácti tisíc, nebyl peněžní zisk velký. Bylo však již řečeno, že výstřední gentleman hledal v
této sázce jen boj, nikoli zisk. A dokonce i těch tisíc liber, které mu zbyly, rozdělil mezi poctivce
Proklouze a nešťastníka Fixe, na kterého se nemohl hněvat. Jen kvůli pořádku strhl svému sluhovi
cenu plynu za devatenáct set dvacet hodin, promrhaného jeho vinou.
Téhož večera Mr. Fogg, stejně chladný, stejně lhostejný, řekl paní Audě:
„Vyhovuje vám stále ještě onen sňatek, paní?“
„Pane Foggu,“ odpověděla paní Auda, „tuto otázku bych měla položit já vám. Byl jste na
mizině, teď jste bohatý...“
„Promiňte, paní, ale toto jmění patří vám. Kdybyste nebyla pomyslela na onen sňatek, můj sluha by
nebyl šel k důstojnému pánu Samuelu Wilsonovi, já bych nebyl upozorněn na svůj omyl a...“
„Můj milý pane Foggu,“ řekla mladá žena.
„Moje milá Audo...,“ řekl Phileas Fogg.
Domyslíme si, že svatba se konala o osmačtyřicet hodin později a že Proklouz, pyšný, zářící,
oslňující, vystupoval při ní jako svědek mladé ženy. Což ji nezachránil a nenáležela mu tedy
právem tato čest?
Avšak příštího dne za úsvitu Proklouz hlučně zabušil na pánovy dveře.
Dveře se otevřely a v nich se objevil chladný gentleman.
„Co je Proklouzi?“
„Pane, je to, že jsem se pravě dově...“
„Copak?“
„Že jsme mohli vykonat cestu kolem světa za pouhých sedmdesát osm dní.“
„Ovšem,“ odpověděl Mr. Fogg, „kdybychom nebyli jeli napříč Indií. Kdybych však nebyl jel napříč
Indií, nebyl bych zachránil paní Audu, ona by se nestala mou ženou a...“
A Mr. Fogg klidně zavřel dveře.
Tak tedy Phileas Fogg vyhrál svou sázku. Vykonal cestu kolem světa za osmdesát dní. Použil k
tomu všech dopravních prostředků, parníků, železnic, povozů, jachty, nákladní lodi, saní, slona.
Výstřední gentleman přitom projevil své nejskvělejší vlastnosti, chladnokrevnost a přesnost. Ale co
dál? Co tím putováním získal? Co si ze své cesty přivezl?
Nic, říkáte? Nic, budiž, až na půvabnou ženu, která - ať to zní jakkoli nepravděpodobně -