Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
mi <strong>za</strong> něj někdo nabízel tři tisíce devět set devadesát devět!“<br />
Ručička v tu chvíli ukazovala osm hodin čtyřicet dvě minuty. Hráči se chopili karet, ale jejich<br />
pohledy se co chvíli upíraly k hodinám. Lze tvrdit, že jakkoliv se cítili jisti, nikdy jim minuty<br />
nepřipadaly tak dlouhé.<br />
„Osm hodin čtyřicet tři,“ řekl Thomas Flanagan, snímaje karty, které před něho položil Gauthier<br />
Ralph.<br />
Pak nastala chvilka mlčení. Prostorný salón klubu ztichl. Zvenčí však bylo slyšet povyk davu, občas<br />
přehlušený ostrým výkřikem. Kyvadlo hodin odklepávalo vteřiny s matematickou přesnostÍ. Každý<br />
z hráčů mohl počítat šedesátiny minuty, které mu zněly v uších.<br />
„Osm hodin čtyřicet čtyři minuty!“ řekl John Sullivan hlasem, v němž bylo cítit mimovolné<br />
vzrušení.<br />
Už jen minutu a sázka je vyhraná. Andrew Stuart a jeho kolegové ustali ve hře. Položili<br />
karty na stůl! Počítali vteřiny!<br />
Při čtyřicáté vteřině - nic. Při padesáté vteřině - <strong>za</strong>se nic!<br />
Při padesáté páté se zvenčí ozvalo něco jako dunění bouře, potlesk, volání hurá a dokonce i<br />
kletby, postupující v neustálých vlnách.<br />
Hráči vstali.<br />
V padesáté sedmé vteřině se dveře salónu otevřely a kyvadlo ještě neohlásilo šedesátou<br />
vteřinu, když se objevil Phileas Fogg, následován třeštícím davem, vynutivším si vstup do klubu, a<br />
svým klidným hlasem řekl:<br />
„Zde jsem, pánové.“<br />
Kapitola třicátá sedmá<br />
v níž se ukáže, že Phileas Fogg svou cestou <strong>kolem</strong> <strong>světa</strong><br />
nezískal nic - kromě štěstí<br />
Ano! Phileas Fogg sám.<br />
Pamatujeme se ještě, že v osm hodin pět minut večer - přibližně pětadvacet hodin po příjezdu<br />
cestovatelů do Londýna - byl Proklouz svým pánem pověřen, aby vyrozuměl důstojného pána<br />
Samuela Wilsona o jistém sňatku, který má být u<strong>za</strong>vřen hned příštího dne.<br />
Proklouz tedy vyšel z domu pln nadšení. Rychlým krokem se vydal k domu důstojného pána<br />
Samuela Wilsona, ten se však dosud nevrátil. Samozřejmě, Proklouz na něho počkal, čekal však při<br />
nejmenším dobrých dvacet minut.<br />
Zkrátka, bylo osm hodin třicet pět minut, když opustil dům důstojného pána. Ale v jakém stavu!<br />
Vlasy rozcuchané, bez klobouku, běžel, běžel, jak nikdo nikoho neviděl běžet <strong>za</strong> lidské paměti,<br />
porážel chodce a řítil se po cho<strong>dní</strong>ku jako smršť!<br />
Za tři minuty byl zpátky v domě na Saville Row a bez dechu vpadl do pokoje pana Fogga.<br />
Nebyl s to vyrazit ze sebe slovo.<br />
„Co je?“ zeptal se Mr. Fogg.<br />
„Pane...,“ vykoktal ze sebe Proklouz, „svatbu..., nemožno...“<br />
„Nemožno?“<br />
„Nemožno..., zítra.“<br />
„Proč?“<br />
„Protože zítra... je neděle!“<br />
„Pondělí,“ odpověděl Mr. Fogg.<br />
„Ne... dnes... sobota.“<br />
„Sobota? To není možné!“<br />
„Ano, ano, ano, ano!“ křičel Proklouz.<br />
„Zmýlil jste se o jeden den!<br />
Přijeli jsme o čtyřiadvacet hodin dřív..., ale už zbývá jen deset minut!“<br />
Proklouz uchopil pána <strong>za</strong> límec a vlekl ho odtud silou, jíž se nedalo vzdorovat.