Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

neboť dodal: „Hrome! Tomu se říká pěstit po anglicku!“
Fix ležel na zemi a neřekl ani slovo. Dostal, co si zasloužil. Mr.Fogg, paní Auda a Proklouz však
ihned opustili celnici. Vskočili do drožky a za pár minut byli na liverpoolském nádraží.
Phileas, Fogg se zeptal, je-li připraven k odjezdu nějaký rychlík do Londýna.
Byly dvě hodiny čtyřicet minut... Rychlík odjel před pětatřiceti minutami.
Phileas Fogg si tedy objednal zvláštní vlak.
Několik rychlíkových lokomotiv stálo pod parou, ale podle služebních předpisů nemohl zvláštní
vlak vyjet z nádraží dříve než ve tři hodiny.
Ve tři hodiny řekl Phileas Fogg strojvůdci několik slov o jisté odměně, kterou může získat, a ujížděl
k Londýnu ve společnosti mladé ženy a věrného sluhy.
Za pět a půl hodiny bylo nutno překonat vzdálenost mezi Liverpoolem a Londýnem, což se dá
provést, když je trať po celé délce volná. Byli však nuceni zastavovat, a když gentleman vystoupil
na nádraží, všechny věžní hodiny v Londýně ukazovaly deset minut před devátou. Phileas Fogg,
vykonav cestu kolem světa, přijel s pětiminutovým zpožděním!
Prohrál.
Kapitola třicátá pátá
v níž si Proklouz nedává dvakrát opakovat pánův rozkaz
Příštího dne by obyvatelé Saville Row bývali velmi překvapeni, kdyby jim někdo tvrdil, že se Mr.
Fogg vrátil do svého bydliště. Dveře okna, všechno bylo zavřeno. Zvenčí nebylo možno pozorovat
žádnou změnu.
Když totiž Phileas Fogg vyšel z nádraží, přikázal Proklouzovi, aby nakoupil nějaké zásoby, a pak se
odebral do svého domu.
Náš gentleman utržil i přes svou netečnost ránu, která ho zdrtila. Je zničen! A to vinou toho nešiky
policejního inspektora! Když ušel pevným krokem celou tu dlouhou cestu, když zdolal tisíce
překážek a čelil tisícerému nebezpečí, když dokonce našel čas i k tomu, aby cestou vykonal jistý
dobrý skutek, ztroskotá před cílem na surovém činu, s nímž nemohl počítat a proti němuž byl
bezbranný - to bylo strašné! Ze značné částky peněz, které si vzal s sebou na cestu, zůstal mu jen
bezvýznamný zbytek. Celé jeho jmění se skládalo už jen z dvaceti tisíc liber, uložených u bratří
Baringů, a těchto dvacet tisíc liber dlužil svým kolegům z Reformního klubu. Po tolika vydáních by
z vyhrané sázky patrně nezbohatl, a pravděpodobně se ani nechtěl obohatit - neboť patřil k lidem,
kteří uzavírají sázky jen pro čest, ale prohraná sázka ho přiváděla úplně na mizinu. Ostatně,
gentleman už byl rozhodnut. Věděl, co mu zbývá učinit.
Jeden pokoj v domě na Saville Row byl vyhrazen paní Audě. Mladá žena byla zoufalá. Z jistých
slov, pronesených Foggem, pochopila, že gentleman pojal jakýsi neblahý záměr.
Je totiž známo, k jakým politováníhodným krajnostem se dávají někdy unášet takoví stihomamem
posedlí Angličané pod tlakem své utkvělé myšlenky. Však také Proklouz, aniž to na sobě dal znát,
neustále svého pána střežil.
Nejprve však náš poctivec vyběhl nahoru do svého pokoje a zhasl plynovou lampu, která hořela už
osmdesát dní. Ve schránce na dopisy našel účet od plynárenské společnosti a usoudil, že je víc než
na čase, aby učinil konec výlohám, které zavinil.
Noc ubíhala. Mr. Fogg ulehl - spal však? Co se týká paní Audy, nemohla si odpočinout ani na
okamžik. Proklouz bděl jako pes u pánových dveří.
Příštího dne ho Mr. Fogg zavolal a velmi stručně mu přikázal, aby se postaral o snídani pro paní
Audu. Řekl, že pokud jde o něho samého, spokojil by se šálkem čaje a kouskem pečeně. Paní Auda
ať prý ho laskavě omluví u oběda i u večeře, protože musí všechen čas věnovat uspořádání svých
záležitosti. Dolů vůbec nesejde. Teprve k večeru požádá paní Audu o dovolení, aby s ní směl na
chvilku promluvit.
Proklouz byl seznámen s denním programem a zbývalo mu už jen zařídit se podle něho. Hleděl na
svého pána, který zůstával stále nevzrušen, a nemohl se odhodlat, aby opustil jeho pokoj. Bylo mu